Místo řeznictví s chlívky a stodoly stojí uprostřed Kozolup, vesnice u Vysokého Újezdu, prostorný rodinný dům a menší domek s bazénem a saunou. Cihlové stěny připomínají Anglii a kamenná zídka zase evokuje styl francouzské Provence. A přesto do tradiční české vesnice padne jako ulitý. Račte vstoupit!
Ze starousedlosti moderní dům
Původní myšlenkou bylo vytvořit místo pro život i pravý odpočinek… místo, které bude moderní, ale nijak nenaruší ráz vesnice. A tak se z pohledu na chátrající starousedlost, kterou dnešní majitelé míjeli dnes a denně, jednoho dne zrodila myšlenka, že právě toto místo by mohlo splňovat všechna očekávání. Starému domu z konce 19. století, ve kterém bylo řeznictví, a který byl obklopen chlívky, postupem času začala opadávat omítka a objevovat kameny. A to byl impulz k tomu, začít si zde plnit své sny! „Díky tomu, že dům postupně chřadnul, získával své kouzlo a odhalené kameny nám začaly připomínat domy v Anglii. Oslovili jsme tedy architekta Františka Prajera, který pro nás již nějaké domy navrhoval. Ve svých návrzích myslel nejen na funkčnost, ale i na to, aby dům ideálně zapadl do krajiny a okolní výstavby, což pro nás bylo důležité,“ popisují začátky stavby její majitelé, manželé Lenka a Karel Doleželovi. Ze všeho nejdříve ale bylo potřeba prosekat se přes zahradní porost k původním stavbám! „Jako první jsme tedy pokáceli staré stromy – jabloně, moruše, šeříky, kterých tu bylo tolik, že bylo těžké prodrat se jimi k domu! Chtěli jsme jich co nejvíce ponechat, ale vzhledem k jejich stavu to nebylo možné,“ dodává paní Lenka. Odradit se nenechali ani nahromaděnými předměty rozličného využití uvnitř domu, anebo sklepem, do kterého přes zimu nateklo a následně namrzlo, takže z něj vzniklo kluziště. „Naším cílem bylo z původní usedlosti zachovat alespoň stěny domu a část stodoly. Ale budovy byly v havarijním stavu, a tak jsme zachránili jen dva kamenné sklepy,“ popisuje paní Lenka.
Souznění historie s modernou
Usedlost je tvořena hlavním obytným domem, vedlejším domkem s bazénem a saunou a garáží. Z původního záměru obložit celý dům lícovými cihlami, sice sešlo, samotný dům to ale oživilo. „Máme lícové cihly velmi rádi, obložili jsme si jimi i náš první dům. Pan architekt ale navrhl na části domu s plochou střechou fasádní omítku. Přes mé původní průpovídky to dopadlo nad očekávání dobře,“ přibližuje paní Lenka. Všechny stavby jsou tak laděny do šedo-cihlových tónů, které propojují rustikální styl s tím moderním, který vhodně doplňuje střecha a dřevěná okna a dveře v šedé barvě. „Do obou domů jsme zvolili dřevěná okna VEKRA s trojskly. Dřevo hlavně proto, že je to přírodní materiál, který máme rádi a který souzní s myšlenkou, kterou jsme domu a zahradě chtěli vtisknout. Máme s ním dobré zkušenosti, a navíc jsme se v celém domě snažili vyhnout nepřírodním materiálům,“ říká pan Karel. „Výhodou dřevěných oken je jejich výborná tvarová stabilita, takže se hodí i pro větší plochy, kterých bylo v tomto domě poměrně dost. Mají ale také velmi dobré tepelně izolační vlastnosti, které vhodně doplňují právě zvolená trojskla, která navíc eliminují rosení. Dříve byla standardem okna s dvojskly, což už dnes neplatí, a navíc u dnešních novostaveb jsou trojskla nutností,“ vysvětluje Ing. Milena Tomčíková, produktová manažerka značky VEKRA, největšího českého výrobce oken. Vzhledem k tomu, že majitelé s VEKROU už spolupracovali při stavbě jejich prvního domu, pořídili si od nich také venkovní žaluzie a interiérové dveře. „Vnitřní místnosti jsme vesměs vybavili bílými dveřmi Simple s 3D efektem v klasické variantě a ve variantě posuvu do pouzdra a pouze chodbu oddělují od předsíně a od kuchyně celoskleněné posuvné dveře od VEKRY,“ dodává pan Karel.
K pohodě patří teplo od nohou
Vytápění domu dalo chvíli přemýšlení, ale nakonec majitelé zvolili topnou fólii. „Když jsme přemýšleli nad tím, čím budeme v domě topit, napadlo nás nejdříve tepelné čerpadlo, se kterým máme již dlouholeté zkušenosti. Měli jsme obavy z pořizovací ceny, nákladů na servis a obecně jsme nechtěli mít rozvody vody v podlaze. Zvětšoval by se tak zabraný prostor v technické místnosti, finančně by to bylo náročnější. Z důvodu umístění jednotek a zachování kýženého klidu v okolí domu jsme tedy hledali alternativní zdroj a narazili na topné fólie Heatflow od společnosti Efektivní dům,“ líčí výběr topení pan Karel. „Jedná se o velmi odolnou fólii, která je složena z uhlíkové tkaniny. Rozvádí teplo po celé ploše, je přesně regulovatelná a nevyžaduje žádný servis. Do betonu, na podlahovou izolaci, se tedy položí pásy folie, které celou plochu akumulační vrstvy rovnoměrně nahřejí. Výhodou je nízká spotřeba vyplývající z přesné regulace a topné plochy a také skutečnost, že se dá při jakémkoliv poškození snadno opravit. Nepotřebujete žádný další zdroj, fólie je napojena přímo na síť z domovního rozvaděče. Regulovat můžete pomocí aplikace nebo jednoduchými termostaty v každé místnosti, jako je tomu v tomto domě,“ doplňuje Pavel Dědouch, specialista ze společnosti Efektivní dům.
Jen šalvějová to může být!
Srdcem celého domu je prostorná kuchyň s jídelnou a obývacím prostorem čítající plochu více než 70 m2. „Chtěli jsme mít prostory vzdušné a prosvětlené, což se nám díky sestavě velkých rohových oken povedlo. Má vysněná šalvějová kuchyň s varnou deskou na ostrůvku dodává kuchaři pocit, že ač je momentálně v kuchyni, je s celou rodinou současně i v jídelně a obýváku,“ popisuje paní Lenka. Nad pracovní deskou je dlouhé okno s výhledem na příjezdovou cestu, které prostoru dodává další přirozené světlo. Majitelé svoji zálibu v přírodních materiálech promítli i v interiéru, na podlaze jsou tak dřevěné, kartáčované, rustikální parkety. Dominantním prvkem je tři metry dlouhý, masivní stůl, ke kterému se pohodlně usadí až dvanáct lidí. „Stůl jsme nechali vyrobit z krovů původního domu. Až po čase jsme zjistili, že v něm, stále přebývá červotoč,“ dodává paní Lenka. Kuchyň s jídelnou je dvěma schůdky oddělená od obývacího prostoru. Tomu dominuje rozměrná černá pohovka. Převážnou části zdi v této části tvoří velkoformátová okna se vstupem na venkovní terasu. „Zastřešení terasy se nám povedlo, realizace přitom rozhodně nebyla jednoduchá. Přijel hotový rám se stíněním, který se umisťoval čtyřmi zvedáky za asistence šesti lidí. Zastřešení je hliníkové, se zabudovaným regulovatelným osvětlením, a zrealizované tak, aby v zimě snadno udrželo i sněhovou vrstvu,“ popisuje zastřešení terasy pan Karel, a dále pokračuje: „Terasa se dá tím pádem využívat jak v létě za slunce či za deště, tak i v zimě. Přitápět lze lokálním plynovým topením – cylindry – nebo infra topidly. Zároveň je ze zastřešení stažená dešťová voda i do nádrže pro závlahu travnaté plochy. Z mého pohledu největší výhodou pohyblivá střecha, která se dá částečně nebo zcela otevřít.“
Jdeme dál…
Vrátíme-li se zpět do přízemí domu, naproti vchodu do kuchyně, vede chodba ohraničená z jedné strany bílou a z druhé šedou zdí. Po levé straně je ložnice s rohovým oknem s výhledem do zahrady. Místnosti dominuje masivní manželská postel a černá komoda. „Pojali jsme ložnici, ale i další pokoje tak, aby byla světlá a laděná do přírodních materiálů, aby nic nebilo do očí a nevyčnívalo,“ říká paní Lenka. Na protější straně chodby se pak nachází prostorná světlá koupelna s walk-in sprchovým koutem, vanou a toaletou. „Výběru dlažby a obkladů do koupelen jsme věnovali opravdu hodně času. Nakonec jsme je vybrali během pár minut úplně jinde, než jsme původně zamýšleli. Ale to už tak prostě bývá… stále si říkáte, že to není ono, a pak to sedne, ani nevíte, jak,“ dodává paní Lenka.
Točité schody do atria
Přízemí je s prvním patrem propojeno točitým kovovým schodištěm v černé barvě. „Dům měl mít zprvu pouze přízemí. Jeho venkovní vzhled by zůstal beze změny, ale v projektu byl zakreslen prostup na ‚půdu‘ v případě, že bychom někdy v budoucnu chtěli podkroví dořešit. Nakonec jsme ale na budoucnost nečekali a rozhodli se podkroví využít už během stavby. Vše se tedy dokreslilo. Jen při realizaci jsme si neuvědomili velikost prostupu a následně pak řešili kulaté, pouhých 160 cm široké schodiště,“ popisuje patálie pro plánování průchodu do podkroví paní Lenka a dodává: „Dlouhou dobu jsme hledali řešení, až se nám objevilo přímo pod nosem. Zkušení zámečníci z vedlejšího zemědělského družstva nám vymysleli, vyrobili a namontovali pohodlné kovové schodiště, které se odspoda nahoru zužuje.“ Této atypičnosti si však při stoupání do vzdušného atria s vysokým stropem v prvním patře ani nevšimnete. Samotný prostor nad schody je tvořen jako odpočívárna s televizí a pohovkami. Atmosféru venkovské chalupy místu dodávají přiznané trámy. V podkroví se nachází pokoj pro hosty a druhá ložnice. Na podlahách jsou v pokojích koberce, opět laděné do přírodních zemitých tónů. Pro hosty je v podkroví k dispozici útulná koupelna se subtilním šestihranným obkladem světlého odstínu šedé. Umyvadlo pak stojí na dřevěné desce, rovněž vyrobené z krovů původního domu.
Zenová oáza
Zapomenout bychom neměli ani na prostornou, důmyslně rozvrženou zahradu rozprostírající se mezi domy. Kromě kobercového trávníku ideálního pro ranní meditaci anebo jógu, jsou zde záhony s okrasnými květinami i rozličnými bylinkami. Měli jsme tak možnost ochutnat domácí čaj z čerstvě utržené máty rostoucí hned vedle venkovní terasy. „Zahrada je moje dílo – od návrhu, realizace až po údržbu. Především je to ale neskutečná radost! Při návrhu jsem se nechala inspirovat pořady z kuchyně ATELIÉR FLERA – Ferdinandovy zahrady. Vzala jsem si půdorys, zahradu jsem si nakreslila a až na pár drobných změn během realizace jsem se plánku držela,“ přibližuje realizaci zahrady paní Lenka a hned navazuje: „Pozemek byl hodně nerovný, takže jsme museli navézt poměrně dost zeminy, abychom jej vytvarovali dle našich požadavků. Nerovnost mezi domem a stodolou jsme vyřešili lavicemi a terasou z odolného dřeva. Zahrada je z části obehnaná kamennou zdí, která evokuje styl Provence, ale hlavně – téměř všechny použité kameny pochází z původního domu. Z původních stromů se dochovaly pouze tři, z toho dva vzrostlé ořešáky, ze kterých máme výborné ořechy, ale taky dost práce s listím na podzim.“ Péči o zahradu majitelům usnadňuje chytrá závlaha, která využívá dešťové vody a trávník pravidelně zalévá odspodu. Závlahový systém díky tomu šetří vodu, a to přibližně o 60 % oproti vrchní zálivce. A když zrovna delší dobu neprší a voda v podzemních nádržích se vyčerpá na maximum, nechávají majitelé pracovat přírodu.
Zase trochu jiný odpočinek si lze užít v domku s bazénem a saunou. „Chtěli jsme tu mít možnost dopřát si jak pasivní odpočinek, tak i ten aktivní. I za deštivého počasí si tak můžeme tělo protáhnout ve vnitřním bazénu a v zimě zase prohřát v sauně. Obojí je ve vedlejším domku, který původně sloužil jako stodola,“ popisuje pan Karel.
Dům v Kozolupech je důkazem toho, že bez zbytečných zásahů do přírody a s využitím recyklovaných stavebních prvků a přírodních materiálů lze vytvořit moderní bydlení s téměř neznatelným podtónem historie.
