S úspěchem a online se v úterý 14. prosince uskutečnila večerní aukce v Arthouse Hejtmánek v Praze-Bubenči. I letos se musela obejít bez publika, zájemců o předvánoční online nákup umění však i z tohoto důvodu spíše přibylo: dražbu přes domácí i mezinárodní prodejní portály sledovalo přes 200 dražitelů, přihazovalo se také telefonicky. Největším lákadlem byl obraz Midi de juste (Poledník) Josefa Šímy vydražený po napínavé licitaci za 8 060 000 korun. Nových autorských rekordů se dočkala i díla Juliana Fałata, Milady Marešové, Pavla Janáka, Otto Rothmayera, Jana Václava Mrkvičky, Milana Paštéky, Jaroslava Hořánka, Libora Vojkůvky a dalších umělců.
„Zájem lidí o online dražbu opět potvrdil naše očekávání,“ uvedl Tomáš Hejtmánek, majitel Arthouse Hejtmánek. Ten se jako jeden z mála aukčních domů zaměřuje také na staré a užité umění, nábytek, design, sklo, vzácné tisky, sochy či plastiky. Aukce nabídla i šperky, krásnou kolekci hodin a řadu dalších drobnějších cenností.
Celkem se prodala díla za více než 37 milionů korun, úspěšnost aukce byla 80,3 %. Všechny sumy jsou už uvedeny s aukční přirážkou 24 %.
Největší zájem vzbudil prodej obrazu Midi de juste (Poledník, 1958) Josefa Šímy vydražený za 8 060 000 korun. „Plátno zachycující okamžik pravého poledne, kdy věci i lidé nevrhají žádný stín, je vynikající ukázkou Šímovy tvorby z 50. let 20. století. Sám autor si ho velmi cenil obeslal jím několik výstav, včetně bienále v São Paulo,“ řekl Tomáš Hejtmánek.
K zajímavostem patřila i dražba Zimní krajiny (1906) polského malíře Juliana Fałata, dvorního malíře německého císaře Viléma II., jehož díla se objevují na trhu jen výjimečně: v Česku poprvé nabízený obraz tohoto umělce vyletěl z vyvolávací ceny 140 000 korun až na 6 944 000 korun.
Vysokého prodeje za 4 464 000 korun dosáhla i Rozvodněná Berounka (1925), zářivě barevná krajina v modrozeleném ladění od Václava Špály, připomínající slavná díla Paula Cézana.
V novém aukčním rekordu za 2 232 000 korun byl prodán portrét Bulharská dívka (1901) Jana Václava Mrkvičky, dosud největší a nejpropracovanější dílo tohoto malíře nabídnuté na českém trhu.
Nový autorský rekord padl i u Milady Marešové, jejíž magický výjev Na plovárně (1927) dosáhl sumy 1 612 000 korun.
Nad milion korun se dostala Krajina od Kameniček (1903-4) Antonína Slavíčka s autorovými ručně psanými poznámkami na okraji obrazu. Dílo se vydražilo za 1 054 000 korun.
Rekordního prodeje za 744 000 korun se dočkal obraz Trojicko-sergijevská lávra (1935) Kostantina Ivanoviče Gorbatova, jednoho z nejúspěšnějších umělců z řad ruských emigrantů 20.-30. let minulého století.
Autorského maxima – 806 000 korun – dosáhl i obraz Čekání u stolu (1984) slovenského umělce Milana Paštéky.
Se zájmem sledovaná licitace obrazu Květiny (1966) ceněného kubánského malíře René Portocarrery dosáhla částky 458 800 korun: dílo bylo přitom málem zničeno a vyhozeno, perfektně zrestaurovaná malba však u Hejtmánků našla nového majitele.
Z menších formátů známých umělců vzbudil zájem půvabný obrázek Žlutá bárka (1948) Jana Zrzavého (2 356 000 korun), zátiší Raci s artyčokem (1943) Cyrila Boudy (161 200 korun) nebo humorná kresba Vyznání lásky (1930) Josefa Lady (235 000 korun).
Z umění konce 20. století zaujal velkoformátový obraz Pocta Zdeňku Sklenářovi (1994) Jaroslava Hořánka. Prodán byl v autorském rekordu za 260 400 korun.
Svého kupce našel i obraz Eva s hadem (1999) naivistického malíře Libora Vojkůvky pocházející z pozůstalosti herečky Květy Fialové: portrét ženy, kterou je zřejmě sama herečka, vystoupal z vyvolávací ceny 22 000 korun až na 384 400 korun. I zde padlo dosavadní autorské maximum.
Trendy doby: nábytek a užité umění
Ze starého umění zaujala dřevěná světice (okolo roku 1420), krásná ukázka středoevropského sochařství, vydražená za 372 000 korun. Virtuózní řezbou byl i očistec z 1. poloviny 16. století, prodaný za 248 000 korun.
Z krásné kolekce hodin byly nejvýše vydraženy krbové hodiny Josefa Quoniama (okolo r. 1740) za 198 400 korun.
Setrvalý zájem kupců o bytové zařízení potvrdil prodej unikátní kubistické knihovny od významného architekta Josefa Gočára: skvost z mahagonového a černěného dřeva, připomínající svébytnou plastiku, získal nový majitel za 558 000 korun.
Rekord padl v případě Otto Rothmayera a jemu připsanou jídelnou ve stylu art deco: soubor bytového zřízení, včetně unikátního bifé, byl prodán za 260 400 korun.
„Nabídka zejména v kategorii nábytku je nabídka stále velmi pestrá a některé kusy lze oproti stavu před dvěma roky pořídit i za několikanásobně menší ceny,“ upozornil Tomáš Hejtmánek.
Z umění českého kubismu, u Hejtmánků vždy dobře zastoupeného, zaznamenal rekordní prodej zlato-bílý kávový servis s kuličkovými oušky (1911) navržený Pavlem Janákem. Ten se stal za 570 400 korun nejvýše vydraženým dílem tohoto autora v tuzemské aukci, čímž překonal tak ani ne půl roku staré Janákovo maximum držené právě u Hejtmánků. Vysoko vystoupala i kubistická dóza téhož autora z roku 1911, ta se prodala za 334 800 korun. Raritní kávový servis (1911) Vlastislava Hofmana navržený pro výrobní družstvo Artěl byl vydražen za 446 400 korun.
Z kolekce dosáhl nejvyšší ceny objekt Tři zlaté rybičky (1962) v Česku dosud nedraženého čínského umělce Wanga Yupinga (161 200 korun).
První prodej v tuzemské aukci zaznamenal také současný umělec Kryštof Hošek. Jeho plastika krysy v životní velikosti nazvaná Revolution Evolution! (2021) byla prodána za 161 200 korun.
