Markéta Pavelková 
Nový román Vlastimila Vondrušky otevírá 36. kapitolu slavné historické série o Oldřichovi z Chlumu, tentokrát v kulisách Byzance. Napínavý román Byzantská pouť vychází 24. února a zavádí čtenáře do světa politických intrik, církevních sporů a nebezpečných her o moc na dvoře byzantského císaře.
Proč posílá svého hrdinu Oldřicha z Chlumu zrovna do Byzance?
„Ve středověku špičky tehdejší společnosti cestovaly neustále a často na velké vzdálenosti. A nešlo jen o panovníky a jejich vojska, když třeba táhli do Svaté země. Existovala velice čilá výměna informací a na cestách byli neustále vyslanci a poslové. Urozené rodiny hledaly nevěsty pro své syny, Evropou křižovali umělci, studenti a učenci a také kněží. Takže proč by si nemohl Oldřich z Chlumu odskočit do Konstantinopole? Samozřejmě ne jako turista, ale jako vyšetřovatel,“ říká spisovatel a historik Vlastimil Vondruška.
O čem vypráví Byzantská pouť?
Když je v Konstantinopoli obviněn z vraždy a odsouzen k smrti Petr z Michalovic, vracející se z pouti do Jeruzaléma, zasáhne vlivný řád johanitů. Pomocí úplatků dosáhne toho, že císař Michael dovolí, aby zločin přešetřil zástupce českého krále. S ohledem na složitou politickou situaci si totiž nemůže dovolit pohněvat ještě Přemysla. A tak se do Byzance vydává české poselstvo, v němž samozřejmě nechybí ani Oldřich z Chlumu. Císař mu udělí pravomoci vyšetřovat, jenže ve světě postaveném na intrikách a zradě, musí královský prokurátor neustále balancovat na hraně života a smrti…
Proč se české království za Přemysla II. Otakara ocitá v centru byzantských diplomatických zájmů?
„Nezapomínejme, že Přemysl II. Otakar byl jedním z nejmocnějších vládců křesťanské Evropy. Byzantští císařové z dynastie Palailogů válčili kromě jiného se sicilským králem a potřebovali na Západě podporu. Za ni slibovali, že se východní církev smíří s římským papežem. Tehdejší předivo diplomatických vazeb bylo stejně složité a křehké, jako dnes. V Konstantinopoli sídlil vládce, který navzdory tomu, že jeho moc byla omezená, se honosil titulem císaře, přepychem a pořád měl silnou armádu a loďstvo. Takže Oldřich tam jede na pozvání císaře Michaela,“ přibližuje autor.
A proč zrovna Byzanc?
Vlastimil Vondruška vysvětluje: „Byla to vlastně tak trochu náhoda. V loňském roce jsem navštívil Řecko a v Athénách jsem se sešel na večeři se svým řeckým nakladatelem panem Chronopoulosem. V té době vycházel už pátý Oldřich v řečtině. Nu a slovo dalo slovo. Požádal mě, zda bych nenapsal román, který by se odehrával v Byzanci, protože by určitě mé řecké čtenáře potěšil. A nad skvělými pečenými skopovými žebírky jsme začali vymýšlet fabuli, která by Oldřicha z Chlumu do Byzance přivedla. Protože historii studoval, šlo nám to celkem dobře a během té večeře jsme vymysleli základní rámec, jak to věrohodně zařídit. Jen v jedné věci jsem mu nevyhověl. Nesplnil jsem zadání, že zločincem by neměl být Řek, ale Turek. Teprve po návratu domů jsem zjistil, jak obtížný úkol jsem na sebe vzal. Reálie byzantské společnosti jsou samozřejmě úplně jiné, než byl náš středověk. A dost těžko se hledají. Přitom jsem musel pořád sledovat logiku příběhu, aby odpovídala životu, ale hlavně intrikám na císařském dvoře. V románu jsem také použil svou minimální znalost řečtiny, nicméně tyhle pasáže jsem samozřejmě konzultoval se svými řeckými přáteli.“
O autorovi
Vlastimil Vondruška (1955) je historik a spisovatel. Vystudoval historii a etnografii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr., a poté absolvoval vědeckou aspiranturu v Československé akademii věd. Působil v Národním muzeu v Praze jako vědecký pracovník a později ředitel historické sekce. V 90. letech založil se svou ženou Alenou sklárnu Královskou huť, zaměřenou na výrobu replik historického skla, za kterou získali ocenění ministra kultury ČR. Od roku 2007 se věnuje výhradně literatuře. Napsal desítky historických románů a detektivek (mj. Přemyslovská, Husitská a Lucemburská epopej, Letopisy královské komory), knihy pro děti, populárně-naučné publikace i divadelní a rozhlasové hry. Za svou tvorbu obdržel řadu ocenění včetně ceny IBBY, Krameriovy ceny Asociace nezávislých médií, čestného uznání Mensy, ocenění čtenářů nakladatelství MOBA a státního vyznamenání za přínos české literatuře. Vondruškovy knihy vyšly i v zahraničí – v USA, Německu, Řecku, Polsku, Srbsku či na Slovensku.
Únorové tituly nakladatelství MOBA
Vlastimil Vondruška, Byzantská pouť, 36. příběh Oldřicha z Chlumu, historická detektivka
Matt Costello, Neil Richards, Výstřel v tmě, historická detektivka, úvodní díl nové série Vraždy v Mydworthu
Jiří Dobrylovský, Tažení do Itálie, historická krimi
Sylva Mašková, Prokletí katovy krve, historický román
Luděk Kubát, Ani trochu modré krve, Edice Původní česká detektivka, svazek č. 433
Josef Pavlín, Stará vražda nerezaví, Edice Původní česká detektivka, svazek č. 434
Viola Janáková, Lady detektiv, česká krimi
Alena Jakoubková, Když manžel seje vítr, sklízí bouři, román pro ženy
Tak skvělé, že se musely vydat znovu
Vlastimil Vondruška, Tajemství abatyše z Assisi, 4. vydání
Martin Nesměrák, Na zemské stezce, 2. vydání
Hana Marie Körnerová, Jelení vršek, 2. vydání
Veškeré knižní tituly nakladatelství MOBA naleznete na www.mobaknihy.cz.
