Cukrovka, obezita, alergie, záněty. Paleta neduhů, které ovlivňuje nevyvážený střevní mikrobiom, je bohužel pestrá. Projekt brněnských vědců, kteří spustili první světovou banku pro autologní transplantaci stolice (dárce je sám sobě příjemcem), by měl zásadně přispět k prevenci i léčbě mnoha chorob vč. chronických a autoimunitních.
Praha, Brno – 26. 11. 2024 – Ukládání dětské stolice do mikrobiomové banky představuje podle brněnských mikrobiologů jednu z nejslibnějších oblastí preventivní medicíny. „Mikroorganismy, které žijí ve střevech, jsou zásadní pro naše zdraví, a to hned od narození. Zajištění rozmanitosti a zdraví mikrobiomu u malých dětí může mít vliv na jejich zdraví po celý život,“ vysvětluje vedoucí výzkumu Petr Ryšávka ze společnosti Biome 4 Future.
Klíčové první tři roky života
Bakterie začínají kolonizovat střeva novorozenců již při narození, a tato mikrobiální rozmanitost se formuje zejména během prvních tří let. Jak potvrzují např. výzkumy Dr. Marie Glorie Dominguez-Bello z Rutgers University v New Jersey, zdravý mikrobiom je základem silného imunitního systému, snižuje riziko vzniku alergií, zánětů, a dokonce i chronických nemocí, jako je cukrovka, obezita či autoimunitní onemocnění. Vědci z Harvard Medical School se zabývají tím, jak střevní mikrobiom v raném věku ovlivňuje vývoj imunitního systému a jak může přispět k rozvoji alergických onemocnění, jako je astma nebo ekzémy. Zkoumají faktory, jako je způsob porodu, kojení a prostředí, které formují mikrobiom dítěte. Pokud je tento mikrobiom narušen, může to zvýšit riziko alergií v dospělosti, což podtrhuje význam zdravé mikrobiální rovnováhy v raném věku pro prevenci těchto onemocnění.
Obnova mikrobiomu z dětství může podpořit i zdraví dospělých
Výzkumy zaměřující se na použití střevního mikrobiomu dětí pro zlepšení zdraví dospělých stále nejsou běžně prováděné, ale existují slibné náznaky o pozitivních účincích. Např. britská studie v magazínu BMJ Open Gastroenterology ukazuje, že zdraví mikrobiomu v raném věku má klíčový vliv na dlouhodobé zdraví a regeneraci, což naznačuje, že obnova mikrobiomu z dětství by mohla být užitečná pro zdraví v dospělosti. Nizozemsko-finská studie Infant gut microbiota restoration: state of the art zkoumá různé přístupy k obnově mikrobiomu u dětí a jejich potenciál pro prevenci onemocnění v dospělosti. Tyto výzkumy ukazují, jak důležitá je péče o střevní mikrobiom již od raného věku a že jeho obnova může potenciálně podpořit zdraví dospělých lidí v průběhu života.
Nadužívání antibiotik oslabuje imunitu
Pokud se v budoucnu u dítěte projeví zdravotní problémy související s mikrobiomem, může se vzorek uložený v bance použít k obnově zdraví mikrobiomu. Stejně tak může vzorek obnovit střevní rovnováhu po léčbě antibiotiky. „Antibiotika ničí nejen škodlivé bakterie, ale i ty prospěšné, což může vést k oslabení střevní mikrobioty, a následně ke spuštění chronických zdravotních problémů. Díky uskladněnému vzorku může dítě dostat „dávku“ vlastních mikroorganismů, která jeho mikrobiom obnoví do původního zdravého stavu,“ přibližuje Ryšávka.
První autologní banka na světě vznikla v Brně
Mikrobiomová banka pro autogenní transplantáty navazuje na standardní mikrobiomové banky, kde se příjemcům transplantují vzorky cizích dárců. Těchto transplantací stolice proběhnou na světě desítky tisíc, jedná se tedy o zavedenou léčebnou metodu. V minulosti se však projevily i její limity a rizika: tělo příjemce nemusí vzorek dárce optimálně přijmout. Čeští vědci tedy přišli s technologií transplantace vlastní stolice, která by měla rizika eliminovat. „Proces uložení mikrobiomu je nenáročný a bezpečný. Rodiče odeberou vzorek stolice, který je následně diskrétně zpracován s využitím moderních technologií, zamrazen a uchováván. Tento vzorek pak může být k dispozici kdykoliv v budoucnosti,“ vysvětluje Petr Ryšávka. Analytici pravidelně monitorují vitalitu uskladněných transplantátů, aby byla zaručena jejich dlouhodobá použitelnost. Do budoucna plánují brněnští vědci rozšířit mikrobiální banku také o možnost ukládání kožního, ústního a vaginálního mikrobiomu.