Zlínská zoo má oprávněný důvod k radosti. Tygří sameček, který se v květnu narodil pětileté tygřici Sambě, úspěšně zvládnul těžší start do života a nyní již dovádí ve venkovním výběhu. Návštěvníci jej i se samicí uvidí ve výběhu tygrů ussurijských v asijské části zoo. Střídat se zde budou s otcem mláděte, třináctiletým samcem Yourim.
Odchov mláděte tygra ussurijského je významným momentem pro zahradu i pro ochranu přírody obecně. Tygři ussurijští patří ve volné přírodě ke kriticky ohroženým druhům, každý nový přírůstek je velkým úspěchem pro zachování této majestátní šelmy. „Když tygřice Samba porodila v květnu jedno mládě, měli jsme velkou radost. Porod proběhl bez komplikací, díky kamerám umístěným v porodním boxu jsme mohli sledovat, jak skvěle o potomka pečuje. Mládě rostlo a sílilo, nic nenaznačovalo, že by se mohly objevit jakékoliv komplikace,“ přiblížila odchov Markéta Horská, vedoucí zoologického oddělení.
První tři měsíce, které jsou u tygřat klíčové pro správný vývoj a zdraví, tygřice mládě pravidelně kojila, zahřívala a pečlivě čistila. Společně zůstávali v chovatelském zázemí expozice tygrů. Poté se však situace zásadně změnila. „Samba začala trpět zánětem mléčné žlázy, což u koček nebývá příliš častým jevem. Většinou totiž rodí více mláďat, která dokáží vypít všechno vytvořené mléko. To však jedno kotě nezvládlo. U tygřice tak postupně vznikl zánět mléčné žlázy. Ten není pouhým pohledem odhalitelný, teprve neadekvátní chování samice nás upozornilo na možný problém. Pro samici se totiž jedná o velmi bolestivý stav, přestala tak mládě krmit a začala ho odmítat. Museli jsme rychle zareagovat a samici od mláděte oddělit. Jinak hrozilo, že bychom mohli o kotě přijít,“ vysvětlil MVDr. Dominik Gregořík, externí veterinář Zoo Zlín.
Malý tygr v tu dobu již naštěstí přijímal i pevnou potravu. „Mládě jsme zkoušeli krmit různými druhy masa, ale pořád to nebylo ono. A pak nás napadlo dát křepelku, a měli jsme vyhráno. Tygřík začal skvěle přijímat potravu, rostl a sílil, vše se krásně rozběhlo. Křepelky jsme postupně doplňovali kuřecím, králičím a hovězím masem,“ přiblížil skladbu krmení chovatel Milan Dlabaja.
Na začátku října chovatelé přistoupili k opětovnému spojení s tygřicí. „Šlo o náročný a velmi pozvolný proces. I když mládě mělo i po oddělení vizuální a pachový kontakt se samicí, přirozený mateřský vztah byl přerušen. Tygřice si tak musela na samečka znovu zvyknout. Spojení proběhlo bez velkých komplikací, Samba byla sice vůči mláděti odtažitá, ale ne přehnaně agresivní,“ přiblížila spojování zooložka Horská.
Po úspěšném spojení v chovatelském zázemí samice a sameček poprvé společně zamířili do venkovního výběhu. „Vše se prozatím jeví dobře. Tygřík je vitální, zdravý, váží už 60 kilo. Zajímá se o dění kolem sebe, zkoumá venkovní výběh, to vše je velmi důležité pro jeho další vývoj. Pečlivě také sledujeme interakce mezi tygřicí a mládětem. A doufáme, že vzájemná socializace bude úspěšná,“ zdůraznila Markéta Horská.
Tygr ussurijský je největší kočkovitá šelma na světě. Původní populace těchto šelem byla kvůli nelegálnímu lovu a ztrátě přirozeného prostředí značně zdecimována, vyskytují se převážně v chráněných oblastech na Dálném východě. Chov v lidské péči je proto jedním z mála způsobů, jak zajistit přežití tohoto druhu. Zoologické zahrady tak plní záchranné i vzdělávací poslání. Pomáhají veřejnosti pochopit význam ochrany přírody a podporují spolupráci na mezinárodní úrovni.
