Proč si přenést kousek biopole do zahrady? Pole červeného a růžového a modrého a žlutého a taky pestrého? Co nám to přinese, kromě krásně barevné plochy? Bude to spousta zábavy a užitku. Stejně jako je tomu i u nás na Ekofarmě na poli.
Některé z těchto barevných plodin jsou dobrým zeleným hnojením a meziplodinou, mají ochrannou funkci půdy, některé jsou výborné do salátu, další do přírodních kytic čerstvých i sušených, některé mají schopnost z půdy odstranit těžké kovy a některé nakrmí ptáčky na krmítku v zimě, z některých jsou dobré čaje, některé si nasypeme na kaši, z některých si uděláme krupoto. A většina z nich má těch funkcí hned několik.
A jaké plodiny nám barvy na zahradě vykouzlí?
Ječmen, pšenice s polními plevely chrpou a vlčím mákem – pestrou
Jednoletá plodina 20 – 50 cm vysoká s krásným červeným hustě rostoucím květenstvím na zahradě vynikne.
Estetično ale není jedinou funkcí. Její vlastnosti, které využíváme na biopoli, jsou prospěšné i na našich zahradách.
- Jetel je výbornou meziplodinou. Patří do skupiny rostlin, které tvoří na kořenech hlízky a ty ve spolupráci s bakteriemi dokážou zachytit vzdušný dusík. Ten přeměnit na dusíkaté sloučeniny, které slouží jako hnojivo pro pěstování jak jetele, tak i následující rostlin. Inkarnát patří mezi nejvíce půdu zlepšující plodiny. Proto ho pěstujeme i na naší Ekofarmě a sejeme po něm třeba pohanku. Jetel kvete v polovině května, je vhodné jej v květu posekat, dát na kompost a záhon porýt. Do takto připraveného záhonu můžete poté již bez dalších chemických hnojiv zasít a pěstovat zeleninu bez chemie. Jetel je výbornou předplodinou pro výsadbu brambor a okopanin vůbec a další zeleniny (např. brukvovité, saláty, rajčata, okurky apod.)
Funkci předplodiny každá rostlina plní nejdéle do začátku květu, kdy vytváří kořeny, které jsou schopné dodat v tomto období nejvíce živin do půdy. Jakmile začne nasazovat na květ, omezuje růst kořenů a zásobuje květ a budoucí plody. Pozitivní funkce předplodiny končí začátkem kvetení.
Půda je tak složitý organismus, že o ní víme sotva 5 % informací. Ale tuto vědomost ekologické zemědělství využívá, tu schopnost rostliny vázat velké množství vzdušného dusíku, který jednak využívá rostlina sama, a také ho v půdě ponechá dost i pro rostlinu následnou. Je to takové skoro perpetuum mobile! Pro naše mouky potřebujeme v PROBIU zrno, které obsahuje dostatek bílkovin a dalších látek. To, aby se Vám dobře peklo. A pěstování špaldy a pšenice po motýlokvětých (jetele, vojtěška, hrách, peluška, vikev apod.) se nám osvědčilo.
- Další funkce jetelu je ochranná. Prvořadou zásadou ekozemědělství je mít maximum dní v roce pole zelené, tedy něčím oseté. Na Ekofarmě sejeme inkarnát pár týdnů po sklizené špaldě. Dokáže v krátkém čase zelenými lístky pokrýt celou plochu půdy a tím ji chrání před vysycháním a vyplavováním živin, splavováním půdy za deště i před erozí větrem. Půda si prostě s jetelem inkarnátem odpočine, ozdraví se a doplní živiny.
- Jeho příjemným benefitem je i to, že dokáže potlačit a usměrňovat plevel. I tohoto efektu můžeme využít i na našich zahradách.
A co ještě inkarnát umí?
- Krásné purpurové květenství přiláká do zahrady včely a další opylovače. Kteří, když už u nás jsou, opylí vše dostupné, tedy i ovocné stromy a keře. Opačný vliv má jetel na běláska zelného, kterého naopak od okolní brukvovité zeleniny odpuzuje.
- Jetel je krásný nejen na zahradě v ploše, ale i do živých přírodních kytic. Zatím jsme ho nezkoušeli sušit, abychom zjistili, zda se dá využít i do suchých kytic a věnců.
Jak jetel nachový pěstovat?
Jetel sejeme v druhé polovině srpna, tedy po sklizni některé zeleniny nebo do záhonu, ve kterém jsme zrušili staré sazenice jahod, cca 1 cm hluboko, 2 – 3 g na m2, tedy 800 – 900 semen na m2. Sejeme do řádků 12 cm od sebe s mezerou semínek cca 1 cm. Po zasetí půdu utužíme. Semínka, klíčí asi 10 dní. Pro podporu růstu je vhodné zalévat. Do zimy by měl vytvořit plný pokryv půdy. Kvete následující rok v květnu, intenzivně kvete zhruba tři týdny. Jako předplodinu, ale na počátku kvetení jetel posekáme, jak zmiňujeme výše… Pro jeho okrasnou funkci jej můžeme nechat kvést dál.
Termín setí inkarnátu na našich polích je okolo 15. 8.. Na poli, kde nemůžeme zalévat přizpůsobujeme termín setí především počasí. Michal, vedoucí Ekofarmy PROBIO, to musí pohlídat. Zkušení agronomové říkají: „sej tehdy, když máš jistotu, že bude tolik vláhy, aby semeno do týdne začalo vzcházet. Jako zahrádkáři se nebojte experimentovat. Klidně jej můžete zasít i o měsíc dříve nebo později.
A ještě jednu zásadu připomene…, po rostlinách, které tvoří hlízky na kořenech, by neměli být opět nasety jiné čeledi motýlokvětých, např. hrášek, fazole apod. Kdybychom to dlouhodobě nedodržovali, tak by se v půdě mohly začít vyskytovat různé choroby, škůdci a další neduhy, nastala by totiž tzv. půdní únava. Proto stejně jako na poli, tak i na zahradě dodržujme osevní postup, který podpoří kvalitní růst rostlin.
A přecházíme ze záhonu červeného na záhon růžovobílý…
Je jednoletá rychlerostoucí plodina 50 – 100 cm vysoká. Bohatě kvete a její květenství mají krásnou barvu od bílé po růžovou. Ano, barva a jakási křehkost jejího habitu je jistě pro naše oko potěchou, ale tahle rostlina se na zahradě i na poli prostě tuží… Pohanku na poli pěstujeme hlavně pro nám dobře známé zrno. Má ale také řadu dalších benefitů, které využíváme nejenom na poli ale i na zahradě.
To, co umí pohanka na poli, umí i na zahradě
Pěstování pohanky je více než snadné.
- Pohanka má poměrně krátkou vegetační dobu, roste rychle a pokryje za krátko celou plochu záhonu listy nad zemí a kořeny pod ní. To pomáhá potlačit růst plevele. Velmi účinná je například i proti svlačci rolnímu. Stejně je to i s jinými druhy plevele, které klíčí vedle pohanky.
- Teprve nedávno byla dokázána velká přednost pohanky. Její kořeny vylučují kyseliny – mravenčí, šťavelovou a citrónovou. Ty uvolňují ze země fosfor, který je přístupný pro další rostliny.
Do nedávna zazníval argument, že ekologické zemědělství nedokáže do půdy dodat rozpustný fosfor přijatelný pro rostliny. Půda na něj odpověděla sama.
- Pohanka na zahradě v podobě zeleného hnojení nasytí půdu draslíkem, dusíkem, vápníkem a také právě dostupným fosforem. Účinně léčí půdu a zlepšuje její mikroflóru a podrží v půdě vlhkost. Je proto vhodnou předplodinou, zeleným hnojením, před výsadbou a výsevem zeleniny. Na podzim pohankovou nať sesekáme a lehce zaryjeme a na jaře můžeme sázet a set oblíbenou zeleninu.
Na naší ekofarmě PROBIO pohanku dlouhodobě pěstujeme. Pohanka je málo prošlechtěnou plodinou, takže v sobě zachovává přirozený dostatek živin. Jednou ze zajímavých vlastností pohanky je také to, že je neutrální na délku dne, tzn. že ji můžete zasít téměř kdykoliv a ona roste, kvete dozrává v průběhu celého roku. To můžete využít i na zahradě a naset ji i třeba srpnu, po sklizni zeleniny. Samozřejmě, že je to vázáno na okolní teplotu. Její další výhodou je její krátká vegetační doba. Po zasetí, začíná kvést za 40 až 50 dní (dle odrůdy) a může dozrát celkově za 85 až 110 dní po zasetí dle odrůdy.
- Je také rostlinou medonosnou. Včely, čmeláci i motýli a další opylovači, které kvetoucí pohanka láká, potom zaletí i na další rostliny, které v zahradě máme a zvyšují tak výnosy námi pěstovaných plodin. Podporuje ale také zdravé populace menších užitečných hmyzů. Na druhé straně pak vědci zjišťují, že pohanka, která roste ve vašem okolí, může odradit škůdce brambor, zelených fazolí a další zeleniny, částečně poskytováním hojné potravy pro tento hmyz.
- Pohanka jako potravina je lék celá … zralý plod i zelená nať s květem.Celá rostlina včetně plodů obsahuje rutin, ten je přínosný na léčbu všech druhů cévních potíží, posiluje vazivové tkáně, podporuje prokrvování, snižuje krevní tlak i hladinu krevního cholesterolu. Posiluje organismus jako celek a má detoxikační účinky.
Když řekneme pohanka – vidíme před sebou většinou loupanou kroupu nebo lámanku, krupici a taky pohankovou mouku. Takto také zpracováváme neloupanou pohanku z našich polí ve mlýně v PROBIU ve Starém Městě. Pohanku nejdříve musíme precizně vyčistit. Většinou to děláme nadvakrát. Potom následuje kalibrace na speciálních strojích, kdy pohanku rozdělíme podle velikosti na 8 frakcí. Rozdíl ve velikosti je 1 až 2 mm. Potom se již samostatně loupe a čistí od slupek apod. Nedílnou součástí celého procesu zpracování je dvojnásobné čištění pohanky na optickém třídiči. Ve mlýně vyrábíme výrobky s garancí bezlepku, tzn., že obsah lepku nesmí být vyšší než 20 mg/kg. A jak říká majitel, pan Hutař: „Od té doby, co jsme zavedli tento stroj, mohu klidně spát.“ A my zaměstnanci říkáme: „Za což jsme rádi, protože není nic lepšího než vyspaný šéf.“
Pohankové výrobky obsahují vysoce kvalitní bílkoviny, minerální látky i vitamíny. V kuchyni mají nekonečné využití. Nejoblíbenější jídla z pohanky jsou různá krupota, lívance a palačinky, kaše, polévky, zapékané nákypy, chleby, perníky, …
Pokud pohanku pěstujeme na zahradě, pak se na ní díváme spíše jako na bylinku, kterou sklízíme průběžně za zelena. Celá nať s listy i květy má stejně jako pohanková semena výborné vlastnosti pro naše zdraví.
- Pohankové květy využijeme na ozdobu jídla.. můžeme jimi nazdobit dort, posypat zeleninové saláty… A do salátů nejenom květy, ale právě i pohankové listy jsou v něm příjemné. Můžeme je nasekat i do polévek, špenátu, pomazánek, nádivek, palačinek a lívanců, zkrátka téměř kamkoliv. Celou pohankovou nať i s květem potom můžeme rozmixovat do smootie nebo z čerstvé uvařit čaj. Na zimu si potom nať sušíme na čaj. Nejvíce rutinu je v nati pohanky, která začíná kvést. Tehdy je dobré ji natrhat a usušit na zimu.
Pěstování pohanky.
Je to rostlina nenáročná na půdu. Sejeme ji až po odeznění nebezpečí mrazů, od konce dubna až do května, je totiž citlivá na mráz. Na zahradě ji můžeme pěstovat po celý rok. Semena pohanky na zahradě pro využití natě vyséváme zpravidla do řádků vzdálených cca 10 cm od sebe, v řádku cca 2 cm od sebe, do hloubky 3 až 5 centimetrů, nebo i rovnoměrně rozhodíme a hráběmi lehce zapravíme. Spotřeba osiva pohanky „na zeleno“ je 15 g na 1 m². Pohanka většinou vzchází za 10 až 12 dní. Toto je období, kdy potřebuje pohanka dostatek vláhy. Kvete 40 až 50 dní po výsevu. A vegetační doba je cca 85 až 115 dní. Vyséváme ji na záhony, okrasné plochy, i jen na okraje záhonů, cestiček a podobně. Pohanka je velmi odolná proti většině škůdců a chorob.
A z růžovobílého záhonu skokem na blankytně modrý…
Len dorůstá do výšky 80 až 100 cm, jde o jednoletou plodinu, která kvete modrými kvítky. Plodem je kulatá tobolka, která obsahuje semena. Len se na polích pěstuje pro semena a vlákna, která jsou ukryta v jeho dlouhém stonku. Semena lnu jsou nutričně hodnotnou potravinou. Obsahují především omega-3 a omega-6 nenasycené mastné kyseliny, které mají protizánětlivé účinky. Taky vysoké množství vlákniny, bílkovin i některé vitamíny a minerály. Lněná semínka pomáhají v boji s viry i bakteriemi, vysokým cholesterolem a dalšími…
Ze lněných vláken se vyrábí látky, které jsou výborné na letní oblečení, protože dobře odvádí teplo a chladí.
A co len na zahradě?
- Kvetoucí, ale i dozrávající len je prostě krásný. Celá rostlina působí jemným růstem a na ploše působí vzdušně… až něžně. Modrá barva kvítků uklidňuje a v létě působí ochlazujícím dojmem. Vůbec nekrásnější jsou z něj ale dekorace. Čerstvý len doplní a zjemní přírodní kytice ať už modrými květy nebo zelenými tobolkami. Úplně nejvíc nejkrásnější jsou dekorace ze sušeného lnu… věnce a kytice z dozrálého lnu s tobolkami, případně i lnu s tobolkami ještě zelenými.
- Z dozrálého lnu můžeme i vydrolit semena a použít je v kuchyni do kaší a na posyp pečiva… nebo zkusit ze stonků vyčesat lněná vlákna na výrobu dekorací.
Na již tradičních Bioslavnostech, které máme vždy v červenci, pokud nás virus nezastavil, děti lněné stonky zpracovávají…
- A ještě zajímavost… len patří k rostlinám, které mají schopnost tzv. fytoremediace – čištění půdy. Dokáže ji zbavit látek, jako jsou toxické kovy a další nepříznivé látky. Tyto látky ve svém těle uloží nebo přemění na méně toxické či netoxické. Pokud tedy máte na zahradě obdobný problém, lze se seznámit s postupy, jak na to třeba právě se lnem.
Pěstování lnu
Semena vyséváme od března do dubna. Semena můžeme vyset do řádků s rozestupem 8 až 10 cm, jeden cm od sebe do hloubky cca 2 cm. Nebo je volně rozhodit a jen lehce zapravit do půdy. Půda může být obohacena vápníkem. Při delším suchu je potřeba len zalévat. Rostlina kvete od června do srpna. Nať s tobolkami sklízíme na konci srpna. Tobolky by při zralosti měly typicky chrastit.
A jde se na záhon žlutý… sluníčkový… tedy slunečnicový
LUNEČNICE ROČNÍ
Je to jednoletá rostlina s velkým hnědým až černým úborem a žlutými kvítky po jeho okraji. Rozptyl výšky rostliny je velký od 30 do 250 cm. Na poli se většinou potkáváme s vysokými druhy, které jsou pravidelně natočené za Sluncem, této schopnosti říkáme heliotropismus. Slunečnice se pěstuje pro semeno, které se prodává loupané nebo se z něj lisuje olej. Na zahradách potom pěstujeme i různé okrasné kultivary.
My si ale chceme přenést kousek pole opět k nám do zahrady, takže zvolíme vysokou polní užitkovou odrůdu.
- K čemu můžeme slunečnici využít? Má atraktivní květy, které jsou krásné samostatně do vázy ale i do kytic. Pro tyto účely, ale vždy řežeme květy hned po rozkvětu, pak vydrží ve váze dlouho.
- Žluté jazykovité květy, které lemují úbor se využívají jako jedlé květy na ozdobu jídla. A také je sušíme a nařezané využíváme jako čaj nebo přidáváme do jakýchkoliv čajových směsí. Samotný slunečnicový čaj snižuje horečku a pocení a zlepšuje trávení. Krásná je také smíchaná třeba s modrou chrpou, nařezanými plátky růží na posypání a zdobení jídla. Tato pestrá směs je i krásným dárkem…
- A v neposlední řadě sklízíme ze slunečnic semena, která loupeme konzumujeme nebo jen vydrolíme pro ptáčky na zimu. Když celé už zralé květenství sklidíme, můžeme jej na zimu zavěsit na krmítko a ptáčci si z něj budou semínka vyzobávat sami. A to je zábavná podívaná.
Jak pěstovat slunečnici?
Slunečnice potřebuje hodně živin, odvděčí se, když do půdy zaryjeme dostatek hnoje nebo kompostu (klidně 3 až 5 kg /m2) nejlépe na podzim. Stanoviště je vhodné v závětří, slunečné. Semena vyséváme od dubna do června, teplota půdy by měla dosáhnout alespoň 8 °C, hloubka setí 5 až 7 cm, cca 6 rostlin na m2. Pokud zasejeme semínka blíže k sobě, třeba do sponu 25 x 30 cm, budou květy menší, do vázy milejší. Semena dozrávají v srpnu až září.
Při setí můžeme využít zkušenosti ekologického zemědělství, kdy pro omezení zaplevelení, snížení ztrát vody z půdy vysejeme slunečnici třeba s pohankou, která svými listy zakryje zbytek volného záhonu. Případně záhon zamulčujeme senem, trávou nebo jiným mulčem.
Výnos semínek významně ovlivňují opylovači.
A je tu kousek pole obilného, typického biopole, na kterém plevele nehubíme chemickými herbicidy, ale pouze regulujeme. I plevele na něm mají svůj význam… Obilné biopole je pestré, takže i pestrý záhon je tu.
JEČMEN JARNÍ, PŠENICE JARNÍ, CHRPA MODRÁ A MÁK VLČÍ
Na tento záhon jsme namíchali ječmen, pšenici a přidali trošku barevných plevelů modrou chrpu a červený mák. Stejně tak barevně to vypadá i u nás na biopolích,
Z výše uvedených druhů obilí a taky ze špaldy, žita a dalších obilovin zpracováváme v našich mlýnech mouky hladké, polohrubé, chlebové, celozrnné a taky krupice, vločky, kroupy i samotné zrno.
Proč jsme pro vás namíchali právě takovouto směs? Pohled na rozmanitý záhon s vousatým obilím i plnými klasy s červeným mákem a modrou chrpou je fajn.
Osinky na obilninách mají svoji funkci, stíní, zachycují vodu, píchají zvěř – takže ji nerada ožírá apod.
A jaký užitek z takového záhonu budeme mít?
- Zelený… osení z obilí přidáváme do smootie nebo nasekáme na doplnění jakéhokoliv jídla. Prostě chlorofylu není nikdy dost. Využíváme na to ty nejmladší lístky. Když ustřihnete ne všechny lístky na mladé rostlině, obrazí a máte z ní další užitek. Určitě znáte prášek z výhonků zeleného ječmene. Na obilném záhoně jej budete mít k dispozici v čerstvé podobě dlouhodobě.
- Když necháme obilí dorůst až do klasů, zelené i zlaté doplní jak čerstvé přírodní kytice, tak i v sušené podobě ty suché. Atraktivní jsou obilné věnce na stěnu i dveře.
- Ze zralého pšeničného klasu můžeme vydrolit a vyfoukat zrna, která dále můžeme klíčit a přidávat do salátů nebo vmíchat do kaší. Vařenou potom použít jako kroupy, rozemlít do pomazánek, použít místo zavářky, třeba do minestrone, přidat do kváskového chleba nebo využít jakkoliv jinak.
Mimochodem… Taky jste jako malí „žvýkali zrna pšenice, dokud jste si z ní v ústech nevyrobili „žvýkačku?“.
A co „plevele“? Jak využijeme ty? Chrpa i mák jsou letničky. Dorůstají do výšky 50 – 100 cm.
- Sytě modrou chrpu můžeme také používat do kytic, ať už čerstvou nebo sušenou. Při sušení si zachová krásnou modrou barvu a okvětní lístky ozdobí sypaný černý, zelený, vlastně jakýkoliv čaj nebo sušenou směs květů na posypání jídla.
- Využívá se také jako léčivá bylinka. Sbírají se okvětní lístky nebo celý květ. Je významná pro zklidnění trávících a urologických problémů, ale nejvýznamnější je v ophtalmologii.
A co červený vlčí mák?
- Stejně jako sušená modrá chrpa, tak i sušený červený mák oživí každou čajovou směs i směs na zdobení jídla.
- Do suchých kytic jsou krásné drobné makovičky vlčího máku.
- Vlčí mák také používáme jako bylinka. Využívají se okvětní lístky pro tlumení kašle, zánětů horních cest dýchacích a průdušek a má i mírný uklidňující účinek.
Pokud nechcete, aby se vám plevele přirozeně vysemenily, sbírejte buď květy nebo u máku ještě zelené makovičky.
Jak pěstovat směs obilovin?
Směs sejeme co nejdříve na jaře (březen), na nic nečekáme. Obiloviny snáší nízké teploty i mrazy. Sejeme do řádků 12 cm od sebe, každé 2 cm jedno semínko. Nebo rozhodíme po záhoně. Sejeme se do hloubky 3 – 5 cm. Při setí po 15.4. už rostliny nemusí být na pohled tak pěkné.