Markéta Pavelková 
Při příležitosti Světového dne dětí, připomínajícího 36. výročí přijetí Úmluvy o právech dítěte, chtějí SOS dětské vesničky přispět k lepšímu porozumění dětským duševním potížím. Organizace se věnuje tématu duševního zdraví dětí a mladistvých po celý letošní rok, jejím cílem je zvýšit povědomí veřejnosti o problému a povzbudit děti i jejich rodiče, aby potíže včas řešili.
Součástí projektu je:
- Web Když bolí duše, jednej rychle, zaměřený na teenagery a jejich rodiče
- Besedy na středních školách o tom, jak předcházet duševním potížím a jak jim čelit
- Podcast pro rodiče teenagerů, jak podpořit své děti
- E-book pro rodiče malých dětí, jak přispět k jejich duševní pohodě
- Kampaň na podporu duševního zdraví na sociálních sítích
Dnešní děti a dospívající vyrůstají v prostředí, které je na jejich psychiku výrazně náročnější než kdy dřív. Vyrůstají od malička obklopené světem internetu a sociálních sítí, které reálný svět zkreslují, deformují sebeobraz a mohou v dětech posilovat úzkosti. Denně se setkávají s reálnými hrozbami globálního světa, jako jsou válečné konflikty, teroristické činy či klimatická krize. Do jejich vývoje také zásadním způsobem zasáhla covidová opatření a dlouhodobé odloučení od vrstevníků. To vše se podepisuje na zhoršujícím se psychickém zdraví nejmladší generace.
Kampaň SOS dětských vesniček Když bolí duše, jednej rychle, je založena na zkušenostech samotných teenagerů a mladých dospělých, kteří pocházejí z nefunkčního prostředí a během dospívání měli psychické potíže, někteří dokonce velmi výrazné. „Naším cílem je, abychom k mladým lidem dokázali promlouvat co nejvíce jejich jazykem. Nechceme jim kázat, co mají nebo nemají dělat, z pozice dospělých, ale ukázat jim, že z jejich těžké situace existuje cesta ven a že zdaleka nejsou jediní, kdo psychickými problémy v dospívání procházejí,“ říká ředitelka organizace Jindra Šalátová. Proto se SOS dětské vesničky obrátily i na mladé influencery, kteří s teenagery umí komunikovat způsobem, který jim je blízký.
Cílem kampaně je povzbudit děti a dospívající, kteří se trápí, zažívají úzkosti či pocity beznaděje, aby se neuzavírali před světem a o svých problémech mluvili. „Ideálně s rodiči, pokud to vztahy v rodině umožňují,“ říká Jindra Šalátová s tím, že v pubertě sice mohou být vztahy s rodiči napjatější, ale pořád to bývají rodiče, komu na nás záleží nejvíc. „Ale mohou to být i přátelé, sourozenec, někdo ze širší rodiny nebo ze školy. Důležité je mít někoho, o koho se mohou opřít, když je jim zle. V druhé části kampaně naopak cílíme na rodiče a další dospělé, aby brali potíže svých dětí vážně a nezlehčovali je. Děti si často stěžují, že od rodičů slýchají, že to je jen puberta, že z toho vyrostou, že všechno moc řeší nebo že rodiče mají daleko větší starosti a také se nehroutí. Nic z toho jim ale nepomáhá,“ doplňuje Jindra Šalátová.
Na webu www.kdyzboliduse.cz najdou dospívající i jejich rodiče konkrétní rady, jak postupovat, když se necítí dobře. Ve spolupráci s psychiatričkou Dagmar Stoszkovou SOS dětské vesničky organizují besedy na středních školách, pro jejich rodiče pak vznikl podcast, který jim pomáhá rozlišit, kdy se jedná jen o běžné projevy puberty a kdy už by měli zpozornět a svým dětem podat pomocnou ruku. A zkrátka nepřijdou ani rodiče menších dětí – organizace pro ně vydala e-book 10 krůčků k dětské mysli, který hravým způsobem přináší několik tipů, jak se lépe naladit na své dítě a přispět k jeho duševní pohodě.
