Nikola Dryjáková se nedávno vrátila z Maďarska, kde se konal v polovině července poslední závod dvoudílného seriálu Mistrovství Evropy vodních skútrů a kde se také rozhodlo o vítězích. Nikola byla také jediná, která v tomto seriálu zastupovala Českou republiku. O to je její umístění cennější.
Jak jste se k závodům vodních skútrů vlastně dostala?
Táta pořádal závody u nás a bral mne s sebou, takže se dá říct, že jsem v prostředí závodů vyrůstala. V loňské sezoně jsme si vyzkoušeli účast v seriálu Adria Cup. Tam jsem si vyzkoušela, že mám na to závodit i v Evropě. Vyzkoušel jsem jeden závod, ve kterém mě pořadatelé omylem diskvalifikovali hned z první rozjížďky, ale v další jsem dojela druhá. To mi dodalo sebevědomí a letos jsem, to poprvé zkusila naplno v seriálu UIM, který se skládal ze dvou závodů. Jeden se jel v Polsku, druhý v Maďarsku. To jsou země, které závody podporují a pořadatelé dostanou na pořádání takového podniku finanční příspěvek.
Jak vlastně závody vodních skútrů probíhají?
Závody ME se letos jely na tři rozjížďky. Před startem závodu se jezdí měřený trénink. Podle dosažených časů si pak závodnice vybírají místo na startu. Start a místo na stratu bývá hodně důležité. Na celé délce startovní čáry nebývají stoprocentně stejné podmínky.
Kde se konal první letošní závod a jak to dopadlo?
První závody se jely v Polsku. V první rozjížďce jsem skončila na čtvrtém místě, ve druhé rozjížďce jsem ulila start, dostala jsem penalizaci a tím pádem dojela poslední. Nakonec z toho bylo celkově čtvrté místo s malou bodovou ztrátou na třetí místo. To mi dalo naději pro druhý závod.
Jak už víme, tak ten se vám podařilo vyhrát. Bylo to těžké?
Tam to bylo o něco jednodušší. Měla jsem už nějaké zkušenosti. Z měřeného tréninku, kde se určuje pořadí na startu, jsem byla na třetím místě. V první rozjížďce jsem skončila druhá, další rozjížďku jsem vyhrála díky chybě favoritky z Belgie, která minula jednu bójku a byla diskvalifikovaná. V poslední rozjížďce z toho bylo opět druhé místo, což stačilo na celkové vítězství a zároveň druhé místo celkově.
Co fyzická příprava? Vydržet na rozbité vodě jet naplno celou rozjížďku, která trvá patnáct minut plus jedno kolo není zrovna snadné.
Od pěti let jsem cvičila sportovní aerobik a to mi dalo slušný základ. Je ale pravda, že kroužit šestnáct nebo sedmnáct minut dá zabrat. A v kategorii GP1 a GP2 se jezdí dokonce dvacet minut plus jedno kolo.
Jaké jsou vaše další sportovní plány?
V září se jede na Sardinii Mistrovství světa. Tam bych se ráda podívala a zkusila uspět v ještě větší konkurenci. Pojede se tam poprvé moje kategorie, tedy GP 4 Ladies na SEA DOO SPARK.
Pojďme se ještě podívat na techniku, kterou v kategorii GP 4 používáte.
Je to kategorie, kde se jezdí prakticky výlučně na sériových skútrech SEA DOO SPARK. Úpravy jsou minimální a týkají se vrtule, sání, sponsonů a řídící jednotky. Ostatní zůstává seriové.
Výkon je zvýšený z devadesáti na stodeset koní, maximální rychlost okolo devadesát kilometrů v hodině. Spark je lehký a odolný a je dobře, že v závodě máme všichni prakticky stejné stroje. Na letošní seriál mám připravené dva SEA DOO SPARK, abych mohla pokračovat, pokud by došlo k nějaké technické závadě nebo k poškození při nějaké nehodě, což se mi stalo loni na Adria Cupu, kdy do mne jedna závodnice narazila a praskl horní díl.
V jakých kategoriích se na ME jede?
GP 1 volná technika, cokoliv jakákoliv úprva
GP 2 seriový skútr s úpravami 15 % proti sériovému skútru
GP 3 jede se jen na Adrii ne na ME
GP 4 vlastně SEA DOO SPARK, velmi přísná pravidla a rovnocenné nářadí, který po každém závodě komisaři rozebírají první tři 110 koní
Jaká úskalí na jezdce čkají?
Dá se minout bójka omylem, nebo se na trati ztratit.
Vlny může také bójku nečekaně posunout a pokud jedu na těsno, můžu ji minout
Děkujeme za rozhovor
