Vánoční svátky – pro někoho zdroj radosti, pro druhého smutku a úzkosti. Tak či onak, stejně jako všechna porušení běžného životního rytmu ovlivňují fyziologické pochody v těle. Ve vánočním čase pozorují specialisté na srdce hned několik fenoménů, které se tohoto životně důležitého orgánu týkají. Řada pacientů ve snaze nepůsobit rozruch a nezničit vánoční pohodu odkládá návštěvu nemocnice, když se jim přitíží. Na jiné zase špatně působí zima. Mrazivé teploty zužují tepny, hrozí riziko ucpání. Zima také bývá příčinou poruch srdečního rytmu. A v neposlední řadě – některým lidem vánoční období „láme srdce“.
„Syndrom zlomeného srdce, známý jako Takotsubo kardiomyopatie, se týká asi 2 % lidí s akutním koronárním syndromem. V Česku by tedy podle pesimistických odhadů mohlo jít až o 800 případů za rok. Projevuje se velmi podobně jako akutní infarkt myokardu. Dochází při něm k poruše funkce velké části levé komory srdeční, což vede k přechodnému srdečnímu selhání nebo k poruchám srdečního rytmu,“ vysvětluje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN v Praze a 1. LF UK. Lidé se „zlomeným srdcem“ cítí obvykle bolest na hrudi, dušnost a mají závratě. U některých dojde ke krátké poruše vědomí (synkopě) a celkové slabosti. „Přestože naprostá většina pacientů se po několika týdnech vrátí do normálu, u některých může být tento stav fatální. Známe situace, kdy je třeba intubovat, nebo dokonce napojit mechanickou podporu srdce,“ říká prof. Linhart.
Takotsubo kardiomyopatii (název je odvozen od původních japonských pastí na chobotnice, které mají úzké hrdlo a širokou základnu – „zlomené srdce“ má podobný tvar) způsobuje fyzický a emoční stres. Nejběžnějšími emocionálními spouštěči jsou smrt milovaného člověka, konflikty ve vztazích, strach, hněv a úzkost nebo fyzické trauma. „Svátky, které jsou tradičně vnímány jako rodinné, mohou spouštěče umocňovat,“ pokračuje prof. Linhart a dodává, že tento syndrom postihuje především ženy – asi z 90 %. Přesný mechanismus vzniku je stále předmětem odborných kontroverzí. Podle nejběžnější teorie se má zato, že dochází k vyplavení abnormálního množství hormonů (katecholaminů), které orgán v podstatě „omráčí“.
Aby toho nebylo málo, srdci neprospívá ani mrazivé zimní počasí. „Z četných studií víme, že propad venkovních teplot přibližně o 10 °C zvyšuje počet srdečních příhod asi o 7 %,“ popisuje prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., FESC, předseda České kardiologické společnosti. „Chlad totiž zužuje tepny, a tak vzrůstá riziko ucpání cév. Mráz vyvolává i poruchy srdečního rytmu.“ Když člověk začne vnímat pálení, tlak a bolest na hrudi, mít pocity na omdlení nebo špatně dýchat, měl by okamžitě volat záchranku. „Pokud kontaktuje zdravotnickou záchrannou službu včas, má vysokou šanci, že přežije v dobrém stavu,“ dodává prof. Ošťádal. A s tím mají lidé největší problém právě kvůli svátkům – nechtějí totiž narušit atmosféru a pokazit blízkým Vánoce, a tak nevolnost ignorují. „Část pacientů dokonce vynechá domluvené pravidelné prohlídky u kardiologa,“ doplňuje prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., FHFA, přednosta I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny a LF MU v Brně. „Některým jedincům se tak podaří ‚přechodit‘ infarkt a dostaví se k nám už se srdečním selháním. Snahu vyhnout se přes svátky lékařům ukázala i zahraniční studie, která po dobu 10 let zkoumala 22 727 pacientů se selháním srdce hospitalizovaných v Einstein Medical Center. Soustředila se na srovnání počtu hospitalizací pro srdeční selhání v hlavní svátky, čtyři dny po svátcích a po zbytek měsíce. Ve srovnání se zbytkem měsíce došlo k signifikantnímu nárůstu denních příjmů lidí se srdečním selháním – ovšem až těsně po svátcích. Průměrný počet denních hospitalizací přímo o svátcích byl naopak významně nižší,“ popisuje výsledky prof. Krejčí. Jak kardiologové uvádějí, základy pro to, aby se Vánoce nestaly noční můrou, je třeba položit mnohem dříve. „A to v podobě pravidelného pohybu, zdravější stravy, či duševní hygieny,“ říká prof. Ošťádal. Se změnou životního stylu pomáhají pacientské organizace. „Zájemcům z řad kardiologických pacientů nabízíme konzultace s nutričními a pohybovými terapeutkami. Mohou také využít naši on-line poradnu na webových stránkách. Pokud to situace vyžaduje, umíme lidem zařídit odborné vyšetření u obezitologa,“ uvádí příklad Mgr. Kristýna Čillíková z České aliance pro kardiovaskulární onemocnění. Právě obezita může podle prof. Krejčího stát v pozadí většiny „srdečních“ potíží. A to celou řadou mechanismů včetně neurohumorálních změn (mají vztah jak k nervovému systému, tak hormonům), a prozánětlivých aktivit, které vedou k poruše funkce cévní výstelky, což zase ničí tepny v celé řadě orgánů. S nemocemi srdce a cév se v Česku potýká přibližně 3,5 milionu lidí, tyto choroby jsou zároveň nejčastější příčinou úmrtí – tvoří asi 40 % všech případů. V posledních letech prudce roste počet lidí se srdečním selháním, kardiologové odhadují, že by se nemoc mohla do roku 2030 týkat až 600 000 osob. Proto také hodlají posílit síť specializovaných ambulancí srdečních selhání. Více informací o srdci najdou lidé na: https://www.kardio-cz.cz/pro-pacienty.html.
