V dalším dílu Show Jana Krause se představí oblíbená česká herečka Kristýna Ryška, král českého dabingu Bohdan Tůma a vývojář sklízející ovace za videohru z období středověku Daniel Vávra.
Premiéru dalšího dílu Show Jana Krause uvidíte ve středu 19. března ve 21.40 na Primě.
Prvním hostem dnešního večera bude oblíbená česká herečka Kristýna Ryška, kterou mohou diváci pravidelně vídat ve filmu a na televizních obrazovkách, dříve také na divadelních prknech – od Národního divadla po různé alternativní scény. Od divadla si však už pět let dává přestávku. „Zatím mi stačí práce, kterou mám, a není třeba to rozšiřovat,“ říká rozhodně. Žije totiž s rodinou ve svém rodném Rožnově pod Radhoštěm a za prací dojíždí, takže hraní v divadle není schopná logisticky zajistit. A když má období, kdy je pracovních nabídek méně, nemá problém vypomoct v místní rodinné kavárně. „Dělám to tak už dlouhá léta. Vykrývám čas, když zrovna netočím, a zatím to vychází. Ale samozřejmě mám propady, když dlouho nic není. Ono jako měsíc za barem už je dlouho. To už se člověku nelíbí,“ popisuje. „Myslela jsem, že se po covidu a po mateřské vrátíme zpátky do Prahy, ale tak nějak se nám nechce,“ přiznává herečka. Pořádá zde tedy alespoň večery poezie, kde přednáší posluchačům verše klasiků, jakými jsou Skácel, Seifert či Hrabě. „Je to poezie, kterou mám ráda a které rozumím. Takže je pravděpodobnost, že jí potom rozumí i všichni diváci,“ vysvětluje svůj výběr a dodává, že má při přednesu někdy problém se svým příliš seriózním výrazem. „Lidi si myslí, že to myslím příliš vážně. Ostatně i manžel mi často říká: proč se tak díváš? Přitom se jen dívám. Nic za tím není.“ Její další velkou zálibou je folklor a cimbálové večery, kde si ráda koštne slivovice. Prozradí také to, že její manžel Jan vede známý folklorní soubor Radhošť, který má více než osmdesátiletou tradici. Přestože je sám vynikající tanečník, dnes už moc nevystupuje. „Už je spíš jen komanduje,“ dodává se smíchem Kristýna, která se rozhodla vzít si příjmení svého manžela bez přechýlení. „Přišlo mi nepraktické brát si už třetí jméno ve své kariéře. Byla jsem Maléřová, pak Podzimková,“ připomíná své předchozí manželství se scenáristou Matějem Podzimkem. „Ryšková mi přišlo takové, že to někde zašumí.“
Našeho druhého hosta známe především po hlase – je jím totiž jeden z nejvýraznějších českých dabérů, herec Bohdan Tůma, který svůj hlas v češtině propůjčuje například Jimu Carrymu, Denzelu Washingtonovi či Jacku Blackovi. „Začínáme končit,“ říká o situaci v současném dabingu. „Začínal jsem v roce 1991 v Národním divadle,“ vzpomíná na počátky své kariéry. „Rok jsem tam byl. Pak jsem čuchnul k dabingu, a už jsem u toho zůstal.“ Dabingu se začal věnovat ještě v jeho zlaté éře, a tak zažil při práci nestory, jakými byli Rudolf Hrušínský či František Filipovský. „Když jsem ho viděl, říkal jsem si, kéž bych to uměl jako on,“ dodává významně o posledním jmenovaném. Během své kariéry v dabingu si vyzkoušel dokonce i režii a vlastnil studio. „To všechno je čas minulý, teď už jenom chodím jako námezdní síla,“ objasňuje svoji současnou situaci a odhaluje, že v loňském roce prodělal srdeční ischemii. A také to, že měl hodně práce a potřeboval si odpočinout. Vzápětí ale v další narážce na aktuální stav v dabingu dodává, že teď nejspíš dojde k opačné situaci. „To mě trefí z toho, že není co dělat,“ směje se. Zatím však práce je, a tak se před čtrnácti dny podle svých slov pěkně zapotil při dabingu Jacka Blacka ve filmu Minecfraft. „Těžký jako prase,“ stěžuje si. „Od polovičky filmu se jenom křičí, řve, huláká – ale ve větách!“ Na svém kontě má prý včetně seriálů, filmů a dokumentů zhruba patnáct tisíc titulů a sám sebe v nadsázce označuje za „hlásnou troubu národa“. Občas prý dokonce používal pseudonymy, aby se jeho jméno neobjevovalo tak často a všude, a trochu to tak rozmělnil. Mezi ně patřilo kupříkladu Roman Novotný nebo Leopold Kohák. „Aby nebylo vidět, že je to vlastně one man show,“ dobírá si sám sebe muž, který se věnuje dabingu od svých patnácti. Celkově tedy neuvěřitelných čtyřicet let.
Do třetice se ponoříme do rozhovoru s vývojářem Danielem Vávrou, který boří žebříčky prodejnosti se svým nejnovějším středověkým herním hitem. Na jeho vzniku pracuje obrovský tým lidí. „Takové to jádro tvoří asi dvě stě padesát lidí,“ odhaduje množství svých spolupracovníků, kteří se podílejí na celosvětovém úspěchu hry Kingdom Come, která dokonale simuluje skutečný svět. Její děj je zasazený do středověkého Posázaví, což prý v oblasti zvýšilo turistický ruch. „Pan farář Cigánek ze Sázavy mi psal, že mají asi o třicet procent víc turistů než měli předtím,“ doplňuje Daniel. Nejnovější verze se odehrává v Kutné Hoře. „Je tam třeba tři sta baráků, z toho tak necelá třetina je přístupná: můžete do nich vlézt, mají patra, sklep, jsou tam ty doly pod městem a okolo je asi šestnáct kilometrů čtverečních krajiny, takže všechny ty vesnice okolo tam jsou taky. Každý barák, ve kterém bydlí lidi, spí tam, chodí tam, jedí tam… Opravdu docela hodně práce,“ popisuje videoherní designér a dodává směrem k Bohdanu Tůmovi: „A když už jsme u dabingu, tak třeba hlavní hrdina měl pět set hodin ve studiu.“ Hra má prý navíc ve srovnání s ostatními nejdelší scénář. „Ta hra je simulátor skutečného světa, takže opravdu tam můžete chodit, kam chcete, dělat si tam, co chcete, okrást, koho chcete, pomáhat lidem. A zároveň můžete sledovat ten příběh, ale nemusíte, když nechcete, a celé to funguje i bez vás,“ vysvětluje Daniel Vávra a dodává, že je ve hře speciálně propracovaný zejména kriminální systém. Tváře jakých známých českých herců se ve hře objevily? Kdo z nich si kvůli skenování dokonce nechal oholit svůj ikonický knír? A jak daleko může Jan Kraus ve hře zajít při flirtování s mladými děvčaty? To a mnohem více se dozvíme v dalším premiérovém dílu oblíbeného pořadu Show Jana Krause na Primě!
