Karel Hvížďala a lidé, kteří tvoří jeho svět

Nový dokument Viktora Polesného Svědectví Karla Hvížďaly přibližuje život významného českého publicisty a zároveň hledá odpověď na otázku, v čem spočívá umění dobrého rozhovoru. Třiaosmdesátiletý novinář, spisovatel a autor mnoha oceňovaných rozhovorových knih Karel Hvížďala v něm rozmlouvá s přáteli a spolupracovníky, s nimiž ho pojí profesní či osobní historie. Dokument uvede ČT2 4. března ve 21:00.

„Režisér Viktor Polesný představil novináře a spisovatele Karla Hvížďalu originálním způsobem. Ve filmu vystupují významné osobnosti, s nimiž se Hvížďala během života setkal. Divák se dozví mnohé o umění vedení rozhovoru a ocení vtip, optimismus i noblesu tohoto duchaplného komentátora naší doby,“ říká o novém snímku kreativní producentka Alena Müllerová.

V dokumentu s Karlem Hvížďalou rozmlouvají například herečka Magda Vášáryová, divadelník Jiří Suchý, herci Oldřich Kaiser a Jiří Lábus, politolog Jacques Rupnik, publicista Karel Steigerwald nebo politik Petr Pithart. Karel Hvížďala v něm vzpomíná i na výjimečná setkání s těmi, kteří už mezi námi nejsou – třeba s výtvarnicí Adrienou Šimotovou, hercem Pavlem Landovským, malířem Janem Zrzavým, spisovatelem Arnoštem Lustigem, politikem Karlem Schwarzenbergem nebo s Václavem a Olgou Havlovými. Diváci se mimo jiné dozvědí, jak došlo k tomu, že dala Olga Havlová název Hvížďalově nejznámější knize – Dálkový výslech. Tento knižní rozhovor s Václavem Havlem vznikal korespondenčně během let 1985–1986, kdy žil Hvížďala v Bonnu a Havel v Praze, byl přeložený do 31 jazyků a jenom v Česku vyšel ve třinácti vydáních.

„Rozhovory mě obohatily o to nejcennější. Přátelství a kamarádství se zpovídanými,“ bilancuje v dokumentu Karel Hvížďala, který se tentokrát před kamerou ocitl v roli respondenta. A ke své celoživotní práci dodává: „Tajemství rozhovoru, aby fungoval, je v tom, že do něj vždycky musí vstoupit něco, co překročí jeho téma. (…) Nedají se jen obtisknout slova na papír, člověk se musí snažit do textu dostat celou osobnost, to, jak se člověk tváří, jak co říká, to všechno musí být v těch slovech.“

S režisérem Viktorem Polesným svedla Karla Hvížďalu dohromady pracovní příležitost, od které byl už jen krok ke společnému filmu. Polesný, který má na kontě také řadu rozhovorů – jen ve filmové podobě -, podotýká: „Před několika lety mi producentka Alena Müllerová poslala text Karlovy hry. Sešli jsme se a celkem hladce a rychle to mezi námi proběhlo. Karel má rád podobné věci jako já, je nesmírně vzdělaný a miluje dobré víno. Hru jsem zatím nerealizoval, ale tohle šlo samo.“ Na dotaz, jak vnímá umění dialogu a v čem spočívá specifický Hvížďalův talent proniknout v dialogu hlouběji, než je běžné, Viktor Polesný říká: „Nejdůležitější je umění navázat kontakt. Vzájemná důvěra, ano, i sympatie. Schopnost naslouchat a zároveň být připraven víc, než si partner myslí. Hluboký zájem, zvědavost. Oboustranná chemie, bez té to nejde. A samozřejmě zkušenost. To všechno Karel má.“

Jako neúnavného pozorovatele společenského dění vidí Hvížďalu také publicista Petr Fischer. „Karel chce neustále objevovat, být takzvaně in. Sleduje nové způsoby přemýšlení, otevírání otázek, zároveň ale neztrácí kontakt s tím, o čem už přemýšlel. Je v tomto smyslu otevřený člověk i autor,“ říká v dokumentu.

Snímek vznikal v průběhu loňského jara. Po premiéře 4. března na ČT2 bude k dispozici v iVysílání.

Karel Hvížďala (83) je český novinář, spisovatel a publicista specializující se na politiku, kulturu a společenské dění. Narodil se v roce 1948 v Československu. Vystudoval žurnalistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Na konci 60. let minulého století působil v redakci Mladého světa, odkud odešel do nakladatelství Albatros, kde vedl edici Objektiv. Během normalizace čelil cenzuře a represím, v roce 1978 odešel do exilu do Západního Německa, kde se dál živil psaním i nakladatelskou a novinářskou prací. Po roce 1989 se vrátil do Československa, byl dlouholetým spolupracovníkem Lidových novin nebo Respektu. Jeho knihy rozhovorů s osobnostmi české kultury a politiky jsou významné nejen jako historické a politické dokumenty, ale i jako ukázky hlubokých intelektuálních diskusí o české společnosti v různých obdobích její moderní historie. Je považovaný za významnou osobnost české žurnalistiky a kultury angažující se v diskusích o demokratických hodnotách, svobodě tisku a společnosti.