Kampaň vznikla na základě insightu, že sdílená radost a vášeň fanoušků dokáže bourat bariéry rychleji než cokoliv jiného. Heineken proto vytváří prostor, kde se fanoušci mohou potkávat, propojovat a proměňovat společné zážitky a budovat nová přátelství. Propojuje přitom ikonické světy F1, UEFA Champions League a hudby. Tedy oblastí, které spojuje jediné – fanoušci.

Tuto optiku přebírají i globální ambasadoři Max Verstappen, Virgil van Dijk a Martin Garrix. V kampani se záměrně objevují mimo své tradiční role a vystupují primárně jako fanoušci. Těžiště kampaně spočívá v digitální microsite, která fanoušky aktivně zapojí do hry. „Princip je jednoduchý: fanoušci se zaregistrují, spojí se do týmů a společně soutěží. A možná si odnesou nejen výhru v podobě vstupenek na UEFA Champions League, ale i nová přátelství,“ popisuje Jaroslav Garai, senior brand manažer pro globální značky společnosti Heineken.

V Česku poběží kampaň od konce dubna do poloviny července a opře se o široký mediální mix, od digitální platformy přes outdoorové plochy a kino až po televizní sponzoring. Významnou roli sehrají i prodejní plochy ve vybraných řetězcích, kde se mimo jiné objeví limitovaná edice plechovek s exkluzivním designem inspirovaným UEFA Champions League.

Vedle digitálního engagementu sází Heineken i na silnou eventovou vrstvu. Objeví se například na festivalu Rock for People nebo prostřednictvím formátu WatchParty, komorní pop-up akce na neveřejné lokaci. „Vycházíme z toho, že 57 procent fotbalových fanoušků považuje za obtížné najít někoho, s kým by mohli sledovat UCL. Proto je chceme propojit a ukázat, že právě společná vášeň může vytvořit nová přátelství,“ dodává Jaroslav Garai.

Vizitka kampaně

Klient: Heineken (Jaroslav Garai, Lenka Stachová)

Mediální agentura: Dentsu (Jiří Mangl, Jan Rada, David Holenka)

Influencerská agentura: Woo (Martin Fryč, Sylvia Krajčírová, Michaela Miklasová, Natálie Bartoňová)

PR: Ogilvy (Kalina Slavova, Martina Vokrouhlíková)

Milan Baroš patří k nejvýraznějším postavám českého fotbalu. Během kariéry sbíral úspěchy v klubech napříč Anglií, Francií a Tureckem. S českou reprezentací vybojoval bronz na mistrovství Evropy 2004, kde získal rovněž titul nejlepšího střelce turnaje. O rok později slavil v dresu Liverpoolu triumf v Lize mistrů. Jeho cestu sice provázela zranění i náročné chvíle, ale pokaždé se dokázal vrátit a znovu patřit mezi klíčové hráče klubů a reprezentace.

„Milan Baroš během kariéry opakovaně dokazoval bojovnost a odhodlání. I po těžkých zraněních se vždy dokázal vrátit a nikdy se nevzdal. Zároveň zůstal pevně spjatý s regionem, odkud pochází, a dnes podporuje mládežnický sport i místní fotbal. Právě takové příběhy podle nás vystihují hodnoty, které Radegastův Strážce Hořkosti má reprezentovat,“ říká Ivo Kaňák, ředitel Pivovaru Radegast.

Součástí ocenění je také pojmenování jednoho z ležáckých tanků v pivovaru. Právě v nich pivo několik týdnů pomalu dozrává a získává svou typickou hořkou chuť. Je to důležitý proces, který stojí na trpělivosti a poctivé práci. „Ležácké tanky jsou místem, kde pivo získává svůj charakter. Proces zrání se nedá uspěchat. Pojmenování tanku po Milanu Barošovi proto symbolicky odkazuje na cestu postavenou na vytrvalosti a dlouhodobém úsilí,“ doplňuje Josef Jalůvka, Senior Brand Manager Radegast.

Milan Baroš ocenění přijal jako připomínku své sportovní cesty i vztahu k severomoravskému regionu. „Je pro mě velkou ctí toto ocenění převzít. K regionu a jeho lidem mám velký vztah a nikdy na něj nedám dopustit,“ uvádí Milan Baroš.

Ocenění Radegastův Strážce Hořkosti uděluje Pivovar Radegast osobnostem nebo organizacím, které dlouhodobě prokazují houževnatost a morální sílu. Prvním laureátem se v roce 2022 stal šestinásobný vítěz Rallye Dakar Karel Loprais (in memoriam). O rok později ocenění převzala Horská služba Beskydy za každodenní pomoc lidem v horách. V roce 2024 titul získala spisovatelka Karin Lednická, která svým dílem připomíná historii a identitu Moravskoslezského kraje.

Historický úspěch připomenou speciální plechovky Gambrinusu 10° a 12°, jejichž design odkazuje na mistrovskou sezonu 2010/2011 a ikonický moment spojený se ziskem titulu. Budou na nich vyobrazeni kapitán vítězného týmu Pavel Horváth a skleněný pohár Gambrinus, se kterým slavili tehdejší šampioni. Fanoušci Viktorky, milovníci piva i sběratelé si je budou moci koupit od 1. dubna až do konce května v obchodech v Plzeňském a Karlovarském kraji.

Každá výroční plechovka bude obsahovat QR kód, po jehož naskenování se fanoušci dostanou na webovou stránku speciální soutěže. Ta bude mít dvě etapy. „Od 1. do 14. dubna bude ve hře zejména velmi atraktivní VIP balíček. Ten bude obsahovat speciální prohlídku pivovaru Gambrinus s naším obchodním sládkem Martinem Hložkem, viktoriánský dres, pivo a VIP vstupenky na výroční prvoligové utkání FC Viktoria Plzeň proti FK Pardubice, které se uskuteční 19. dubna. Do soutěže nabízíme ale i další dárky, jako samostatné dresy či poukázky do pivovaru,“ uvádí Kateřina Harenčáková za značku Gambrinus. Ve druhé části soutěže od 15. dubna do 31. května se bude soutěžit o VIP vstupenky na domácí utkání FC Viktoria Plzeň, permanentní vstupenky na další ligovou sezonu nebo prohlídku pivovaru Gambrinus.

Jednou z výher bude i speciální plechovkový výroční 4pack, který bude vyroben v limitované edici 300 kusů. Případní zájemci o tento sběratelský kousek se ale nemusí spoléhat na štěstí v soutěži. Dvě stě kusů těchto výročních balení bude k dostání v dárkovém obchodě Plzeňského Prazdroje.

„Výroční zápas, kterým si připomeneme 15 let od prvního titulu, je pro nás všechny sváteční událostí a chceme našim fanouškům nabídnout výjimečný zážitek. Těší nás, že díky dlouholetému partnerství s pivovarem Gambrinus se podařilo připravit limitovanou edici pivních plechovek, která jim udělá radost a může být i zajímavým sběratelským předmětem,“ řekl Václav Hanzlík, ředitel klubové komunikace.

K oslavám patnáctého výročí od slavného ligového titulu ale Gambrinus připravil pro fanoušky i další zajímavé aktivity. Při výročním zápase 19. dubna s Pardubicemi pro ně značka ve fanzóně u fotbalového stadionu připravila soutěže v šipkách a fotbálku, pro zájemce bude k dispozici také AI fotokoutek, kde se budou moci nastylizovat do dobových fotek s ligovým pohárem z roku 2011. Samozřejmostí budou i výčepy s pivem Gambrinus. V den zápasu se pak sejdou hráči tehdejšího mistrovského týmu a vedení FC Viktorie Plzeň ve varně Gambrinusu ke slavnostnímu výročnímu obědu. 

Titul z roku 2011 odstartoval nejslavnější etapu plzeňského fotbalu, která trvá dodnes. Gambrinus je klubu FC Viktoria Plzeň celou dobu po boku coby jeden z nejvýraznějších symbolů této úspěšné éry. Partnerství klubu a Gambrinusu má ale ještě delší historii, která trvá již 65 let a dokazuje opravdovou sílu vzájemného vztahu. 

„Chceme ukázat, co všechno předchází okamžiku, než si vychutnáme pivo s přáteli. Výroba českého národního nápoje je složitý a dlouhodobý proces. Nezačíná v pivovaru, ale mnohem dříve na polích s ječmenem a na chmelnicích, kde se pěstují suroviny, z nichž se pivo vaří. Celé období od zasetí zrníčka ječmene trvá zhruba tři čtvrti roku a jednu z hlavních rolí hraje příroda. Pokud chcete dosáhnout správného výsledku, nemůžete nic ošidit ani urychlit. Proto říkáme, že pivo neuspěcháš,“ vysvětluje emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Přímý přenos startuje na jaře na polích

Prazdroj se spojil se dvěma partnery, zemědělskou skupinou JTZE a farmou Loužek Obora. Na poli s ječmenem nedaleko Hradce Králové a na chmelnici na Žatecku instaloval kamery, které budou od března až do září nepřetržitě sledovat nejen, jak plodiny rostou, ale také všechny kroky vedoucí k úspěšné sklizni. Kamery tak v přímém přenosu představí všechny klíčové práce, například drátkování a zavádění chmele, průběžnou péči o rostliny nebo sklizeň, která u ječmene probíhá zpravidla v červenci a na chmelnicích od druhé poloviny srpna do září.

„Česko je třetím největším producentem chmele na světě. V posledních letech je plocha chmele stabilní, stále jsme schopní zásobovat tuzemské pivovary i dodávat chmel do zahraničí. Zásadním faktorem pro úspěšné pěstování je pro nás počasí, udržet chmel zdravý a taky dostatek kvalitních sezónních pracovníků. Počasí bohužel v posledních letech přináší období vysokých teplot, více bouřek s rizikem výskytu krup i delší období sucha, což chmelu nesvědčí. Letos máme na chmelnicích již od konce zimy nedostatek vláhy, tak doufám, že bude více pršet. Diváci pak sami uvidí, jak se chmelu letos bude dařit,“ popisuje Aleš Mašanský z farmy Loužek Obora.

Chmel aktuálně v Česku roste na ploše necelých 5 000 hektarů ve třech hlavních chmelařských oblastech na Žatecku, Úštěcku a Tršicku. Loni se na domácích chmelnicích sklidilo 6 909 tun chmele, což představuje v dlouhodobém srovnání mírně nadprůměrný výsledek. Zásadní chmelovou odrůdou je Žatecký poloraný červeňák, který z hlediska objemů následují odrůdy Sládek a Premiant.

Přímý přenos z pole také ukáže, jak plodiny rostou a jaký vliv mají na jejich kondici srážky, teplota či sluneční svit. Déšť zásadní způsobem ovlivňuje i období, kdy se seje sladovnický ječmen, který je nositelem chutě, plnosti, sladové vůně, ale i barvy piva. „Ječmen sejeme zpravidla v březnu v závislosti na stavu půdy. Zásadní je ječmen takzvaně ‚nezamazat‘, ale zároveň ho nesít příliš pozdě. Letos se díky dřívějšímu příchodu hezkého počasí podařilo zasít již v první půlce března,“ říká Tomáš Sojka, agronom zemědělské skupiny JTZE a dodává: „S Prazdrojem v posledních letech spolupracujeme na projektu Pro ječmen, který aplikuje principy regenerativního zemědělství na pěstování ječmene. Mimo jiné to znamená, že půda je co nejdelší dobu pokrytá rostlinnou biomasou a minimalizuje se zpracování půdy. Cílem je zajistit stabilní prostředí pro půdní život, zabránit půdní erozi a mít k dispozici více půdní vláhy v sušších obdobích.“

Sladovnický ječmen se v současné době v Česku pěstuje přibližně na 185 tisících hektarů, což představuje přes 7 % tuzemské orné půdy. Roční sklizeň dosahuje zhruba 1 milionu tun. Prazdroj ječmen odebírá od 140 zemědělců z Česka a ročně jej nakoupí řádově 150 000 tun. Pro slad nejčastěji využívá odrůdy ječmene Bojos, LG Štamgast, Francin, Laudis 550, Manta a LG Slovan.

Vysílání pokračuje na podzim z pivovaru

Na podzim se celý příběh vzniku piva přesune do plzeňského pivovaru. Kamery budou sledovat sladovnu, kde se z vypěstovaného ječmene připraví slad. Prazdroj má jako jeden z mála pivovarů v Česku vlastní sladovny a jako vůbec jediný dokáže sladem pokrýt celou svoji produkci piva. Následně bude přímý přenos pokračovat ve varně, kde nejprve ze sladu a vody vzniká sladina, poté po přidání chmele mladina. „Poté přidáme kvasinky, díky nimž pivo kvasí, a následně zraje neboli leží. Svou pouť zakončuje na stáčírně, kde se po týdnech zrání plní do sudů, tanků, lahví a plechovek a vyráží za lidmi do hospod, restaurací a obchodů. Teprve v tu chvíli se 280 dní dlouhá cesta k plzeňskému ležáku uzavírá,“ dodává Václav Berka.

280 dní pivovarnictví

Projekt se v rámci webové stránky jaksevaripivo.cz nesoustředí jen na přímý přenos trvající zhruba tři čtvrtě roku, ale nabídne i celou řadu informací a souvislostí vztahujících se k pěstování chmele a ječmene i k výrobě piva a oboru pivovarnictví. „Vytvořili jsme pivovarskou slow TV – místo hořícího krbu můžou lidi vteřinu po vteřině sledovat, jak roste ječmen a chmel a jak se v pivovaru vaří pivo. Kromě toho uvidí rozhovory s odborníky nebo se můžou zapojit do soutěže o prohlídky pivovaru a další ceny. Věříme, že tím představíme celé odvětví, které má v Česku mnohasetletou tradici,“ dodává Zdeněk Kovář, mluvčí Prazdroje. V pivovarnictví a souvisejících oborech je v Česku zaměstnáno na 65 tisíc lidí. Jde o obor, který dnes dalece přesahuje brány samotných pivovarů. Na české pivovary jsou navázány tisíce firem, samotné pivovary pomáhají rozvíjet tuzemské hospody, restaurace a posouvat kupředu celou gastronomii. Úzce spolupracují také s pěstiteli chmele a ječmene. Pivovarnictví každoročně přináší na daních do státního rozpočtu skoro 30 miliard korun. Češi navíc „své“ pivo skutečně milují, přes 96 % spotřebovaného piva v tuzemsku tvoří to české, moravské a slezské, pouze 4 % piva se dováží.

„Pilsner Urquell vaříme v Plzni již více než 183 let a už koncem 19. století byl Svatý stolec odběratelem našeho ležáku. Jsme moc rádi, že se nám před 15 lety podařilo na tuto dávnou tradici piva pro Vatikán navázat a že můžeme papeži u příležitosti velikonočních svátků představit kousek českého pivovarnického umění,“ říká emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Posílání plzeňského ležáku papeži má svůj původ na přelomu 19. a 20. století, kdy si ho nechal dovážet na doporučení svých lékařů papež Lev XIII. První dodávky piva papeži zmiňuje např. článek v pivovarnickém časopise Kvas v roce 1890 a potvrzují to také články v Nových plzeňských novinách a Pivovarských listech. Prazdroj tuto tradici v novodobé historii obnovil a posílá ležák papežovi pravidelně opět od roku 2011.

„Současný Svatý otec se shodou okolností také jmenuje Lev, tedy Lev XIV. Navíc se o něm ví, že má rád české pivo. Proto věříme, že ho náš dar potěší a že si na našem ležáku pochutná,“ říká ředitel plzeňského pivovaru Václav Šimek. Právě on spolu s Václavem Berkou a mluvčím Prazdroje Zdeňkem Kovářem dar papeži osobně předají na generální audienci ve Vatikánu koncem dubna.

Velikonoční várce plzeňského piva na nádvoří pivovaru, stejně jako v minulých letech, slavnostně požehnal plzeňský biskup Tomáš Holub. Celkem 2026 lahví, symbolicky podle aktuálního roku, pak společně se zástupci pivovaru zapečetil v připravené dodávce a vypravil na cestu do Vatikánu.

„K várce našeho piva papeži vždy připojujeme ještě další pozornost, která představuje tradici a zručnost českých řemeslníků. V letošním roce posíláme originální, ručně vyráběné půllitry z českého skla od sklářské firmy Rückl s vygravírovaným nápisem Pilsner Urquell a Jubilejní bránou plzeňského pivovaru. Papežovi předáme rovnou dva půllitry, protože pivo je dobré pít s přítelem,“ vysvětluje Václav Berka.

V minulých letech takto Prazdroj papežovi věnoval například dřevěný soudek od plzeňských pivovarských bednářů nebo kříž z dubového dřeva z pivních sudů, designovou litrovou pivní lahev od Ronyho Plesla, hodinky od rodinné firmy PRIM nebo originální zvon ze zvonařské dílny Michala Trvalce. Dary se vždy vyrábějí v provedení pro papeže a duplikát také pro Pivovarské muzeum v Plzni. To u příležitosti letošního 15. výročí zasílání piva papežovi všechny dary vystaví. Veřejnost si bude moci exponáty poprvé prohlédnout v rámci Muzejní noci 22. 5. a výstava potrvá až do 22. 6. 2026.

„Zhruba každé desáté pivo vyrobené v Česku je nealkoholické a pravidelně jej pije přes šedesát procent spotřebitelů. I náš pivovar v rámci Noci pivovarů nabídne nejen prémiový ležák Krušovice Bohém, ale k dispozici budou i Krušovice hořké nealko,“ uvádí brand manažerka Markéta Jirků z krušovického pivovaru, který se stejně jako desítky dalších v pátek 24. dubna otevře pro návštěvníky Noci pivovarů.

Nealko je trend

Nealkoholické pivo přitom už dávno není jen nutností pro řidiče, ale stalo se nedílnou součástí české pivní kultury. Představuje ideální osvěžení na kolo, na výlet nebo grilovačku. Podle průzkumu agentury IPSOS pro Český svaz pivovarů a sladoven z roku 2025 více než 40 procent respondentů sahá po pivu v horkých letních dnech a přes 30 procent dotázaných pije nealko při posezení s přáteli. Důležitou roli hraje i během společenských událostí, oslav nebo koncertů. [1]

Od devadesátých let produkce nealko piva nepřetržitě roste a v současné době se ho v Česku ročně vyrobí přes 1,5 milionu hektolitrů, zatímco ještě v roce 2000 to bylo pouhých 117 tisíc hektolitrů. Podíl nealka na trhu se přitom od zanedbatelných jednotek zvýšil až na deset procent. I menší pivovary nabízejí nealko piva v posledních letech stále častěji, aktuálně je vaří 14 % tuzemských minipivovarů s průměrným podílem na výstavu okolo 5,5 %. „Je vidět, že se nealku sládci začínají věnovat systematicky a s velkým důrazem na chuť i technologii. A není to jen záležitost Česka, ale je to trend i evropský. V poslední zprávě Evropské asociace malých nezávislých pivovarů [2]z letošního roku uvedlo 8 % ze všech dotázaných, že nealko pivo patří mezi jejich TOP 3 neprodávanější druhy piv,“ popisuje Michal Voldřich, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Speciální kvasinky i reverzní osmóza

Proto i pivovarů s nabídkou nealkoholických piv bude v rámci dubnové Noci pivovarů celá řada. Z aktuálně registrovaných 43 pivovarů jich více než čtvrtina vaří také nealkoholické pivo. Například plzeňský experimentální pivovar Elektrárna má v portfoliu nealkoholický a bezlepkový Proovan, Beskydský pivovárek v Ostravici na druhé straně republiky vyrábí dokonce 5 různých variant nealko piva. Velkopopovický pivovar dá ochutnat svého polotmavého Kozla Nealko, který se vaří z plzeňského, karamelového a barevného sladu. Díky nim má nejen plnou sladovou chuť, ale taky medovou až polotmavou barvu. Poděbradský pivovar vyrábí ochucený Rádl Pomeranč Grep, Albrechtický pivovar vaří nealko IPA s názvem Kolečko, Minipivovar Paličák má nealko Nepal, pivovar Záhora do nabídky zařadí nealko pivo Kryšpín a Únětický pivovar svůj příspěvek příznačně pojmenoval Nulka, což je prý pivo řádně nachmelené.

Návštěvníci nošovického Radegastu pak budou moci ochutnat Birell, nejprodávanější nealko pivo v Česku, jehož první várku zde uvařili už v roce 1992. Pro Birell se používají speciální kvasinky, které produkují jen velmi malé množství alkoholu.

Vinohradský pivovar v Káraném pro změnu při výrobě svého nealka vsadil na technologii reverzní osmózy, při níž se nejprve vyrobí klasické pivo s alkoholem a pak prochází speciální membránou, při níž se oddělí molekuly etanolu a vody. „Vodu zbavenou kyslíku pak samozřejmě musíme doplnit zpět. Membránová technologie je nákladná a zdlouhavá. Je však zároveň velmi šetrná a umožňuje nejlépe zachovat aromatické a chuťové vlastnosti piva,“ uvádí ředitel Vinohradského pivovaru Dan Hojdar. Vinohradský pivovar v Káraném v rámci oslav předvede nealko piva ležák Vinohradská 12 a ALE Hazy Galaxy, obě vyrobená membránovou technologií. Kromě nealko piv samozřejmě nabídne i ochutnávku svých klasických alkoholických piv, například vlajkovou loď ležák Vinohradská 11 nebo oblíbený Liberator APA.

Pivovary se otevřou veřejnosti

Aktuálně v Česku vaří pivo více než 500 malých, středních i velkých pivovarů, z toho zhruba třetina působí právě ve třech krajích, kde v pátek 24. dubna proběhne druhý ročník Noci pivovarů. Do akce se zatím přihlásilo 43 pivovarů z Plzeňského, Středočeského a Moravskoslezského kraje. Registrace je stále otevřená, a to na webu www.nocpivovaru.cz, přičemž každý ze zapojených pivovarů má zcela volnou ruku v tom, jaký program pro své návštěvníky připraví. Na webových stránkách akce je k dispozici také kompletní seznam již potvrzených pivovarů i další informace o akci. Jednotlivé pivovary se postupně představují na Facebooku a Instagramu Noci pivovarů.

[1] Průzkum probíhal v nástroji InstantResearch agentury IPSOS na reprezentativním vzorku 1050 respondentů ve věku 18 až 65 let. Sběr dat probíhal ve dnech 7. až 10. července 2025. Objednatelem průzkumu je Český svaz pivovarů a sladoven

[2] Independent Brewers of Europe, The State of Independent Brewing: Insights Across Europe 2026

Právě v Brně se na vítání svátků jara Zeleným pivem čeká nejvíce, i když svou popularitu si během dvou desetiletí pivo s neobvyklou barvou získalo i na jiných místech naší republiky. Výše uvedený rekord se uskuteční na terase Pivovarské restaurace na Mendlově náměstí nedaleko pivovaru Starobrno v 18:00 hodin. Dále je zde připraven celodenní program se dvěma koncerty. V samotném pivovaru se budou konat exkurze s ochutnávkou Zeleného piva zdarma.

Zelené pivo se celou dobu připravuje podle stále stejné receptury vždy koncem ledna. Vaří se z kvalitní vody, speciálního světlého ječného sladu z Moravy a Žateckého poloraného červeňáku (chmele) tradičním způsobem na dva rmuty. V přesně daný okamžik se při vaření do mladinové pánve přidává speciální bylinný výluh z několika druhů bylin, jehož receptura po celou dobu existence Zeleného piva zůstává tajná. Při přípravě koncentrovaného a silného výluhu přímo v pivovaru Starobrno se pečivě hlídá doba kontaktu bylin s vroucí vodou. Svou sílu Zelené pivo získává spodním kvašením po dobu osmi dnů. Poté při teplotě okolo jednoho stupně Celsia několik týdnů dozrává, čímž se chuťově zakulacuje a získává typický buket a říz. Do piva se přidává i likér. „Zelená barva našeho piva je tedy kombinací několika důležitých faktorů. Používáme světlý ječný slad, vyráběný pouze pro tuto příležitost ve sladovně v Prostějově. Nezbytností jsou i bylinný výluh a likér. Suroviny a ingredience spolu s unikátní technologií dělají Zelené pivo tím, čím je,“ konstatoval sládek pivovaru Starobrno Jiří Brňovják.

„Je to pěkný pocit, pokud za pivovar Starobrno můžeme přispět ke sváteční atmosféře svátků jara. Já osobně se letos těším snad ještě více než kdykoli jindy, protože uspořádat rekordní přípitek považuji za výborný nápad. Uvidíme se na terase, na všechny se těším,“ vzkázala ředitelka pivovaru Starobrno Klára Konupčíková.

Aktualizovaný seznam všech provozoven se Zeleným pivem na čepu v celé ČR zájemci najdou před Velikonocemi na webových stránkách www.zelenepivo.cz.

„Naše sladovny v Česku v loňském roce zvýšily produkci sladu celkem o procento, díky čemuž jsme vyrobili rekordní objem přes 124 tisíc tun této pro pivo nepostradatelné suroviny. Výrazně k tomu přispěla sladovna v Radegastu, kde došlo k meziročnímu navýšení objemu přes tři procenta,“ říká Vladimír Rada, komoditní manažer Plzeňského Prazdroje, který má na starosti nákup ječmene. Sladovna v plzeňském pivovaru loni vyrobila 87 tisíc tun sladu, což představuje 11% zvýšení oproti roku 2021, a sladovna v Pivovaru Radegast s loňskou produkcí přes 37 tisíc tun sladu zaznamenala 7% nárůst ve srovnání s obdobím před 5 lety. Na jeden padesátilitrový sud ležáku se přitom spotřebuje v průměru kolem 8 kg sladu.

„Kvalita sladovnického ječmene je vždy velmi závislá na vývoji počasí, především na srážkách a jejich rozložení v čase. V loňském roce dosahoval při našich analýzách ječmen nadprůměrné hodnoty ve všech důležitých parametrech, jako například klíčivost, vlhkost, obsah bílkovin nebo škrobu. Navíc jsme se ve výtěžnosti výrazně přiblížili hodnotě 84 %. To znamená, že ze 100 tun ječmene dokážeme vyrobit téměř 84 tun sladu,“ vysvětluje Michal Šneberger, manažer sladovny plzeňského pivovaru.

Prazdroj má jako jeden z mála pivovarů v Česku vlastní sladovny a jako vůbec jediný dokáže sladem pokrýt celou svoji produkci. Ostatní pivovary musí minimálně část sladu nakupovat z průmyslových sladoven. „To nám dovoluje udržet si dokonalou kontrolu nad kvalitou našeho piva od naprostého začátku. Dokážeme připravit slad přesně tak, jak to vyžaduje příslušný styl piva, které chceme uvařit. Takřka všechny naše značky jsou nositelem chráněného zeměpisného označení České pivo. Proto musíme používat pouze schválené odrůdy českého a moravského ječmene,“ popisuje Michal Šneberger.

Pro slad nejčastěji Prazdroj využívá odrůdy ječmene Bojos, LG Stamgast, Francin, Laudis 550, Manta a LG Slovan. Z nich pak připravuje slady na míru pro svá piva vyráběná v pivovarech v Plzni, Velkých Popovicích i Nošovicích. Ječmen přitom odebírá od 140 zemědělců z Česka a ročně jej nakoupí zhruba 150 000 tun, což představuje pěstební plochu přibližně 30 000 hektarů. Naprostou většinu ječmene nakupuje přímo od farmářů bez dalších prostředníků.

S farmáři pak Prazdroj také spolupracuje, aby jim pomohl zachovat kvalitu a množství sladovnického ječmene. „Klimatická změna je pro zemědělce v posledních dekádách výrazným důvodem, proč vyměňují pěstování ječmene za jiné plodiny. Pokud mu totiž počasí nepřeje a nevyhoví vysokým sladovnickým nárokům, jsou nuceni jej prodat za nižší ceny na krmné účely. Ale bez ječmene by nebylo české pivo. Proto od roku 2023 spolupracujeme s vybranými farmáři a univerzitami na projektu Pro ječmen, který se snaží pomocí postupů regenerativního zemědělství vrátit přirozeným způsobem živiny do půdy, zlepšit vsakování srážek a zajistit dlouhodobou prosperitu pěstování sladovnického ječmene,“ říká Jakub Zaoral, manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje.

Sladovny Prazdroje v Plzni a Nošovicích vyprodukují zhruba 90 % veškerého sladu, který se vyrobí přímo v některém z tuzemských pivovarů. Na celkové výrobě sladu v Česku, která zahrnuje i průmyslové sladovny, se pak Prazdroj podílí zhruba čtvrtinou. Takzvaná nová sladovna v areálu plzeňského pivovaru je v provozu od roku 1988, kdy nahradila čtyři starší sladovnické provozy, které postupně fungovaly už od roku 1842. Sladovna v Pivovaru Radegast pak funguje od roku 1976.

Foto: Sladovna Plzeňského Prazdroje

Farma Vraňany patří dlouhodobě k nejznámějším pěstitelům jahod v Česku. Rodinný podnik Hančových je jediný v republice, který má pro pěstování jahod mezinárodní certifikaci GLOBALG.A.P., tedy systém zaručující původ suroviny, šetrné pěstování a kontrolu kvality. Právě z těchto jahod vzniká sirup z čerstvě lisované šťávy, který se stal klíčovou surovinou nového pivního speciálu.

Tmavý ležák s mezinárodním oceněním

Základ piva tvoří tmavý ležák z Měšťanského pivovaru v Kutné Hoře, jehož historie sahá až do 15. století. Konkrétně jde o tmavou dvanáctku, která se letos dočkala například zlaté medaile v soutěži Golden Bohemia nebo bronzové medaile na prestižní mezinárodní soutěži World Beer Awards.

Na výsledné podobě piva pracovali sládci a farmáři téměř půl roku. „Cílem bylo vytvořit pivo, kde jahody nebudou jen aromatickou složkou, ale přirozenou součástí chuti,“ vysvětluje Ing. Jakub Hájek, sládek kutnohorského pivovaru. „Použili jsme jahodový sirup z čerstvě lisované šťávy z Farmy Vraňany a přidávali ho jak do hlavního kvašení, tak do dokvašení“.

Chuťový profil bez sladkých zkratek

Výsledkem je pivo s vyrovnanou chutí, jemnou hořkostí a přirozeným jahodovým aroma. Tmavý slad přináší karamelové a čokoládové tóny, které se s jahodami doplňují, aniž by pivo působilo sladce nebo těžce.

„S nadsázkou se dá říct, že jde o lehčí, dobře pitelnou verzi jahodové čokolády,“ dodává sládek Hájek. „Je to pivo pro ty, kteří hledají netradiční a výraznou chuť.“ Zájem zákazníků potvrdil, že tento přístup funguje – během prvního měsíce pivo ochutnalo více než tisíc lidí.

Lokální produkt s omezenou dostupností

Spolupráce obou značek stojí na důrazu na původ surovin a regionální řemeslo. „Pro nás je důležité, že víme, odkud každá surovina pochází a jak s ní bylo zacházeno,“ říká Dagmar Hančová, majitelka Farmy Vraňany. „V tomhle ohledu si s pivovarem rozumíme.“

Vraňanský tmavý jahodový speciál je dostupný výhradně ve farmářské prodejně Farmy Vraňany a na jejím oficiálním e-shopu prodej-jahod.cz. Zůstává tak regionálním produktem, který cílí spíše na zájemce o netradiční gastronomii než na masovou distribuci.

Nejstarší z nich vařil pivo Pilsner Urquell už krátce po druhé světové válce. Třiadevadesátiletý Jaroslav Placatka nastoupil do Prazdroje v roce 1947 a pracoval zde až do roku 1993, kdy odešel do důchodu jako vedoucí spilky. Posledních dvacet let je jedním z dvaceti členů tzv. „starých sládků“, degustační komise, která v plzeňském pivovaru pravidelně kontroluje a hlídá chuť slavného ležáku.

„Dal jsem do kupy tým bývalých sládků, sklepmistrů, technologů a dalších profesí, kteří se u nás v pivovaru desítky let podíleli na vaření piva Pilsner Urquell. Takže jeho chuť důvěrně znají. Chtěli jsme mít garanty, kteří dokážou kontrolovat, že chuť našeho ležáku se v čase nemění. A kdo nejlépe pozná, jestli pivo chutná stejně jako dřív? Přece ten, kdo ho v minulosti mnoho let vařil. Společně jsme tak za těch uplynulých dvacet let absolvovali už více než sto degustací, které zatím pokaždé potvrdily, že kvalita našeho piva je stále stejná,“ vysvětluje emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka, který degustační komisi „starých sládků“ založil.

Průměrný věk degustační komise je aktuálně 77 let. Tvoří ji nejen bývalí sládci, ale i zástupci dalších pivovarských profesí, například lidé z laboratoře, sklepmistři nebo bývalí vedoucí spilek či sladovny. Mnozí z nich strávili v Plzeňském Prazdroji celý profesní život, někdy více než 40 nebo dokonce 50 let. V týmu odborníků jsou také dvě ženy, Marie Stuchlová a Hana Plecerová, které v minulosti vedly laboratoře pivovaru. Degustační komise se v Plzni schází zhruba každé dva měsíce. Na svých setkáních vždy hodnotí aktuální várku Pilsner Urquell. Z jejich degustace vzniká krátká zpráva, kterou pak Václav Berka předává současným sládkům pivovaru.

Vícestupňové ověřování kvality

„Staří sládci“ tvoří jeden z prvků vícestupňového ověřování neměnné chuti plzeňského ležáku. „Na kvalitu piva během výroby dnes dohlíží řada moderních technologií, ať už na sladovně, varně nebo v laboratořích pivovaru. Než pivo opustí brány pivovaru a zamíří ke spotřebiteli, projde více než dvěma stovkami různých měření a testů. Přesto všechno jsou i dnes nepostradatelní lidé a jejich smysly,“ říká Václav Šimek, manažer plzeňského pivovaru.

Kromě „starých sládků“ tak kvalitu piva v pivovaru na denní bázi kontroluje degustační komise, která hodnotí všechny nově stočené várky. „Každý všední den se v naší degustační místnosti schází víc než desítka odborných degustátorů z řad našich současných zaměstnanců. Někdy degustují i více vzorků, podle toho, jaký je zrovna plán stáčení. Každé pivo má stanovený svůj chuťový profil a naši degustátoři kontrolují, že stočená várka chuťovému profilu piva přesně odpovídá a že je v bezvadném stavu. Teprve poté může vyjet za zákazníky,“ uvádí Ivana Sýkorová, specialistka kvality Plzeňského Prazdroje, která má pravidelné degustace na starosti.

Tradice v historických sklepích

Část várky piva Pilsner Urquell navíc plzeňský pivovar nechává kvasit a zrát v tradičních dřevěných kádích a sudech v historických sklepích. Sládci pak chuť tohoto piva pravidelně porovnávají s pivem uvařeným moderními technologiemi. „Nežijeme v 19. století, kdy vznikl plzeňský ležák. Svět kolem nás se změnil, stejně jako technologie, které nám pomáhají pivo vařit. Usnadňují nám práci a pomáhají nám hlídat jeho kvalitu. Na nás ale je, aby se nezměnila jeho chuť. A k tomu potřebujeme znalosti současných sládků, ale i zkušenosti těch bývalých,“ dodává Václav Berka. Zapojení starých sládků a dalších pivovarských odborníků tak znamená nejen předávání cenných zkušeností mezi generacemi, ale zaručuje i neměnnou chuť piva. I když tito „strážci chuti“ v pivovaru už nepracují a užívají si zasloužený odpočinek, pivu pořád dokonale rozumějí a pomáhají Prazdroji hlídat kvalitu jeho ležáku.

Celkové emise ve výrobě snížil Prazdroj od roku 2019 už o 46 %. Zatímco ještě v roce 2019 jeho pivovary produkovaly 19 % všech emisí CO₂ z celého hodnotového řetězce, v roce 2024 to bylo už jen 13 %.

„Zaměřujeme se na snižování dopadu našeho podnikání na životní prostředí, na které přímo navazují desítky konkrétních projektů. Investujeme do obnovitelných zdrojů energie, snižujeme spotřebu vody ve výrobě, inovujeme stáčecí linky a přecházíme na plně automatizované sklady. Udržitelnost zkrátka chápeme jako způsob myšlení, který se promítá do všech oblastí našeho podnikání – od nákupu surovin a výběru technologií v pivovarech přes plánování a dopravu až po obaly. Pivo je přírodní nápoj a právě proto cítíme odpovědnost za ochranu přírodních zdrojů a snižování našeho dopadu na klima,“ uvádí manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje Jakub Zaoral.

Energie, voda, obaly

V aktuální nefinanční Zprávě o udržitelnosti Prazdroj popisuje svůj pokrok při naplňování strategie „Na budoucnost! 2030!“. Zpráva, kterou Prazdroj vydal už podevatenácté, představuje ve 12 kapitolách hlavní ukazatele napříč všemi pilíři ESG. Přináší ale i detailní informace k jednotlivým pivovarům, konkrétním zdrojům emisí a přibližuje klíčové environmentální projekty. 

V loňském roce směroval Prazdroj významné investice do fotovoltaiky, kterou instaloval ve všech svých pivovarech. Díky vlastním solárním elektrárnám tak dokáže pokrýt část spotřeby svých pivovarů. Dalším krokem ke snižování stovek tun emisí je investice do plně automatizovaného skladu v Plzni, ve kterém minimalizoval využívání vysokozdvižných vozků na plyn a nahradil je autonomním kolejovým systémem přepravujícím palety ze stáčírny do skladu a poté až ke kamionu.

Po loňském spuštění nové automatické stáčecí linky v plzeňském pivovaru za 700 milionů korun začal plnit veškerá piva a cidery určené pro český trh do vratných skleněných lahví. Tím učinil další výrazný krok k cirkularitě svých obalů. „Loni jsme pokračovali i v šetrném hospodaření s vodou. Díky našim dlouhodobým opatřením na úsporu vody jsme dokázali snížit spotřebu na 2,79 litru vody na jeden litr piva, zatímco ještě v roce 2012 to bylo 3,6 litru. Světový průměr je přitom 4-5 litrů vody na jeden litr vyrobeného piva,“ vysvětluje Jakub Zaoral.

Od semínka po sklenici

Ve své Zprávě o udržitelnosti Prazdroj také ukazuje poměr emisí připadající na celý jeho hodnotový řetězec. Oblast zemědělství a surovin loni vyprodukovala 7 % emisí, zpracování surovin 6 %. Největší podíl připadal na obaly, a to 27 % emisí, následované chlazením piva v hospodách, restauracích a obchodech s 21 %. Doprava a logistika tvořila 15% podíl, zatímco investice a nákup služeb generovaly 8 % emisí.

„Je pro nás důležité spolupracovat s partnery a vědeckými institucemi na aktivitách i mimo naše pivovary. Náš projekt ‚Chytrej výčep‘ reálně pomáhá majitelům restaurací snižovat spotřebu vody a energií ve výčepech a hledá další řešení pro jejich úspory. Projekt ‚Pro chmel‘ se snaží českým pěstitelům chmele pomoci s efektivnějším hospodařením s vodou. A v rámci projektu ‚Pro ječmen‘ zase společně s farmáři hledáme cesty, jak s využitím principů regenerativního zemědělství stabilizovat výnosy sladovnického ječmene, klíčové suroviny pro výrobu českého piva, který ohrožuje klimatická změna,“ vysvětluje Jakub Zaoral.

Graficky i obsahově Zprávu o udržitelnosti pro Prazdroj opět zpracovala agentura Boomerang Communication. Zpráva se řídí mezinárodními standardy GRI (Global Reporting Initiative) a částečně reflektuje i evropské standardy ESRS (European Sustainability Reporting Standards) dle směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive). Prošla navíc nezávislým externím auditem u společnosti Forvis Mazars v souladu se standardy ISAE 3000.

Celá Zpráva o udržitelnosti Plzeňského Prazdroje za rok 2024 je dostupná na webu: https://udrzitelnost.prazdroj.cz/zprava-o-udrzitelnosti/

Zdroj: Plzeňský Prazdroj 

Úkol, který se může zdát bláznivý, ale ve skutečnosti navazuje na historickou praxi v pražské Restauraci
U Pinkasů. Tehdy se pivo čepovalo ve sklepě a obsluha ho po schodech nosila nahoru hostům. Právě na této tradici stojí závod Pinkasova noční můra, kterého se letos zúčastnilo 30 výčepních z Česka i zahraničí a který oslavil už svůj jubilejní patnáctý ročník. 

V roce 1843, pouhý rok po uvaření první várky piva Pilsner Urquell, se v Praze odehrála malá pivní revoluce. Krejčí Jakub Pinkas si nechal od svého přítele obchodníka Martina Salzmanna dovézt z Plzně dvě vědra nového ležáku. Ochutnal a okamžitě tomuto pivu propadl.
S krejčovským řemeslem byl v tu ránu konec a hned vzápětí Jakub Pinkas otevřel hostinec. „Současně zavedl zcela nový způsob servírování. Pivo čepoval rovnou do sklenic přímo
ve sklepě, aby hosté dostali čerstvý ležák v nejlepší kondici. Do té doby se totiž pivo servírovalo ve velkých korbelích a do sklenic se přelívalo až u stolu,” vysvětluje Karel Doubek, ředitel společnosti Adria – Neptun provozující Restauraci U Pinkasů. Mělo to jen malou nevýhodu – obsluha musela absolvovat nekonečné výšlapy s půllitry ze sklepa do prvního patra. Náročná práce, která byla zárukou kvality, se stala inspirací i pro současné klání.

Jde o rychlost. A také preciznost

Pinkasova noční můra je považována za jedno z nejtěžších výčepních klání na světě. Soutěžící musí nejdřív projít kvalifikací, při níž se šesti plnými půllitry obíhají Restauraci U Pinkasů.
Do finále postoupí jen patnáct nejrychlejších z celkových třiceti přihlášených výčepních. Letos soutěžili výčepní z devíti zemí, vedle Česka a Slovenska, také z Polska, Maďarska, Německa, Itálie, Švédska, Rumunska a Velké Británie.

Ve finále už je čekala opravdová zkouška: načepovat deset dokonalých hladinek, vyběhnout strmé schodiště čítající 41 schodů a piva naservírovat přísné porotě. V ní letos zasedl emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka, Tomáš Babica za Restauraci U Pinkasů, Martin „Tuši“ Tušek, letošní vítěz Pilsner Urquell Master Bartender. Společně hodnotili nejen rychlost, ale i preciznost čepování a stav donesených hladinek. 

„Výčepní jsou pro nás ti, kdo stojí v pomyslné první linii. Právě oni rozhodují o tom, v jaké podobě host dostane výsledné pivo. Proto jejich práci věnujeme velkou pozornost a předáváme jim zkušenosti, jak se o pivo správně starat. Soutěž U Pinkasů připomíná, že tradice péče o kvalitu sahá až do 19. století. Současně je to závod, který staví výčepní pod velký tlak. Adrenalin, běžící čas a do toho ještě náročný výstup po schodech. Musím před všemi účastníky smeknout, jejich výkony byli letos skvělé,“ říká Václav Berka, emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje.  

Sláva vítězům, čest poraženým

První místo v letošní Pinkasově noční můře si již potřetí zaslouženě odnesl Jacek Maliszewski z restaurace RESTAURACJA ČESKA v polské Varšavě s časem 1:33:62. K fenomenálnímu výkonu přidává i svůj osobní trik, jak přilákat k českému pivu co nejvíce zákazníků: „Žádný kompromis v tom, co děláte, nikdy. Buďte autentičtí a vždy se usmívejte.“

Druhý skončil Daniel Slanec (Restaurace U Pinkasů) v čase 1:45:09 a bronzovou příčku obsadil Daniel Hrdý (restaurace U Bansethu) s výkonem 1:46:29. Hlavní odměnou je voucher
v symbolické hodnotě 1842 korun, připomínající rok uvaření první várky plzeňského ležáku,
a 50litrový sud piva Pilsner Urquell. Jméno nového šampiona se zároveň zapíše na koženou výčepní zástěru, která nese jména všech dosavadních vítězů.

Zdroj: Pinkasova noční můra 

Letošní ročník se ponese v duchu mezinárodního příběhu plzeňského ležáku, jehož první várku uvařil 5. října 1842 Josef Groll v novém Měšťanském pivovaru. Od té doby se stal celosvětovou legendou, která inspirovala 70 % současné světové produkce piva.

„Věhlas plzeňského ležáku se od začátku rychle šířil. Už v roce 1843 se čepoval v Praze U Pinkasů, v roce 1856 ve Vídni a v roce 1873 proběhl první export do USA. Nyní ho vyvážíme do zhruba 50 zemí světa z jediného místa na světě – z Plzně. Už skoro dvě staletí si naši sládci předávají své umění, aby dokázali uvařit ležák stále s neměnnou chutí, který spojuje lidi na všech světadílech. A právě to chceme na letošním Pilsner Festu připomenout a oslavit,“ říká Václav Berka, emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje.

Neměnná chuť Plzně kdekoliv na světě

Pilsner Fest nabídne šest tematických stanů věnovaných jednotlivým kontinentům. Každý z nich nabídne Pilsner Urquell spojený s lokální gastronomií a přiblíží návštěvníkům, jak značka působí v daném regionu. V mezinárodní zóně pak bude možné ochutnat pivo od zahraničních výčepních ze Slovenska, Švédska, Norska, Anglie, Polska, Maďarska, Rumunska a Japonska. Celkem se letos představí desítky zkušených výčepních, kteří obslouží více než 90 píp rozmístěných
po celé festivalové ploše.

Pilsner Fest vyvrcholí již tradičním společným přípitkem symbolicky v 18:42, v čase, který připomíná rok uvaření první várky plzeňského ležáku. Zástupci pivovaru společně s gratulanty slavnostně narazí dubový sud s nefiltrovaným pivem a připijí si spolu s návštěvníky. Letos tuto jedinečnou chvíli doplní i laserový odpočet promítnutý na katedrálu sv. Bartoloměje.

Objevte život v pivovaru

Pro milovníky historie i současnosti bude připravena speciální prohlídka pivovaru, která nabídne jedinečný pohled do logistiky a minulých dob. Vydejte se s námi na cestu, během níž nahlédnete do zákulisí toho, jak se pivo z Plzně dostávalo do celého světa. Na závěr zavítáte do sklepů, kde vás čeká ochutnávka nefiltrovaného piva. V rámci Pilsner Festu se navíc otevře i plzeňské historické podzemí – s rozšířenou kapacitou a speciální trasou Tajemství skrytých chodeb.

V Šafaříkových sadech vyroste stage sládků se školou čepování, talk-show Prostě na pivo, kde se vrchní obchodní sládek Vojtěch Homolka podělí o tipy na správné čepování i péči o pivo. Chybět nebude ani pivní pas, díky kterému si návštěvníci mohou odnést atraktivní ceny. Celou akci doprovodí nabitý hudební program na hlavní stage na náměstí Republiky. Vystoupí populární české kapely Jelen, We Are Domi, Emma a Jordan, Dukla, DJ N´zym a další. Akcí provede moderátorská dvojice Endru a Nasty, kteří na pódiu mimo jiné vyzpovídají i emeritního vrchního sládka Václava Berku, mistry výčepní z celého světa a letošního vítěze soutěže Pilsner Urquell Master Bartender Martina Tuška. „Pilsner Fest je oslava plzeňského ležáku a české pivní kultury. Návštěvníci budou mít možnost poznat historii i současnost našeho piva, potkat se s lidmi, kteří ho vaří a připít si společně na dalších 183 let ležáku,“ říká Václav Šimek, manažer plzeňského pivovaru.

Festival každoročně přitahuje desetitisíce fanoušků piva a patří mezi klíčové události kulturního života regionu. Je pevně zakotven v tradici Plzně a vzniká v rámci dlouhodobé spolupráce Plzeňského Prazdroje s městem. „Tradiční svátek piva Pilsner Fest dokazuje, že Plzeň je českou pivní metropolí. Velmi rádi jsme pro letošní ročník mimořádně poskytli plochu náměstí Republiky, která je jistě více než důstojným místem oslav. Věřím, že to ocení všichni milovníci plzeňského piva a patrioti. Tímto na náměstí všechny srdečně zvu,“ uzavírá primátor města Plzně, Roman Zarzycký.

Zdroj: Plzeňský Prazdroj

Pravidelné školení pro výčepní z ciziny pořádá Plzeňský Prazdroj zhruba osmkrát za rok. Díky němu pak výčepní dokážou ve svých domovských restauracích nabízet skvěle ošetřený plzeňský ležák.

„Špičkoví výčepní, kteří každoročně projdou naším školením, nám pomáhají šířit českou pivní kulturu ve světě a ukazují, jak má chutnat a vypadat skvěle ošetřené pivo. Kromě toho jejich zkušenosti přináší i významný ekonomický efekt pro podniky, kde pracují. Naše data ukazují, že proškolení zahraniční výčepní díky získaným znalostem dokážou přilákat další hosty a zvýšit prodeje klidně o 15 až 20 procent, v některých případech dokonce o polovinu,“ uvádí Kamil Růžek, obchodní sládek Prazdroje pro exportní trhy.

Letos v září se čtyřdenního tréninku v Plzni zúčastnilo celkem osm výčepních z Budapešti, Krakova, Stockholmu nebo Valencie. Absolvovali kurzy zaměřené na historii plzeňského ležáku, suroviny i výrobu. Součástí byly i slepé degustace různých vzorků piv. „Chceme jim ukázat, že i kategorie světlých ležáků nabízí široký repertoár chutí, proto kromě piva Pilsner Urquell ochutnávají i další ležáky z mezinárodní scény. Úkolem výčepních je naučit se popsat různé chutě, které v pivu cítí, což je vždycky to nejtěžší,“ dodává Kamil Růžek. Zároveň se učí poznat i případné chyby v pivu, proto degustují nejen pivo čerstvě načepované, ale i pivo, jehož chuť byla ovlivněna světlem či nevhodnou teplotou skladování. „Pivo je živý produkt a může měnit svoji chuť v čase vlivem nesprávné přepravy či skladování. A výčepní by to měl po ochutnání poznat,“ doplňuje Kamil Růžek.

V praktické části školení se zahraniční výčepní učí, jaký vliv na kvalitu piva má správné skladování sudů, vhodně zvolený tlačný plyn nebo nastavení teploty piva. Důležitou dovedností je také umět rozebrat, vyčistit a znovu sestavit otočný výčepní kohout i správné mytí pivního skla. „Stěžejní je samozřejmě samotné čepování. Výčepní musejí bezchybně zvládnout načepovat hladinku, šnyt nebo mlíko,“ říká Kamil Růžek.

„Pivo Pilsner Urquell čepuji už víc než pět let a jsem moc rád, že jsem teď mohl do jeho výroby, čepování a péče o něj proniknout ještě hlouběji. Asi vůbec nejtěžší během celého školení v Plzni pro mě bylo naučit se načepovat perfektní šnyt. Protože u nás v Budapešti hostům obvykle servírujeme hladinku, kterou po nás chtějí nejčastěji. Ale načepovat skvělý šnyt chce trochu cviku. Jsem proto moc rád, že jsem se ho tady mohl pořádně naučit a určitě ho budu nabízet i našim hostům,“ říká Peter Pilló z podniku Meat Heaven v Budapešti.

Svoje znalosti ze školení prokazují zahraniční výčepní přímo v plzeňských hospodách, kde zažijí celkem tři ostré směny. Teď v září tak mohli plzeňské pivo ze zahraničních rukou ochutnat hosté například v hospodách a restauracích Švejk, U Salzmannů, Na Parkánu, v Lékárně, Plzeňce nebo Restaurantu 12.

„Asi nejvíc mě zaujala ta rychlost, s jakou místní výčepní pracují, a přitom servírují dokonalé pivo. Načepovat hladinku nebo šnyt – to pro ně byla záležitost pár sekund. Byla to velká škola vidět jejich práci naživo a zároveň si uvědomit, v čem se ještě musím zlepšit,“ říká Raul Ruiz Caňaz z baru Valhalla z Valencie, který si vyzkoušel čepování v plzeňské Lékárně.

Součástí kurzu výčepních je v posledních dvou letech i školení práce se sociálními sítěmi. „Výčepní je už z podstaty své práce influencer. To, jak se svými hosty mluví, jak se k nim chová a jak jim naservíruje pivo, ovlivňuje návštěvnost jeho podniku. Žijeme ale v době sociálních sítí, takže pro ně je dnes důležité umět svou práci, podnik i zkušenosti prodat nejen v hospodě, ale i v digitálním prostředí. Zároveň nám výčepní díky tomu pomáhají zábavnou formou propagovat plzeňský ležák a správnou péči o pivo i na místních trzích,“ dodává Kamil Růžek.

Tým zahraničních výčepních buduje Plzeňský Prazdroj již od roku 2016. Celkem jich proškolil už více než 500 z 20 zemí a do programu investoval 35 milionů korun. Každoročně kurz absolvuje kolem 60 až 70 nových výčepních z ciziny. Ti nejlepší pak ve své zemi školí další výčepní. Nejvíce proškolených výčepních nyní působí v Polsku, Rumunsku, Maďarsku, Švédsku, Velké Británii. Českou pivní kulturu ale šíří i v Koreji nebo Japonsku. Skvěle ošetřené pivo tak nabízí v metropolích jako Berlín, Vídeň, Řím či Tokio, ale třeba také ve dvoutisícovém maďarském městečku Sajószöged a dokonce v mongolském Ulánbátaru.

Zdroj: Prazdroj

Vyučený truhlář Jan Fencl nastoupil k prazdrojským bednářům v roce 2022. Podle zvyku pak strávil tři roky v učení v tzv. roli tovaryše. Dnes získal výuční list a se slovy „Dej Bůh štěstí“ a symbolickým pohlavkem od mistra byl pasován na právoplatného bednáře zdejší osmičlenné řemeslné party. Ještě před tím ale musel složit mistrovskou zkoušku – samostatně vyrobit dřevěný soudek, naplnit ho pivem a podle tradice ho představit vedoucímu bednářské party. „Jde o starý zvyk, který nejlépe ukáže, jestli tovaryš ovládá všechna specifika zpracování dubového dřeva a výroby sudu. Pokud jeho soudek těsní a neteče, je správně vyrobený a tovaryš uspěl,“ říká mistr plzeňských bednářů Karel Hofman, který nového člena osobně pasoval.

„Bednářství odjakživa patřilo mezi nejdůležitější pivovarská řemesla, a i dnes jsou bednáři zásadní součástí našeho pivovaru. Díky nim máme v našich historických sklepích dubové ležácké sudy, v nichž necháváme zrát pivo Pilsner Urquell tak, jako tomu bylo v době založení pivovaru. Můžeme tak porovnávat plzeňské pivo uvařené tradičním, roky ověřeným technologickým postupem a hlídat jeho neměnnou chuť i v nejmodernějších nerezových tancích,“ vysvětluje emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka, který ručně vyrobený soudek narazil k slavnostnímu přípitku.

Podle historického zvyku obdržel Jan Fencl vandrovní knížku. Ta v minulosti představovala pro bednáře nejdůležitější dokument a potvrzení, že své řemeslo dokonale ovládá. Dostávali ji bednáři v 19. století a byl to nejen výuční list, ale uváděla také osobní údaje včetně výšky nebo barvy očí a také reference od mistra bednáře. Díky tomu se pak její držitel mohl ucházet o práci po celém tehdejším Rakousku-Uhersku.

Tanec se sudy vážícími 900 kilo

Prazdroj má aktuálně ve svých historických sklepích více než sto ležáckých dřevěných sudů, v části z nich zraje Pilsner Urquell stejně jako před 183 lety. Dvakrát v roce, na jaře a na podzim, bednáři část sudů vyvalí ze sklepa a nově vysmolí. Letos na podzim takto ošetří 23 sudů, z nichž každý má objem necelých 40 hl. „Smolení je tradiční postup údržby dřevěných sudů a jde v podstatě o dezinfekci dubového sudu před jeho opětovným naplněním pivem. Prázdný velký ležácký sud váží kolem 900 kilo, a proto práce vyžaduje přítomnost všech osmi členů party. V menším počtu by to nešlo zvládnout,“ vysvětluje Karel Hofman.

Do dubového sudu bednáři nalijí smolu ohřátou na 200 stupňů Celsia a jeho převalováním ji rovnoměrně rozlijí po celé vnitřní ploše. Tato vrstva zajistí, že pivo nebude v přímém kontaktu se dřevem, aby z něj nepřebíralo nežádoucí vůně a chutě. Základním materiálem pro výrobu smoly je pryskyřice, která se získává z jehličnatých stromů, hlavně z borovic. Plzeňští bednáři používají směs čínské, kanadské a americké pryskyřice.

Plzeňští bednáři vedle péče o velké ležácké sudy nejčastěji vyrábí tzv. transportní soudky menších objemů do 50 litrů. Ročně jich zhotoví několik desítek a jejich výroba trvá zhruba tři dny. Velký ležácký sud o objemu 40 hektolitrů pak dvěma bednářům zabere přibližně měsíc. „Na výrobu sudů používáme výhradně dubové dřevo rostlé na tvrdém podloží, kde duby rostou pomalu, čímž vzniká husté dřevo s letokruhy velmi blízko u sebe. Než se dřevo použije na výrobu sudů, schne přirozenou cestou 6 až 10 let. Vychází to zhruba tak, že jeden centimetr dřeva schne jeden rok,“ dodává Karel Hofman.

Práce plzeňské party bednářů je natolik unikátní, že byli v roce 2018 zapsáni na národní Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.

Pivovar Radegast od začátku prosazoval moderní pivovarské a sladařské postupy, ale nikdy nezapomněl na kořeny české pivní kultury a odkaz prvního sládka, který dal pivu jeho charakteristickou hořkost. Správně hořké pivo se v Pivovaru Radegast vaří od roku 1970. Podstatnou část jeho pivovarské historie pak za účasti současného ředitele Ivo Kaňáka, který je s ním neodmyslitelně spojený od roku 1985. Beskydský rodák vystudoval pivovarnictví na VŠCHT v Praze a po škole se vrátil zpět do rodného kraje, aby zde nastoupil do nošovického pivovaru jako pomocník na varně. Prošel si celým pivovarem doslova od píky. Postupně se vypracoval na sladovníka, směnového mistra, podsládka a sládka. Od roku 2000 je ředitelem celého Pivovaru Radegast.

Správně hořké pivní milníky

Začátkem 90. let odjel Ivo Kaňák na stáž do Švýcarska. Odvezl si odtud unikátní kvasinky a napsal tak začátek příběhu nealkoholického piva Birell. Po čase se tam vrátil spolu s dalšími zástupci evropských pivovarů, které pracovaly se stejnými kvasinkami, a všechny překvapil jeho výsledný vzorek nealko piva. Nikdo nečekal, že právě pivo z Nošovic výrazně předčí ostatní. Chutí připomínalo klasické pivo, což se do té doby žádnému nealkoholickému nápoji nepodařilo. „Birell je naší velkou chloubou. Podařilo se nám změnit vnímání celé kategorie v Česku a dokázat, že také nealkoholické pivo může skvěle chutnat a být plnohodnotným zážitkem. Není proto náhoda, že si Birell odnesl řadu světových ocenění jako nejlepší nealko pivo,“ popisuje autor unikátní receptury Ivo Kaňák, ředitel Pivovaru Radegast.

Jako autor receptury stál Ivo Kaňák rovněž u zrodu prémiového světlého ležáku s charakteristickou hořkostí Radegast Ryze Hořké 12, která vstoupila na trh v roce 2014. „Uvaření vylepšeného ležáku Ryze Hořké 12 bylo pro náš pivovar historickým milníkem a dnes si troufám říci, že je to nejlepší pivo, které jsme kdy uvařili. Opět jsme se na trhu museli chuťově odlišit, a zároveň být věrní naší charakteristické hořkosti. To se nám podařilo, protože oblíbenost Ryze Hořké 12 dlouhodobě roste. Naše pivo chutná nejen konzumentům, ale i degustátorům různých soutěží. V roce 2024 získalo ocenění nejlepší český ležák v soutěži České pivo,“ uvádí Ivo Kaňák.

Během éry Ivo Kaňáka uvedl Pivovar Radegast na trh řadu dalších výrazných novinek. K 40. výročí značky byl v roce 2010 představen nefiltrovaný ležák, v roce 2012 následovalo první polotmavé pivo Radegast Temně Hořký. V roce 2017 se objevila Radegast Rázná 10, výčepní pivo s výraznou hořkostí, které získalo v roce 2024 první místo na soutěži Golden Bohemia – Czech Draft Beer Award. Roku 2020 přišlo na trh nejvíce hořké pivo v historii nošovického pivovaru Radegast Ratar. Jako pocta regionu pak vznikla třikrát chmelená Radegast Hutná 15, inspirovaná hutnickou tradicí. Mezi limitované počiny z poslední doby patří Radegast Futur, pivo uvařené z vody získané ze vzdušné vlhkosti, a Radegast Rezist, ležák z nově vyšlechtěných odrůd chmele odolných vůči suchu.

„Pro udržení a rozvoj naší pivní kultury jsou naprosto klíčoví hospodští a výčepní. Bez nich by Radegast nechutnal tak, jak má. Jako pivovar se celý rok věnujeme péči o správné čepování a chceme, aby to vnímali nejen výčepní, ale i pivaři, když si jdou do hospody pro svůj správně hořký půllitr,“ říká k péči o kvalitu čepování a servisu Ivo Kaňák.

Průkopnické pivovarské milníky

Už od 80. let se Pivovar Radegast řadil mezi technologické průkopníky českého pivovarnictví. V roce 1988 zavedli v Nošovicích jako jedni z prvních cylindrokónické tanky a v roce 1993 začali stáčet pivo do nerezových KEG sudů. V roce 1998 následoval další milník a spustila se plně automatizovaná stáčecí linka na lahve s kapacitou 50 tisíc kusů za hodinu. V tehdejší době to byla jedna z nejmodernějších linek v Evropě. Mezi lety 2010 a 2012 se Pivovar Radegast zaměřil na investice do rozvoje návštěvnického zázemí a vybudoval prohlídkovou trasu pivovaru. Dnes je expozice součástí projektu Technotrasa zahrnující nejvýznamnější památky Moravskoslezského kraje.

V roce 2020 nošovický pivovar otevřel novou plechovkovou linku a centrální sklad za 600 milionů korun. Linka zvládá až 60 tisíc plechovek za hodinu, centrální sklad s 16 robotickými vozíky pojme přes 11 tisíc palet a významně zefektivnil logistiku. O rok později pivovar navýšil výrobní kapacitu o 20 % díky nové varně a dalším technologiím za čtvrt miliardy korun. V roce 2025 Pivovar Radegast spustil na střeše centrálního skladu největší solární elektrárnu v rámci Plzeňského Prazdroje. Fotovoltaika s výkonem 725 kW pokryje veškerou spotřebu centrálního skladu a část energetické potřeby plechovkové linky.

Udržitelné vodní milníky

Pod vedením Iva Kaňáka se pivovar stal jedním z lídrů v úsporách vody, když za posledních 15 let snížil její spotřebu o 44 %. Při výrobě jednoho hektolitru piva spotřebuje Radegast pouze 2,29 hektolitru vody, což je výrazně méně než český a světový průměr. Jako první pivovar ve střední a východní Evropě zavedli v Nošovicích anaerobní UASB systém na předčišťování odpadní vody, který zároveň produkuje bioplyn využívaný jako ekologické palivo k výrobě tepla.

V letech 2002 a 2003 vznikl soubor propojených rybníčků, které přírodním způsobem filtrují dešťovou a drenážní vodu odtékající z pivovaru. Tyto rybníčky zároveň obohacují rozmanitost biotopů v nivě řeky Morávky. Díky nim se každoročně vyčistí množství vody odpovídající více než 20 velkým bazénům dešťové vody. Již od roku 2008 používá Radegast kromě moderních přístrojů také biomonitoring kvality varní vody, který má v akváriu na starost hejno pivovarských pstruhů. Pivovar v roce 2019 rozšířil biomonitoring rovněž na přívod podzemní vody ze svých studní pro zásobování sladovny, která je jednou z největších v České republice.

Radegast provedl v roce 2025 rozsáhlé měření své vodní stopy napříč celým výrobním procesem v rozsahu, jaký v Česku nemá srovnání. Celková spotřeba vody, počínaje pěstováním ječmene a chmele až po načepování piva do sklenice, činí 3,64 litru vody odebrané z přírodních zdrojů na litr vyrobeného piva. Pivovar Radegast zároveň pokračuje ve svém závazku, že do roku 2030 zadrží v krajině více vody, než kolik jí při výrobě piva spotřebuje.

„Kořeny piva Radegast, nošovického pivovaru i mé vlastní jsou s místním regionem hluboce propojeny. Snaha o udržitelnost a odpovědnost je určující způsob, jakým tady podnikáme, žijeme, opatrujeme náš pivovar a jeho okolí. V Nošovicích s hrdostí pokračujeme v pivovarské tradici pevně stojící na základech tradiční pivní kultury, ale nebojíme se také nových technologií, které českému pivovarství mnohdy ukázaly cestu. Život je tady u nás někdy hořký a vždycky k němu patřilo hořké pivo. Český národní nápoj, který jsme zdědili po svých předcích. Tak dej Bůh štěstí,“ uzavírá Ivo Kaňák.

Podle průzkumu[1] společnosti Heineken považuje 64 % respondentů konzumaci jednoho piva během cyklistické vyjížďky za přijatelnou a 31 % si na zastávce skutečně pivo nebo radler objedná. Více než čtvrtina cyklistů vnímá alkohol jako osvěžující součást jízdy, přičemž ženy jsou vůči jeho konzumaci v sedle výrazně obezřetnější než muži. Znepokojující je i zjištění, že 23 % dotázaných si myslí, že pití alkoholu při sportu nemá na tělo ani výkon žádný vliv.

Alkohol do sedla nepatří

Projekt Pijte s mírou už více než deset let šíří osvětu o zodpovědném přístupu k alkoholu, a to nejen v sedle. V sobotu 19. července plánuje zastávku v Loučné nad Desnou v rámci akce Den s Horskou službou ČR a v neděli 20. července v Koutech nad Desnou během cyklohlídky s Horskou službou ČR. Cyklisté se mohou těšit na interaktivní kvíz, který prověří jejich znalosti o vlivu alkoholu na bezpečnost při jízdě a zároveň jim umožní zapojit se do soutěže o zajímavé ceny. Součástí pit-stopů bude také odpočinková zóna s chlazeným nealkoholickým osvěžením v podobě radleru Zlatopramen 0,0 % nebo Krušovic Hořké nealko. K dispozici bude i cykloservis pro drobné opravy a doladění kola na další kilometry.

Ani metr bez přilby

Letos navíc projekt Pijte s mírou spojuje síly s iniciativou Na kole jen s přilbou, která se zaměřuje na osvětu v oblasti správné výbavy při jízdě na kole či koloběžce. Jejím cílem je dlouhodobě předcházet úrazům cyklistů, zejména těm, které mohou mít závažné následky na zdraví.

„I malé množství alkoholu ovlivňuje soustředění, zpomaluje reakce a snižuje schopnost správně vyhodnocovat riziko. U cyklistů to může znamenat vyšší pravděpodobnost úrazu, zvlášť v terénu. Alkohol má navíc negativní dopad na fyzický výkon, což si mnoho lidí neuvědomuje. Věříme, že největší smysl má prevence, která je konkrétní, dostupná a odehrává se tam, kde ji lidé opravdu zažijí,“ říká Dita Jacobson, Corporate Affairs Manager ve společnosti Heineken ČR, a dodává: „Spojení s iniciativou Na kole jen s přilbou nám dává smysl, protože společně posíláme jasný vzkaz, že prevence úrazů začíná nejen výbavou a technikou, ale i zodpovědným chováním. Oba projekty se navzájem doplňují a ukazují, že bezpečnost není o zákazu, ale o pochopení rizik a chytrých volbách. A právě to chceme cyklistům předat.“

Víkendový program nabídne celodenní aktivity pro návštěvníky všech věkových kategorií. V Loučné i Koutech nad Desnou se lidé mohou těšit na ukázky práce Horské služby, od prohlídky vybavení a techniky, přes prezentaci činnosti kynologů až po komentované ukázky zásahů a první pomoci. Chybět nebude ani simulace evakuace paraglidisty ze stromu.

Horská služba také prakticky ukáže, jak správně nasadit ochrannou přilbu, jak pečovat o kolo, jaká pravidla v terénu dodržovat a proč je důležité být na trase dobře viditelný.

Pijte s mírou je informačně-osvětová kampaň společnosti HEINEKEN Česká republika, která už od roku 2010 nabádá k zodpovědné konzumaci alkoholu. Více informací je dostupných na www.pijtesmirou.cz.

[1] Data vycházejí z loňského průzkumu realizovaného společností STEM/MARK v červnu 2024 na vzorku 504 respondentů.

„Hudební spojení české a americké tradice nás inspirovalo k vytvoření chuťově harmonického piva Dvořákova 9. Propojili jsme Česko a Ameriku díky vyvážené souhře 3 chmelů. Americká Citra dodává svěžest, česká Harmonie přináší květinové tóny a Mosaic vše spojuje nádechem lesního ovoce,“ představuje novinku sládková pivovaru Elektrárna Lenka Straková.

Nápad uctít jednoho z nejslavnějších českých skladatelů a jeho dílo pivním speciálem vznikl při rekonstrukci muzea ve Dvořákově rodném domě ve středočeské Nelahozevsi. Projekt probíhá pod taktovkou organizace House of Lobkowicz a na kreativní práci, včetně pivního speciálu, se podílela agentura Darwin and the Machines.

„Kultura piva a krčmy byly pro Dvořáka důležitou součástí života od útlého dětství. Jeho otec byl hospodský a Dvořák se v hospodě narodil a poté i v ní uskutečnil své první hudební kroky. V našem moderním interaktivním muzeu na tuto část skladatelova dětství nezapomínáme a jsme rádi, že se nám podařilo nadchnout i pivovar Elektrárna a díky výbornému pivu lidem ještě lépe přiblížit Dvořáka i jeho rodiště,” vysvětluje William E. Lobkowicz, nynější hlava rodu, jemuž rodný dům slavného skladatele patří.

Již během dětství Dvořákova rodina i lidé v jeho okolí rychle objevili jeho neskonalý talent. Trávil čas jak cvičením hry na housle, tak i pomocí v rodinném hostinci. Dojmy z dětství pak patřily k velkým zdrojům Dvořákovy inspirace a důvodům, proč se zajímal o lidovou hudbu i v Americe. Jeho vrcholná díla, jako jsou Slovanské tance, opera Rusalka či Dvořákova nejznámější 9. symfonie Z Nového světa, vycházejí právě z jeho fascinace tradiční lidovou tvorbou. 

Dnes se mohou návštěvníci Nelahozevsi, která leží pouhých 35 km od Prahy, seznámit s Dvořákovým dětstvím a inspirací hravým způsobem v muzeu, které najdou přímo v mistrově rodném domě. Rodný dům Antonína Dvořáka otevírá brány minulosti, ovšem za pomocí moderních technologií a interaktivní expozice, a nyní také jedinečného piva. 

S životním příběhem Antonína Dvořáka je úzce spojen také vizuál plechovky. Graficky i s pomocí krátkých trefných vět znázorňuje vše důležité od Nelahozevsi přes jeho nejslavnější vystoupení v USA až po cestu na Měsíc, kam se jeho nejznámější symfonie dostala s astronautem Neilem Armstrongem. Barevnost je záměrně zvolena tak, aby evokovala vizualitu Dvořákovy doby, tehdejší typografii a grafické techniky. Veškeré detaily dokreslují spolu s použitými druhy chmelu pomyslnou symfonii a propojení českých a amerických vlivů. 

Pivovar Elektrárna

Experimentální pivovar Plzeňského Prazdroje sídlí v budově bývalé elektrárny na soutoku řek Mže a Radbuzy. Český pivní trh obohacuje spodně i svrchně kvašenými speciály napříč pivními styly už od roku 2020, od ledna 2024 nově pod názvem Elektrárna. Původní značku Proud se Plzeňský Prazdroj rozhodl využít pro nový typ českého ležáku, reprezentujícího „nový proud“ v českém pivovarství.

Ve stálém portfoliu Elektrárny spotřebitelé najdou speciály: Ventill – světlý český ležák bez lepku, Proovan – nealkoholická IPA bez lepku, citrusový Yuzu Ale, lehká osvěžující Sunrise IPA a Kisseláč Višeň. Všechna piva kromě nealkoholického piva jsou nefiltrovaná a nepasterizovaná. Součástí nabídky jsou také limitované či sezónní speciály s nejrůznějšími ingrediencemi, jako je ovoce či koření, piva stařená v sudech po víně nebo whisky apod. Všechna piva ze základní řady je možné objednat v on-line obchodě Rohlík.cz, v prodeji jsou také v hospůdkách a pivotékách.

Chladicí vana má největší podíl na spotřebě vody ve výčepu. Zároveň je však nepostradatelná, protože čistá, studená a mokrá sklenice je klíčová pro správně načepované pivo. „Zhruba dva roky jsme pomocí chytrých senzorů instalovaných na celém výčepním zařízení od sudů nebo tanků přes trubky, zachlazovací vanu na sklo až po výčepní kohouty měřili průtok a spotřebu energií a vody, a to hned v několika desítkách hospod v Čechách a na Slovensku. Získaná data nám jasně ukázala, že největší, a především neregulované množství vody prochází vanou na chlazení pivního skla. Z ní často zbytečně odtéká do odpadu velké množství vody, přestože je voda ještě čistá a chladná,“ uvádí Jakub Zaoral, manažer udržitelnosti Prazdroje a vedoucí projektu Chytrej výčep. Proto se pivovarníci v další fázi projektu, po loňském vytvoření úspornějšího chlazení piva, zaměřili právě na vodu a vyvinuli úspornou vanu na chlazení pivních sklenic, která sama ovládá průtok vody a dokáže tak ušetřit v průměru 58 % vody oproti stávajícímu systému.

Každý výčepní obsluhuje vanu s vodou po svém a v tomto směru neexistuje standardní chování. Velmi často vanu vypouští i několikrát během dne nebo pak na noc, aby ji ráno před směnou znovu celou naplnil. Experti na základě měření a následných laboratorních testů navrhli řešení – chytrou vanu, u níž napouštění i vypouštění řídí elektronika a její provoz se ovládá pomocí aplikace v telefonu. Navíc díky novému systému se vana dokáže sama zbavit případných nečistot na dně i na hladině, čímž zůstává voda stále čistá a studená. „Nová vana má dvojité dno, případné nečistoty tak propadávají vrchním perforovaným dnem a usazují se úplně dole. Při napouštění proudí voda mezi dny, čímž případné nečistoty žene na hladinu a díky hydrodynamickému proudění pak odtékají pryč z vany společně teplejší vodou na povrchu. Je to efektivní a snadný způsob, jak vanu průběžně čistit a současně ochlazovat, aniž by bylo potřeba ji celou vypustit,“ vysvětluje Petr Kostlán, manažer vývoje technických řešení Plzeňského Prazdroje.

Na vývoji chytré vany pracoval tým Prazdroje, který vyvinul samotnou aplikaci, s odborníky z CIIRC ČVUT a firmy PROZETA, kteří navrhli systém měření a vyrobili měřicí zařízení. Analýzu nasbíraných dat provádí česká technologická firma Clever Pub.

„Doporučené množství vody a časování napouštění nebo vypouštění vany je v aplikaci nastaveno na základě velikosti vany a intenzity provozu v restauraci. Vycházíme vždy z dat o spotřebě vody naměřených v 55 hospodách zapojených do projektu Chytrej výčep. Jednoduché rozhraní aplikace zároveň hospodskému umožňuje upravit si parametry podle individuálních potřeb,“ vysvětluje Petr Kostlán.

Instalace nové vany a pravidelné používání aplikace sníží spotřebu vody v průměru o 58 %. Navíc výčepnímu ulehčuje práci. Na začátku směny nastaví a spustí aplikaci a víc se o průtok vody vanou nemusí starat, protože si postupně sama připouští čerstvou studenou vodu, zatímco teplejší voda na povrchu odtéká pryč. Týdně tak dokáže nová chytrá vana s objemem 75 litrů uspořit zhruba 385 litrů vody, za rok 20 kubíků, což při cenách vodného a stočného v Praze dělá 2 700 korun. Další přibližně tisícovku ročně pak výčepní uspoří na elektřině, když vanu nebude po každé směně vypouštět a ani přes noc vypínat.

Vana, co se sama proskenuje

První chytré vany na pivní sklenice Prazdroj instaloval v pražské restauraci Energy Pub v Riegrových sadech, kde navíc budou již brzy zbytkovou vodu, vypouštěnou ze zachlazovaných van, využívat na zalévání stromů a záhonů v okolí restaurace.

V průběhu léta pak chytrou vanu dostanou další podniky. „Hospodám standardně poskytujeme výčepní technologii na naše náklady. Pokud se pilotní provozy osvědčí, chceme úspornější vany postupně instalovat i do dalších podniků. Stejně jako to máme v plánu s novým chladicím zařízením, které jsme loni vyvinuli a v poslední roce ho testujeme na několika desítkách hospod,“ doplňuje Jakub Zaoral.

Nynější řešení chlazené vany čeká v blízké době další významné vylepšení. Bude vybavena inteligentním systémem, který doslova proskenuje vodu, dokáže „číst“ její čistotu a podle toho bude sám rozhodovat o potřebě napouštění či vypouštění chladicí vany. V dalších krocích se chce Prazdroj zaměřit na mytí a oplach pivních sklenic nebo na hledání dalších energetických úspor při cestě piva ze sklepa k výčepu.

Laboratoř udržitelné gastronomie

Pražský Energy Pub přitom představuje „laboratoř“ i pro nasazení dalších úsporných technologií z dílny Prazdroje a jeho partnerů. Běží zde centrální chladicí systém, který řídí provoz všech chladicích zařízení, tedy nejen dvou van na pivní sklo, ale také chladicího boxu na sudy, tankové technologie nebo chlazených zásuvek s lahvovým pivem. Centrální řízení chlazení umožňuje efektivní rozložení výkonu mezi jednotlivé agregáty, což přináší až 30% úspory elektřiny. Od roku 2026 bude teplo z provozu centrálního chladicího systému v Energy Pub rekuperováno a využíváno pro ohřev užitkové vody. V pilotním provozu zde také zkoušejí technologii automatické sanitace pivních rozvodů bez manuálního zásahu a s využitím ozónu. Rovněž toto vylepšení výrazně snižuje nároky na vodu a celkově oproti klasické sanitaci výčepu šetří náklady.

Projekt Chytrej výčep je zároveň investicí Prazdroje do snižování uhlíkové stopy v rámci celého dodavatelsko-odběratelského řetězce. „Máme ambici do roku 2030 snížit emise v celém řetězci, tzv. od semínka až po sklenici, o 30 %. I proto jsme iniciovali projekty, jako je právě Chytrej výčep, které pomohou snížit emise u našich partnerů. Chlazení piva v obchodech, hospodách a restauracích aktuálně tvoří 19 % emisí celého pivního řetězce, který zahrnuje pěstování surovin, výrobu, balení, distribuci a skladování piva. Jde přitom o druhou největší položku hned po obalech (38 %). Naše iniciativa tak kromě snížení nákladů pro hospodské napomůže také k výraznému snížení uhlíkové stopy piva,“ doplňuje Jakub Zaoral.

Plzeňský Prazdroj dlouhodobě buduje tým zahraničních výčepních, tzv. tapsterů, kteří se jezdí do Plzně učit správné péči o pivo. Celkem už proškolil tým více než 500 tapsterů z 20 zemí a do programu investoval 35 milionů korun. „Náš ‚Tapster program‘ začal v roce 2016 a každoročně kurz absolvuje kolem 60 až 70 nových výčepních z ciziny. Ti nejlepší pak ve své zemi školí další výčepní. Ty už neoznačujeme jako Brewery Tapsters, ale pomáhají nám šířit českou pivní kulturu v dalších místech, kde se také čepuje Pilsner Urquell nebo Kozel,“ uvádí Kamil Růžek, obchodní sládek Prazdroje pro exportní trhy.

Tapsteři projdou kurzem zaměřeným na historii plzeňského piva, učí se o surovinách, výrobě a jak správně pečovat o pivo v hospodě. Samozřejmě musí také zvládnout načepovat hladinku, šnyt nebo mlíko. „Ve finále kurzu se tapsteři postaví tváří v tvář náročným českým štamgastům a absolvují plnohodnotné směny v některé z vyhlášených plzeňských pivnic, například U Salzmannů, Na Parkáně, U Švejka nebo v Lékárně,“ dodává Kamil Růžek.

Tapsteři pak ve světě nejen čepují pivo a servírují ho zákazníkům, ale také zajišťují dodržování všech kvalitativních standardů péče o pivo. Data potvrzují, že tapsteři díky získaným dovednostem zlepšují kvalitu čepovaného piva, umí přitáhnout další hosty a zvyšují prodeje piva v podniku v průměru o 15 až 20 %, ale v některých případech i o polovinu. „Když čepujete vynikající pivo a dodržujete nejvyšší možné standardy, lidé si to mezi sebou řeknou. A díky tomu získáváte další zákazníky,“ uvádí tapster Jakub Michalczuk z polské restaurace Stacia Food Hall v Gdaňsku, kterému se po absolvování kurzu v Plzni podařilo zvýšit prodeje piva více než čtyřnásobně.

Kam na správně ošetřené pivo v zahraničí?

Nejvíce proškolených tapsterů působí v Polsku, Rumunsku, Maďarsku, Švédsku, Velké Británii, ale českou pivní kulturu šíří i v Koreji nebo Japonsku. Takže na tapstera narazíte nejen v metropolích jako Berlín, Vídeň, Řím či Tokio, ale třeba také ve dvoutisícovém maďarském městečku Sajószöged a dokonce v mongolském Ulánbátaru. „Plzeňské pivo je ve světě pojem. A my chceme, aby si ho mohli lidé v zahraničí vychutnat tak, jako by byli v Česku. S naším pivem tak vyvážíme i českou pivní kulturu a naši proškolení tapsteři jsou jejími ambasadory,“ vysvětluje Kamil Růžek.

Plzeňský Prazdroj přitom usiluje, aby tapsteři obsluhovali nejen v tankovnách, kterých nyní v Evropě funguje přes 160, ale i tam, kam vyváží sudové pivo.

Nejvyšší počet tankoven, vlajkových lodí, které nabízejí nejčerstvější nepasterovaný ležák Pilsner Urquell, je na Slovensku, v Německu, Itálii a Polsku. Fungují ale také v Rakousku, Švédsku, Maďarsku nebo Velké Británii. Navíc v Itálii a na Slovensku jsou i podniky, v nichž se z tanku čepuje Velkopopovický Kozel.

Prodej tankového piva do zahraničí zahájil Plzeňský Prazdroj již v roce 2009. Tehdy byly založeny první dvě tankovny nabízející Pilsner Urquell, a to v Bratislavě a ve Vídni. Vůbec první tankovna s plzeňským ležákem byla v Česku v roce 1965, stala se jí pražská restaurace Vikárka.

Podle průzkumu společnosti Heineken považuje 64 % respondentů konzumaci jednoho piva během cyklistické vyjížďky za přijatelnou a 31 % si na zastávce skutečně pivo nebo radler objedná. Více než čtvrtina cyklistů vnímá alkohol jako osvěžující součást jízdy, přičemž ženy jsou vůči jeho konzumaci v sedle výrazně obezřetnější než muži. Znepokojující je i zjištění, že 23 % dotázaných si myslí, že pití alkoholu při sportu nemá na tělo ani výkon žádný vliv.

Alkohol do sedla nepatří

Projekt Pijte s mírou už více než deset let šíří osvětu o zodpovědném přístupu k alkoholu, a to nejen v sedle. Ani letos nebude chybět přímo na cyklostezkách, kde pro cyklisty na některých frekventovaných trasách chystá interaktivní kvíz, který prověří jejich znalosti o vlivu alkoholu na bezpečnost při jízdě a zároveň jim umožní zapojit se do soutěže o zajímavé ceny. Součástí každé zastávky bude také odpočinková zóna s chlazeným nealkoholickým osvěžením v podobě radleru Zlatopramen 0,0 % nebo Krušovic Hořké nealko. K dispozici bude i cykloservis pro drobné opravy a doladění kola na další kilometry.

První ze tří plánovaných zastávek proběhne ve dnech 21.–22. června v Brně u občerstvení U Lampy, druhá následuje 19. července v Loučné nad Desnou v rámci akce Den s Horskou službou ČR a třetí 20. července v Koutech nad Desnou během cyklohlídky s Horskou službou ČR.

Ani metr bez přilby

Letos navíc projekt Pijte s mírou spojuje síly s iniciativou Na kole jen s přilbou, která se zaměřuje na osvětu v oblasti správné výbavy při jízdě na kole či koloběžce. Jejím cílem je dlouhodobě předcházet úrazům cyklistů, zejména těm, které mohou mít závažné následky na zdraví.

„I malé množství alkoholu ovlivňuje soustředění, zpomaluje reakce a snižuje schopnost správně vyhodnocovat riziko. U cyklistů to může znamenat vyšší pravděpodobnost úrazu, zvlášť v terénu. Alkohol má navíc negativní dopad na fyzický výkon, což si mnoho lidí neuvědomuje. Věříme, že největší smysl má prevence, která je konkrétní, dostupná a odehrává se tam, kde ji lidé opravdu zažijí,“ říká Dita Jacobson, Corporate Affairs Manager ve společnosti Heineken ČR, a dodává: „Spojení s iniciativou Na kole jen s přilbou nám dává smysl, protože společně posíláme jasný vzkaz, že prevence úrazů začíná nejen výbavou a technikou, ale i zodpovědným chováním. Oba projekty se navzájem doplňují a ukazují, že bezpečnost není o zákazu, ale o pochopení rizik a chytrých volbách. A právě to chceme cyklistům předat.“

Navazující červencový víkendový program nabídne celodenní aktivity pro návštěvníky všech věkových kategorií. V Loučné i Koutech nad Desnou se lidé mohou těšit na ukázky práce Horské služby, od prohlídky vybavení a techniky, přes prezentaci činnosti kynologů až po komentované ukázky zásahů a první pomoci. Chybět nebude ani simulace evakuace paraglidisty ze stromu.

Horská služba také prakticky ukáže, jak správně nasadit ochrannou přilbu, jak pečovat o kolo, jaká pravidla v terénu dodržovat a proč je důležité být na trase dobře viditelný.

Pijte s mírou je informačně-osvětová kampaň společnosti HEINEKEN Česká republika, která už od roku 2010 nabádá k zodpovědné konzumaci alkoholu. Více informací je dostupných na www.pijtesmirou.cz.

„Festivaly jsou pro značku Desperados přirozeným prostředím, spojují mladou energii, otevřenost a kreativitu, která je nám vlastní. S příchutí Desperados Red přinášíme nejen nové osvěžení, ale i zážitek s Latino tóny. Chceme být u toho, kde vznikají nezapomenutelné chvíle, ať už pod pódiem, u stánku s přáteli nebo během západu slunce na festivalové louce,“ říká Daniela Valenta, která má na starosti komunikaci brandu Desperados.

Desperados zahájí letošní festivalovou sezónu už 11. června a na letních eventech nabídne nejen ochutnávku své novinky, ale také nezaměnitelnou Latino atmosféru ve speciální Desperados zóně. Návštěvníci se mohou rovněž těšit na oblíbené Desperados Original, tentokrát exkluzivně v čepované podobě.   

• Rock for People (11.–15. června)
• Mighty Sounds & Mystic Cup (27.–29. června)
• ARGY na Výstavišti (19. července)
• Benátská noc (24.–27. července)
• Let It Roll (31. července – 2. srpna)

a další…