Ne každý pes je rozený plavec. Víte, na co si dát při letním koupání pozor?

Léto a voda k sobě neodmyslitelně patří – a mnoho lidí věří, že jejich čtyřnozí parťáci jsou od přírody skvělí plavci, kteří si koupání bez výjimky užívají. Jenže realita bývá jiná. Ne každý pes vodu miluje, a co víc – v některých případech pro něj může být koupání i zdravotně rizikové. Od podrážděného žaludku až po vážné zdravotní problémy. Jak poznat, kdy je koupání bezpečné, a na co si dát během letních měsíců pozor?

Podle společnosti PetExpert, největšího online poskytovatele zdravotního a úrazového pojištění pro psy a kočky v Česku, právě v létě přibývá úrazů a komplikací spojených s koupáním. „V médiích často vídáme psy skákající do jezera, plavající za míčkem nebo dovádějící ve vlnách. Je ale důležité si uvědomit, že každý pes je jiný – a ne každý takové aktivity zvládne bez rizika,“ upozorňuje Derek Cummins, spoluzakladatel a CEO společnosti PetExpert.

Voda není jen bezpečné osvěžení

Koupání může být pro psa příjemné, ale jen za určitých podmínek. Velkým rizikem je například rychlé ochlazení přehřátého psa po delší aktivitě. „Rozehřátého psa nikdy neházejte rovnou do studené vody. Může to vést k teplotnímu šoku nebo svalovým křečím,“ vysvětluje MVDr. Šustková ze společnosti PetExpert. Při přehřátí doporučuje nejprve zchladit packy a oblasti s velkými cévami, jako jsou třísla a krk mokrým ručníkem, a až poté zvážit vstup do vody.

Další riziko představuje pití mořské vody, které psům často způsobuje průjem nebo zvracení. „Když se chystáte na pláž, je dobré přibalit vašemu mazlíčkovi dostatek pitné vody a základní přípravky na zastavení trávicích potíží. A pokud se chystáte do zahraničí k moři, zvažte sjednání zdravotního pojištění,“ doporučuje veterinářka.

Sinice: neviditelný nepřítel

Léto bývá také obdobím, kdy se ve stojatých vodách vyskytují sinice. Této bakterii se daří v teplé, živinami bohaté vodě, přičemž na povrchu vytváří silné zeleno modré povlaky a může být pro psy extrémně nebezpečná. Na rozdíl od lidí totiž psi při koupání vodu často polykají. Sinice přitom produkují toxiny, které mohou poškodit játra, vyvolat neurologické poruchy nebo způsobit akutní zvracení.

„Pokud voda zapáchá, má nazelenalý povlak nebo je zakalená, raději se jí vyhněte. U psa pak sledujte příznaky jako malátnost, zvracení nebo průjem – a při jakýchkoliv potížích neváhejte vyhledat veterináře. Právě otrava vodou bývá v létě jednou z nejčastějších pojistných událostí,“ varuje MVDr. Šustková.

Plavání není povinnost

Zatímco retrívři nebo vodní plemena si koupání většinou užívají, jiná plemena – jako krátkonosí psi, starší jedinci nebo menší rasy – mohou mít z vody respekt, nebo pro ně nemusí být koupání fyzicky vhodné. „U štěňat a drobných plemen je vždy potřeba zvažovat jejich kondici a nikdy je nenechávat ve vodě bez dozoru,“ připomíná veterinářka.

Zvláštní opatrnost je na místě i při aportování ve vodě během horkých dnů. I když pes s radostí skáče za hračkou, nemusí si včas uvědomit, že je vyčerpaný nebo přehřátý. „Dlouhé a opakované aportování je fyzicky náročné – a v kombinaci s teplem může dojít k přehřátí i ve vodě,“ dodává.

A jak poznat, že koupání psovi prospívá?

Vždy sledujte chování psa. Pes by se měl ve vodě pohybovat klidně a jistě, bez známek paniky nebo snahy utéct na břeh. Pokud kňučí, bojí se vstoupit do vody nebo lapá po dechu, je to jasný signál, že se necítí dobře. „Každý pes má jinou míru komfortu. Někdo si plavání vyloženě užívá, jiný se necítí jistě a stresuje se. Jako majitelé bychom měli umět tyto signály číst a respektovat je,“ uzavírá MVDr. Šustková.

Důležité je také sledovat, jak se pes cítí po koupání – měl by být v dobré kondici, bez známek únavy, zvracení nebo trávicích obtíží. Pokud je vše v pořádku, koupání mu pravděpodobně nijak neuškodilo.