Hromnice, svátek, který nám každoročně připomíná příchod jara a prodlužování dne. 2. února se totiž podle pranostiky přidá k dni o hodinu více světla. Ačkoli se tento den slaví již po staletí, stále dokáže zaujmout a inspirovat. Ale proč vlastně tento svátek slavíme a jaké tradice s ním souvisejí?
Kořeny sahající do minulosti Původ Hromnic se ztrácí v dávné minulosti. Již naši předkové vnímali tento den jako významný mezník v ročním cyklu. Spojovali ho s probouzející se přírodou, s návratem slunce a s nadějí na lepší časy.
Pohanské kořeny: Mnohé zvyky spojené s Hromnicemi mají pohanský původ. Ohně, které se zapalují na kopcích, symbolizují slunce a mají za úkol zahnat zimu a přivolat jaro.
Křesťanství: S příchodem křesťanství se význam tohoto dne propojil s událostí, kdy Marie s Josefem přinesli Ježíše do chrámu. K nejznámějším tradicím spojeným s Hromnicemi patří svěcení svíček – hromniček. Lidé věřili, že tyto svíčky mají magickou moc a ochrání je před bouřkami, požáry a zlem. Zapalovaly se také při nemoci nebo při jiných nepříjemnostech.
Dalším zvykem bylo zapalování ohňů, které měly symbolicky zahnat zimu a přivolat jaro.
S Hromnicemi je spojeno mnoho pranostik, které se snažily předpovídat počasí a úrodu v následujícím roce. Například: „Na Hromnice o hodinu více“, „Jaké počasí na Hromnice, takové po čtyřicet dní“ nebo „Hromnice zimu láme, ale někdy i přeláme“.
Hromnice v moderním pojetí Ačkoli se svět změnil a mnohé tradiční zvyky upadly v zapomnění, Hromnice stále zůstávají svátkem, který nás může inspirovat. Dnes už nemusíme nutně zapalovat ohně nebo věřit v magickou moc hromniček. Přesto můžeme tento den využít jako příležitost k zamyšlení nad přechodem od zimy k jaru a k obnovení spojení s přírodou.
