Muži v mírné převaze. Jak se komu bude dařit u plotny a může gender ovlivnit úspěch? Jsou muži experimentátory, nebo se do pokusů na kuchyňské lince pustí také ženy? Kdo nakonec dopadne skvěla a odnese si výhru, komu se dařit, přes veškerou snahu, nebude?

Kdo se nejvíc zapotí u přípravy úkolu týdne, kterým je v tomto týdnu příprava běleše? Kdo bude vědět, o co jde, kdo se bude muset poradit s AI?

Sledujte Prostřeno! v tomto týdnu a třeba zjistíte, že muži mají v kuchyni spoustu nápadů, jen jim ve finále chybí tah na branku. Nebo to bude přesně naopak? Jak si tato parta poradí s novým stylem hlasování? Komu kdo spočítá body za šmejdění a atmosféru? Soutěžící budou i v tomto týdnu bojovat o hlavní výhru 60 tisíc korun a také o diváckou přízeň, která jim může přinést deset tisíc. Ze stejné částky se pak může těšit i jeden z diváků, pokud bude štěstěna na jeho straně. Sledujte Prostřeno! od pondělí do pátku a hlasujte!

Pondělí: Operátor výroby Patrik Moltaš (25) je zatím bezdětný, stará se ale o psa. Do pořadu se přihlásil sám, aby měl možnost zažít natáčení se štábem. Chce vidět, jak probíhá natáčení a příprava takového pořadu. Pokud by vyhrál, tak by část peněz dal matce a zbytek by si uložil. Jako zábavu si pro své hosty připravil přípravu pizzy. Co na jeho mladistvé menu řeknou hosté a jak si tato parta sedne? Sledujte už v pondělí.

Úterý: Nezaměstnaný Tomáš Faltýnek (35) se stará o snoubenku. Tu trápí onkologické onemocnění. Do pořadu se přihlásil sám, protože má rád vaření a rád by poznal, jestli bude jeho jídlo chutnat i cizím lidem. Pokud by vyhrál, tak by peníze použil na léčbu snoubenky a náklady s tím spojené a něco na plánovanou svatbu. Jako zábavu si pro své hosty připravil přípravu sushi. Toto menu si vybral, protože chutnalo všem, kteří ho jedli.

Jak jeho menu zaujme? Sledujte už v úterý.

Středa: Správcová družstva SVJ Vladimira Harnach (42) za sebou má mnoho profesí. Její manžel je advokát a má syna, kterému je šest let. Do pořadu ji přihlásila její sousedka bez jejího vědomí. Pokud by vyhrála, tak by peníze použila na cestování. Jako zábavu si připraví hudbu a tanec. Vybrala takové menu, které jí chutná a myslí si, že ho dobře zvládne.

Vede aktivní život, baví ji cestování. Brno střídá se svou rodnou vesnicí, kde mají dům na víkendy. Podaří se jí vyhrát, zaujmout? Sledujte už ve středu!

Čtvrtek: Pomocný kuchař Miroslav Hyrš (33) by případnou výhru uložil na horší časy. Je spořivý a během života se mu to osvědčilo. Stále doufá, že by jednou mohl mít vlastní bydlení. Možná by koupil i nějaké granule a pamlsky pro psí útulek. Pracoval v supermarketu jako pekař a nápojář a dále jako cukrář ve firmě Žádný cukrblíky a také jako pomocný kuchař u cateringové firmy. Měl i vlastní podnik Piškot, kde dělal cukráře, ale dnes už je zavřený. Zaujmou jeho pokrmy a budou přesně těmi, které mu přinesou výhru? Dozvíte se už ve čtvrtek.

Pátek: Důchodkyně Daria Hudspeth (70) pracovala jako klinický psycholog.  Vdávala se v třiceti šesti letech za Angličana. Po dvou letech se odstěhovali do Anglie. Manžel po dvanácti letech zemřel a děti neměli. Poté byla dvanáct let sama a našla si přítele. Ten zemřel náhle a nečekaně loni v lednu. Má velkou rodinu, svou účast v Prostřeno! bere jako výzvu a chce ukázat dobré vaření. Pokud by vyhrála, tak by peníze procestovala. Je pečlivá, důsledná a snaží se dělat vše na sto procent. Někdy je dost sebekritická, ale i kritická ke svému okolí. Dovede ocenit dobrou práci, je spravedlivá a nemá ráda bezpráví. Bude její luxusně znějící menu vítězné? Sledujte už v pátek.

Těšte se na páteční pokličky, nad kterými bude vše odhaleno! O soutěžících tohoto týdne se totiž hodně dozvíte!

Nově každé úterý se můžete těšit na Show Jana Krause – ironickou, vtipnou i pronikavou late night show, která baví diváky již několik let. Už 29. září ve 21.45 usednou na pověstnou červenou sedačku tito hosté: Monika Absolonová, zpěvačka,  Marek Němec, herec, Jiří Votruba, lékař.

Průvodce večerem Jan Kraus zjistil, že stále víc věcí je v životě na předplatné. A až pětina lidí platí předplatné za věci, na které už zapomněla. Jan přizná, že mezi ně patří také. Jak se to může stát a proč nelze nalézt odhlášení? Jak velkým písmem je uveden postup? Na druhou stranu, předplatné se dostane i do mezilidských vztahů. Předmanželská smlouva je taková předzvěst… Dívejte se a zjistíte, jestli předplatné nezahýbe s romantikou v životě!

Prvním hostem bude Monika Absolonová. Jan Kraus ji uvede slovy: „Moniku Absolonovou vám nemusím představovat. Vše dělá ve velké míře, dělá to dobře, velmi úspěšně. Má také ale, jako většina lidí, narozeniny, tak tady jsem si dovolil malý dárek…“ Herečka je nadšená, poděkuje za dort i květinu, kterou nezištně dostala. Monika přizná, že se nechala servisovat. „Jsem ve stresu, protože mě čeká největší koncert, který jsem kdy dělala. Jenže: Před dvěma lety jsem vymyslela, že bych mohla na své narozeniny udělat koncert u příležitosti padesátých narozenin. A asi bych se měla zamyslet nad tím, že když mi přijde něco jako skvělý nápad, asi to tak nebude. Řešila jsem to s Liborem Boučkem a ten mi poradil, co bude lepší. Asi to ale bral, že v padesáti tu energii mám, že vše poběží hladce. Takže jsem se rozhodla, že tam budu ke zpěvu i tančit. Jenže průběh, než se to naučím, je strašný. Zatím se zadýchávám (smích).“ Moderátor přijde se skvělým řešením. Jakým? Počkejte si na ně.

Jako druhý na pohovku usedne Marek Němec. Kromě herectví se věnuje také režii. A velkou míru popularity získal negativní sociopatickou postavou. „Nevím, čím to je, ale vymysleli jsme si s panem režisérem i další věci, což režisérovi přišlo vtipné. A na sítích si lidé dokonce posílali takové obhroublé situace.“ Co Marek Němec přinese za dárek? „Jídlo. Okurky od moravské tchyně – domácí produkt. Trochu pálí, ale to dáte. Rajčátka jsou vypěstovaná mnou, a nemyl jsem je.“ Pánové začnou probírat to, proč jsou druhy odlišné a jak chutná skládkové rajče od Němce. Produkty jsou totiž výsledkem chemické různorodosti půdy u Němců na zahradě. „Jsem trochu Mičurin, chtěl jsem vás dojmout něžným dárkem,“ podotkne herec. O čem se pánové budou bavit dál? Bavte se s nimi!

Na závěr usedne na pohovku Jiří Votruba. Pneumolog na červené sedačce nebyl dlouho. Jiří rovnou upřesní, co název jeho profese obnáší. „Správně je to pulmolog, kromě toho se věnuju operacím, a to tak, že pacienta položím, pak mu vysvětlím, co s ním budu dělat, poprosím anesteziologa, a pokud se to podaří, tak se do něj řízne. Mám spoustu metod. Jedna z nich je neinvazivní bronchoskopie.“ Jan Kraus rozebírá plíce, doptává se na jejich citlivost, což odborník vyvrací: „Nejsou vůbec citlivý orgán. Plíce nebolí, může vám tam něco narůst, a vás to nebolí. Plíce jsou poškozovány víc než kdy jindy. Třeba nanoplasty. V pneumologii je málo veselých věcí, zabývám se smrtelnýma chorobama a hrabu se v hlenohnisu.“ Co vše se ještě dozvíte a bude vám nakonec obor pana profesora připadat zajímavý? Rozhodně ano.

Zábavný večer si nenechte ujít už v úterý.

Nově v úterý 29. 9. ve 21.45 na Primě. Pokud nestihnete sledovat, můžete pořad najít také na prima+.

Zdroj: FTV Prima/Marian Lukeš

Herec, režisér a producent Vojtěch Kotek se farmě věnuje se stále stejným úsilím. Jak si poradí s novými výzvami, neočekávanými překážkami a kolik radosti nakonec farmaření přináší? Jak si rodinka Vojty Kotka poradí se vším, co život na venkově přináší? Na další dobrodružství se můžete těšit už 23. 10., ve 20.15 na Primě, s týdenním předstihem na prima+.

Farma Vojty Kotka má za sebou první rok existence. Vzhledem k tomu, že se herec a jeho rodina rozhodli, že na farmu i v letošním roce přizvou kamery, mohou diváci také v další sezoně sledovat, jak se herci z Prahy a celé jeho rodině daří uvádět v život jeho „zásadní projekt“.

Seriál opět přiblíží nejen každodenní starosti a radosti farmáře, ale také propojení rodinného života s tímto dobrodružstvím. Diváci budou mít znovu příležitost sledovat nejen Vojtu Kotka, ale i jeho ženu Radanu, syna Hubíska, jejich přátele a pomocníky, stejně tak stále se rozrůstající smečku zvířat, o kterou je třeba neustále se starat – zkrátka se seznámíte s celým ekosystémem, který se na farmě vytváří.

Může být farmaření každý rok stejné a stereotypní? Nemusí. Stačí, pokud si postupem času začne Vojta Kotek uvědomovat, co vše musí udělat pro to, aby jeho farmaření bylo ekologické, vše navazovalo na ostatní a také to, co z posledního roku je třeba předělat. Proč? Vojta Kotek vysvětluje: „Už v prvním díle nastiňujeme divákům to, čemu se druhá sezona bude věnovat. Vstupujeme do ní s tím, že napravíme chyby, které jsme udělali, chceme se posouvat dál. Padlo totiž rozhodnutí dělat věci důkladněji, pokusit se vstoupit do přechodného období a splnit vstupní prvky pro finální udělení ekologické certifikace naší farmy. Takže už od jara jedeme ve vytyčených nemalých ambicích, do naší rozrůstající komunity kolem farmy přicházíme s tím, na co možná místní nebyli úplně zvyklí, co je nové. A já byl hrozně zvědavý, jak na to budou místní a ti, kteří mi pomáhají, reagovat. Přitom stále chci, aby moje farmaření bylo ekologické, ale dávalo také selský smysl. Jak se nám to povedlo, uvidíte už brzy. Třeba se našimi chybami nejen poučíte i pobavíte.“

Cílem projektu je i v letošním roce budování soběstačné biofarmy. Protože jak každý farmář ví, jediným rokem práce na farmě nekončí – a stále je co dělat. Vojta Kotek a jeho rodina nadále překonávají překážky, které jim do cesty klade venkovský život, a snaží se poprat s každodenními výzvami. Jak se jim bude dařit tentokrát a jací pomocníci se stanou součástí farmy?

Oblíbený doku-seriál o rodině a jejím každodenním životě na farmě si získal v uplynulém roce široké publikum.

Cestu herce z Prahy, který se rozhodl vybudovat od základu svou vlastní nezávislou a samostatnou farmu, můžete sledovat už 23. 10. ve 20.15 na Primě, s týdenním předstihem na prima+.

Jaké myšlenky stály u zrodu českých sídlišť? Co se s nimi stalo v praxi? Vladimir 518 v nové audio sérii Českého rozhlasu Vltava zkoumá plány architektů a urbanistů i kulturu, která mezi panelovými domy vyrostla. Série Betonový lidi má šest hlavních a šest doprovodných epizod. K poslechu je už nyní na webu Vltavy, v aplikaci mujRozhlas a na dalších podcastových platformách. Nové díly vycházejí každou středu.

Série ukazuje, jak se původní představy o sídlištích promítly do jejich skutečné podoby a jak se v nich postupně utvářel každodenní život i vlastní kultura. Vladimir 518 o tom mluví mimo jiné s Rostislavem Šváchou, Zdeňkem Hölzelem, Rostislavem Koryčánkem, kurátorkou Denisou Václavovou a rapperem Orionem.

„Uslyšíte architekty a urbanisty, kteří stojí za realizací ikonických českých sídlišť. Dozvíte se, jak se rozhodovalo o uměleckých dílech ve veřejném prostoru. Promlouvají ale i ti, kdo na českých sídlištích v devadesátkách vytvářeli autentickou neoficiální kulturu,“ říká kreativní producentka a dramaturgyně série Veronika Ruppert.

Šest pohledů na život mezi paneláky

Hlavní epizody nesou názvy Snění, Degradace, Oficiální kultura, Neoficiální kultura, Ghetto a Nová kvalita. Každou z nich doplňuje bonusový díl. Série se tak věnuje původním představám o sídlištích, jejich pozdějším proměnám i hledání nové kvality života v panelových čtvrtích.

„Masivní výstavba sídlišť v rozmezí 60. až 80. let nás uvrhla do situace, v které je nutné se nějakým způsobem orientovat. Musíme ten příběh znovu rozkládat, abychom rozuměli tomu, co jsme to vlastně podědili. A jednotlivé fragmenty celého fenoménu znovu skládat zpět, abychom byli schopni předvídat, co s těmi velkými sídlištními celky vlastně máme dál v budoucnu dělat,“ říká Vladimir 518.

Vladimir 518 je výtvarník a hudebník známý ze skupiny PSH, knižní editor a vydavatel.  Architektuře a veřejnému prostoru se věnuje také jako autor konceptu a editor publikace Architektura 58–89. Podílel se i na stejnojmenných dokumentárních projektech.

„Mám radost, že se do širokého okruhu výrazných uměleckých osobností, které spolupracují s Vltavou, přidává Vladimir 518. Jak série jasně ukazuje, je skvělým hudebníkem a zároveň velmi přesvědčivým popularizátorem architektury,“ říká šéfredaktorka Českého rozhlasu Vltava Jaroslava Haladová.

Betonový lidi také naživo

Série se představí také 7. října v rámci Dne architektury v restauraci ubytovny Kupa na pražských Hájích. Vladimir 518 bude s architektem a urbanistou Zdeňkem Hölzelem mluvit o představách, které formovaly česká sídliště, a jejich realizaci. S rapperem Orionem se zaměří na neoficiální kulturu Jižního Města. Spolupořadatelem akce je Český rozhlas Vltava.

Autorem série je Vladimir 518, kreativní producentkou a dramaturgyní je Veronika Ruppert. Hudbu vytvořil Aid Kid, mix a zvukový design připravil Jaroslav Pokorný, fotografie pořídila Iryna Drahun, grafiku vytvořil Jozef Ondrík.

Jakub König přiveze na CARGO svou sólovou tvorbu z alba Hvězdy, které propojuje taneční elektroniku, psychedelický pop a výraznou živou kapelu. 2. října vystoupí právě s kapelou Hvězdy, v jejichž sestavě se potkávají hudebníci z jeho předchozích projektů, a zazní i titulní píseň z filmu Zápisník alkoholičky. To vše v podpalubí bývalé lodi, která nabídne hudební večer s neopakovatelnou atmosférou řeky a noční Prahy. Jako host vystoupí Bára Zmeková.

Jakuba Königa můžete znát jako zpěváka a autora písniček kapel Kittchen, Zvíře jménem Podzim nebo Obří broskev. Je nositelem 3 hudebních Cen Anděl (1x Kittchen, 2x Zvíře jménem Podzim).

V září 2023 vydal Jakub u Animal Music svou první sólovou desku Hvězdy, kterou společně produkovali Petr Ostrouchov a Aid Kid. Žánrově pestrá nahrávka osciluje mezi taneční elektronikou a psychedelickým popem a nabízí hned několik cest, jak se s ní vypořádat naživo. Díky albu byl Jakub nominován na Cenu Anděl v kategorii Sólový interpret.

Na podzim 2025 Jakub pokřtil další sólové  album, které se jmenuje Astronauti.

V létě 2024 proběhla premiéra filmu Zápisník alkoholičky režiséra Dana Svátka, hudbu k filmu složil Jakub společně s Aid Kidem, k filmu vyšel i soundtrack. Na koncertě tedy zazní i titulní píseň z tohoto divácky úspěšného snímku.

V kapele Hvězdy, se kterou Jakub vystupuje, se potkávají hudebníci z Jakubových předchozích projektů, Tereza a Tomáš Obermajerovi (basa + bicí), Ondřej Mataj (kytary + zpěv), Štěpán Růžička (klávesy, elektrárna + zpěv) a Jakub Chaba (basa + cigarbox). Hudební zážitek pak na vizuální umocňuje projekce VJky Lindy Arbanové.

Bára Zmeková

Bára Zmeková je oceňovaná skladatelka, pianistka a zpěvačka s nezaměnitelným projevem, pohybující se ve svých písních s autorskými českými texty mezi jazzem, folkem, klasickou hudbou a jemnou elektronikou. Nebojí se experimentu a objevování nových hudebních prostorů a posluchače umí strhnout svébytnou hrou na piano i hloubkou svých textů. Křehkost a naléhavost písní odlehčuje humorem a nadhledem a klavírní hru střídá se syntezátory. Fanoušci její koncerty označují jako “soul trip” nebo “poezii v hudbě”, ale zaznělo také: “Ještě nikdy jsem se takhle nesjel hudbou.”

Česká televize se pravidelně účastní brněnského mezinárodního festivalu seriálů Serial Killer. Ten už podeváté nabízí divákům i televizním profesionálům to nejlepší ze současné evropské seriálové tvorby. Na jeho mezinárodní konferenci TV Days tradičně přijíždějí špičkové osobnosti světového televizního byznysu. Letos na festivalu Česká televize uvádí dvě světové premiéry: šestidílné kriminální minisérie Hec Michala Samira a seriálu Kamarád Petra Pylypčuka. Na TV Days zároveň představila minisérii Naši lidé režisérky Terezy Nvotové a scenáristy Mira Šifry, na jejímž vzniku se podílí.

Naši lidé: mezinárodní spolupráce na příběhu, který zasáhl celou společnost

Seriál vychází ze skutečných událostí kolem vraždy slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Dramatické vyprávění přesahuje samotný kriminální případ a otevírá otázky novinářské práce, moci, odpovědnosti a fungování demokratické společnosti. Přípravy probíhaly mimo pozornost veřejnosti, mimo jiné s ohledem na citlivost tématu. Příběh vznikl se souhlasem rodin obětí. Seriál vzniká v produkci slovenské společnosti nutprodukcia v koprodukci s Českou televizí, německou veřejnoprávní televizí ZDF a stanicí ARTE. V roce 2024 zvítězil v soutěži Co-Pro Pitching Sessions na fóru Series Mania ve francouzském Lille.

Hec: kriminální příběh z česko-polského pohraničí

První ze světových premiér patří šestidílné kriminální minisérii Hec scenáristy a režiséra Michala Samira. Pro Českou televizi ji vyrobila společnost Up&Up production, na ČT1 bude k vidění od 25. října. Kapitánku Alenu Kočí v podání Petry Hřebíčkové přivádí vyšetřování nálezu lidských ostatků pod troskami dřevěného kostela zpět do rodného kraje u polských hranic. Případ postupně otevírá nejen tajemství místní komunity, ale také její vlastní minulost, před níž dlouho utíkala. Seriál propojuje kriminální zápletku s osobním dramatem a výraznou atmosférou pohraničí. V dalších rolích hrají Juraj Loj, Stanislav Majer, Milena Steinmasslová a Jaromír Dulava.

Kamarád: když se důvěra promění v manipulaci

Světovou premiéru bude mít v sobotu 26. září seriál Kamarád scenáristy a režiséra Petra Pylypčuka. Drama inspirované skutečným případem otevírá téma zneužívání dětí, manipulace a odpovědnosti okolí za přehlížené varovné signály. Hlavní hrdina se po smrti matky přistěhuje do nového prostředí. Obtížně navazuje vztahy a blízkého člověka postupně nachází ve svém učiteli a vedoucím oddílu. Zdánlivě bezpečný vztah však získává znepokojivou podobu. Hlavní role ztvárnili Matouš Ruml a Jakub Jenčík. Tvůrci vyprávějí příběh z pohledu několika postav, z jejichž perspektiv se postupně skládá obraz událostí. Při přípravě spolupracovali s odborníky a zvláštní pozornost věnovali etickému zpracování tématu i práci s dětskými herci. Na obrazovkách České televize se objeví v rámci jarního programového schématu 2027.

Nový luxury multibrand MOMO, Le Monde de la Mode, oslavil své oficiální otevření. Do Široké ulice v centru Prahy dorazili hosté ze světa módy, médií i českého společenského života. Večer se nesl v duchu módy, stylingu, beauty a osobních setkání, tedy přesně toho, na čem stojí samotná filozofie MOMO.

Po letním otevření přišel moment, který symbolicky završil první kapitolu nové pražské módní adresy. Grand Opening MOMO přivedl do prostor na Široké 7 řadu osobností, mezi nimiž nechyběly Gabriela Partyšová, Veronika Kašáková, Ester Berdychová, Martina Šmuková nebo Kristýna Schicková, Tereza Srbová a řada dalších hostů. Večerem provedla Gabriela Partyšová, která zároveň představila majitele MOMO Jaroslavu Jůzovou a Aleše Kulicha a příběh, který za novým konceptem stojí.

MOMO je zkratkou francouzského Le Monde de la Mode, tedy svět módy. A právě vytvoření vlastního světa módy je hlavní myšlenkou celého konceptu. MOMO není postavené na co největším množství značek a kolekcí. Základem je pečlivě kurátorovaný výběr světové módy, osobní přístup, styling a individuální práce s každou klientkou.

Na jednom místě se potkávají ikonické módní domy s novými objevy a kolekce, které byly vybrány tak, aby spolu mohly přirozeně fungovat a zároveň nabídly prostor pro vlastní styl.

V MOMO tak najdete značky jako Victoria Beckham, Zimmermann, Etro, Alberta Ferretti, Carolina Herrera, Elie Saab, Oscar de la Renta, Erdem, Self Portrait nebo Zuhair Murad a další.

Grand Opening potvrdil směr, se kterým MOMO vstoupilo na pražskou módní scénu už během léta. Kurátorský výběr světových značek, osobní servis a móda prezentovaná způsobem, který není anonymní ani uniformní. MOMO chce být místem, kde se světová móda potkává s osobností člověka, který ji nosí. Místem pro objevování nových kolekcí, styling, setkávání i inspiraci.

MOMO, Le Monde de la Mode
Široká 7, Praha 1
@momo.prague
momo-store.cz

Výrazný soulový hlas, virtuózní foukací harmonika a nakažlivá energie. Americký zpěvák a harmonikář John Németh patří k výrazným osobnostem současné bluesové a soulové scény. Ve své hudbě propojuje jižanský soul s blues, boogie, rhythm’n’blues, gospelem i funkem. Z USA přiletí do Evropy pouze na jediný týden, během kterého odehraje šest koncertů. Své exkluzivního evropské turné završí 3. října 2026 v pražském Lucerna Music Bar, kde vystoupí v rámci koncertní série Bluefest. Nenechte si ujít vzácnou příležitost zažít Némethovu hudbu naživo. Vstupenky na stání za 1090 Kč anebo na VIP balkon za 1590 Kč pořídíte na goout.net.

John Németh si získal publikum především svým nezaměnitelným soulovým tenorem s mimořádným rozsahem a výbornou hrou na foukací harmoniku. Jeho hudba vychází z amerických bluesových a soulových tradic, které rozvíjí s lehkostí, osobitostí a citem pro silnou píseň. O kvalitách tohoto všestranného interpreta svědčí šest ocenění Blues Music Award a dvě desítky nominací, které během své kariéry získal za zpěv, hru na harmoniku i své nahrávky.

Pestrý hudební záběr Johna Németha zachycuje také jeho diskografie. Na albu Feelin’ Freaky (2017), které produkoval Luther Dickinson, propojil blues a soul s funkem i rock’n’rollem. Následovalo Stronger Than Strong (2020), natočené v Memphisu s jeho kapelou The Blue Dreamers, a zatím poslední studiovka May Be the Last Time (2022). Tyto nahrávky spojuje osobitý autorský rukopis, výrazný hlas a schopnost dát tradičnímu blues a soulu současnou podobu.

Pražské vystoupení slibuje zážitek pro dlouholeté bluesové fanoušky i pro posluchače, kteří mají rádi poctivý soul. John Németh dokáže nabídnout obojí, citlivé momenty i bujarou show. Přijďte se přesvědčit v sobotu 3. října naživo.

Koncert pořádá Liver Music v rámci koncertní série Bluefest.

Praha 25. září 2026

Bluefest: John Németh (US)
3. 10. 2026 19:00
Lucerna Music Bar, Praha

Vstupenky: https://goout.net/cs/listky/bluefest-john-nemeth-us/oxymb/

S přicházejícím podzimem přichází ideální čas na obměnu šatníku a objevování nových kombinací, které v sobě snoubí pohodlí a vytříbený styl. Chladnější dny přímo vybízejí k vrstvení, hřejivým materiálům a sofistikovaným doplňkům. Co by tedy letos na podzim nemělo chybět v šatníku žádné ženy, která chce vypadat šik?

Základní stavební kameny podzimního šatníku

• Nadčasový kabát: Králem podzimní sezóny je bezpochyby dobře padnoucí kabát. Vsaďte na klasický střih s páskem, který krásně zvýrazní siluetu, nebo na trendy oversize střih v zemitých tónech.

• Hřejivé úplety a svetry: Měkké kardigany, roláky z jemné vlny a kašmíru jsou sázkou na jistotu. Poskytnou vám maximální komfort během sychravých dnů a skvěle se kombinují.

• Pohodlné kalhoty a midi sukně: Elegantní kalhoty s vyšším pasem nebo skvěle padnoucí džíny doplněné o plisovanou či úpletovou midi sukni dodají vašemu outfitu ženskost.

• Stylová obuv: Kvalitní kožené kotníkové boty na stabilním podpatku nebo nadčasové mokasíny pro teplejší dny.

Paleta barev pro nadcházející sezónu

Podzimní příroda je plná inspirace a totéž platí i pro módní přehlídky. Zapomeňte na nudnou černou a nechte se zlákat tóny, které dodají pleti šmrnc a zahřejí vás už na pohled:

• Zemité odstíny: Koňaková hnědá, karamelová, béžová a barva hořké čokolády tvoří dokonalý základ.

• Podzimní klasika: Olivově zelená, hořčicově žlutá a hluboká lahvově zelená.

• Vznešené tóny: Vínová (burgundská), švestková a hluboká petrolejová modrá, které dodají každému outfitu punc luxusu.

Šperky a doplňky jako pomyslná třešnička na dortu

Správně zvolené doplňky dokážou i ten nejjednodušší outfit proměnit v model hodný módního magazínu. Na podzim skvěle vyniknou:

• Výrazné náušnice a prsteny: Zlaté šperky v teplých tónech skvěle ladí s barvami podzimu.

• Hedvábné šátky a šály: Nejenže zahřejí, ale vázané kolem krku nebo zavěšené na kabelce dodají šmrnc.

• Kožené kabelky: Větší shopper bagy na každodenní nošení i elegantní crossbody kabelky v barvách podzimu.

Tento úvodní přehled je skvělým odrazovým můstkem pro vytvoření dokonalého podzimního šatníku. V dalším díle našeho seriálu se detailně zaměříme na jednotlivé styly, výběr šperků, bot a specifické tipy, co nejlépe sluší jednotlivým typům postav.

Jaká barva nebo kousek ve vašem podzimním šatníku zaručeně nesmí chybět?

V americkém Bostonu dostal začátkem června první pacient experimentální genovou terapii, která má obnovit funkci stárnoucích buněk přímo v oku. Přípravek ER-100 od společnosti Life Biosciences vědci testují u pacientů s glaukomem, tedy zeleným zákalem, a dalšími onemocněními zrakového nervu, při nichž dochází k nevratnému poškození nervových buněk. Jde o první klinické testování tohoto přístupu u lidí. Máme na dohled převratnou metodu, která by mohla změnit léčbu nemocí spojených se stárnutím oka, nebo je na optimismus zatím příliš brzy? Primářka Oční kliniky NeoVize Brno doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc. přibližuje, co se za tímto experimentem skutečně skrývá.

U onemocnění zvaného glaukom postupně odumírají nervové buňky sítnice a jejich vlákna, která spojují oko s mozkem. Zrak slábne pomalu a nenápadně, často roky bez varování. Nová terapie se pokouší tento proces zvrátit. Média hovoří o „omlazení oka“, ve skutečnosti je takové tvrzení ale do určité míry zjednodušené. „Nejde o omlazení celého oka, ale o snahu obnovit některé funkce konkrétních buněk, zejména nervových buněk sítnice. To je něco zcela jiného než běžné chirurgické zákroky,“ vysvětluje doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka Oční kliniky NeoVize Brno.

Není omlazení jako omlazení

V jistém slova smyslu oční medicína „omlazuje“ oko už dlouho. „Typickým příkladem je operace šedého zákalu, při níž odstraníme zakalenou stárnoucí čočku a nahradíme ji umělou nitrooční čočkou. Pacient díky tomu často vidí stejně dobře nebo lépe než před mnoha lety,“ popisuje primářka. Stejnou logiku má i refrakční výměna čočky za prémiovou trifokální, díky které se pacient obejde bez brýlí.

Nová terapie ale nepracuje s výměnou. Míří na samotné biologické procesy stárnutí buněk, což představuje zcela jiný přístup. Snaží se buňku částečně „přeprogramovat“ tak, aby získala vlastnosti své mladší verze. „Po podání do oka se genetická informace dostane do cílových buněk sítnice, kde začne ovlivňovat jejich fungování. Smyslem není vytvářet nové buňky, ale zlepšit funkci těch stávajících a zvýšit jejich odolnost vůči poškození,“ dodává docentka Skorkovská.

Proč si vědci vybrali právě oko

„Oko je z pohledu vývoje nových terapií mimořádně vhodný orgán. Je relativně malý, dobře přístupný a léčivo lze aplikovat přímo na místo, kde má působit. Díky tomu je potřeba mnohem menší dávka než při léčbě celého organismu,“ objasňuje primářka Skorkovská.

Navíc účinek i případné komplikace jde v oku měřit velmi přesně, mimo jiné pomocí optické koherenční tomografie (OCT). Ta ukáže jednotlivé vrstvy sítnice a lékař tak průběžně vidí, jestli léčba zabírá.

Zároveň jde o poměrně izolovaný orgán s minimální odhojovací reakcí (přirozenou obrannou reakcí imunitního systému).

Co by nová metoda znamenala pro pacienty

Dnešní léčba glaukomu umí snížit nitrooční tlak a onemocnění zpomalit, odumřelé nervové buňky ale vrátit nedokáže. Právě v tom by nová cesta mohla představovat významnou změnu.

„Pokud by se podařilo zachovat životaschopnost nebo obnovit funkci nervových vláken sítnice a zrakového nervu, znamenalo by to zásadní posun. Nešlo by už jen o zpomalení onemocnění, ale potenciálně o ochranu nebo částečné obnovení zrakových funkcí,“ říká primářka Skorkovská.

Podobná cesta by teoreticky mohla jednou pomoci i u dalších chorob sítnice, třeba u věkem podmíněné makulární degenerace. Primářka Skorkovská ale vysvětluje, že jeden lék by nemohl účinkovat na všechna tato onemocnění. Každé z nich totiž vzniká jinak a u makulární degenerace bude podle oftalmoložky nejspíš nutné kombinovat více léčebných postupů.

Převratná terapie mít i svá rizika

S „přeprogramováním“ buněk souvisí i obava, která se kolem terapie objevuje nejčastěji. Když se aktivace buněk neuhlídá, mohly by se začít nekontrolovaně množit. V pokusech na myších to v některých případech vedlo ke vzniku nádorů.

„Každá genová terapie musí být posuzována velmi opatrně. U metod zaměřených na částečné přeprogramování buněk skutečně existuje teoretické riziko, že by příliš silná aktivace mohla vést k nežádoucím změnám buněk. Právě proto jsou klinické studie navrženy velmi obezřetně a používají se dávky, u nichž se očekává co nejvyšší bezpečnost,“ vysvětluje primářka Skorkovská.

Tvůrci experimentu proto přidali pojistku. Terapie se aktivuje jen tehdy, když pacient současně užívá další lék. Jakmile ho vysadí, léčba se sama vypne. „Je to velmi důležitý bezpečnostní prvek. Možnost regulovat nebo zastavit působení vložených genů výrazně zvyšuje kontrolu nad léčbou a snižuje potenciální rizika,“ hodnotí docentka a dodává, že ani taková pojistka nenahradí dlouhodobé sledování pacientů.

Genová léčba očí není úplná novinka

Genová léčba očí přitom nezačíná od nuly. „Oftalmologie patří mezi obory, kde se genová terapie dostala nejdále. Již dnes existují schválené genové léčby některých vzácných dědičných onemocnění sítnice, například u pacientů s mutací genu RPE65,“ uvádí docentka Skorkovská. Tyto léčby podle ní ukazují, že genová terapie umí být účinná i bezpečná, když se pro ni správně vybere skupina pacientů. Regenerace buněk je další, náročnější krok.

Kdy se může novinka dostat k pacientům

Cesta od prvních studií do běžné praxe je však zdlouhavá, protože kromě účinnosti se musí prokázat hlavně dlouhodobá bezpečnost. „Pokud budou všechny fáze klinických studií úspěšné a nevyskytnou se závažné bezpečnostní problémy, lze realisticky uvažovat o horizontu přibližně 8 až 12 let,“ odhaduje primářka Skorkovská. U častých onemocnění, jako je glaukom, navíc bývá schvalování delší, protože bezpečnost i účinnost je nutné prokázat u velkého počtu pacientů.

Sama radí číst podobné zprávy s nadějí i rezervou zároveň. „Asi nejlepší je kombinace obojího. Je dobře, že výzkum přináší nové možnosti a že se posouvají hranice medicíny. Zároveň ale není vhodné očekávat, že každá slibná studie bude během několika let běžně dostupnou léčbou,“ uzavírá primářka Oční kliniky NeoVize Brno.

Pro pacienty s glaukomem je tedy nová terapie nadějným směrem, ne řešením na příští rok. Do té doby zůstává nejúčinnější včasný záchyt a osvědčená léčba, která onemocnění spolehlivě zpomaluje.

Týden nebo dva volna mohou přinést úlevu, měsíce pracovního a psychického přetížení však obvykle nevyřeší. Pokud se člověk po návratu ocitne ve stejném tempu, mezi totožnými požadavky a bez prostoru na průběžnou regeneraci, únava a psychická nepohoda se mohou rychle vrátit. Řada lidí navíc ani na dovolené zcela nevypne a z odpočinku má výčitky. „Odpočinek však není opakem produktivity ani odměnou za ni. Je jednou z podmínek toho, abychom dlouhodobě mohli fungovat dobře,“ upozorňuje klinická psycholožka a psychoterapeutka PhDr. Ivana Líbalová, Ph.D., z Mindwell.

Dovolená přeruší zátěž. Neodstraní ale její zdroj

Představa, že několik volných dní automaticky napraví následky dlouhodobého přetížení, je podle klinické psycholožky Ivany Líbalové nerealistická. Když člověk měsíce funguje v režimu vysokého výkonu, nedostatku času a neustálého tlaku, organismus ani psychika se po vypnutí pracovního telefonu nevrátí okamžitě do rovnováhy. Dovolená může zátěž dočasně přerušit, umožnit odstup a vytvořit prostor pro regeneraci. Podmínky, které stres vyvolávaly, se však samy nezmění.

„Dovolenou vnímám spíše jako příležitost k regeneraci než jako opravu následků dlouhodobého přetížení. Pokud je člověk chronicky vyčerpaný, je důležité podívat se také na to, co jeho vyčerpání způsobuje a co bude potřeba změnit po návratu,“ vysvětluje klinická psycholožka a terapeutka PhDr. Ivana Líbalová, Ph.D., z Mindwell. Právě rychlý návrat únavy může být užitečnou informací. Na dovolené ubude rozhodování, termínů i pocitu neustálé dostupnosti. Člověk může déle spát a věnovat pozornost jiným věcem než tomu, co ještě musí stihnout. Pokud po návratu znovu nastolí vysoké tempo a vrátí se vyčerpání, je vhodné přehodnotit běžný režim.

Odpočinek totiž podle odbornice není pouze otázkou počtu volných dní, ale také toho, jak vypadá náš běžný život mezi dovolenými. „Pokud potřebujeme dvakrát ročně několik týdnů na to, abychom se vůbec dostali do stavu, kdy se cítíme dobře, může to být signál, že je každodenní zátěž nastavená příliš vysoko,“ říká klinická psycholožka.

Pro některé lidi je odpočinek náročnější než práce

Překážkou však nemusí být pouze množství povinností, ale i způsob, jakým člověk uvažuje o sobě a vlastní hodnotě. Lidé dlouhodobě zvyklí na režim „musím“ mohou mít výkon nevědomě spojený s tím, zda jsou dostatečně schopní, potřební a zodpovědní. Když jim povinnosti na chvíli odpadnou, vzniklé volno v nich nevyvolá klid, ale spíše potřebu být aktivní, něco zařídit nebo čas alespoň „dobře využít“.

„Člověk může mít dojem, že odpočívat má právo až tehdy, když všechno splnil. Jenže u takového nastavení není seznam povinností nikdy skutečně hotový. Odpočinek pak není vnímán jako běžná součást fungování, ale jako odměna za výkon,“ popisuje psycholožka. Výsledkem pak může být dovolená zaplněná programem a úkoly, které sice na první pohled vypadají odpočinkově, ale udržují člověka ve výkonnostním nastavení. „Pro skutečnou regeneraci proto není rozhodující pouze počet volných dní, ale i to, zda si člověk opravdu dovolí zpomalit bez pocitu viny,“ dodává odbornice.

První dny volna nemusejí být nejvíce regenerační. Důležitý je i návrat

Univerzální doba, během níž organismus přejde z výkonu do regenerace, neexistuje. Záleží totiž na délce a intenzitě předchozí zátěže, kvalitě spánku, běžném životním režimu i míře psychického vyčerpání. První dny dovolené navíc člověk často teprve zpomaluje, dohání spánek a postupně opouští pracovní nastavení. Někomu proto trvá i několik dní, než má vůbec pocit, že je skutečně na dovolené. Týden volna tedy může být velmi užitečný, ne každý je však po sedmi dnech automaticky zregenerovaný.

Při dlouhodobém fungování za hranicí možností je potřeba spíše trvalejší změna poměru mezi zátěží a odpočinkem než jednorázová pauza. „Pokud člověku na dovolené prospívalo více spánku, pohyb, pobyt venku nebo omezení času online, může si vybrat alespoň jednu konkrétní věc a zachovat ji i v běžném životě. Regenerace by neměla být vyhrazena pouze několika týdnům v roce,“ upozorňuje psycholožka.

Také návrat po dovolené je důležitý. Pokud je to možné, doporučuje Ivana Líbalová nevracet se z cesty přímo do plného provozu, ale ponechat si alespoň jeden den na vyspání, vybalení, běžné domácí fungování a postupné přeladění. Pomoci může také realistický pohled na úkoly, které po návratu čekají, a rozlišení toho, co je skutečně nutné vyřešit ihned a co může několik dní počkat. „První pracovní dny není dobré zaplnit vším, co se během dovolené nahromadilo. Pokud člověk začne první den dohánět úplně všechno, může se velmi rychle vrátit do stejného režimu, ze kterého právě odjel,“ říká odbornice.

Únava, chronický stres, nebo vyhoření?

Několik dní horšího soustředění, nižší energie nebo nechuti do práce po návratu nemusí samo o sobě znamenat problém. U běžné únavy psychická nepohoda postupně ustupuje a energie se obnovuje. Chronický stres naproti tomu přetrvává delší dobu. Člověk se nedokáže skutečně uvolnit ani mimo práci, může být podrážděný, hůře spát, obtížně se soustředit, pociťovat tělesné napětí nebo být stále ve stavu pohotovosti.

U syndromu vyhoření pak už nejde pouze o únavu.[1] Dlouhodobé vyčerpání se spojuje s negativním či cynickým postojem k práci a s pocitem, že člověk svou práci nezvládá, ztrácí v ní smysl nebo se necítí dostatečně kompetentní. Podstatná je právě kombinace těchto oblastí, nikoliv jeden izolovaný příznak. „Nedoporučila bych však dělat si z několika příznaků jednoduchý domácí test na vyhoření. Podobně totiž mohou vypadat i jiné psychické potíže. Pokud problémy přetrvávají, výrazně zasahují do fungování nebo se zhoršují, je vhodné řešit je s odborníkem,“ zdůrazňuje Ivana Líbalová s tím, že na zvládnutí okamžitého napětí pomocí relaxace velmi dobře funguje například kognitivně-behaviorální terapie (KBT).

KBT pomáhá odhalit řetězec, který vede k přetížení

Češi patří mezi největší milovníky psů v Evropě. Přesto čtyřnozí členové rodiny podle veterinářů stále častěji bojují s nadváhou. „Je to jeden z nejvýznamnějších zdravotních problémů současné psí populace, který má navíc přímý vliv na rozvoj následných zdravotních komplikací,“ upozorňuje MVDr. Dagmar Zähringer, Ph.D. Na rostoucí problém chtějí upozornit odborníci za Ontario, kteří u příležitosti Mezinárodního dne psů 26. srpna pořádají sportovní a zdravotní akci pro všechny pejskaře na pražském Vypichu.

Podle veterinárních studií trpí nadváhou a obezitou přibližně 40-60 % psů chovaných v Evropě. Některé výzkumy uvádějí, že problém se týká dokonce každého druhého psa. V České republice zatím reprezentativní studie chybí, podle odhadu veterinářů u nás však počet psů s nadváhou či obezitou dlouhodobě roste: „Příčinou nebývá jen nadměrné množství stravy, ale především kombinace s nedostatkem aktivního pohybu. Prevencí nemusí být radikální opatření, stačí myslet na tři základní body: kvalitní vyváženou stravu, správně nastavené dávkování a aktivní trávení času se psem,“ říká MVDr. Dagmar Zähringer, Ph.D.

Podle veterinářky si řada majitelů ani nemusí uvědomovat, že jejich psí člen rodiny už trpí nadváhou. Problém totiž většinou vzniká postupně během delšího časového období: „Stačí každodenní návyk na pamlsek mezi krmnými dávkami nebo nepřizpůsobení krmné dávky skutečné aktivitě psa. Optimální tělesná kondice je přitom jedním z nejdůležitějších předpokladů dlouhodobého zdraví a vitality vašeho čtyřnohého parťáka,“ doplňuje.

Láska může vést k překrmování

„Majitelé si dnes často připlatí za superprémiové krmivo, aktivně se zajímají o jeho složení a původ, ale současně mohou podcenit správné dávkování,“ říká MVDr. Dagmar Zähringer, Ph.D. Ani sebelepší vyvážené krmivo však podle ní samo o sobě pro zdravou kondici nestačí, pokud pes dlouhodobě přijímá více energie, než kolik jí vydá. Svou roli hraje také vnímání pejska jako plnohodnotného člena rodiny, kdy mu často chceme dopřát něco navíc, třeba v podobě pamlsku. Už si ale neuvědomujeme, že to může mít negativní vliv na jeho kondici, a tím i na jeho zdraví. Nadváha zatěžuje klouby, srdce i metabolismus a zvyšuje riziko dalších zdravotních komplikací.

Stejně důležitou roli pro dlouhodobé zdraví jako správná výživa hraje pohyb. Nemusí jít o náročný sportovní výkon. Pravidelné procházky, hry na hřišti s překážkami nebo některá z populárních psích sportovních disciplín jsou přirozeným způsobem, jak udržovat psa v dobré kondici a zároveň posilovat vzájemný vztah. Důležité je, že aktivní životní styl prospívá psovi i jeho majiteli. Psí sporty jako agility, rally obedience, dog dancing, dog puller a dog fitness ideálně kombinují pohyb, zábavu a společně strávený čas.

Jak je na tom váš čtyřnohý člen rodiny s kondicí?

Pokud chcete mít jasněji o tom, zda je váš čtyřnohý parťák v ideální kondici, nebo už se přibližuje nadměrné váze, přijďte na Mezinárodní den psů ve středu 26. srpna 2026 na pražský Vypich před oboru Hvězda. Ontario chystá od 13 do 20 hodin pro všechny pejskaře odbornou diagnostiku kondice psa zdarma, dále také možnost vyzkoušet si různé psí sporty a dozvědět se více o zdraví psích mazlíčků. Připraveno bude například orientační měření hladiny cukru v krvi u psů moderním diabetologickým přístrojem (nutný je předchozí 12hodinový půst).

Infobox:

Rychlá orientace: Jak na první pohled poznat, že má váš pes nadváhu?

• žebra nejsou pod lehkým tlakem hmatná
• při pohledu shora není patrný pas
• pes se rychleji zadýchává
• ubývá ochota k aktivnímu pohybu

Zdravotní následky obvykle spojené s obezitou psů

• namáhané klouby a pohybový aparát obecně
• kardiovaskulární problémy
• dýchací potíže
• rozvoj cukrovky
• kratší délka života

Košík nasbíraných hub nemusí být jedinou připomínkou několikahodinové výpravy do lesa. Houbaření kombinuje chůzi po nerovném povrchu s častým zastavováním, předkláněním, dřepy a opakovaným vstáváním. Přestože jej většina lidí za sport nepovažuje, pro tělo představuje poměrně pestrou a někdy i překvapivě náročnou zátěž. Nejčastěji ji pocítí chodidla, kotníky, stehna a bederní část zad.

Při běžné procházce po chodníku nebo zpevněné cestě se člověk většinou pohybuje plynule a stále podobným tempem. Houbař naproti tomu zpomaluje, mění směr, překračuje větve, našlapuje mezi kořeny a často se prodírá svahem nebo vysokou trávou. Přitom sleduje zem, takže hlava bývá skloněná a pozornost se soustředí více na hledání hub než na způsob pohybu.

Les nutí tělo neustále reagovat
Nerovný terén zapojuje drobné stabilizační svaly, které při chůzi po rovném povrchu nemusí pracovat tak intenzivně. Chodidlo se přizpůsobuje každému došlapu, kotník vyrovnává náklon a svaly trupu pomáhají udržet rovnováhu. Takový pohyb může být pro zdravého člověka přínosný, protože je pestřejší než stereotypní chůze po asfaltu. Zároveň však rychleji odhalí nedostatečnou kondici, omezenou pohyblivost nebo problémy se stabilitou.

„Houbaření je typickým příkladem aktivity, při níž se střídá relativně klidná chůze s krátkými, ale opakovanými pohyby do předklonu, dřepu a rotace. Jednotlivě nejde o nic náročného, po dvou nebo třech hodinách se však zátěž nasčítá. Člověk pak může cítit stehna, bedra nebo kotníky podobně jako po lehčím sportovním výkonu,“ manuální terapeutka Veronika Jarolímová a dodává: „Specifické je také tempo. Několik kroků vystřídá zastavení, otočení nebo rychlé sejití ze stezky za nalezeným hřibem. Tělo se proto nemůže usadit do pravidelného rytmu. S přibývající únavou se zhoršuje přesnost došlapu a člověk může snáze zakopnout o kořen nebo uklouznout na mokrém listí.“

Největší problém bývá opakovaný předklon
Samotné sebrání jedné houby tělu neublíží. Pokud se však člověk během dopoledne ohne k zemi padesátkrát či stokrát, může nesprávný pohyb přetížit bederní oblast. Riziková je zejména kombinace hlubokého předklonu, kulatých zad a rotace do strany. Vhodnější je přiblížit se k houbě, pokrčit kolena, využít dřep nebo klek a při vstávání zapojit nohy.

„Polohu je dobré průběžně střídat. Jednou jít do dřepu, jindy si kleknout na jedno koleno nebo se přidržet stromu a snížit se pomocí nohou. Tělu zpravidla nevadí jeden konkrétní pohyb, ale jeho mnohonásobné opakování bez změny. Lidé s bolestmi kolen, kyčlí či zad by navíc neměli podcenit délku výpravy a cestu zpět,“ upozorňuje Veronika Jarolímová.

Před odchodem není nutná sportovní rozcvička, pomoci ale může několik kroužení kotníky, dřepů v pohodlném rozsahu a krátké rozhýbání trupu. Prvních deset minut je vhodné jít volněji. Po návratu většinou prospěje spíše lehká chůze a změna polohy než okamžité dlouhé sezení.

Chodidlo potřebuje stabilitu i možnost pracovat
Podstatnou roli hraje také obuv. Houbaři často automaticky sahají po vysokých a co nejrobustnějších botách. Ty mají význam v náročném terénu, chladu nebo velmi mokrém lese, pro kratší výpravu po mírných cestách ale mohou být zbytečně těžké a tuhé. Výběr by měl odpovídat terénu, počasí, zkušenostem i zdravotnímu stavu člověka.

„V lese potřebujeme, aby bota na noze dobře držela, neklouzala a chránila před vlhkostí či ostrými předměty. Současně by neměla zbytečně stlačovat prsty ani úplně znemožnit chodidlu reagovat na nerovnosti. Důležitější než samotná výška boty je její správná velikost, tvar, přiměřená ohebnost a podrážka odpovídající povrchu,“ vysvětluje Jan Chalupný ze specializovaného e-shopu naBOSo.cz.

Příliš volná bota dovoluje chodidlu posouvat se při chůzi ze svahu a zvyšuje riziko puchýřů. Malá nebo úzká obuv naopak omezuje prsty a po několika hodinách může způsobit otlaky, brnění nebo bolest nehtů. Zvláště při sestupu potřebují prsty před sebou dostatek prostoru. Důležité jsou i ponožky, které odvádějí vlhkost a v botě se neshrnují.

„Lidé si často vezmou do lesa boty, které celý rok nenosili, a až po několika kilometrech zjistí, že jim nesedí nebo že podrážka ztratila přilnavost. Před sezonou se proto vyplatí obuv zkontrolovat a nejprve ji vyzkoušet na kratší trase. Ani kvalitní bota nedokáže nahradit pozorný došlap a přizpůsobení rychlosti mokrému terénu,“ doplňuje Jan Chalupný z naBOSo.cz. 

Plný košík mění držení těla
„Zátěž se v průběhu výpravy mění také s naplněným košíkem. Pokud jej člověk několik hodin nosí stále v jedné ruce, jedno rameno zůstává níže a trup se vychyluje na opačnou stranu. Pomůže ruce pravidelně střídat, košík nepřetěžovat a na delší cestu zvolit takovou trasu, kterou bezpečně zvládneme i při návratu s nákladem,“ říká Veronika Jarolímová.

Houbaření tak může být příjemnou formou přirozeného pohybu, při níž člověk nachodí několik kilometrů, posílí stabilitu a dostane se z jednotvárného prostředí města. Právě proto, že nepůsobí jako klasický sport, však snadno přehlédneme únavu. Rozumné tempo, střídání poloh, vhodná obuv a trocha pozornosti při návratu mohou rozhodnout o tom, zda si z lesa odneseme jen plný košík, nebo také bolavá záda a namožené nohy.

Přímo v srdci Řevnic najdete místo, které vás jediným pohledem přenese až do Toskánska. Boutique Hotel Corso zaujme elegantním designem, který citlivě propojuje historickou budovu s moderními prvky a středomořskou inspirací. Stylové pokoje, přírodní materiály, teplé odstíny a důraz na detail vytvářejí harmonické prostředí, v němž se snoubí kouzlo Itálie s pohodovou atmosférou venkova. 

V roce 2012 zakoupili manželé Petr Kozák a Helena Vaňková jeden z nejstarších domů v Řevnicích a rozhodli se z původního zchátralého domu vytvořit areál pěti architektonicky rozdílných domů. Krom hotelu, který se otevřel v roce 2019 jako srdce Corsa Řevnice, zde najdete i byty, obchod, coworkingové centrum i konferenční sál. Na návrhu prostor se podílela architektka Alena Šrámková a stavba ve stejném roce získala Národní cenu za architekturu. Na finální podobě Boutique Hotelu Corso mají svoji zásluhu také architekt Stanislav Kožuch a italský designér Luciano Belcapo, kteří společně vytvořili osobitý charakter hotelových interiérů.

Každý pokoj má své jméno a příběh

Hotel nabízí celkem 20 pokojů ve třech budovách areálu, s kapacitou 46 lůžek. Deset pokojů má vlastní kuchyňku přímo v apartmá.  V budově Boutique má každý pokoj vlastní jméno a příběh inspirovaný dějinami Řevnic a osobnostmi, které ve městě žily. Například pokoj Ladislav fotografa Ladislava Sitenského, pokoj Ignát spisovatele Ignáta Herrmanna nebo pokoj Marie kuchařky Marie Janků-Sandtnerové. 

V budově SPA má každý pokoj jméno podle řevnických přírodních pamětihodností jako například Skalka, Hvíždinec nebo Černá skála.

Některé pokoje jsou z části vybavené nábytkem a obrazy, které manželé podědili po svých předcích.

„Můj dědeček podnikal v radiokomunikacích a dařilo se mu, vlastnil i obchod v Praze Na Příkopech a jako koníček rád sbíral obrazy. Babička jich musela několik po válce prodat, aby měli na jídlo, ale většinu zachránila,“ vysvětluje Petr Kozák, spolumajitel hotelu.

Když toskánský styl, tak italská pizzerie

V přízemí hotelu má své stálé místo restaurace Corso, která již od října nabídne vynikající italskou kuchyni – pizzu, těstoviny, čerstvé zeleninové saláty nebo steaky. Snídaňové menu je v současnosti určeno pouze hotelovým hostům, ale v plánu je jeho zpřístupnění i veřejnosti. K dispozici je také stylová zasedací místnost pro 25 osob (divadelně 35 osob), která zároveň funguje jako bar — hodí se tedy na jednání i na večerní posezení.

A proč se celým prostorem Corsa prolíná právě Itálie? „Základní kámen je z Carrary od italského kameníka z Piombina. Naše rodina jezdí již 20 let trávit každé léto do Toskánska, a právě italskou pohodu, styl a energii jsme chtěli přinést s sebou domů do Řevnic a prozářit tak zimní období v našich končinách. Proto i restaurace od podzimu otvírá své dveře s neapolskou pizzou, domácími těstovinami a kvalitními steaky. A samozřejmě nebudou chybět i výborná italská vína a piva,“ vypráví Petr Kozák.

Nový prostor pro relaxaci a aktivní pohyb

Od srpna 2026 je v areálu Corso otevřený nový prostor pro relaxaci i aktivní pohyb. Najdete zde finskou saunu s výhledem do zahrady, venkovní ochlazovací bazén a moderně vybavenou posilovnu v nádherných historických klenbách. Wellness je přístupné jak hostům hotelu, tak i veřejnosti.

Boutique Hotel Corso Řevnice je ideálním výchozím bodem pro krátké i celodenní výlety do okolní přírody a zároveň nabízí zázemí pro svatby, oslavy nebo firemní teambuildingy. Hosté ocení komfortní prostředí pro odpočinek i aktivní trávení volného času. Hotel je navíc dog friendly, takže si pobyt mohou užít i čtyřnozí členové rodiny. Pár minut chůze od hotelu, v budově bývalého nádraží Západní dráhy, vaří Pivovar Řevnice vlastní řemeslné pivo a poctivou domácí kuchyni.

Řevnice jsou malebné městečko na Berounce, jen zhruba 25 kilometrů jihozápadně od Prahy, a díky své poloze na okraji Brd a Českého krasu patří k oblíbeným turistickým a výletním místům. Okolní lesy, řeka a značené turistické i cyklistické trasy lákají k aktivnímu odpočinku a výletům. Z Řevnic lze podniknout výpravy k řadě atraktivních míst v okolí, například na hrad Karlštejn, k lomu Velká Amerika nebo do Koněpruských jeskyní. Za návštěvu stojí také historické městečko Dobřichovice, poutní areál Svatý Jan pod Skalou či přírodní krásy Českého krasu.

www.boutiquehotelcorso.cz

Když se dá dohromady silný tvůrčí tým, úspěch na sebe nenechá dlouho čekat. Přesně to potvrzuje nová autorská talk show Mimo Scénář. Pořad, za nímž stojí moderátor Petr H. Batěk, producent Jan Tatarka a jeho syn, režisér David Tatarka, bourá dosavadní statistiky sledovanosti. Během extrémně krátké doby od svého startu totiž videa na sociálních sítích překonala magickou hranici jednoho milionu zhlédnutí a show nekompromisně stoupá vzhůru.

Internet je v současnosti přesycený připravenými rozhovory, kde hosté často jen opakují naučené fráze. Tým talk show Mimo Scénář se proto rozhodl jít úplně jinou cestou. Základním kamenem pořadu se stala stoprocentní improvizace, přirozenost a uvolněná atmosféra.

„Diváci v online prostoru stále více vyhledávají přirozený a spontánní obsah,“ potvrzují tvůrci. A čísla jim dávají jednoznačně za pravdu. Formát, kde moderátor dopředu netlačí hosta do mantinelů, generuje momenty, které diváky doslova magnetizují.

Za každým úspěšným projektem stojí silné zázemí. V případě Mimo Scénář se dokonale propojila Baťkova pohotovost před kamerou s profesionálním týmem v zákulisí, který skvěle funguje i díky rodinnému poutu. O celkovou produkci a vizuální koncept se stará zkušený Jan Tatarka, zatímco jeho syn David Tatarka přináší do projektu své bohaté režijní zkušenosti z televizního a mediálního prostředí.

Právě režisér David Tatarka stojí za těmi nejlepšími momenty na place, kdy hosty zapojuje do hravých situací, kvízů a nečekané hudební či textové improvizace.

Pořad přitom odstartoval teprve nedávno. První obrovský zlom a divácký rekord přinesla epizoda s glosátorem Ivo Šmoldasem, která doslova zbourala dosavadní statistiky. Nastavené tempo však produkce nepovolila ani na vteřinu. Aktuálně celým internetem rezonuje nejnovější, pátý díl s rockerem Petrem Kolářem.

Právě tento mix exkluzivních informací a zábavy nastartoval raketový růst sledovanosti. Netrvalo dlouho a videa na Facebooku bleskově překonala hranici jednoho milionu zhlédnutí, přičemž zájem diváků stále stoupá.

Pro Petra H. Baťka, Jana Tatarku a Davida Tatarku je tento úspěch jasným signálem, že vsadit na poctivé řemeslo, rodinnou souhru se vyplatilo. Show Mimo Scénář má skvěle našlápnuto a v podzimní sezóně hodlá laťku posouvat ještě výš. Pokud se chcete sami přesvědčit, jak vypadá moderní talk show bez cenzury, podívejte se na její YouTube kanál Mimo Scénář.

Alexandra Hejlová

Tohle obyvatelé Kolína hned tak nezažijí. Relativně poklidná Tyršova ulice se na několik hodiny stala středobodem pražských umělkyň. Lidé, kteří zrovna v lékárně nakupovali, nevěřili svým očím. Někteří se dokonce domnívali, že se v jejich oblíbené lékárně zřejmě natáčí nějaká reality show. Důvod přítomnosti známých umělkyň byl naprosto prozaický. Do lékárny byly pozvány coby kmotry slavnostního startu nových majitelů lékárny.

I když se slavnostní předání lékárny neslo v přátelském, radostném duchu, v okamžiku předávání klíčů původními majiteli, došlo i na sentiment. „Pánové, myslete na to, že vám předáváme 30 let hýčkanou, rodinnou a vymazlenou lékárnu“, ujasnila svůj vztah k objektu původní majitelka. A naoko se zdráhala klíče předat.

Noví majitelé mají ve správě lékárny jasno. „Lékárna Tyršova respektuje osobní přístup ke zdraví“, upřesnil Martin Marek, jeden z nových majitelů. „U nás nezáleží na tom, jestli si zákazník zvolí léčbu přírodní, bylinkovou, doplňky stravy nebo klasickou medikaci. Důležité je, aby řešení vyhovovalo konkrétní osobě. Naším cílem je nabídnout kvalitní produkty, odborné poradenství a lidský přístup, nikoli masový prodejní model velkých řetězců.“ A kolega Jiří Petřík ho doplnil: „Aktivně pomáháme zákazníkům porozumět tomu, co jednotlivé produkty umí a co od nich lze očekávat. Naše filozofie je jednoduchá: poskytnout maximum informací a péče, aby si každý mohl vybrat to, co mu skutečně pomůže. Bez stresu se zeptat, když zákazník nerozumí.“

Slavnostního otevření se zúčastnily zpěvačky Petra Černocká, Bára Vaculíková, Jana Fabiánová, Markéta Gretis Martiníková, houslistka Markéta Muzikářová a herečka Lucie Zedníčková. Zatímco Petra Černocká pokukovala spíše po lécích tišících bolest, její dcera Bára se snaží moc léky neužívat. A když, tak přírodní. Podobně je na tom i Jana Fabiánová nebo Markéta Gretis Martiníková. Ty do lékárny zavítají spíše pro přírodní produkty, po lécích jako takových sáhnou až v krajních případech. „Vzhledem k počtu dětí jsme i přesto častými návštěvníky lékárny“, uzavírá se smíchem Martiníková.

Více informací o Lékárně Tyršova

Nabízí široké spektrum produktů: od volně prodejných léků přes doplňky stravy až po bylinkové a přírodní přípravky.

Odborné poradenství: lékárníci vysvětlí složení, účinky a možné interakce jednotlivých produktů.

Exkluzivní sortiment: jako jediná lékárna v ČR nabízíme produkty Ing. Petry  Doubkové, které nám dodává exkluzivně. Tyto přípravky jsou podle dodavatele podloženy zahraničními studiemi a výzkumem; výsledky klinických studií v Anglii ukazují

u některých pacientů zlepšení, až úplné uzdravení. Produkty jsou dostupné v lékárně Tyršova i e‑shopu.

Majitelé lékárny neusilují o co největší obrat za každou cenu. Prioritou je kvalita a vztah k zákazníkovi. Každému věnují čas, naslouchají jeho potřebám a nabízí řešení šitá na míru. Neprodávají názory, ale nabízí fakta, zkušenost a podporu při rozhodování.

Cílem nových majitelů je rozšířit koncept lékárny Tyršova do dalších poboček ve stejném duchu: míst, kde je zdraví a spokojenost zákazníků skutečnou prioritou. Chtějí být dostupní tam, kde lidé hledají důvěryhodné a osobní poradenství.

Zdroj: Helena Váňová Production

Hledáte ideální čtení pro chladné večery pod dekou s šálkem poctivého čaje nebo kávy? Máme pro vás skvělý tip! Zapojte se do naší soutěže a vyhrejte novinkový román Dračí kavárna, který okouzlí všechny milovníky pohodových příběhů plných magie, humoru a romantiky.

Příběh vás zavede k hlavní hrdince Safiře, která si otevřela netradiční kavárnu pro dračí mláďata a jejich majitele. Udržet takový podnik nad vodou je ale pořádná dřina – malí dráčci totiž často připalují nábytek a vyhlášená káva pražená dračím dechem všechny účty nepokryje. Na scénu však přichází pohledný mrzout a majitel místního zahradnictví Aiden. Ten si neví rady se svým neposlušným dračím mazlíčkem a nabídne Safiře obchod: zaplatí jí za výcvik svého draka. Mezi veselou majitelkou a uzavřeným bručounem to ale začne nebezpečně jiskřit…

Kniha má 304 stran, vychází v praktické měkké vazbě s klopami v ceně 429 Kč a více informací o ní najdete přímo pod názvem Dračí kavárna.

Vylosujeme tři výherce, kteří vyhrají knihu Dračí kavárna!

(výherci budou po skončení soutěže kontaktováni)

Milujete granolu a müsli, ale při výběru v obchodě vždycky váháte, kterou příchuť si vzít? Proč vybírat jen jednu, když můžete ochutnat hned šest? Ochutnávkový set z chráněné dílny Chrpa Krnov je ideální příležitostí objevit nové oblíbené snídaňové kombinace.

V praktickém balení najdete šest různých bezlepkových příchutí, každou v porci 80 gramů. Celkem tak získáte 480 gramů pestré snídaňové inspirace, která se jen tak neomrzí. Na své si přijdou milovníci oříšků, ovoce i čokoládových chutí.

Čeká na vás arašídová a kešu granola, ale také jahodová, čokoládová, ovocná varianta a granola s lesním ovocem. Každé ráno tak může začít trochu jinak – jednou s jogurtem a ovocem, podruhé třeba jen tak na chuť nebo jako křupavý doplněk snídaně.

Ochutnávkový set je navíc skvělou volbou pro všechny, kteří rádi zkoušejí nové produkty a chtějí si před nákupem většího balení najít svého favorita. A protože pochází z chráněné dílny Chrpa Krnov, můžete si společně s chutnou snídaní dopřát i dobrý pocit z podpory smysluplné práce.

Šest příchutí, šest příležitostí k ochutnání a jedna otázka na závěr: Která bude vaše nejoblíbenější?

Ochutnávkový set zakoupíte na www.chrpakrnov.cz za 281 Kč.

Nová  kolekce  české  sklárny  Koulier  spojuje  zemité  odstíny  zelené  se  zlatými  detaily a sametovými povrchy. Nabízí slavnostní výzdobu, která nepůsobí okázale, a ozdoby, jež lze kombinovat s tradičními i moderními dekoracemi.

Vánoce nemusí mít každý rok stejnou podobu. Někdo zůstává věrný ozdobám, které se v rodině dědí po generace, jiný rád stromeček obměňuje podle nových barev a trendů. Kolekce Tichá noc, kterou česká sklárna Koulier představuje pro letošní  Vánoce, nabízí cestu mezi  oběma přístupy. Její  barevnost vychází  z převážně zelených zemitých  tónů,  které  doplňuje  zlatá.  Připomíná  klidnou  zimní  přírodu a dobře se kombinuje také s bílou, evokující zasněženou krajinu. Ozdoby se zlatými prvky doplňují bohatě zdobené kusy i jemnější dekory, které nechávají vyniknout ostatní ozdoby. Zlaté detaily a semišové povrchy jim dodávají slavnostní vzhled, aniž by působily příliš okázale.  Základ  kolekce  tvoří  kulaté   ozdoby  doplněné  o   dlouhé  rampouchy   a  rakety,   s množstvím drobných figurek stromečků, zvonečků a zlatých houslí. Tichá noc je určena především těm, kdo mají rádi elegantní a výraznější vánoční výzdobu, zároveň však dávají přednost  tlumeným  barvám.  Dobře  se  kombinuje  s  kolekcemi  První  oříšek  pro   Popelku a Bílozlatá, ale také se Secesí nebo kolekcí Basic Caramel.

„Letošní kolekce Tichá noc vznikla díky kreativitě naší malířky ze sklárny Koulier. Vše začalo jediným průhledným zvonečkem s novým dekorem, který se stal inspirací pro celou kolekci. Na stromečku tak mohou ozdoby tvořit  hlavní motiv, stejně jako přirozeně doplnit ty, které už mají jejich majitelé doma,“ uvádí Ing. Kateřina Šrámková, MBA, obchodní ředitelka a spolumajitelka sklárny. Česká tradice v  nových      barvách Koulier  letos rozšiřuje

také nabídku tradičních bílých ozdob, které kombinuje s odstíny zlaté nebo žluté. Novinkou je adventní kalendář v barvě mořské hlubiny. Přestože modrá nepatří mezi tradiční barvy českých Vánoc, ozdoby byly vybrány tak, aby na zeleném vánočním stromečku vytvořily zajímavou kombinaci. „Do prodeje letos zahrnujeme i adventní kalendář v barvě mořské hlubiny. Chtěli jsme, aby třeba i na Kanárských ostrovech mohli mít svůj  vánoční stromeček ozdobený českými vánočními ozdobami. Právě formát adventního kalendáře je k tomu výborný, protože ozdoby jsou uložené v pevném boxu, kam se mohou opakovaně ukládat,“ dodává Kateřina Šrámková.

Nové barvy a dekory přitom neznamenají, že je nutné každý rok pořizovat celou novou výzdobu. Stromeček lze oživit jednotlivými ozdobami nebo doplňky v podobě figurek – například zvířátek, soviček, lištiček, srdíček, stromečků či kostelíčků. Výraznější barva takového doplňku může dodat stromečku nový akcent. Mezi dlouhodobě nejoblíbenější ozdoby patří také zvonečky, které Koulier vyrábí v široké barevné paletě. Sklárna letos nabízí i nové tvary ozdob na přání a hotová srdce s texty, například „Miláčkovi“.

Koulier staví na tradičních technikách výroby, které kombinuje s moderními postupy. Jedním z nich je například Flock, díky němuž vznikají sametové ozdoby, u zákazníků velmi oblíbené. Sklárna zároveň průběžně rozšiřuje nabídku tradičních tvarů a barev, které připomínají dětství a Vánoce u babičky. Podle zkušenosti Koulieru mají tento styl rády přibližně dvě třetiny českých zákazníků. Každý stromeček je originál V českých rodinách se stále častěji objevuje trend několika stromečků. Jeden bývá ozdoben tradičně, například ozdobami zděděnými po předcích, zatímco jiný dostává podobu podle aktuálních barev a stylů. Spojit rodinné tradice s novými nápady tak může být jednodušší, než se zdá. Každý stromeček je krásný právě tím, že odráží osobitý vkus svého majitele. Koulier, proto nabízí inspiraci, nikoli jediný správný způsob zdobení. Novou kolekci i další ozdoby si návštěvníci budou moci prohlédnout na Vánoční výstavě ve sklárně Koulier na Oflendě u Hlinska v Čechách, která začne 10. října. Výstava připomene také pátý rok od založení sklárny a představí všechny ozdobené stromečky, jež dosud zdobily významná místa. Návštěvníci uvidí například prezidentský stromeček ze zámku Lány nebo bruselský stromeček umístěný v prostorách Evropského parlamentu v roce českého předsednictví. Inspiraci nabídne také výstava Příběh Vánočního stromečku na středočeském zámku Loučeň. Tam bude ozdobená každá komnata i celý zámecký park. Letošním tématem budou Největší Vánoční příběhy.

Každý den přináší spoustu povinností, plánů i nečekaných výzev. Ať už spěcháte do práce, do školy, na trénink nebo vyrážíte na výlet, hodí se mít po ruce něco dobrého, co si můžete dopřát kdykoli a kdekoli. Tyčinka Fit Joya od české společnosti ÚSOVSKO FOOD Klopina spojuje lahodnou chuť, vyvážené složení a příjemně křupavou cereální strukturu, a je tak skvělým společníkem pro dny v plném tempu.

Základ tyčinek Fit Joya tvoří ovesné a sójové vločky, kukuřičné lupínky a cereální crispies, které podle konkrétní varianty doplňuje kakao, ovoce a jogurtová či kakaová poleva. Fit Joya je dobrým zdrojem vlákniny i kvalitní, postupně se uvolňující energie. Díky praktickému balení se snadno vejde do kabelky, školního batohu i sportovní tašky, takže ji můžete mít po ruce pokaždé, když přijde čas na malou svačinu nebo chuť na mlsání bez výčitek.

A jakou příchuť si můžete vybrat? Jablko a skořice s jogurtem potěší milovníky osvědčených kombinací, meruňka s jogurtem nabídne jemnou ovocnou chuť a malina s jogurtem svěží, lehce nakyslý tón. Pro chuťový únik do exotiky je tu kokos s kakaem a milovníky sladších kombinací potěší nejnovější varianta čokoláda a karamel. Stačí si jen vybrat tu pravou podle své nálady.

Právě teď si o balíček plný všech cereálních tyčinek Fit můžete zasoutěžit! Stačí správně odpovědět na jednoduchou soutěžní otázku:

Nápovědu a další informace najdete na www.tycinkafit.cz

Vylosujeme tři výherce, kteří vyhrají balíček plný všech cereálních tyčinek Fit 

(výherci budou po skončení soutěže kontaktováni)

Zatímco nadzemní příroda na sklonku září pomalu uléhá k zimnímu spánku, pod povrchem půdy probíhá největší nahromadění sil. Kořeny podzimních bylin jsou na svém vrcholu. Mezi nejsilnější dvojici pro celkovou očistu organismu a regeneraci patří kořen lopuchu většího (Arctium lappa) a kořen pampelišky lékařské (v lidovém bylinářství často nazývané kořeníčko či mléč, Taraxacum officinale). Tato kombinace představuje dokonalý podzimní detoxikační tandem, který tělo připraví na nadcházející zimu, pročístí játra a navrátí zdravý lesk pokožce i vlasům.

Vnitřní čistota se odráží na povrchu

Játra jsou hlavním detoxikačním orgánem našeho těla. Pokud jsou přetížena stravou, stresem nebo nedostatkem pohybu v chladnějším období, projeví se to velmi rychle na kvalitě pleti a vlasů.

• Kořen lopuchu většího: Je považován za jedno z nejlepších přírodních dermatologik. Má silné močopudné, potopudné a krev čistící účinky. Pomáhá vyplavovat usazené toxiny z těla, čímž výrazně ulevuje ekzémům, akné, lupénce a dalším kožním zánětům. Dále podporuje růst vlasů a zklidňuje vlasovou pokožku.

• Kořen pampelišky (kořeníčka): Podporuje tvorbu a vylučování žluče, regeneruje jaterní buňky a stimuluje činnost ledvin i slinivky. Obsahuje inulin, který funguje jako prebiotikum pro zdravou střevní mikroflóru – a jak je známo, zdravá střeva jsou základem silné imunity a čisté pleti.

Sběr a úprava podzimních kořenů

Podzimní sběr lopuchového a pampeliškového kořene probíhá od září do prvních trvalých mrazů.

1. Sběr lopuchu: U lopuchu sbírejte výhradně kořeny jednoletých rostlin (ty, které ještě nekvetly a nemají suché bodláky). Dvouleté kvetoucí rostliny mají kořen již dřevnatý a bez účinných látek.

2. Očista a sušení: Kořeny vykopejte, kartáčkem pod studenou vodou omyjte a ihned nakrájejte na tenká kolečka či kostičky. Sušte na větraném místě nebo v sušičce při teplotě do 40 °C.

Domácí recepty pro krásu i zdraví

1. Lopuchový olej pro růst vlasů a proti vypadávání

Tento tradiční olej zpevňuje vlasové kořínky, stimuluje růst nových vlasů a pomáhá odstraňovat lupy.

Ingredience:

• 50 g čerstvého nakrájeného kořene lopuchu

• 250 ml kvalitního panenského oleje (mandlový, olivový nebo slunečnicový)

Postup: Nakrájený kořen vložte do čisté sklenice a zalijte olejem tak, aby byl zcela ponořený. Sklenici uzavřete a dejte na 2–3 týdny na teplé místo (ne na přímé úpalové slunce). Každý druhý den sklenici lehce protřepte. Poté olej přeceďte přes plátýnko a uchovávejte v tmavé lahvičce. Použití: Olej vmasírujte do vlasové pokožky 1× týdně, zabalte do ručníku, nechte působit 30 minut a poté vlasy umyjte běžným šamponem.

2. Detoxikační odvar z kořene lopuchu a pampelišky pro očistu jater

Hřejivý podzimní odvar, který podporuje látkovou výměnu a pročišťuje krev.

Ingredience:

• 1 lžička sušeného nakrájeného kořene lopuchu

• 1 lžička sušeného nakrájeného kořene pampelišky

• 350 ml vody

Postup: Oba sušené kořeny vsypte do studené vody v malém hrnci. Přiveďte k varu a na mírném ohni pozvolna vařte přibližně 10–15 minut. Poté odstavte z plotny a nechte ještě 10 minut louhovat pod pokličkou. Přeceďte a pijte vlažné 1–2× denně po dobu 2–3 týdnů jako podzimní očistnou kúru.

Dopřejte svému tělu hloubkovou podzimní péči z kořenů a připravte svůj organismus i pleť na zimní období v té nejlepší kondici.