K mimořádnému úspěchu celé skupiny se vyjádřil René Musila, generální ředitel společnosti Pivovary Zubr: „Získání titulu absolutního šampiona i dalších medailových pozic je pro nás obrovským vyznamenáním. Tento kolektivní úspěch značek Zubr, Holba a Litovel potvrzuje, že naše strategie sázet na tradiční postupy a regionální suroviny je správná a dlouhodobě udržitelná. Je to skvělá zpráva pro všechny naše zaměstnance i fanoušky moravského piva.“

Šampion z Přerova a úspěšná novinka

Hlavní hvězdou večera se stal světlý ležák Zubr Grand 11, který navázal na svá předchozí vítězství a získal titul absolutního šampiona – CHAMPION – ZLATÝ POHÁR PIVEX 2026 a vítězství ve své kategorii světlých ležáků. Úspěch pivovaru Zubr podtrhla i novinka v portfoliu Zubr Grál 10, která triumfovala v kategorii světlých výčepních piv. Pozadu nezůstal ani sesterský pivovar Holba z Hanušovic. Piva Holba Horská 10, Holba Šerák 11 a Holba Ryzí Nealko obsadila ve svých kategoriích medailové pozice, čímž stvrdila dominanci skupiny Pivovary Zubr.

V soutěži ZLATÝ POHÁR PIVEX 2026 sudových piv si nejlépe vedl Zubr Gradus 12, který ovládl kategorii světlých ležáků. Druhá místa ve svých kategoriích získala piva Holba Keprník 12 a Litovel Úrodná 10.

Kvalita bez kompromisů

K vynikajícím výsledkům se vyjádřila Nataša Rousková, vrchní sládková skupiny Pivovary Zubr. „Za největší úspěch považuji fakt, že v této nejstarší tuzemské odborné degustační soutěži vítězíme opakovaně. Je to jednoznačné potvrzení naší stabilní a vysoké kvality. Pokud chcete uvařit pivo jedinečné chuti a síly, nesmíte nic uspěchat a musíte používat ty nejkvalitnější suroviny. Přesně tak to v našich moravských pivovarech děláme již desítky let.“

Na slova vrchní sládkové navázal Miroslav Pater, výrobně-technický ředitel Pivovarů Zubr: „Udržení špičkové kvality u všech našich piv je pro nás naprostým závazkem a prioritou. Neustále investujeme do modernizace našich provozů, ovšem vždy tak, abychom zachovali tradiční technologické postupy. Tento úspěch na PIVEXu je pro nás potvrzením, že v nastavené cestě nekompromisní kvality má smysl pokračovat.“

Profil vítězných piv

Zubr Grand 11 – CHAMPION – ZLATÝ POHÁR PIVEX 2026

Čtyřikrát chmelený jedenáctistupňový ležák, který od svého uvedení na trh v roce 2014 získal již více než dvě desítky ocenění. Vyznačuje se sytě medovou barvou, vyšší plností a vyváženou sladovou chutí, která po polknutí plynule přechází do výrazné, příjemné hořkosti.

Zubr Gradus

Světlý ležák s vyšší plností a jantarovou barvou, ve kterém naleznete všechny vůně a chutě střední, až mírně silné intenzity hořkosti s delším dozníváním, které do poctivého českého ležáku patří.



Zubr Grál 10

Výjimečná světlá desítka, která v sobě spojuje poctivé pivovarské řemeslo s důrazem na prvotřídní suroviny. Pivo charakterizuje plné sladové tělo, intenzivní, ale vyvážená hořkost a vynikající pitelnost.

Holba Keprník 12

Světlý ležák s harmonickou chutí, příjemnou zlatě jantarovou barvou a výbornou pitelností. Jeho charakter je umocněn vyváženou, ryzí hořkostí, která zanechává nezapomenutelný dojem.



Holba Šerák 11

Vlajková loď pivovaru Holba. Tento ležák medově zlaté barvy s lahodně nahořklou, jemně chmelovou chutí a dokonalým řízem se pyšní mnoha významnými tituly z domácích i mezinárodních soutěží.

Holba Horská 10

Desetistupňové pivo jedinečného charakteru, které skvěle hasí žízeň. Za svou autentickou chuť vděčí pramenité vodě z vlastního vrtu, chmelu od tradičních dodavatelů z Tršicka a vybraným moravským ječmenům.

Holba Ryzí nealko

Nealkoholické světlé pivo dopřeje maximální osvěžení s jemnou hořkostí zejména řidičům, sportovcům a všem, kteří si z nějakého důvodu nemohou vychutnat klasický ležák.

Litovel Úrodná 10

Litovel Úrodná 10 přináší lehčí, svěží chuť, která odráží sílu úrodné hanácké krajiny. Vařená z kvalitních místních surovin s respektem k tradičnímu postupu, spojuje jemnou hořkost, plnost a výborný říz do harmonického celku.

O soutěži Zlatý pohár PIVEX

Zlatý pohár PIVEX je nejstarší a nejprestižnější odbornou degustační, anonymní, soutěží piv v České republice. O vítězích rozhoduje porota složená z odborníků, sládků a znalců v oboru pivovarnictví, což garantuje vysokou objektivitu výsledků. Letošního ročníku se zúčastnilo 40 pivních značek.

Milan Baroš patří k nejvýraznějším postavám českého fotbalu. Během kariéry sbíral úspěchy v klubech napříč Anglií, Francií a Tureckem. S českou reprezentací vybojoval bronz na mistrovství Evropy 2004, kde získal rovněž titul nejlepšího střelce turnaje. O rok později slavil v dresu Liverpoolu triumf v Lize mistrů. Jeho cestu sice provázela zranění i náročné chvíle, ale pokaždé se dokázal vrátit a znovu patřit mezi klíčové hráče klubů a reprezentace.

„Milan Baroš během kariéry opakovaně dokazoval bojovnost a odhodlání. I po těžkých zraněních se vždy dokázal vrátit a nikdy se nevzdal. Zároveň zůstal pevně spjatý s regionem, odkud pochází, a dnes podporuje mládežnický sport i místní fotbal. Právě takové příběhy podle nás vystihují hodnoty, které Radegastův Strážce Hořkosti má reprezentovat,“ říká Ivo Kaňák, ředitel Pivovaru Radegast.

Součástí ocenění je také pojmenování jednoho z ležáckých tanků v pivovaru. Právě v nich pivo několik týdnů pomalu dozrává a získává svou typickou hořkou chuť. Je to důležitý proces, který stojí na trpělivosti a poctivé práci. „Ležácké tanky jsou místem, kde pivo získává svůj charakter. Proces zrání se nedá uspěchat. Pojmenování tanku po Milanu Barošovi proto symbolicky odkazuje na cestu postavenou na vytrvalosti a dlouhodobém úsilí,“ doplňuje Josef Jalůvka, Senior Brand Manager Radegast.

Milan Baroš ocenění přijal jako připomínku své sportovní cesty i vztahu k severomoravskému regionu. „Je pro mě velkou ctí toto ocenění převzít. K regionu a jeho lidem mám velký vztah a nikdy na něj nedám dopustit,“ uvádí Milan Baroš.

Ocenění Radegastův Strážce Hořkosti uděluje Pivovar Radegast osobnostem nebo organizacím, které dlouhodobě prokazují houževnatost a morální sílu. Prvním laureátem se v roce 2022 stal šestinásobný vítěz Rallye Dakar Karel Loprais (in memoriam). O rok později ocenění převzala Horská služba Beskydy za každodenní pomoc lidem v horách. V roce 2024 titul získala spisovatelka Karin Lednická, která svým dílem připomíná historii a identitu Moravskoslezského kraje.

„Pilsner Urquell vaříme v Plzni již více než 183 let a už koncem 19. století byl Svatý stolec odběratelem našeho ležáku. Jsme moc rádi, že se nám před 15 lety podařilo na tuto dávnou tradici piva pro Vatikán navázat a že můžeme papeži u příležitosti velikonočních svátků představit kousek českého pivovarnického umění,“ říká emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Posílání plzeňského ležáku papeži má svůj původ na přelomu 19. a 20. století, kdy si ho nechal dovážet na doporučení svých lékařů papež Lev XIII. První dodávky piva papeži zmiňuje např. článek v pivovarnickém časopise Kvas v roce 1890 a potvrzují to také články v Nových plzeňských novinách a Pivovarských listech. Prazdroj tuto tradici v novodobé historii obnovil a posílá ležák papežovi pravidelně opět od roku 2011.

„Současný Svatý otec se shodou okolností také jmenuje Lev, tedy Lev XIV. Navíc se o něm ví, že má rád české pivo. Proto věříme, že ho náš dar potěší a že si na našem ležáku pochutná,“ říká ředitel plzeňského pivovaru Václav Šimek. Právě on spolu s Václavem Berkou a mluvčím Prazdroje Zdeňkem Kovářem dar papeži osobně předají na generální audienci ve Vatikánu koncem dubna.

Velikonoční várce plzeňského piva na nádvoří pivovaru, stejně jako v minulých letech, slavnostně požehnal plzeňský biskup Tomáš Holub. Celkem 2026 lahví, symbolicky podle aktuálního roku, pak společně se zástupci pivovaru zapečetil v připravené dodávce a vypravil na cestu do Vatikánu.

„K várce našeho piva papeži vždy připojujeme ještě další pozornost, která představuje tradici a zručnost českých řemeslníků. V letošním roce posíláme originální, ručně vyráběné půllitry z českého skla od sklářské firmy Rückl s vygravírovaným nápisem Pilsner Urquell a Jubilejní bránou plzeňského pivovaru. Papežovi předáme rovnou dva půllitry, protože pivo je dobré pít s přítelem,“ vysvětluje Václav Berka.

V minulých letech takto Prazdroj papežovi věnoval například dřevěný soudek od plzeňských pivovarských bednářů nebo kříž z dubového dřeva z pivních sudů, designovou litrovou pivní lahev od Ronyho Plesla, hodinky od rodinné firmy PRIM nebo originální zvon ze zvonařské dílny Michala Trvalce. Dary se vždy vyrábějí v provedení pro papeže a duplikát také pro Pivovarské muzeum v Plzni. To u příležitosti letošního 15. výročí zasílání piva papežovi všechny dary vystaví. Veřejnost si bude moci exponáty poprvé prohlédnout v rámci Muzejní noci 22. 5. a výstava potrvá až do 22. 6. 2026.

„Zhruba každé desáté pivo vyrobené v Česku je nealkoholické a pravidelně jej pije přes šedesát procent spotřebitelů. I náš pivovar v rámci Noci pivovarů nabídne nejen prémiový ležák Krušovice Bohém, ale k dispozici budou i Krušovice hořké nealko,“ uvádí brand manažerka Markéta Jirků z krušovického pivovaru, který se stejně jako desítky dalších v pátek 24. dubna otevře pro návštěvníky Noci pivovarů.

Nealko je trend

Nealkoholické pivo přitom už dávno není jen nutností pro řidiče, ale stalo se nedílnou součástí české pivní kultury. Představuje ideální osvěžení na kolo, na výlet nebo grilovačku. Podle průzkumu agentury IPSOS pro Český svaz pivovarů a sladoven z roku 2025 více než 40 procent respondentů sahá po pivu v horkých letních dnech a přes 30 procent dotázaných pije nealko při posezení s přáteli. Důležitou roli hraje i během společenských událostí, oslav nebo koncertů. [1]

Od devadesátých let produkce nealko piva nepřetržitě roste a v současné době se ho v Česku ročně vyrobí přes 1,5 milionu hektolitrů, zatímco ještě v roce 2000 to bylo pouhých 117 tisíc hektolitrů. Podíl nealka na trhu se přitom od zanedbatelných jednotek zvýšil až na deset procent. I menší pivovary nabízejí nealko piva v posledních letech stále častěji, aktuálně je vaří 14 % tuzemských minipivovarů s průměrným podílem na výstavu okolo 5,5 %. „Je vidět, že se nealku sládci začínají věnovat systematicky a s velkým důrazem na chuť i technologii. A není to jen záležitost Česka, ale je to trend i evropský. V poslední zprávě Evropské asociace malých nezávislých pivovarů [2]z letošního roku uvedlo 8 % ze všech dotázaných, že nealko pivo patří mezi jejich TOP 3 neprodávanější druhy piv,“ popisuje Michal Voldřich, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Speciální kvasinky i reverzní osmóza

Proto i pivovarů s nabídkou nealkoholických piv bude v rámci dubnové Noci pivovarů celá řada. Z aktuálně registrovaných 43 pivovarů jich více než čtvrtina vaří také nealkoholické pivo. Například plzeňský experimentální pivovar Elektrárna má v portfoliu nealkoholický a bezlepkový Proovan, Beskydský pivovárek v Ostravici na druhé straně republiky vyrábí dokonce 5 různých variant nealko piva. Velkopopovický pivovar dá ochutnat svého polotmavého Kozla Nealko, který se vaří z plzeňského, karamelového a barevného sladu. Díky nim má nejen plnou sladovou chuť, ale taky medovou až polotmavou barvu. Poděbradský pivovar vyrábí ochucený Rádl Pomeranč Grep, Albrechtický pivovar vaří nealko IPA s názvem Kolečko, Minipivovar Paličák má nealko Nepal, pivovar Záhora do nabídky zařadí nealko pivo Kryšpín a Únětický pivovar svůj příspěvek příznačně pojmenoval Nulka, což je prý pivo řádně nachmelené.

Návštěvníci nošovického Radegastu pak budou moci ochutnat Birell, nejprodávanější nealko pivo v Česku, jehož první várku zde uvařili už v roce 1992. Pro Birell se používají speciální kvasinky, které produkují jen velmi malé množství alkoholu.

Vinohradský pivovar v Káraném pro změnu při výrobě svého nealka vsadil na technologii reverzní osmózy, při níž se nejprve vyrobí klasické pivo s alkoholem a pak prochází speciální membránou, při níž se oddělí molekuly etanolu a vody. „Vodu zbavenou kyslíku pak samozřejmě musíme doplnit zpět. Membránová technologie je nákladná a zdlouhavá. Je však zároveň velmi šetrná a umožňuje nejlépe zachovat aromatické a chuťové vlastnosti piva,“ uvádí ředitel Vinohradského pivovaru Dan Hojdar. Vinohradský pivovar v Káraném v rámci oslav předvede nealko piva ležák Vinohradská 12 a ALE Hazy Galaxy, obě vyrobená membránovou technologií. Kromě nealko piv samozřejmě nabídne i ochutnávku svých klasických alkoholických piv, například vlajkovou loď ležák Vinohradská 11 nebo oblíbený Liberator APA.

Pivovary se otevřou veřejnosti

Aktuálně v Česku vaří pivo více než 500 malých, středních i velkých pivovarů, z toho zhruba třetina působí právě ve třech krajích, kde v pátek 24. dubna proběhne druhý ročník Noci pivovarů. Do akce se zatím přihlásilo 43 pivovarů z Plzeňského, Středočeského a Moravskoslezského kraje. Registrace je stále otevřená, a to na webu www.nocpivovaru.cz, přičemž každý ze zapojených pivovarů má zcela volnou ruku v tom, jaký program pro své návštěvníky připraví. Na webových stránkách akce je k dispozici také kompletní seznam již potvrzených pivovarů i další informace o akci. Jednotlivé pivovary se postupně představují na Facebooku a Instagramu Noci pivovarů.

[1] Průzkum probíhal v nástroji InstantResearch agentury IPSOS na reprezentativním vzorku 1050 respondentů ve věku 18 až 65 let. Sběr dat probíhal ve dnech 7. až 10. července 2025. Objednatelem průzkumu je Český svaz pivovarů a sladoven

[2] Independent Brewers of Europe, The State of Independent Brewing: Insights Across Europe 2026

Právě v Brně se na vítání svátků jara Zeleným pivem čeká nejvíce, i když svou popularitu si během dvou desetiletí pivo s neobvyklou barvou získalo i na jiných místech naší republiky. Výše uvedený rekord se uskuteční na terase Pivovarské restaurace na Mendlově náměstí nedaleko pivovaru Starobrno v 18:00 hodin. Dále je zde připraven celodenní program se dvěma koncerty. V samotném pivovaru se budou konat exkurze s ochutnávkou Zeleného piva zdarma.

Zelené pivo se celou dobu připravuje podle stále stejné receptury vždy koncem ledna. Vaří se z kvalitní vody, speciálního světlého ječného sladu z Moravy a Žateckého poloraného červeňáku (chmele) tradičním způsobem na dva rmuty. V přesně daný okamžik se při vaření do mladinové pánve přidává speciální bylinný výluh z několika druhů bylin, jehož receptura po celou dobu existence Zeleného piva zůstává tajná. Při přípravě koncentrovaného a silného výluhu přímo v pivovaru Starobrno se pečivě hlídá doba kontaktu bylin s vroucí vodou. Svou sílu Zelené pivo získává spodním kvašením po dobu osmi dnů. Poté při teplotě okolo jednoho stupně Celsia několik týdnů dozrává, čímž se chuťově zakulacuje a získává typický buket a říz. Do piva se přidává i likér. „Zelená barva našeho piva je tedy kombinací několika důležitých faktorů. Používáme světlý ječný slad, vyráběný pouze pro tuto příležitost ve sladovně v Prostějově. Nezbytností jsou i bylinný výluh a likér. Suroviny a ingredience spolu s unikátní technologií dělají Zelené pivo tím, čím je,“ konstatoval sládek pivovaru Starobrno Jiří Brňovják.

„Je to pěkný pocit, pokud za pivovar Starobrno můžeme přispět ke sváteční atmosféře svátků jara. Já osobně se letos těším snad ještě více než kdykoli jindy, protože uspořádat rekordní přípitek považuji za výborný nápad. Uvidíme se na terase, na všechny se těším,“ vzkázala ředitelka pivovaru Starobrno Klára Konupčíková.

Aktualizovaný seznam všech provozoven se Zeleným pivem na čepu v celé ČR zájemci najdou před Velikonocemi na webových stránkách www.zelenepivo.cz.

Už za 50 dnů proběhne druhý ročník Noci pivovarů. Do chystané oslavy pivovarnictví, která v pátek 24. dubna 2026 představí místa, kde se vaří pivo, se zatím přihlásilo 38 malých i velkých pivovarů. Nejpočetněji jsou zatím zastoupeny ve středních Čechách (17 pivovarů), v Plzeňském kraji se dosud přihlásilo 13 pivovarů a 8 se jich připravuje v Moravskoslezském kraji.

440 let historie i měsíc starý pivovar

Noci pivovarů se zúčastní nejen pivovary s dlouhou tradicí, ale i ty, které svoji historii počítají jen v jednotkách let. Černokostelecký pivovar sídlí v prostorách, kde se pivo vařilo již v první polovině 19. století. Parostrojní pivovar Lobeč ve středních Čechách dokonce registruje první zmínku z roku 1586. A plzeňský pivovar vaří svůj ležák Pilsner Urquell od roku 1842.

Naopak plzeňský pivovar Lectvar byl založen teprve v loňském roce. A pravděpodobně nejmladší mezi přihlášenými je pivovar Kořenáč z moravskoslezských Oder, který rozjel provoz teprve letos v únoru. „Noc pivovarů je vynikající nápad. Díky tomu, že se nás zapojí hodně, mohou návštěvníci poznat, jak je současné pivovarnictví pestré,“ uvádí sládek Kořenáče Petr Kořenek, který nejprve vařil pivo jako létající sládek a po letech založil vlastní pivovar. Vedle svých spodně kvašených ležáků připravuje pro Noc pivovarů prohlídku, grilování a cimbálovou kapelu, která ale hraje rockovou muziku v netradičním kabátu.

Zatímco Kořenáč zažije při Noci pivovarů premiéru, plzeňský pivovar Purkmistr již má zkušenosti z minulého roku. Letos zde mimo jiné předvedou návštěvníkům i nový projekt IX. kohout, v jehož rámci čepují vybraná piva jiných pivovarů. „Nabízíme zajímavá piva hostujících pivovarů, která stojí za to ochutnat a třeba srovnat s těmi našimi. Sládci jsou pospolitá komunita s respektem k řemeslu a máme radost i z práce druhých,“ vysvětluje majitel pivovaru Purkmistr Lubomír Krýsl.

„Noční“ speciály

Pivovary nabídnou během akce exkluzivní prohlídky míst, kde se vaří pivo a kam se často lidé nemají možnost podívat, ale také setkání se sládky, školy čepování a samozřejmě také ochutnávky piva. Zapojené pivovary už teď naznačují, že si na své přijdou nejen milovníci klasického českého ležáku, ale k ochutnání budou i další pivní styly jako IPA, bock, kyseláč nebo pšeničné pivo. Řada pivovarů u příležitosti Noci pivovarů uvaří speciální várky. Chystají je třeba Kašperskohorský pivovar, Radegast, Psychovar, Velkopopovický Kozel či Gambrinus.

„Pro návštěvníky Noci pivovarů chystáme netradičně polotmavý ležák. Pivo vařené na dva rmuty vynikne plnou sladovou chutí s výraznými karamelovými a lehce praženými tóny. Věřím, že milovníky piva zaujme vyváženou hořkostí s jemným dozníváním bylinného aroma chmelové odrůdy Sládek,“ popisuje Eva Sýkorová, sládková pivovaru Gambrinus. 

Rozhodně není jedinou ženou – sládkovou v zapojených pivovarech. Těch se během Noci pivovarů představí hodně, což jen podtrhuje, že pivovarnictví už dávno není doménou jen mužů. Sládkovou mají kromě Gambrinusu například pivovary Zlatá Kráva, Purkmistr, Elektrárna, Radegast, Kašperskohorský pivovar nebo Lectvar. S mnohými se budou moci návštěvníci akce potkat osobně.

„Jsme moc rádi, že se hlásí další a další pivovary. Už teď se mezi účastníky sešel velmi různorodý výběr malých i větších pivovarů. Každý z návštěvníků si tak může mezi nimi najít ty, které ho zaujmou nejvíce, a zažít v nich Noc pivovarů na vlastní kůži,“ uvádí Marek Pražák z pořádající agentury Svengali Communications.

Aktuálně v Česku vaří pivo více než 500 malých, středních i velkých pivovarů, z toho zhruba třetina působí právě ve třech krajích, kde letos proběhne druhý ročník Noci pivovarů. Do akce se mohou stále registrovat pivovary z Plzeňského, Středočeského a Moravskoslezského kraje, a to na webu www.nocpivovaru.cz, přičemž každý ze zapojených pivovarů má zcela volnou ruku v tom, jaký program pro své návštěvníky připraví. Na webových stránkách akce je k dispozici také kompletní seznam již potvrzených pivovarů i další informace o akci. Jednotlivé pivovary se postupně představují na Facebooku a Instagramu Noci pivovarů.

Poznámky pro editory:

• Noc pivovarů je iniciativou českých sládků, kteří se rozhodli co nejširšímu publiku názorně a poutavě ukázat pivovarské řemeslo, jeho krásu, náročnost i propojení tradice s moderními technologiemi. A samozřejmě i výsledek jejich snažení – skvělé české pivo. To vše přímo v pivovarech. Registrace pivovarů, program a další informace na nocpivovaru.cz.
• První Noc pivovarů se uskutečnila v dubnu 2025 z nápadu sládků v Plzeňském kraji. Zúčastnilo se jí přes 20 malých, středních i velkých pivovarů a prohlídky, akce a další program v pivovarech navštívilo přes 3 000 lidí.
• Akce se opět uskuteční symbolicky koncem dubna, kdy si pivovarníci připomínají výročí zrušení Propinačního práva z roku 1869, které omezovalo vznik pivovarů. Od té doby mohl pivovar zakládat prakticky kdokoliv a v českých zemích nastal jejich obrovský rozmach, který pokračuje do dnešní doby.
• Noc pivovarů nabídne jedinečnou příležitost nahlédnout do míst, kde se vaří pivo, možnost vidět jeho cestu od surovin až po výsledný nápoj a poznat umění sládků. Návštěvníci se při Noci pivovarů mohou těšit na exkluzivní prohlídky malých i velkých pivovarů, ochutnávky piv, setkání se sládky, jejichž mistrovství stojí za výjimečností tohoto nápoje, i netradiční zážitky.
• Noc pivovarů představuje příležitost ukázat, jak velký význam má pivovarnictví a pivní kultura pro Česko nejen ze společenského, ale i z ekonomického hlediska. V celém Česku je dnes přes 550 pivovarů a další přibývají. Pivovarnictví přímo i zprostředkovaně dává práci 65 000 lidí a každoročně přináší na daních do státního rozpočtu skoro 30 miliard korun. Češi navíc „své“ pivo skutečně milují, přes 96 % spotřebovaného piva v tuzemsku tvoří to české, moravské a slezské.
• Pivovarnictví je obor, který dnes dalece přesahuje brány samotných pivovarů. Na české pivovary jsou navázány tisíce firem, samotné pivovary pomáhají rozvíjet tuzemské hospody, restaurace a pomáhají posouvat kupředu celou gastronomii. Úzce spolupracují také s pěstiteli chmele a ječmene a starají se společně o to, aby i příští generace měly dostatek kvalitních surovin pro výrobu českého piva.

Ke konci loňského roku fungovalo v Česku necelých 20 tisíc tradičních hospod, pivnic a restaurací. Přitom ještě v předcovidovém roce 2019 jich bylo okolo 25 tisíc. Mnohé z nich nahradily kavárny, moderní bistra a další podniky. Přesto značná část těchto míst zůstala už zavřená. „Situaci v gastru výrazně poznamenal covid. A pak je tady trend, kdy lidé omezují spotřebu alkoholu, chodí míň do hospod, nebo dávají přednost jiným typům podniků. Klasické hospody a restaurace jsou tak ohrožený druh. To s sebou nese tlak na provozovatele, aby zlepšovali své služby, a to nejen servis nebo kuchyň, ale také kvalitu čepovaného piva,“ říká Roman Trzaskalik, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje.

Dobrá péče o pivo se přitom bezprostředně odráží v tom, jestli se host do podniku vrátí. Z dat Prazdroje vyplývá, že když má hospoda pivo v nejlepší kvalitě, milovníci piva ji věnují měsíčně o dvě návštěvy více v porovnání s jinými provozovnami. A pokud je host v hospůdce nebo restauraci spokojený s kvalitou piva, dá si v průměru při své návštěvě o jedno „malé“ nebo šnyt navíc.

„Hospodští si uvědomují, že nikdo už nechce pít špatně načepované pivo nebo jíst špatné jídlo. A stejně jako ty nejlepší podniky získávají ocenění za jídlo, my od roku 2019 udělujeme cenu za mistrovskou péči o pivo. Hvězda sládků je tak pro ně pomyslným vrcholem. Aby jejich počet přibýval a hosté po celém Česku byli spokojení, snažíme se hospodským systematicky pomáhat. Každoročně proškolíme asi 12 tisíc lidí z hospod a restaurací, celkově už počet námi proškoleného personálu výrazně přesáhl 100 tisíc lidí. A toto číslo se rozhodně propsalo do zlepšujícího se servisu v českých podnicích,“ uvádí Vojtěch Homolka, vrchní obchodní sládek Prazdroje.

Hvězda 1 323 metrů nad mořem

Hvězdu sládků pro rok 2026 získalo 907 restaurací, což je o 15 více než loni. Ocenění obhájila většina provozoven, celkem 777 podniků. K nim přibylo dalších 130 nových „hvězdných“ míst, velmi často v menších městech a na vesnicích. „Poprvé v historii má Hvězda sládků zastoupení ve všech 76 okresech,“ vypočítává Vojtěch Homolka.

Právě počet oceněných hospod v obcích do 5 tisíc obyvatel roste nejrychleji. „Oproti prvnímu ročníku v roce 2019 je letos počet hvězdných podniků pětinásobný. V kombinaci s tím, že jsme ocenění udělili ve všech tuzemských okresech, to dokazuje, že kvalita péče o pivo a jeho čepování již není jen doménou velkých měst, ale že se ji díky naší trvalé spolupráci s provozovateli hospod daří rozšiřovat i do vesnic a míst v odlehlejších lokalitách,“ doplňuje Vojtěch Homolka. K vůbec nejmenším vesnicím, kde čepují hvězdné pivo, se řadí krušnohorský Boží Dar (255 obyvatel), beskydská Bílá (279 obyvatel) nebo severočeské Mařenice (327 obyvatel). Vůbec nejvýše položená restaurace s Hvězdou sládků je na Bezručově chatě na Lysé hoře ve výšce 1 323 metrů nad mořem.

Pomoc pro hospodské

Hvězda sládků přináší hospodám výraznou konkurenční výhodu, jak potvrzují samotní hospodští z oceněných provozoven. „Je to pro nás zřetelná možnost ukázat hostům, že kvalita piva je v naší provozovně skvělá. Svůj personál školím a snažím se, aby výčepní techniku znali, uměli s ní perfektně pracovat, uměli kohouty rozebrat a perfektně vyčistit,“ říká Ota Macháček, majitel a zároveň výčepní oceněné hospody Na Hradě v Hradci Králové.

Podle Martina Tucha, majitele sokolovské pivnice Dole v dole, si ocenění všímají nejen zákazníci, ale je důležité i pro samotný personál restaurace. „Hvězda sládků je pro nás zajímavá. Ptají se na ní zákaznici, ale zároveň tvoří zpětnou vazbu od expertů, že to, co děláme, děláme dobře. Náš personál je z ceny nadšený a společně se zákazníky její zisk vždycky slavíme,“ uvádí Martin Tuch.

Hvězda sládků představuje nejvyšší metu, které mohou hospodští v péči o pivo dosáhnout. Hospoda, která ji chce získat, musí splnit náročné technické parametry – od skladování piva přes péči o pivní vedení až po výčep. Kromě toho ale při následných anonymních návštěvách hodnotí inspektoři Prazdroje přímo v provozovnách i kvalitu čepování, péči o pivní sklo a také to, v jaké kondici dostane načepované pivo host od personálu. Jen ten, kdo bez ztráty kytičky projde tímto dvoustupňovým procesem, se může následně pyšnit hvězdným oceněním.

Sládci tří zapojených pivovarů – Eva Sýkorová z Gambrinusu, Milan Bittner z Kozla a Jana Tovaryšová z Radegastu – se v jeden den sešli v plzeňském experimentálním pivovaru Elektrárna, kde každý z nich představil svoji originální recepturu pro dubnovou Noc pivovarů. Během jednoho dne pak společně založili várky tří limitovaných pivních speciálů.

Tři sládci, tři různé přístupy

Sládci vymysleli recepturu, která se váže k jejich domovskému pivovaru, ale zároveň se vymyká jeho běžné produkci. Jejich různorodé přístupy ukazují, že jeden „domácí úkol“ může mít více správných řešení.

Sládková Radegastu Jana Tovaryšová připravila pro Noc pivovarů dvanáctistupňový ležák s plnou hořkou chutí, která je pro Radegast tak charakteristická. K domácím odrůdám chmele ale přidala odrůdy americké. „Chmel je kořením piva. Tentokrát jsem vyrazila pro koření i za hranice Česka a využila pro aroma naší dvanáctky speciální americké chmely. Konkrétně El Dorado přispěje tropickým aroma s trochou sladkosti, odrůda Centennial přinese dřevité a kořenité tóny a Citra pak dodává ovocné prvky. Pro vaření jsem ale použila osvědčený Žatecký poloraný Červeňák a novou českou odrůdu Uran,“ přibližuje svůj přístup Jana Tovaryšová.

Milan Bittner, sládek z Velkopopovického Kozla, sestavil se svým týmem recepturu, které by ze všech tří speciálů asi nejvíce slušelo označení „tradiční“. Popovičtí uvařili 14stupňového tmavého Kozla v duchu toho, jak Milan sám vnímá celý velkopopovický pivovar a jeho pivo. „Jsme moderní pivovar s historickým základem. Naše pivo v sobě má kus umění našich předků spolu s tím, jak pivo dnes vnímáme my. Kozel je navíc tmavým pivem proslulý. Vycházeli jsme proto z tradiční receptury velkopopovického piva, kterou jsme ale inovovali přidáním žitného sladu a praženého ječmene s moderními odrůdami chmele. Myslím, že výsledek uspokojí milovníky tradice i lovce nových chutí a pivo bude i přes svou sílu velmi pitelné,“ vypráví Milan Bittner.

Rovněž sládková Gambrinusu Eva Sýkorová hledala inspiraci v historii a vrátila se k recepturám z 20. let minulého století, kdy se na trhu objevily první varianty polotmavého Gambrinusu. „Vybrala jsem tuto recepturu, protože polotmavý Gambrinus byl vždycky velmi oblíbený. Pro Noc pivovarů připravíme spodně kvašený polotmavý ležák vařený na dva rmuty s přispěním specifických vlastností světlých a karamelových sladů a žateckého chmele. Pivo vynikne plnou sladovou chutí s výraznými karamelovými a lehce praženými tóny. Zaujme vyváženou hořkostí s jemným dozníváním bylinného aroma chmelové odrůdy Sládek. Takové pivo podle mě vystihuje atmosféru období končící dlouhé zimy a nástupu jara, kdy se Noc pivovarů koná,“ popisuje Eva Sýkorová.

Ochutnávka na Noci pivovarů i ve vybraných hospodách

Tři nové speciály teď po uvaření budou zrát a až koncem března se stočí do sudů a plechovek. Každý speciál budou moci ochutnat návštěvníci Noci pivovarů v pátek 24. dubna v jeho domovském pivovaru – tedy v plzeňském pivovaru, Velkých Popovicích a v Pivovaru Radegast v Nošovicích. Všechny tři speciály budou koncem dubna také na čepu zhruba ve čtyřiceti vybraných hospodách v Plzeňském, Středočeském a Moravskoslezském kraji.

„Noc pivovarů je oslavou pivovarnictví, tradice a krásy řemesla sládků. Návštěvníci Noci pivovarů se mohou těšit na ukázky z historie, ale zároveň poznají i současnou ohromnou pestrost nejrůznějších pivních stylů. Tři speciální recepty našich sládků jsou postaveny právě v tomto duchu. Věřím, že nezůstane jen u speciálů od nás z Prazdroje a své limitované edice na Noc pivovarů připraví i kolegové z dalších pivovarů, které se do této skvělé akce zapojí,“ dodává emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka. 

Speciály Prazdroje k Noci pivovarů v datech

Radegast 12 chmelový

Alkohol 5 % obj., stupňovitost 12°, barva 13 EBC (stupnice European Brewery Convention), hořkost 35 IBU (International Bitterness Units). Sypání – plzeňský, pražený ječmen. Chmelení – Žatecký poloraný červeňák, Uran, El Dorado, Centennial, Citra.

Kozel 14 tmavý

Alkohol 5,8 % obj., stupňovitost 14°, barva 70 EBC, hořkost 25 IBU. Sypání – plzeňský, bavorský, karamelový, žitný karamelový, pražený ječmen. Chmelení – Harmonie, Premiant.

Gambrinus 12 polotmavý

Alkohol 5,1 % obj., stupňovitost 12°, barva 40 EBC, hořkost 33 IBU. Sypání – plzeňský, karamelový, pražený ječmen. Chmelení – Sládek, Vital.

Přípravu speciálů tří pivovarů Prazdroje pro Noc pivovarů hostil experimentální pivovar Elektrárna sídlící v historické budově bývalé elektrorozvodny. Zdejší pivovar již od roku 2020 obohacuje český trh spodně i svrchně kvašenými speciály napříč pivními styly. Elektrárna je vybavena moderní nerezovou pěti nádobovou varnou a cylindrokónickými tanky, což umožňuje vařit různé pivní styly v malých várkách.

Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven rostl v roce 2024 výstav nealkoholického piva dvouciferným tempem – celkově o 13,7 %, přičemž na tuzemském trhu dosáhl meziroční nárůst 10,4 %. Nealkoholické pivo se tak stává pevnou součástí nabídky českých pivovarů i gastroprovozů.

Na tento vývoj pružně reaguje společnost Heineken Česká republika uvedením Tmavého speciálu 0,0 %, limitované novinky v řadě Craft Beer, která rozšiřuje nabídku nealkoholických piv o tmavý speciál určený pro čepování v hospodách a restauracích napříč ČR.

Plná chuť, žádný alkohol

Právě uváděná novinka Tmavý speciál 0,0 % je nealkoholické pivo za studena chmelené, vyrobené z kombinace čtyř druhů sladu, které zajišťují plnou sladovou chuť s výraznými tóny praženého sladu a karamelu. Chmel Aurora dodává pivu citrusové aroma a vyváženou hořkost na úrovni 35 IBU, barva se pohybuje na 160 EBC. Výsledkem je tmavý speciál s bohatým chuťovým profilem, který se přibližuje oblíbeným tmavým pivům, avšak bez obsahu alkoholu.

Vendula Kučerová, Field Sales Manager ve společnosti Heineken Česká republika, uvádí: „Suchý únor vnímáme jako příležitost, a to jak pro spotřebitele, tak i pro naše obchodní partnery. Stále více lidí chce během roku zařazovat období bez alkoholu, aniž by se museli vzdát chuti kvalitního piva nebo času stráveného s přáteli. A právě jim je určen nový Tmavý speciál 0,0 %, který jim umožní skloubit obojí.“

Dlouhodobý trend růstu

Že zájem Čechů o nealkoholické pivo dlouhodobě roste, potvrzuje i Vendula Kučerová: „Nealkoholické pivo už dnes není jen doplňkem nabídky. Hosté se čím dál častěji ptají po speciálech bez alkoholu a podniky na to reagují. Tmavý speciál 0,0 % jim umožňuje rozšířit portfolio a nabídnout něco navíc.“

Pro veřejnost bude od února Tmavý speciál 0,0 % dostupný na čepu v řadě provozoven po celé České republice. Mezi první podniky, které se do čepování zapojí, patří v Praze Restart Pub (www.restart-pub.cz) a Usedlost Ladronka (www.ladronka.com), v Brně podnik Suzie’s (www.suzies.cz), ve Frenštátu pod Radhoštěm Fren Restaurace (www.restauracefren.cz), v Jihlavě Guesto hospoda a bar (www.guesto-menu.cz),  v Mladé Boleslavi Restaurace U Kvakoše (www.ukvakose.cz) a v Příbrami Restaurace U Bohéma (www.restauraceubohema.cz).

Seznam provozoven se bude postupně rozšiřovat.

Historicky první Noc pivovarů se v letošním roce uskutečnila v Plzeňském kraji. Účastnilo se jí přes 20 malých i velkých pivovarů v regionu, které navštívilo více než 3000 lidí. Návštěvníci se mohli podívat sládkům a pivovarníkům přímo pod ruce, a to i v pivovarech, které za normálních okolností exkurze nepořádají. Mnoho ze zúčastněných pivovarů si v rámci Noci pivovarů připravilo také speciální aktivity, ať už to byl pivní speciál, povídání se sládky nebo hudební program. V příštím roce se akce rozšíří i do dalších krajů, a to do středních Čech a na severní Moravu. Místní pivovary tak budou mít možnost otevřít se veřejnosti a ukázat své umění, které má v českých zemích mnohasetletou tradici.

„První ročník ukázal velký zájem české veřejnosti o pivovarnictví. Viděl jsem stovky nadšených lidi, kteří se přišli podívat, jak se vaří pivo. A to nejen u nás, ale i v dalších pivovarech v kraji. Současně byla zřejmá pospolitost pivovarníků bez ohledu na velikost pivovaru. Věřím, že tuhle atmosféru se podaří přenést i do dalších krajů. Protože česká pivní kultura není jen o setkávání lidí v hospodě, nedílnou součástí jsou právě pivovary. A je skvělé, že mají možnost otevřít se návštěvníkům a ukázat své umění,“ popisuje emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka. Právě on a další sládci Prazdroje byli hlavními iniciátory prvního ročníku Noci pivovarů, kteří myšlenku rozšířili mezi své pivovarské kolegy.

„První Noc pivovarů se moc povedla a dokázala lidi přivést na místa, kde je jim dobře. Vytvořila pro nás příležitost ukázat, co všechno předchází načepovanému půllitru a předvést, jak k vaření piva přistupujeme. Věřím, že vzniká zajímavá tradice, které chceme být součástí. Určitě se zúčastníme i Noci pivovarů 2026,“ dodává Jan Ilgner, sládek Pivovaru Radouš a jeho přidružené značky The Barn Beer Co.

Jedna noc, tři kraje

Druhý ročník Noci pivovarů proběhne v pátek 24. dubna 2026 ve Středočeském, Moravskoslezském a Plzeňském kraji. Termín akce je připomínkou výročí zrušení tzv. Propinačního práva z dubna roku 1869, které do té doby výrazně omezovalo zakládání pivovarů a určovalo, kdo může vařit a prodávat pivo. Po jeho zrušení začaly v českých zemích vznikat pivovary a nastal rozmach pivovarnictví, který trvá dodnes.

Aktuálně v Česku vaří pivo více než 500 malých, středních i velkých pivovarů, z toho zhruba třetina působí právě ve třech krajích, kde v roce 2026 proběhne druhá Noc pivovarů. Akce je otevřena všem pivovarům ze tří vybraných krajů, přičemž každý ze zapojených pivovarů má zcela volnou ruku v tom, jaký program pro své návštěvníky připraví. „Pivo a pivovarnictví si zaslouží mít svůj den, který bude oslavou řemesla i příležitostí pro setkávání lidí v místech, kde se vaří pivo. Cílem je ukázat, co vše stojí za výrobou piva, a to v neobvyklém čase a neobvyklé atmosféře. Věříme, že se otevře maximum pivovarů veřejnosti a lidé přijdou ‚své‘ sládky navštívit a podívat se na tajemství českého piva,“ uvádí Marek Pražák z pořádající agentury Svengali Communications.

Pivovary ze Středočeského, Moravskoslezského a Plzeňského kraje, které se chtějí zapojit do Noci pivovarů 2026, se již teď mohou registrovat na stránkách www.nocpivovaru.cz.

Nejstarší z nich vařil pivo Pilsner Urquell už krátce po druhé světové válce. Třiadevadesátiletý Jaroslav Placatka nastoupil do Prazdroje v roce 1947 a pracoval zde až do roku 1993, kdy odešel do důchodu jako vedoucí spilky. Posledních dvacet let je jedním z dvaceti členů tzv. „starých sládků“, degustační komise, která v plzeňském pivovaru pravidelně kontroluje a hlídá chuť slavného ležáku.

„Dal jsem do kupy tým bývalých sládků, sklepmistrů, technologů a dalších profesí, kteří se u nás v pivovaru desítky let podíleli na vaření piva Pilsner Urquell. Takže jeho chuť důvěrně znají. Chtěli jsme mít garanty, kteří dokážou kontrolovat, že chuť našeho ležáku se v čase nemění. A kdo nejlépe pozná, jestli pivo chutná stejně jako dřív? Přece ten, kdo ho v minulosti mnoho let vařil. Společně jsme tak za těch uplynulých dvacet let absolvovali už více než sto degustací, které zatím pokaždé potvrdily, že kvalita našeho piva je stále stejná,“ vysvětluje emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka, který degustační komisi „starých sládků“ založil.

Průměrný věk degustační komise je aktuálně 77 let. Tvoří ji nejen bývalí sládci, ale i zástupci dalších pivovarských profesí, například lidé z laboratoře, sklepmistři nebo bývalí vedoucí spilek či sladovny. Mnozí z nich strávili v Plzeňském Prazdroji celý profesní život, někdy více než 40 nebo dokonce 50 let. V týmu odborníků jsou také dvě ženy, Marie Stuchlová a Hana Plecerová, které v minulosti vedly laboratoře pivovaru. Degustační komise se v Plzni schází zhruba každé dva měsíce. Na svých setkáních vždy hodnotí aktuální várku Pilsner Urquell. Z jejich degustace vzniká krátká zpráva, kterou pak Václav Berka předává současným sládkům pivovaru.

Vícestupňové ověřování kvality

„Staří sládci“ tvoří jeden z prvků vícestupňového ověřování neměnné chuti plzeňského ležáku. „Na kvalitu piva během výroby dnes dohlíží řada moderních technologií, ať už na sladovně, varně nebo v laboratořích pivovaru. Než pivo opustí brány pivovaru a zamíří ke spotřebiteli, projde více než dvěma stovkami různých měření a testů. Přesto všechno jsou i dnes nepostradatelní lidé a jejich smysly,“ říká Václav Šimek, manažer plzeňského pivovaru.

Kromě „starých sládků“ tak kvalitu piva v pivovaru na denní bázi kontroluje degustační komise, která hodnotí všechny nově stočené várky. „Každý všední den se v naší degustační místnosti schází víc než desítka odborných degustátorů z řad našich současných zaměstnanců. Někdy degustují i více vzorků, podle toho, jaký je zrovna plán stáčení. Každé pivo má stanovený svůj chuťový profil a naši degustátoři kontrolují, že stočená várka chuťovému profilu piva přesně odpovídá a že je v bezvadném stavu. Teprve poté může vyjet za zákazníky,“ uvádí Ivana Sýkorová, specialistka kvality Plzeňského Prazdroje, která má pravidelné degustace na starosti.

Tradice v historických sklepích

Část várky piva Pilsner Urquell navíc plzeňský pivovar nechává kvasit a zrát v tradičních dřevěných kádích a sudech v historických sklepích. Sládci pak chuť tohoto piva pravidelně porovnávají s pivem uvařeným moderními technologiemi. „Nežijeme v 19. století, kdy vznikl plzeňský ležák. Svět kolem nás se změnil, stejně jako technologie, které nám pomáhají pivo vařit. Usnadňují nám práci a pomáhají nám hlídat jeho kvalitu. Na nás ale je, aby se nezměnila jeho chuť. A k tomu potřebujeme znalosti současných sládků, ale i zkušenosti těch bývalých,“ dodává Václav Berka. Zapojení starých sládků a dalších pivovarských odborníků tak znamená nejen předávání cenných zkušeností mezi generacemi, ale zaručuje i neměnnou chuť piva. I když tito „strážci chuti“ v pivovaru už nepracují a užívají si zasloužený odpočinek, pivu pořád dokonale rozumějí a pomáhají Prazdroji hlídat kvalitu jeho ležáku.

Česká republika má nového držitele prestižního ocenění v cestovním ruchu. Expozice Pilsner Urquell: The Original Beer Experience, která v centru Prahy moderním a interaktivním způsobem vypráví příběh nejslavnějšího českého ležáku, byla vyhlášena vítězem kategorie Europe’s Leading Beer Tour Visitor Experience 2025 v rámci soutěže World Travel Awards. Ty jsou v oboru považovány za Oscary cestovního ruchu a patří mezi nejprestižnější ocenění, jakých lze v oboru turismu dosáhnout.

V evropském finále se Pilsner Urquell: The Original Beer Experience prosadil v konkurenci nejznámějších evropských značek, mezi nimiž nechyběly Heineken Experience z Nizozemska, belgické Maison Leffe či Stella Artois Brewery nebo německé Beck’s Brewery a Erdinger. Výsledek oznámili organizátoři soutěže během slavnostního galavečera v italském Forte Village Resort na Sardinii.

„Je to pro nás obrovská pocta. Jedná se o uznání, že Pilsner Urquell: The Original Beer Experience dokáže nabídnout zážitek, který obstojí i v té nejsilnější mezinárodní konkurenci. Naším cílem bylo vytvořit místo, které návštěvníkům ukáže, proč je plzeňské pivo tak důležitou součástí české kultury, a zároveň jim nabídne moderní zábavu na světové úrovni. Dnešní ocenění potvrzuje, že se to podařilo,“ říká Lidija Kovařík, CEO Pilsner Urquell: The Original Beer Experience.

Vedle evropského triumfu je Pilsner Urquell: The Original Beer Experience rovněž nominován i do celosvětového kola World Travel Awards. V kategorii World’s Leading Beer Tour Visitor Experience 2025 se utká s atrakcemi z celého světa, mezi nimiž figurují například Coors Brewery Tour ze Spojených států, Maui Brewing Company – Kihei Tasting Room z Havaje nebo Tiger Brewery Tour ze Singapuru. World Travel Awards byly založeny v roce 1993 a za více než tři dekády se staly synonymem pro excelenci v cestovním ruchu. Každoročně oceňují nejlepší destinace, produkty a služby v jednotlivých regionech i na celosvětové úrovni. „Už jenom nominace je pro nás obrovská čest a ocenění práce, kterou děláme. Neustále se snažíme posouvat dál a poskytovat našim návštěvníkům jedinečné zážitky, které si vychutnají všemi smysly. Tato prestižní ocenění jsou pro nás hnacím motorem a důkazem, že naše práce má smysl,” doplnila Lidija Kovařík. 

Pilsner Urquell: The Original Beer Experience se nachází v památkově chráněné budově na dolním konci Václavského náměstí. Expozice využívá nejmodernější audiovizuální technologie, aby návštěvníkům přiblížila tradici piva Pilsner Urquell od jeho vzniku v roce 1842 až po současnost. Deset částí prohlídky propojuje historii s interaktivními prvky a ochutnávkami, nechybí 360° herní zóna ani moment, kdy si hosté symbolicky připíjejí s prvním plzeňským sládkem.

Expozice si rychle získala pevné místo mezi nejnavštěvovanějšími atrakcemi Prahy – jen v roce 2024 ji navštívilo více než 100 tisíc lidí ze 112 zemí světa. Nejvíce hostů přicházelo z Velké Británie, Německa, USA a Itálie, ale dorazily i skupiny z exotických destinací, jako je Papua Nová Guinea, Barbados nebo dokonce Vatikán.

Součástí návštěvnického zážitku je tradiční pivnice s tankovou plzní, oblíbená je také Škola čepování, kterou loni absolvovalo přes 8 tisíc lidí, a degustační večeře s pivním someliérem, při níž je každý z pěti chodů spárován s vybraným pivem.

Díky těmto aktivitám a nabídce, která cílí na různé publikum od turistů přes expaty až po firemní klientelu, se Pilsner Urquell: The Original Beer Experience zařadil mezi pět nejnavštěvovanějších atrakcí svého druhu v Praze. Expozice má na Googlu přes pět tisíc recenzí a průměrné hodnocení 4,8 z 5, stejně si stojí i na Tripadvisoru.

Zdroj:Pilsner Urquell: The Original Beer Experience

„Oproti běžným prohlídkám máme pro návštěvníky tentokrát připraveno hned několik překvapení. Během rozšířené degustace nefiltrovaného Kozla, která se odehraje přímo v ležáckých sklepích, jim k zakousnutí nabídneme svatomartinskou specialitu – chléb s husí paštikou. Na závěr prohlídky se návštěvníci setkají s živým kozlem, maskotem našeho pivovaru, který ovšem tentokrát nebude hnědý, ale bílý, což také symbolicky odkazuje k svátku svatého Martina,“ říká Eva Kršňáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru Velké Popovice.

Během devadesátiminutové svatomartinské prohlídky si návštěvníci projdou současnou varnu, kde se seznámí s tím, jak se velkopopovické pivo vaří. Od průvodců si poslechnou pozoruhodný podnikatelský příběh zakladatele pivovaru Františka Ringhoffera a jeho rodiny, podívají se do historické parní varny z roku 1928, kde mimo jiné uvidí, jaká tradiční řemesla k pivovarnictví neodmyslitelně patří. Prohlédnou si ale i to, jaké obaly používal Velkopopovický pivovar na své pivo od historie až po současnost, a v rámci prohlídky nakouknou také do moderní plně automatizované stáčírny lahví a sudů.

Na nádvoří pivovaru bude pro návštěvníky otevřen Kozlí obchůdek se spoustou tipů na vánoční dárky přímo od Kozla. A komu po prohlídce vyhládne, může se zastavit v blízké Kozlovně a ochutnat třeba svatomartinské menu.

Vstupenky na speciální svatomartinské prohlídky Velkopopovického pivovaru je možné zakoupit online zde https://www.prazdrojvisit.cz/cs/tours/prohlidka-pivovaru-kozel

Samson desítka je světlé pivo, které se vyznačuje jemnou hořkostí, charakteristickou příjemnou vůní a osvěžujícím řízem. „Dobrý pivovar se pozná právě podle desítky, ve světě nám ji závidí, protože právě česká desítka přesně odpovídá trendům pití méně alkoholických piv. Samson desítka se vaří na dva rmuty podle tradiční receptury, s použitím žateckého chmele, českého sladu a kvalitní vody z 274 metrů hluboké artézské studny, což jí dodává jedinečnou harmonickou a vyváženou chuť a skvělou pitelnost,“ říká sládek pivovaru Radim Lavička.

Soutěž České pivo, jejíž výsledky jsou vyhlašovány v rámci Svatováclavských slavností, dlouhodobě patří k nejvýznamnějším tuzemským degustačním kláním. Porotci z řad skutečných pivních odborníků hodnotí piva anonymně, a to podle chuti, vůně, vzhledu i celkového dojmu. Kromě vítězné desítky získaly stříbrnou medaili také ve svých kategoriích Samson 11, Samson 12 a tmavá jedenáctka, což představuje pro Samson mimořádný úspěch.

Samson boduje i v zahraničí

Na letošních prestižních World Beer Awards zazářil tmavý ležák Samson 11, který získal zlato v kategorii tmavých piv vařených v České republice. Pivovar uspěl s tmavým ležákem Samson 11 také v soutěži European Beer Star, odkud si za něj odvezl stříbrnou medaili. Obě soutěže patří k největším degustačním kláním světa, kde desítky porotců hodnotí stovky vzorků z mnoha zemí. Další medaile přibyly i pro desítku, dvanáctku a další pivní styly z portfolia pivovaru.

„Pro nás je to obrovské ocenění práce celého pivovaru. Úspěchy v mezinárodních soutěžích potvrzují, že naše piva dokážou obstát i v silné zahraniční konkurenci. Mít to nejlepší pivo v republice a zároveň získat uznání ve světě je pro nás i naše zákazníky velká pocta,“ dodává generální ředitel pivovaru Daniel Dřevikovský.

Pro nejstarší českobudějovický pivovar, který letos slaví 230 let od svého založení a který prošel v nedávné době celkovou modernizací, kdy jeho vlastník, belgicko-brazilská pivovarská společnost AB InBev, investoval do technologií přes půl miliardy korun, je letošní zisk 13 medailí na tak významných pivovarských soutěžích pro pivovar symbolickým úspěchem. Samson potvrzuje, že tradiční receptura v kombinaci s moderními technologiemi jsou tou správnou cestou, jak slavit úspěchy nejen doma, ale i ve světě

Zdroj: Samson

Letošní ročník se ponese v duchu mezinárodního příběhu plzeňského ležáku, jehož první várku uvařil 5. října 1842 Josef Groll v novém Měšťanském pivovaru. Od té doby se stal celosvětovou legendou, která inspirovala 70 % současné světové produkce piva.

„Věhlas plzeňského ležáku se od začátku rychle šířil. Už v roce 1843 se čepoval v Praze U Pinkasů, v roce 1856 ve Vídni a v roce 1873 proběhl první export do USA. Nyní ho vyvážíme do zhruba 50 zemí světa z jediného místa na světě – z Plzně. Už skoro dvě staletí si naši sládci předávají své umění, aby dokázali uvařit ležák stále s neměnnou chutí, který spojuje lidi na všech světadílech. A právě to chceme na letošním Pilsner Festu připomenout a oslavit,“ říká Václav Berka, emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje.

Neměnná chuť Plzně kdekoliv na světě

Pilsner Fest nabídne šest tematických stanů věnovaných jednotlivým kontinentům. Každý z nich nabídne Pilsner Urquell spojený s lokální gastronomií a přiblíží návštěvníkům, jak značka působí v daném regionu. V mezinárodní zóně pak bude možné ochutnat pivo od zahraničních výčepních ze Slovenska, Švédska, Norska, Anglie, Polska, Maďarska, Rumunska a Japonska. Celkem se letos představí desítky zkušených výčepních, kteří obslouží více než 90 píp rozmístěných
po celé festivalové ploše.

Pilsner Fest vyvrcholí již tradičním společným přípitkem symbolicky v 18:42, v čase, který připomíná rok uvaření první várky plzeňského ležáku. Zástupci pivovaru společně s gratulanty slavnostně narazí dubový sud s nefiltrovaným pivem a připijí si spolu s návštěvníky. Letos tuto jedinečnou chvíli doplní i laserový odpočet promítnutý na katedrálu sv. Bartoloměje.

Objevte život v pivovaru

Pro milovníky historie i současnosti bude připravena speciální prohlídka pivovaru, která nabídne jedinečný pohled do logistiky a minulých dob. Vydejte se s námi na cestu, během níž nahlédnete do zákulisí toho, jak se pivo z Plzně dostávalo do celého světa. Na závěr zavítáte do sklepů, kde vás čeká ochutnávka nefiltrovaného piva. V rámci Pilsner Festu se navíc otevře i plzeňské historické podzemí – s rozšířenou kapacitou a speciální trasou Tajemství skrytých chodeb.

V Šafaříkových sadech vyroste stage sládků se školou čepování, talk-show Prostě na pivo, kde se vrchní obchodní sládek Vojtěch Homolka podělí o tipy na správné čepování i péči o pivo. Chybět nebude ani pivní pas, díky kterému si návštěvníci mohou odnést atraktivní ceny. Celou akci doprovodí nabitý hudební program na hlavní stage na náměstí Republiky. Vystoupí populární české kapely Jelen, We Are Domi, Emma a Jordan, Dukla, DJ N´zym a další. Akcí provede moderátorská dvojice Endru a Nasty, kteří na pódiu mimo jiné vyzpovídají i emeritního vrchního sládka Václava Berku, mistry výčepní z celého světa a letošního vítěze soutěže Pilsner Urquell Master Bartender Martina Tuška. „Pilsner Fest je oslava plzeňského ležáku a české pivní kultury. Návštěvníci budou mít možnost poznat historii i současnost našeho piva, potkat se s lidmi, kteří ho vaří a připít si společně na dalších 183 let ležáku,“ říká Václav Šimek, manažer plzeňského pivovaru.

Festival každoročně přitahuje desetitisíce fanoušků piva a patří mezi klíčové události kulturního života regionu. Je pevně zakotven v tradici Plzně a vzniká v rámci dlouhodobé spolupráce Plzeňského Prazdroje s městem. „Tradiční svátek piva Pilsner Fest dokazuje, že Plzeň je českou pivní metropolí. Velmi rádi jsme pro letošní ročník mimořádně poskytli plochu náměstí Republiky, která je jistě více než důstojným místem oslav. Věřím, že to ocení všichni milovníci plzeňského piva a patrioti. Tímto na náměstí všechny srdečně zvu,“ uzavírá primátor města Plzně, Roman Zarzycký.

Zdroj: Plzeňský Prazdroj

Pravidelné školení pro výčepní z ciziny pořádá Plzeňský Prazdroj zhruba osmkrát za rok. Díky němu pak výčepní dokážou ve svých domovských restauracích nabízet skvěle ošetřený plzeňský ležák.

„Špičkoví výčepní, kteří každoročně projdou naším školením, nám pomáhají šířit českou pivní kulturu ve světě a ukazují, jak má chutnat a vypadat skvěle ošetřené pivo. Kromě toho jejich zkušenosti přináší i významný ekonomický efekt pro podniky, kde pracují. Naše data ukazují, že proškolení zahraniční výčepní díky získaným znalostem dokážou přilákat další hosty a zvýšit prodeje klidně o 15 až 20 procent, v některých případech dokonce o polovinu,“ uvádí Kamil Růžek, obchodní sládek Prazdroje pro exportní trhy.

Letos v září se čtyřdenního tréninku v Plzni zúčastnilo celkem osm výčepních z Budapešti, Krakova, Stockholmu nebo Valencie. Absolvovali kurzy zaměřené na historii plzeňského ležáku, suroviny i výrobu. Součástí byly i slepé degustace různých vzorků piv. „Chceme jim ukázat, že i kategorie světlých ležáků nabízí široký repertoár chutí, proto kromě piva Pilsner Urquell ochutnávají i další ležáky z mezinárodní scény. Úkolem výčepních je naučit se popsat různé chutě, které v pivu cítí, což je vždycky to nejtěžší,“ dodává Kamil Růžek. Zároveň se učí poznat i případné chyby v pivu, proto degustují nejen pivo čerstvě načepované, ale i pivo, jehož chuť byla ovlivněna světlem či nevhodnou teplotou skladování. „Pivo je živý produkt a může měnit svoji chuť v čase vlivem nesprávné přepravy či skladování. A výčepní by to měl po ochutnání poznat,“ doplňuje Kamil Růžek.

V praktické části školení se zahraniční výčepní učí, jaký vliv na kvalitu piva má správné skladování sudů, vhodně zvolený tlačný plyn nebo nastavení teploty piva. Důležitou dovedností je také umět rozebrat, vyčistit a znovu sestavit otočný výčepní kohout i správné mytí pivního skla. „Stěžejní je samozřejmě samotné čepování. Výčepní musejí bezchybně zvládnout načepovat hladinku, šnyt nebo mlíko,“ říká Kamil Růžek.

„Pivo Pilsner Urquell čepuji už víc než pět let a jsem moc rád, že jsem teď mohl do jeho výroby, čepování a péče o něj proniknout ještě hlouběji. Asi vůbec nejtěžší během celého školení v Plzni pro mě bylo naučit se načepovat perfektní šnyt. Protože u nás v Budapešti hostům obvykle servírujeme hladinku, kterou po nás chtějí nejčastěji. Ale načepovat skvělý šnyt chce trochu cviku. Jsem proto moc rád, že jsem se ho tady mohl pořádně naučit a určitě ho budu nabízet i našim hostům,“ říká Peter Pilló z podniku Meat Heaven v Budapešti.

Svoje znalosti ze školení prokazují zahraniční výčepní přímo v plzeňských hospodách, kde zažijí celkem tři ostré směny. Teď v září tak mohli plzeňské pivo ze zahraničních rukou ochutnat hosté například v hospodách a restauracích Švejk, U Salzmannů, Na Parkánu, v Lékárně, Plzeňce nebo Restaurantu 12.

„Asi nejvíc mě zaujala ta rychlost, s jakou místní výčepní pracují, a přitom servírují dokonalé pivo. Načepovat hladinku nebo šnyt – to pro ně byla záležitost pár sekund. Byla to velká škola vidět jejich práci naživo a zároveň si uvědomit, v čem se ještě musím zlepšit,“ říká Raul Ruiz Caňaz z baru Valhalla z Valencie, který si vyzkoušel čepování v plzeňské Lékárně.

Součástí kurzu výčepních je v posledních dvou letech i školení práce se sociálními sítěmi. „Výčepní je už z podstaty své práce influencer. To, jak se svými hosty mluví, jak se k nim chová a jak jim naservíruje pivo, ovlivňuje návštěvnost jeho podniku. Žijeme ale v době sociálních sítí, takže pro ně je dnes důležité umět svou práci, podnik i zkušenosti prodat nejen v hospodě, ale i v digitálním prostředí. Zároveň nám výčepní díky tomu pomáhají zábavnou formou propagovat plzeňský ležák a správnou péči o pivo i na místních trzích,“ dodává Kamil Růžek.

Tým zahraničních výčepních buduje Plzeňský Prazdroj již od roku 2016. Celkem jich proškolil už více než 500 z 20 zemí a do programu investoval 35 milionů korun. Každoročně kurz absolvuje kolem 60 až 70 nových výčepních z ciziny. Ti nejlepší pak ve své zemi školí další výčepní. Nejvíce proškolených výčepních nyní působí v Polsku, Rumunsku, Maďarsku, Švédsku, Velké Británii. Českou pivní kulturu ale šíří i v Koreji nebo Japonsku. Skvěle ošetřené pivo tak nabízí v metropolích jako Berlín, Vídeň, Řím či Tokio, ale třeba také ve dvoutisícovém maďarském městečku Sajószöged a dokonce v mongolském Ulánbátaru.

Zdroj: Prazdroj

Vyučený truhlář Jan Fencl nastoupil k prazdrojským bednářům v roce 2022. Podle zvyku pak strávil tři roky v učení v tzv. roli tovaryše. Dnes získal výuční list a se slovy „Dej Bůh štěstí“ a symbolickým pohlavkem od mistra byl pasován na právoplatného bednáře zdejší osmičlenné řemeslné party. Ještě před tím ale musel složit mistrovskou zkoušku – samostatně vyrobit dřevěný soudek, naplnit ho pivem a podle tradice ho představit vedoucímu bednářské party. „Jde o starý zvyk, který nejlépe ukáže, jestli tovaryš ovládá všechna specifika zpracování dubového dřeva a výroby sudu. Pokud jeho soudek těsní a neteče, je správně vyrobený a tovaryš uspěl,“ říká mistr plzeňských bednářů Karel Hofman, který nového člena osobně pasoval.

„Bednářství odjakživa patřilo mezi nejdůležitější pivovarská řemesla, a i dnes jsou bednáři zásadní součástí našeho pivovaru. Díky nim máme v našich historických sklepích dubové ležácké sudy, v nichž necháváme zrát pivo Pilsner Urquell tak, jako tomu bylo v době založení pivovaru. Můžeme tak porovnávat plzeňské pivo uvařené tradičním, roky ověřeným technologickým postupem a hlídat jeho neměnnou chuť i v nejmodernějších nerezových tancích,“ vysvětluje emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka, který ručně vyrobený soudek narazil k slavnostnímu přípitku.

Podle historického zvyku obdržel Jan Fencl vandrovní knížku. Ta v minulosti představovala pro bednáře nejdůležitější dokument a potvrzení, že své řemeslo dokonale ovládá. Dostávali ji bednáři v 19. století a byl to nejen výuční list, ale uváděla také osobní údaje včetně výšky nebo barvy očí a také reference od mistra bednáře. Díky tomu se pak její držitel mohl ucházet o práci po celém tehdejším Rakousku-Uhersku.

Tanec se sudy vážícími 900 kilo

Prazdroj má aktuálně ve svých historických sklepích více než sto ležáckých dřevěných sudů, v části z nich zraje Pilsner Urquell stejně jako před 183 lety. Dvakrát v roce, na jaře a na podzim, bednáři část sudů vyvalí ze sklepa a nově vysmolí. Letos na podzim takto ošetří 23 sudů, z nichž každý má objem necelých 40 hl. „Smolení je tradiční postup údržby dřevěných sudů a jde v podstatě o dezinfekci dubového sudu před jeho opětovným naplněním pivem. Prázdný velký ležácký sud váží kolem 900 kilo, a proto práce vyžaduje přítomnost všech osmi členů party. V menším počtu by to nešlo zvládnout,“ vysvětluje Karel Hofman.

Do dubového sudu bednáři nalijí smolu ohřátou na 200 stupňů Celsia a jeho převalováním ji rovnoměrně rozlijí po celé vnitřní ploše. Tato vrstva zajistí, že pivo nebude v přímém kontaktu se dřevem, aby z něj nepřebíralo nežádoucí vůně a chutě. Základním materiálem pro výrobu smoly je pryskyřice, která se získává z jehličnatých stromů, hlavně z borovic. Plzeňští bednáři používají směs čínské, kanadské a americké pryskyřice.

Plzeňští bednáři vedle péče o velké ležácké sudy nejčastěji vyrábí tzv. transportní soudky menších objemů do 50 litrů. Ročně jich zhotoví několik desítek a jejich výroba trvá zhruba tři dny. Velký ležácký sud o objemu 40 hektolitrů pak dvěma bednářům zabere přibližně měsíc. „Na výrobu sudů používáme výhradně dubové dřevo rostlé na tvrdém podloží, kde duby rostou pomalu, čímž vzniká husté dřevo s letokruhy velmi blízko u sebe. Než se dřevo použije na výrobu sudů, schne přirozenou cestou 6 až 10 let. Vychází to zhruba tak, že jeden centimetr dřeva schne jeden rok,“ dodává Karel Hofman.

Práce plzeňské party bednářů je natolik unikátní, že byli v roce 2018 zapsáni na národní Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.

Členové týmu si symbolickou premiéru nenechali ujít a výročním pivem si společně připili na úspěšnou budoucnost pivovaru.  

Cheers2Five APA je od receptu přes vaření až po název a etiketu společným dílem celého týmu pivovaru Elektrárna. Etiketu, jejíž autorkou je Johana Houbová, tak symbolicky zdobí nejen kresba budovy pivovaru, ale také podpisy všech tvůrců. Výroční pivo bude možné zakoupit v plechovkách v Dárkové prodejně Plzeňského Prazdroje a v Pivotéce v Pivovarském muzeu. Na čepu pak speciál Cheers2Five APA nabídnou vybrané podniky v Plzni, v Praze a na Moravě.

Oslavou 5. výročí je také výstava, kterou si návštěvníci mohou prohlédnout během komentovaných prohlídek pivovaru Elektrárna. Expozice přibližuje historii sídla pivovaru – budovy bývalé elektrocentrály, a především pět let jeho existence a také lidi, kteří jsou s ním spojení. „Prohlídky nabité energií“ se konají pravidelně v pátek od 16:30 a v sobotu od 14:45.

Pivovar Elektrárna

Experimentální pivovar Plzeňského Prazdroje sídlí v budově bývalé elektrárny na soutoku řek Mže a Radbuzy. Český pivní trh obohacuje spodně i svrchně kvašenými speciály napříč pivními styly už od roku 2020, od ledna 2024 nově pod názvem Elektrárna. Původní značku Proud se Plzeňský Prazdroj rozhodl využít pro nový typ českého ležáku, reprezentujícího „nový proud“ v českém pivovarství.

Ve stálém portfoliu Elektrárny spotřebitelé najdou speciály: Ventill – světlý český ležák bez lepku, Proovan – nealkoholická IPA bez lepku, citrusový Yuzu Ale, lehká osvěžující Sunrise IPA a Kisseláč Višeň. Všechna piva kromě nealkoholického piva jsou nefiltrovaná a nepasterizovaná. Součástí nabídky jsou také limitované či sezónní speciály s nejrůznějšími ingrediencemi, jako je ovoce či koření, piva stařená v sudech po víně nebo whisky apod. Všechna piva ze základní řady je možné objednat v on-line obchodě Rohlík.cz, v prodeji jsou také v hospůdkách a pivotékách.

Zdroj: Plzeňský Prazdroj

Klasický světlý ležák v plechu a objemu 0,5 litru je stále v prodejích mezi Čechy absolutně nejprodávanější. Protože jde obecně o segment, který meziročně roste, BILLA na jaře roku 2025 uvedla do portfolia varianty světlých ležáků pod vlastní privátní značkou Trumf. Od dubna je prodává jako 10° a 11° pivo v plechu i stočené do lahví o objemu 0,5 l a od té doby jejich prodeje rostou jak v kamenných prodejnách, tak v e-shopu BILLA.

Druhou příčku pak obsazují pivní mixy s ovocnými příchutěmi, z nichž nejoblíbenějším druhem je varianta pomelo a grep v plechu a objemu 0,5 l. „Pivní mixy s ovocnými příchutěmi se u našich zákazníků těší velké oblibě, proto jejich nabídku neustále rozšiřujeme. V současné době jich nabízíme na 50 různých druhů, od prodejních stálic po speciální chutě jako limetka a malina nebo švestka,“ říká Dana Bratánková, vedoucí korporátní komunikace & Public Affairs BILLA ČR.

Zákazníci společnosti BILLA kupují pivo z 58 % v půllitrových plechovkách. Více než třetina (36 %) preferuje 0,5l a 4 % pak 0,3l balení ve skle. Pouhá 2 % lidí si domů z BILLY odnáší pivo v PET lahvích.

Prodejům piva v regionech dominuje Středočeský kraj následovaný Prahou a Jihomoravským krajem. Aktuální nabídku různých druhů piv naleznou zákazníci jak v pravidelných letácích, tak i ve speciálním katalogu Pivo.

Foto: Pixabay

Pivovar Radegast od začátku prosazoval moderní pivovarské a sladařské postupy, ale nikdy nezapomněl na kořeny české pivní kultury a odkaz prvního sládka, který dal pivu jeho charakteristickou hořkost. Správně hořké pivo se v Pivovaru Radegast vaří od roku 1970. Podstatnou část jeho pivovarské historie pak za účasti současného ředitele Ivo Kaňáka, který je s ním neodmyslitelně spojený od roku 1985. Beskydský rodák vystudoval pivovarnictví na VŠCHT v Praze a po škole se vrátil zpět do rodného kraje, aby zde nastoupil do nošovického pivovaru jako pomocník na varně. Prošel si celým pivovarem doslova od píky. Postupně se vypracoval na sladovníka, směnového mistra, podsládka a sládka. Od roku 2000 je ředitelem celého Pivovaru Radegast.

Správně hořké pivní milníky

Začátkem 90. let odjel Ivo Kaňák na stáž do Švýcarska. Odvezl si odtud unikátní kvasinky a napsal tak začátek příběhu nealkoholického piva Birell. Po čase se tam vrátil spolu s dalšími zástupci evropských pivovarů, které pracovaly se stejnými kvasinkami, a všechny překvapil jeho výsledný vzorek nealko piva. Nikdo nečekal, že právě pivo z Nošovic výrazně předčí ostatní. Chutí připomínalo klasické pivo, což se do té doby žádnému nealkoholickému nápoji nepodařilo. „Birell je naší velkou chloubou. Podařilo se nám změnit vnímání celé kategorie v Česku a dokázat, že také nealkoholické pivo může skvěle chutnat a být plnohodnotným zážitkem. Není proto náhoda, že si Birell odnesl řadu světových ocenění jako nejlepší nealko pivo,“ popisuje autor unikátní receptury Ivo Kaňák, ředitel Pivovaru Radegast.

Jako autor receptury stál Ivo Kaňák rovněž u zrodu prémiového světlého ležáku s charakteristickou hořkostí Radegast Ryze Hořké 12, která vstoupila na trh v roce 2014. „Uvaření vylepšeného ležáku Ryze Hořké 12 bylo pro náš pivovar historickým milníkem a dnes si troufám říci, že je to nejlepší pivo, které jsme kdy uvařili. Opět jsme se na trhu museli chuťově odlišit, a zároveň být věrní naší charakteristické hořkosti. To se nám podařilo, protože oblíbenost Ryze Hořké 12 dlouhodobě roste. Naše pivo chutná nejen konzumentům, ale i degustátorům různých soutěží. V roce 2024 získalo ocenění nejlepší český ležák v soutěži České pivo,“ uvádí Ivo Kaňák.

Během éry Ivo Kaňáka uvedl Pivovar Radegast na trh řadu dalších výrazných novinek. K 40. výročí značky byl v roce 2010 představen nefiltrovaný ležák, v roce 2012 následovalo první polotmavé pivo Radegast Temně Hořký. V roce 2017 se objevila Radegast Rázná 10, výčepní pivo s výraznou hořkostí, které získalo v roce 2024 první místo na soutěži Golden Bohemia – Czech Draft Beer Award. Roku 2020 přišlo na trh nejvíce hořké pivo v historii nošovického pivovaru Radegast Ratar. Jako pocta regionu pak vznikla třikrát chmelená Radegast Hutná 15, inspirovaná hutnickou tradicí. Mezi limitované počiny z poslední doby patří Radegast Futur, pivo uvařené z vody získané ze vzdušné vlhkosti, a Radegast Rezist, ležák z nově vyšlechtěných odrůd chmele odolných vůči suchu.

„Pro udržení a rozvoj naší pivní kultury jsou naprosto klíčoví hospodští a výčepní. Bez nich by Radegast nechutnal tak, jak má. Jako pivovar se celý rok věnujeme péči o správné čepování a chceme, aby to vnímali nejen výčepní, ale i pivaři, když si jdou do hospody pro svůj správně hořký půllitr,“ říká k péči o kvalitu čepování a servisu Ivo Kaňák.

Průkopnické pivovarské milníky

Už od 80. let se Pivovar Radegast řadil mezi technologické průkopníky českého pivovarnictví. V roce 1988 zavedli v Nošovicích jako jedni z prvních cylindrokónické tanky a v roce 1993 začali stáčet pivo do nerezových KEG sudů. V roce 1998 následoval další milník a spustila se plně automatizovaná stáčecí linka na lahve s kapacitou 50 tisíc kusů za hodinu. V tehdejší době to byla jedna z nejmodernějších linek v Evropě. Mezi lety 2010 a 2012 se Pivovar Radegast zaměřil na investice do rozvoje návštěvnického zázemí a vybudoval prohlídkovou trasu pivovaru. Dnes je expozice součástí projektu Technotrasa zahrnující nejvýznamnější památky Moravskoslezského kraje.

V roce 2020 nošovický pivovar otevřel novou plechovkovou linku a centrální sklad za 600 milionů korun. Linka zvládá až 60 tisíc plechovek za hodinu, centrální sklad s 16 robotickými vozíky pojme přes 11 tisíc palet a významně zefektivnil logistiku. O rok později pivovar navýšil výrobní kapacitu o 20 % díky nové varně a dalším technologiím za čtvrt miliardy korun. V roce 2025 Pivovar Radegast spustil na střeše centrálního skladu největší solární elektrárnu v rámci Plzeňského Prazdroje. Fotovoltaika s výkonem 725 kW pokryje veškerou spotřebu centrálního skladu a část energetické potřeby plechovkové linky.

Udržitelné vodní milníky

Pod vedením Iva Kaňáka se pivovar stal jedním z lídrů v úsporách vody, když za posledních 15 let snížil její spotřebu o 44 %. Při výrobě jednoho hektolitru piva spotřebuje Radegast pouze 2,29 hektolitru vody, což je výrazně méně než český a světový průměr. Jako první pivovar ve střední a východní Evropě zavedli v Nošovicích anaerobní UASB systém na předčišťování odpadní vody, který zároveň produkuje bioplyn využívaný jako ekologické palivo k výrobě tepla.

V letech 2002 a 2003 vznikl soubor propojených rybníčků, které přírodním způsobem filtrují dešťovou a drenážní vodu odtékající z pivovaru. Tyto rybníčky zároveň obohacují rozmanitost biotopů v nivě řeky Morávky. Díky nim se každoročně vyčistí množství vody odpovídající více než 20 velkým bazénům dešťové vody. Již od roku 2008 používá Radegast kromě moderních přístrojů také biomonitoring kvality varní vody, který má v akváriu na starost hejno pivovarských pstruhů. Pivovar v roce 2019 rozšířil biomonitoring rovněž na přívod podzemní vody ze svých studní pro zásobování sladovny, která je jednou z největších v České republice.

Radegast provedl v roce 2025 rozsáhlé měření své vodní stopy napříč celým výrobním procesem v rozsahu, jaký v Česku nemá srovnání. Celková spotřeba vody, počínaje pěstováním ječmene a chmele až po načepování piva do sklenice, činí 3,64 litru vody odebrané z přírodních zdrojů na litr vyrobeného piva. Pivovar Radegast zároveň pokračuje ve svém závazku, že do roku 2030 zadrží v krajině více vody, než kolik jí při výrobě piva spotřebuje.

„Kořeny piva Radegast, nošovického pivovaru i mé vlastní jsou s místním regionem hluboce propojeny. Snaha o udržitelnost a odpovědnost je určující způsob, jakým tady podnikáme, žijeme, opatrujeme náš pivovar a jeho okolí. V Nošovicích s hrdostí pokračujeme v pivovarské tradici pevně stojící na základech tradiční pivní kultury, ale nebojíme se také nových technologií, které českému pivovarství mnohdy ukázaly cestu. Život je tady u nás někdy hořký a vždycky k němu patřilo hořké pivo. Český národní nápoj, který jsme zdědili po svých předcích. Tak dej Bůh štěstí,“ uzavírá Ivo Kaňák.

„Hudební spojení české a americké tradice nás inspirovalo k vytvoření chuťově harmonického piva Dvořákova 9. Propojili jsme Česko a Ameriku díky vyvážené souhře 3 chmelů. Americká Citra dodává svěžest, česká Harmonie přináší květinové tóny a Mosaic vše spojuje nádechem lesního ovoce,“ představuje novinku sládková pivovaru Elektrárna Lenka Straková.

Nápad uctít jednoho z nejslavnějších českých skladatelů a jeho dílo pivním speciálem vznikl při rekonstrukci muzea ve Dvořákově rodném domě ve středočeské Nelahozevsi. Projekt probíhá pod taktovkou organizace House of Lobkowicz a na kreativní práci, včetně pivního speciálu, se podílela agentura Darwin and the Machines.

„Kultura piva a krčmy byly pro Dvořáka důležitou součástí života od útlého dětství. Jeho otec byl hospodský a Dvořák se v hospodě narodil a poté i v ní uskutečnil své první hudební kroky. V našem moderním interaktivním muzeu na tuto část skladatelova dětství nezapomínáme a jsme rádi, že se nám podařilo nadchnout i pivovar Elektrárna a díky výbornému pivu lidem ještě lépe přiblížit Dvořáka i jeho rodiště,” vysvětluje William E. Lobkowicz, nynější hlava rodu, jemuž rodný dům slavného skladatele patří.

Již během dětství Dvořákova rodina i lidé v jeho okolí rychle objevili jeho neskonalý talent. Trávil čas jak cvičením hry na housle, tak i pomocí v rodinném hostinci. Dojmy z dětství pak patřily k velkým zdrojům Dvořákovy inspirace a důvodům, proč se zajímal o lidovou hudbu i v Americe. Jeho vrcholná díla, jako jsou Slovanské tance, opera Rusalka či Dvořákova nejznámější 9. symfonie Z Nového světa, vycházejí právě z jeho fascinace tradiční lidovou tvorbou. 

Dnes se mohou návštěvníci Nelahozevsi, která leží pouhých 35 km od Prahy, seznámit s Dvořákovým dětstvím a inspirací hravým způsobem v muzeu, které najdou přímo v mistrově rodném domě. Rodný dům Antonína Dvořáka otevírá brány minulosti, ovšem za pomocí moderních technologií a interaktivní expozice, a nyní také jedinečného piva. 

S životním příběhem Antonína Dvořáka je úzce spojen také vizuál plechovky. Graficky i s pomocí krátkých trefných vět znázorňuje vše důležité od Nelahozevsi přes jeho nejslavnější vystoupení v USA až po cestu na Měsíc, kam se jeho nejznámější symfonie dostala s astronautem Neilem Armstrongem. Barevnost je záměrně zvolena tak, aby evokovala vizualitu Dvořákovy doby, tehdejší typografii a grafické techniky. Veškeré detaily dokreslují spolu s použitými druhy chmelu pomyslnou symfonii a propojení českých a amerických vlivů. 

Pivovar Elektrárna

Experimentální pivovar Plzeňského Prazdroje sídlí v budově bývalé elektrárny na soutoku řek Mže a Radbuzy. Český pivní trh obohacuje spodně i svrchně kvašenými speciály napříč pivními styly už od roku 2020, od ledna 2024 nově pod názvem Elektrárna. Původní značku Proud se Plzeňský Prazdroj rozhodl využít pro nový typ českého ležáku, reprezentujícího „nový proud“ v českém pivovarství.

Ve stálém portfoliu Elektrárny spotřebitelé najdou speciály: Ventill – světlý český ležák bez lepku, Proovan – nealkoholická IPA bez lepku, citrusový Yuzu Ale, lehká osvěžující Sunrise IPA a Kisseláč Višeň. Všechna piva kromě nealkoholického piva jsou nefiltrovaná a nepasterizovaná. Součástí nabídky jsou také limitované či sezónní speciály s nejrůznějšími ingrediencemi, jako je ovoce či koření, piva stařená v sudech po víně nebo whisky apod. Všechna piva ze základní řady je možné objednat v on-line obchodě Rohlík.cz, v prodeji jsou také v hospůdkách a pivotékách.

Chladicí vana má největší podíl na spotřebě vody ve výčepu. Zároveň je však nepostradatelná, protože čistá, studená a mokrá sklenice je klíčová pro správně načepované pivo. „Zhruba dva roky jsme pomocí chytrých senzorů instalovaných na celém výčepním zařízení od sudů nebo tanků přes trubky, zachlazovací vanu na sklo až po výčepní kohouty měřili průtok a spotřebu energií a vody, a to hned v několika desítkách hospod v Čechách a na Slovensku. Získaná data nám jasně ukázala, že největší, a především neregulované množství vody prochází vanou na chlazení pivního skla. Z ní často zbytečně odtéká do odpadu velké množství vody, přestože je voda ještě čistá a chladná,“ uvádí Jakub Zaoral, manažer udržitelnosti Prazdroje a vedoucí projektu Chytrej výčep. Proto se pivovarníci v další fázi projektu, po loňském vytvoření úspornějšího chlazení piva, zaměřili právě na vodu a vyvinuli úspornou vanu na chlazení pivních sklenic, která sama ovládá průtok vody a dokáže tak ušetřit v průměru 58 % vody oproti stávajícímu systému.

Každý výčepní obsluhuje vanu s vodou po svém a v tomto směru neexistuje standardní chování. Velmi často vanu vypouští i několikrát během dne nebo pak na noc, aby ji ráno před směnou znovu celou naplnil. Experti na základě měření a následných laboratorních testů navrhli řešení – chytrou vanu, u níž napouštění i vypouštění řídí elektronika a její provoz se ovládá pomocí aplikace v telefonu. Navíc díky novému systému se vana dokáže sama zbavit případných nečistot na dně i na hladině, čímž zůstává voda stále čistá a studená. „Nová vana má dvojité dno, případné nečistoty tak propadávají vrchním perforovaným dnem a usazují se úplně dole. Při napouštění proudí voda mezi dny, čímž případné nečistoty žene na hladinu a díky hydrodynamickému proudění pak odtékají pryč z vany společně teplejší vodou na povrchu. Je to efektivní a snadný způsob, jak vanu průběžně čistit a současně ochlazovat, aniž by bylo potřeba ji celou vypustit,“ vysvětluje Petr Kostlán, manažer vývoje technických řešení Plzeňského Prazdroje.

Na vývoji chytré vany pracoval tým Prazdroje, který vyvinul samotnou aplikaci, s odborníky z CIIRC ČVUT a firmy PROZETA, kteří navrhli systém měření a vyrobili měřicí zařízení. Analýzu nasbíraných dat provádí česká technologická firma Clever Pub.

„Doporučené množství vody a časování napouštění nebo vypouštění vany je v aplikaci nastaveno na základě velikosti vany a intenzity provozu v restauraci. Vycházíme vždy z dat o spotřebě vody naměřených v 55 hospodách zapojených do projektu Chytrej výčep. Jednoduché rozhraní aplikace zároveň hospodskému umožňuje upravit si parametry podle individuálních potřeb,“ vysvětluje Petr Kostlán.

Instalace nové vany a pravidelné používání aplikace sníží spotřebu vody v průměru o 58 %. Navíc výčepnímu ulehčuje práci. Na začátku směny nastaví a spustí aplikaci a víc se o průtok vody vanou nemusí starat, protože si postupně sama připouští čerstvou studenou vodu, zatímco teplejší voda na povrchu odtéká pryč. Týdně tak dokáže nová chytrá vana s objemem 75 litrů uspořit zhruba 385 litrů vody, za rok 20 kubíků, což při cenách vodného a stočného v Praze dělá 2 700 korun. Další přibližně tisícovku ročně pak výčepní uspoří na elektřině, když vanu nebude po každé směně vypouštět a ani přes noc vypínat.

Vana, co se sama proskenuje

První chytré vany na pivní sklenice Prazdroj instaloval v pražské restauraci Energy Pub v Riegrových sadech, kde navíc budou již brzy zbytkovou vodu, vypouštěnou ze zachlazovaných van, využívat na zalévání stromů a záhonů v okolí restaurace.

V průběhu léta pak chytrou vanu dostanou další podniky. „Hospodám standardně poskytujeme výčepní technologii na naše náklady. Pokud se pilotní provozy osvědčí, chceme úspornější vany postupně instalovat i do dalších podniků. Stejně jako to máme v plánu s novým chladicím zařízením, které jsme loni vyvinuli a v poslední roce ho testujeme na několika desítkách hospod,“ doplňuje Jakub Zaoral.

Nynější řešení chlazené vany čeká v blízké době další významné vylepšení. Bude vybavena inteligentním systémem, který doslova proskenuje vodu, dokáže „číst“ její čistotu a podle toho bude sám rozhodovat o potřebě napouštění či vypouštění chladicí vany. V dalších krocích se chce Prazdroj zaměřit na mytí a oplach pivních sklenic nebo na hledání dalších energetických úspor při cestě piva ze sklepa k výčepu.

Laboratoř udržitelné gastronomie

Pražský Energy Pub přitom představuje „laboratoř“ i pro nasazení dalších úsporných technologií z dílny Prazdroje a jeho partnerů. Běží zde centrální chladicí systém, který řídí provoz všech chladicích zařízení, tedy nejen dvou van na pivní sklo, ale také chladicího boxu na sudy, tankové technologie nebo chlazených zásuvek s lahvovým pivem. Centrální řízení chlazení umožňuje efektivní rozložení výkonu mezi jednotlivé agregáty, což přináší až 30% úspory elektřiny. Od roku 2026 bude teplo z provozu centrálního chladicího systému v Energy Pub rekuperováno a využíváno pro ohřev užitkové vody. V pilotním provozu zde také zkoušejí technologii automatické sanitace pivních rozvodů bez manuálního zásahu a s využitím ozónu. Rovněž toto vylepšení výrazně snižuje nároky na vodu a celkově oproti klasické sanitaci výčepu šetří náklady.

Projekt Chytrej výčep je zároveň investicí Prazdroje do snižování uhlíkové stopy v rámci celého dodavatelsko-odběratelského řetězce. „Máme ambici do roku 2030 snížit emise v celém řetězci, tzv. od semínka až po sklenici, o 30 %. I proto jsme iniciovali projekty, jako je právě Chytrej výčep, které pomohou snížit emise u našich partnerů. Chlazení piva v obchodech, hospodách a restauracích aktuálně tvoří 19 % emisí celého pivního řetězce, který zahrnuje pěstování surovin, výrobu, balení, distribuci a skladování piva. Jde přitom o druhou největší položku hned po obalech (38 %). Naše iniciativa tak kromě snížení nákladů pro hospodské napomůže také k výraznému snížení uhlíkové stopy piva,“ doplňuje Jakub Zaoral.