Se změnou času se hůře vyrovnávají ženy, jsou unavenější a hůře se jim spí

V neděli 30. března se opět přepneme na letní čas – nikomu se nechce vstávat, ale nakonec nás stejně vytáhne ven dřív. I když se na delší večery těšíme, posun času dá tělu pořádně zabrat. Spánek je rozházený, energie chybí a návrat do pohody může trvat i několik týdnů. Co se s námi děje a kdo změnu snáší nejhůř?

Podle březnového průzkumu agentury Ipsos pro Samsung by si 64 % Čechů oznámkovalo svůj spánek trojkou nebo horší známkou a změna času tomu rozhodně nepřidává. Jarní únava tak není jen pouhou frází, ale realitou, která se v mnoha domácnostech každý rok opakuje.

Změna času je noční můrou pro většinu Čechů

A není divu. Každý rodič zná ta rána, kdy budíte ospalé děti o hodinu dřív a sami se cítíte, jako byste spali sotva pár minut. Přitom kvalitní spánek je klíčem k regeneraci, dobré náladě a psychické pohodě. Pokud se chystáte zvládnout jarní přechod bez větších škobrtnutí, je ideální začít s přípravou pár dní dopředu.

 Až 67,6 % dotazovaných uvedlo, že jim změna času nevyhovuje. Naopak pouze 7,6 % respondentů si ji velmi pochvaluje – a častěji to byli muži.

 

Ženy jsou změnou času ovlivněny více než muži – 46,7 % žen uvedlo, že se jim po změně času hůře spí, zatímco u mužů to bylo 35,6 %. Podobný rozdíl je i u psychické pohody, kterou změna času negativně ovlivňuje u 40,7 % žen oproti 28,5 % mužů. Ženy také říkají, že po změně času jsou více unavené (58,2 % žen a 45,3 % mužů).

 

Proč vlastně čas měníme? Třetina lidí to netuší

Ačkoli se o změně času mluví každý rok, 43 % Čechů si není jistá, proč k ní vlastně dochází. Navíc ji téměř polovina populace (42,5 %) považuje za matoucí – častěji se s tímto pocitem potýkají ženy (45,7 % oproti 39,2 % mužů).

Letní čas jasně vede, ale rána jsou drsnější

Až 63,7 % respondentů se přiklonilo k tomu, že letní čas je lepší. Největší výhodou letního času je podle lidí fakt, že je déle světlo a po práci si ještě mohou užít den – třeba na zahradě nebo na procházce. Naopak zimní čas je příjemnější ráno, protože se lépe vstává.

 

A jak se na změnu času díváme v průběhu let? 30 % respondentů uvedlo, že když byli mladší, zvykali si na ni lépe – a opět to častěji zmiňovaly ženy.

Změna času je mezinárodní problém

Ačkoli se může zdát, že ztráta jedné hodiny v noci na letní čas je zanedbatelná, zkoumání spánkových návyků celosvětových uživatelů služby Samsung Health z USA, Kanady a více než 40 evropských zemí odhalilo vlnový efekt, který způsobuje několikatýdenní narušení spánkových návyků a nejvíce postihuje mladší věkové skupiny. Uživatelé usínali o 33 minut později než předchozí noc a probouzeli se o 19 minut dříve. Kromě toho byl ukazatel Sleep Score – vypočtený na základě hodnocení celkové doby spánku, doby bdění, spánkového cyklu a fyzické a duševní regenerace – nejhorší několik týdnů po letním čase – a opět se ukázalo, že nejvíce postiženi byli lidé ve věku 20 let.

Spánek se musí natrénovat

Kvalitní spánek není samozřejmostí, ovlivňuje ho víc faktorů, než si často připouštíme. Důležitá je nejen doba usínání a vstávání, ale také prostředí v ložnici, hladina hluku, světla nebo míra aktivity během dne.

Některé aplikace, jako například Samsung Health, dnes v propojení s chytrým telefonem, hodinkami nebo jiným příslušenstvím nabízejí užitečné funkce jako Sleep Coaching, který sleduje spánkový režim a nabízí personalizovaná doporučení. Nově také hodnotí faktory jako teplota, vlhkost nebo intenzita světla, a pomáhá tak optimalizovat podmínky pro zdravější spánek. Funkce Energy Score pak uživatelům ukazuje, kolik energie vydali během dne, a jak s tím souvisí jejich spánek.

 

A co přeřizování hodin? Už jen maličkost navíc
Zatímco dřív jsme po změně času běhali po bytě s návodem k mikrovlnce v ruce, dnes už to řeší za většinu z nás chytrá zařízení. Podle průzkumu to jako největší nevýhodu vnímá už jen 18 % Čechů. Digitální doba nám zkrátka šetří nervy i čas.