Pomyslný výkop letos připadá na 4. března 2025 s přednáškou Nový Zéland, laboratoř evoluce a centrum endemismu v Pacifiku od Miroslava Čapka z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Nový Zéland je proslulý unikátním ekosystémem, který se tu tvořil v průběhu osmdesáti milionů let. I díky dlouhodobé izolaci se tamní fauna vyvíjela úplně odlišně od zbytku světa. Mnoho druhů, jako je například kiwi nebo prastarý tuatara, se nevyskytuje nikde jinde na naší planetě.
Víte, že zdejší hmyz dorůstá takových rozměrů, že nahrazuje drobné pozemní savce? A že řada místních druhů ptáků ztratila schopnost létat? S příchodem Polynésanů sem byli zavlečeni noví nepůvodní savci a zkázu završili Evropané, kteří sem zavlekli nové druhy rostlin a živočichů včetně predátorů, což mělo zničující dopad na populace starobylých endemických druhů, protože se nedokázaly proti těmto vetřelcům bránit. Dnes Nový Zéland intenzivně pracuje na záchraně ohrožených druhů a investuje do ní obrovské částky. Pro některé druhy je už bohužel pozdě, ale existují i šťastné příběhy a v některých případech se jedná doslova o zmrtvýchvstání. Zmíněna bude nejenom unikátní fauna včetně nejvzácnějších a nejohroženějších druhů ze Severního a Jižního ostrova, ale i z menších satelitních ostrůvků Nového Zélandu a otevřeného Pacifiku, který je nejlepším místem na světě, co se týče výskytu mořských ptáků z řádu trubkonosých.
O čtrnáct dní později – 18. března do Třebíče zavítá vyškovský rodák Milan Novák z Masarykovy univerzity v Brně s přednáškou Madagaskar očima mineraloga. Osobně se zúčastnil řady vědeckých expedicí na granitické pegmatity a mj. zavítal právě i na Madagaskar. Řadí se mezi světovou špičku v tomto oboru, a proto právem mohou zájemci očekávat zasvěcenou přednášku plnou strhujících postřehů.
Třetí přednášky se 1. dubna ujme kastelánka Kateřina Doležalová ze státního zámku Vranov nad Dyjí. Návštěvníci se mohou těšit na Příběhy freskové výzdoby v Sále předků vranovského zámku. Právě tento sál odlišuje vranovský zámek od ostatních zámků a poutá pozornost návštěvníků, protože patří mezi architektonicky a umělecky nejhodnotnější barokní stavby své doby ve střední Evropě. Fresková výzdoba od rakouského malíře Johanna Michaela Rottmayera přibližuje příběhy ze starých řeckých bájí o hrdinských činech, antickém božstvu a lidských ctnostech. A co má společného Herákles a Perseus s hraběcím rodem Althannů, kteří vranovský zámek vlastnili od konce 17. století? Přijďte se to do Třebíče dozědět.
Letošní jarní cyklus uzavírá 15. dubna přednáška nazvaná Poslední hodiny války v Třebíči od Zdeňka Pruknera z Virtuálního muzea staré Třebíče. Badatel Zdeněk Prukner se od dětství zajímá o historii Třebíče a měl vždy velmi blízko k fotografiím, archiváliím a jiným artefaktům. Na sociálních sítích od roku 2020 provozuje Virtuální muzeum staré Třebíče. V posledních letech se intenzivně věnoval závěru druhé světové války na Třebíčsku, o čemž vydal i knihu, která zachycuje 26 obcí z Třebíčska, kam na konci války v dubnu 1945 přišla německá 6. tanková divize. A jaký tedy byl konec války v Třebíči? To se dozvíte právě na této přednášce.
Další přednáškový cyklus je plánován opět na podzim letošního roku. Do té doby bude v Muzeu Vysočiny Třebíč probíhat zajímavý program v podobě výstav, workshopů, dílen, besed, koncertů, jarmarků, velikonočního hrkání, muzejní noci, letní senoseče, příměstského tábora pro děti i pro seniory, živé kavárny a dalších akcí. Pro bližší informace sledujte webové stránky www.muzeumtr.cz.
