Nejnovější snímek oceňovaného režiséra Vitalije Manského (Svědkové Putinovi, Roura, V paprscích slunce) bude v předpremiéře uveden na Mezinárodním filmovém festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. Film se představí v soutěžní sekci Svědectví, která sleduje aktuální dění ve světě a nabídne celkem osmnáct filmů.
Devadesátiletý Michail Gorbačov žije osamocený v domě na okraji Moskvy, kde čeká na přijetí do panteonu nejvýznamnějších osobností 20. století. Soud nad ním vynesou až dějiny. Ve filmu „Gorbačov. Ráj“ však předkládá svou vlastní konečnou výpověď, v níž s melancholií i humorem bilancuje politické dění 20. století, svůj život i kariéru.
OHLASY
„Dojemný a pronikavý film“ – Variety
„Nečekaně intimní dokumentární memoáry, které působí jako epitaf“ – The Hollywood Reporter
O FILMU:
Film Vitalije Manského je aktuálním, intimním portrétem muže, který svými rozhodnutími změnil svět. Během krátkého období, kdy byl Michail Gorbačov u moci (1985–1991), došlo k rozpadu velké sovětské říše. Gorbačov byl architektem Glasnosti a Perestrojky – politických kroků, které daly obyvatelům země, přezdívané americkým prezidentem Reaganem „Říše zla“, šanci žít svobodně. Michail Gorbačov zbořil Berlínskou zeď. Za Gorbačovovy vlády ale také vybuchl reaktor v jaderné elektrárně v Černobylu. Během jeho vlády zemřelo mnoho občanů pobaltských republik usilujících o nezávislost, sovětská armáda potlačila nespokojenost v Tbilisi i pokojné demonstrace v Baku. Za Gorbačovovy éry se zhroutil Sovětský svaz, což mu neodpustilo mnoho jeho krajanů. S tímto břemenem minulosti dožívá osamělý muž (nar. 1931) svá poslední léta v domku na moskevském předměstí, kam jako jednoho z mála hostů vpustil režiséra Vitalije Manského.
Slovo režiséra:
„Jednou bude mít Michail Gorbačov pomníky po celém světě. Někde už brzy, jinde – například v Rusku – to bude trvat ještě mnoho let, než lidé pochopí skutečný význam toho, čím se tento muž zapsal do dějin. Já jsem však chtěl za chladným mramorem či bronzem ukázat člověka, který zcela sám dospěl k odhodlání změnit svět k lepšímu. Právě to bylo důvodem, proč jsme se ujali nesnadného úkolu přemluvit téměř devadesátiletého, unaveného muže, aby nás vpustil do svého světa – světa osamění, frustrace, ale i radosti ze svobody!“
Festivaly a ocenění:
IDFA, Nizozemí, 2020 – cena za nejlepší režii
PÖFF – Tallinn Black Nights, Estonsko 2020 – oficiální výběr
MFDF Jihlava 2021 – hlavní soutěž
Vitalij Manskij – životopis (* 1963, Lvov, Ukrajina)
Vystudoval Všesvazový státní institut kinematografie (VGIK); je autorem více než třiceti filmů, z nichž první natočil v r. 1989.
Filmy Vitalije Manského byly uvedeny na více než pěti stech mezinárodních filmových festivalech, m. j. v Cannes, Locarnu, San Sebastianu, Rotterdamu, Karlových Varech, Berlíně, Amsterodamu, Moskvě, Oberhausenu, a na mnoha dalších. Obdržel více než 100 ocenění na festivalech včetně dvou cen za nejlepší dokumentární film na MFF v Karlových Varech, Stříbrné holubice z DOK Leipzig, ceny za nejlepší režii a zvláštní ceny poroty na MFF v Tallinnu a Grand Prix na festivalech ve Varšavě, Jihlavě, Stockholmu, Trieste, Huesce, Budapešti a řadě dalších.
Jeho film Svědkové Putinovi (2018) byl nominován na cenu Evropské filmové akademie v kategorii nejlepší dokumentární film. Filmy Vitalije Manského uvedly přední televizní stanice téměř všech evropských zemí a vysílány byly i v Japonsku, Austrálii, Číně, Kanadě, Jižní Koreji a dalších zemích.
Od r. 2014 žije Vitalij Manskij v Lotyšsku.
Výběrová filmografie Vitalije Manského:
2020 Gorbačov. Ráj, 2018 Svědkové Putinovi, 2016 Příbuzní
2015, V paprscích slunce, 2013 Roura, 2005 Gagarinovi pionýři, 2003 Anatomie t.A.T.u., 2002 Broadway. Černé moře, 2001 Rudí carové: Prezidenti Ruska – Gorbačov. Po impériu, 2001 Rudí carové: Prezidenti Ruska –Jelcin. Jiný život, 2001 Rudí carové: Prezidenti Ruska – Putin. Přechodný rok, 1993 Vystříhané záběry ze stále stejné války, 1991 Leninovo tělo
