V letošním roce jsme si připomínali 120 let od vyhlášení první přírodní rezervace v našich nejvyšších horách, kterou vyhlásil Jan Nepomuk František hrabě Harrach v roce 1904 na Strmé stráni v Labském dole. Dnes – v den úmrtí hraběte Harracha – symbolicky končí Krkonošský rok Harrachů.
V průběhu roku jsme si vyhlášení Strmé stráně připomněli celou řadou akcí, seriálem koncertů trubačů Správy KRNAP v krkonošských obcích, několika tematickými terénními exkurzemi, publikačními aktivitami velkého znalce Harrachů a emeritního ředitele Krkonošského muzea v Jilemnici Jana Luštince i návštěvami potomků hraběte Jana v Praze, Jilemnici a Vrchlabí. Celý rok nás provázela dočasná grafická značka ke 120. výročí a hashtagy na sociálních sítích #KrkonosskyRokHarrachu, případně #StrmaStran120.
„Jan Nepomuk František hrabě Harrach zemřel 12. prosince 1909. Patřil k mimořádně vlivné aristokratické rodině se základnou v Českých zemích a Rakousku,“ připomněl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. Hrabě Jan byl známý nejen svým vlasteneckým a podnikatelským duchem, ale také svým zájmem o obyvatele Krkonoš a jejich sociální postavení. Postupně se stal podporovatelem všestranného rozvoje Krkonoš, který zahrnoval také budování a péči o infrastrukturu pro cestovní ruch. Jeho majetky v Krkonoších zahrnovaly rozsáhlé lesy a další pozemky, které se staly součástí širšího plánu na zlepšení místní ekonomiky. „Po jeho smrti zůstalo jméno Harrachů i nadále spojeno s Krkonošemi. Byl to ale především Jan Nepomuk, kdo hrál vpravdě nesmazatelnou roli nejen ve své době, ale jehož působení zanechalo významný otisk i v současné podobě Krkonoš,“ dodal Böhnisch.
Nadcházející rok 2025 zasvětíme dalším velikánům, kteří jsou bytostně spjati s Krkonošemi a vznikem Krkonošského národního parku. A to všestranné osobnosti města Jilemnice – mimo jiné státnímu konzervátorovi přírody – Jindřichovi Ambrožovi (*1878–†1955) a profesoru Františkovi Schustlerovi (*1893–†1925), od jehož předčasného úmrtí uplyne právě 100 let. Františka Schustlera lze bez nadsázky označit za jednoho z ideových zakladatelů dnešního Krkonošského národního parku, byť se jeho vyhlášení v roce 1963 nedožil. Již v roce 1923 totiž přišel s návrhem na zřízení Národního parku krkonošského, který měl pokrývat Krkonoše, Rýchory i Jizerské hory. Schustlerovo působení v Krkonoších připomíná jeho nejobsáhlejší dílo Krkonoše, rostlinozeměpisná studie z roku 1918. Živou připomínkou je pak Schustlerova zahrádka, jedna z nejbohatších botanických lokalit na svazích Labských jam, na jeho počest nesoucí jeho jméno.
Stejně jako v případě Krkonošského roku Harrachů, tak i v roce 2025 nás bude provázet dočasná značka připomínající právě Františka Schustlera a na sociálních sítích hashtag #FrantisekSchustler.
