Splachování, zalévání nebo rekuperace. Jak doma maximálně využít potenciál šedé vody?

Šedá voda je podceňovaný zdroj, který ale v praxi skrývá velký potenciál pro úspory. V českých domácnostech jsou ale její možnosti zatím spíše přehlíženy. To se však v posledních letech mění a s chytrými řešeními pro její využití se zejména při rekonstrukcích a novostavbách pracuje stále častěji. V některých případech je zároveň možné s ní doma začít smysluplně nakládat i bez složitých stavebních zásahů.

Průměrný Čech vyprodukuje za den přibližně 50 až 70 litrů šedé vody. „Řadí se sem odpadní voda, jež neobsahuje fekálie ani moč a pochází především ze sprch, van, praček či umyvadel. Ta pak obvykle odchází z domu bez jakéhokoli dalšího využití pryč do kanalizace,“ popisuje Vladimír Brandt, jednatel společnosti Akire. Moderní technologie přitom nabízejí řadu příležitostí, jak její potenciál využít k dosažení úspor, a to jak za vodu, tak i energie.

Ideální pro splachování toalet

Například na splachování toalety připadne přibližně 25 procent celkové denní spotřeby vody člověka. Průměrný občan Prahy takto každý den spláchne až 26 litrů pitné vody, což za rok činí téměř 10 000 litrů – tedy asi 70 plných van. Právě na splachování se přitom šedá voda hodí ideálně.

Aby mohl člověk šedou vodou doma splachovat, je nutný samostatný rozvod, který svede vodu typicky ze sprchy a umyvadla do recyklačního systému. V něm dochází k její filtraci a další úpravě, po které vzniká takzvaná bílá voda. Ta je pak samostatným okruhem přiváděna zpět k toaletám. Součástí systému bývá také čerpadlo a automatické dopouštění pitnou vodou, takže i při nedostatku šedé vody fungují toalety bez omezení.

Největší smysl má takové řešení u novostaveb nebo větších rekonstrukcí, kdy lze s oddělenými rozvody počítat už v projektu. Z pohledu návratnosti se vyplatí hlavně v domácnostech s více členy, penzionech či bytových domech.

Využití tepla z odpadní vody

Ohřátá šedá voda má zároveň i výrazný energetický potenciál. Její teplo je totiž v praxi možné pomocí rekuperačního výměníku využít k předehřátí studené vody přicházející do objektu. „Odpadní voda odcházející například ze sprchy nebo pračky má teplotu 30 až 60 stupňů. Rekuperační výměník toto teplo odebere a předá vodě studené. Díky tomu tepelná čerpadla, kotle nebo výměníkové stanice ohřívají již vodu předehřátou, což znamená značné úspory,“ vysvětluje Vladimír Brandt.

Pokud má rodinný dům systém s oddělenou šedou a splaškovou vodou, může se majiteli investice vrátit v horizontu 4 až 5 let. V případě bytových domů jde zhruba o 2 roky. „U bytových domů je dokonce možné pracovat s rekuperačním výměníkem pro veškerou odpadní vodu. Jedná se o rychlé řešení bez nutnosti výrazných stavebních zásahů, které dokáže z odcházející odpadní vody odebrat a znovu využít až 55 procent jejího tepla,“ doplňuje odborník.

U zalévání či mytí podlah pozor

V neposlední řadě může šedá voda z domácnosti po přečištění posloužit také jako zdroj pro zalévání zahrady a okrasné zeleně. V tomto případě je však nutné dodržet důležitou zásadu. „Šedá voda se hodí primárně k zalévání zahrádek a rostlin, které nejsou pěstovány za účelem konzumace,“ radí Vladimír Brandt.

Odborníci stejně tak varují před využíváním šedé vody k umývání podlah. I po přečištění v ní totiž dokáží přežít některé bakterie. Ty se pak mohou z podlahy dostat třeba na bosé nohy malých dětí. Obdobně hygienici nedoporučují využívat tuto vodu pro mytí aut, při kterém snadno dojde k vdechnutí kontaminovaného aerosolu.