Mezilidské i enviromentální vztahy se vší svojí složitostí jsou třaskavým tématem první velké pražské výstavy malíře Václava Buchtelíka. Pod podvratným názvem Mood:DOOM (slovní hříčkou s anglickými slovy nálada a zánik ve formě palindromu, výrazu, který dává stejný smysl při čtení zleva i zprava), uvádí holešovická Bold Gallery nejnovější obrazový projekt tohoto výrazného ostravského vizuálního umělce a hudebníka, který společně s kurátorem Radkem Wohlmuthem připravil speciálně pro její prostor. „Zajímají mne hlavně odvrácené strany lidského bytí, v optimističtějších věcech necítím potřebnou tenzi a napětí,“ říká k němu stručně Václav Buchtelík, který těží z nejistot a úzkostí minulosti i přítomnosti, stejně jako z katastrofických vizí. Předlohou jsou mu často koláže z knih a tiskovin oficiální propagandy 70. a 80. let, které převádí na plátno a zvýrazňuje barevnými explozemi kadmiové oranže. Blízká je mu barokní extatičnost, která ale postrádá prvek naděje, útěchy či katarze. Na jejich místě pozorný divák najde ironii, odstup a temnou hravost.
Výstavu Mood:DOOM Václava Buchtelíka budou moci návštěvníci zhlédnout od 14. ledna do 13. února 2022 v Bold Gallery (U Měšťanského pivovaru 6a, Praha 7). Více informací na www.boldgallery.art.
„Jakkoli Buchtelíkova plátna mohou působit vizionářsky, a navzdory tomu, že se v některých případech jeho pochmurné obrazy naplňují, ve skutečnosti skoro vždy vycházejí z osobní mytologie, konkrétních stavů mysli a situačních konstelací. I proto je možné vnímat je jako kódované autobiografické zkratky,“ vysvětluje kurátor výstavy Radek Wohlmuth. „Své koncentrované prožitky a pocity ale přetavuje do obecnější vizuální i obsahové roviny.“ Buchtelík ve svých obrazech používá výrazné atributy, jako například hady nebo masožravé rostliny, ale i když si uvědomuje jejich tradiční význam, používá je jako intuitivní otevřené symboly. Bez ohledu na to, co zobrazuje, jsou středobodem jeho zájmu hlavně komplikované mezilidské i environmentální vztahy. Právě ty určují obsah jeho pláten, v nichž najdeme přiznaně kolážovitou stavbu, která pomáhá vytvořit pocit napětí a silné vnitřní dynamiky v konfrontaci člověka s hrozivým nebeským prostorem. „Divák pak může hledat odpověď na otázku, co takové scény vlastně zachycují. Jestli bezbrannost vůči temným silám přesahujícím lidský horizont, nebo naopak skutečnost, že tím opravdovým zlem je člověk, který jen sklízí to, co sám svým chováním zasel,“ doplňuje Wohlmuth.
Václav Buchtelík se narodil roku 1990 v Karviné. Po studiích užité malby u Aleše Hudečka na Střední umělecké škole v Ostravě pokračoval v letech 2010–2015 v Ateliéru malby Daniela Balabána na Fakultě umění Ostravské univerzity. Vedle malby pracuje také s kolážemi sestavenými z dobových knih a tiskovin ze 70. a 80. let, které mu slouží také jako předlohy pro díla, v nichž tematizuje rozličné formy úzkosti a děsu. Autor je dobře poučen historií umění a v jeho díle nalezneme různé nepřímé odkazy ke konkrétním obrazům nebo obdobím, například k barokní expresivitě. Vystavoval na skupinových i samostatných výstavách u nás a na Slovensku.
