V přírodním areálu Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava žije a hnízdí několik desítek druhů pěvců a dalších druhů volně žijících ptáků. Letošní chladné jarní měsíce měly značný vliv na úspěšnost hnízdění mnohých z nich. Jak se jednotlivým druhům dařilo vyvést mláďata?
Odpověď není jednoznačná – každý druh reagoval na nejchladnější jaro za desítky let jinak. „Největší problémy způsobily chladné měsíce duben a květen ptákům, co se živí létajícím hmyzem – například vlaštovkám, jiřičkám a rorýsům. V zoo začaly vlaštovky hnízdit o tři týdny později než obvykle a jiřičky dokonce o celý měsíc později. Je jasné, že málokteré páry stačí vyhnízdit i podruhé jako v minulých letech.
Podobné problémy čekaly i hnízda sýkor, zejména koňader, které začaly hnízdit v relativně teplém březnu a již v posledních dubnových a prvních květnových dnech se jim vylíhla mláďata. Hlavní potrava – housenky – však byla v této době silně nedostatková. Na to sýkory odpověděly tzv. aktivní redukcí počtu mláďat. Takže jsme v hnízdech nacházeli namísto obvyklých 8–9 mláďat v průměru pouze 4–6 mláďat. Výjimkou nebyla ani hnízda s jedním až třemi mláďaty. Uvidíme, jestli se alespoň některé páry pokusí dohnat ztráty druhým zahnízděním,“ popisuje situaci ornitolog Otakar Závalský, který má v zoo na starosti biodiverzitní opatření.
Jiná je zatím situace u druhů, které zahnízdily později, například u rehků zahradních či lejsků bělokrkých. Návrat teplejšího počasí jim umožnil vylíhnutí a krmení obvyklého počtu mláďat. Také druhy, které mají pestřejší složení hmyzí potravy, nebyly chladným jarem až tolik postiženy. Jedná se například o šoupálky, střízlíky, konipasy bílé i horské a brhlíky lesní.
O tom, že ptáci se dovedou přizpůsobit změněným podmínkám a nabídce hnízdních možností, svědčí i počet druhů, který zahnízdil jak v loňském tak v letošním roce v hnízdech jiřiček obecných. V přirozených hnízdech vyhnízdili rehci domácí, vrabci polní a konipasi bílí, v umělých hnízdech z keramiky umístěných na ekověži také střízlíci obecní a lejsci bělokrcí. Také mlynaříkům dlouhoocasým se v zoo daří. Několik párů vyvede každoročně mláďata, která se po vylétnutí z hnízda nerozptylují po okolí jako většina pěvců, ale posedávají vedle sebe na větvi (viz foto). I v dospělosti se drží mlynaříci pospolu v hejnech.
„Největší nabídkou však pro ptáky v areálu zoo zůstává na 300 vyvěšených budek, ve kterých hnízdí více než 10 druhů ptáků – nově k nim v letošním roce přibyla i sojka obecná,“ uzavírá Otakar Závalský.
Foto: Kateřina Holubová a Tomáš Hanzelka.
