Ostravská zoologická zahrada byla nově pověřena vedením evropského chovu šimpanzů. Již několik let ale také úspěšně řídí evropský chov v přírodě vyhubených siků vietnamských. K tomu vede i světovou plemennou knihu pro tyto vzácné jeleny.
Populace siků vietnamských v lidské péči roste díky programu řízenému Zoo Ostrava
V roce 2015 byla Zoologická zahrada a botanický park Ostrava na základě svého odborného renomé pověřena Světovou asociací zoologických zahrad a akvárií (WAZA) vedením světové plemenné knihy a řízením evropského záchovného programu (EEP) pro v přírodě vyhubený poddruh siku vietnamského (Cervus nippon pseudaxis). Od té doby se díky úspěšnému řízení chovu v lidské péči koordinovaného ostravskou zoo podařilo klesající populaci nejen výrazně stabilizovat, ale dokonce i početně zvýšit.
Neřízená populace by se zmenšovala
Přestože se jedná o vzácného obyvatele zoologických zahrad, není sika vietnamský pro některé jejich představitele příliš atraktivním. To ilustruje situace v severoamerických zoo, kde jeho chov není řízen a volně spěje k vyhynutí. Zatímco v roce 2015 chovaly čtyři zoo v USA 44 zvířat, o pět let později zbývá posledních 13 siků vietnamských ve dvou zoo.
Evropský úspěch pod ostravským vedením
Evropská populace byla v roce 2015 sice výrazně větší než severoamerická, ale bez aktivního řízení by nabrala stejně neblahý směr. Celkem v té době 30 zoologických zahrad chovalo 361 jedinců. Několik zoo ale rezignovalo na rozmnožování, zvyšovala se příbuzenská plemenitba a chyběla záložní stáda mladých samců. Po pouhých pěti letech velmi aktivního přístupu se podařilo situaci výrazně stabilizovat. Populace vzrostla na 422 jedinců ve 37 zoo. Téměř všechna stáda se vrátila do reprodukce schopného stavu. K evropskému programu se navíc postupně začaly připojovat i zoo, které nejsou členy Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA). „Dále se podařilo vytvořit dvě velmi důležitá samčí stáda sloužící jako důležitá genetická rezerva celé populace, podíl příbuzenské plemenitby klesl o 4 %, což je velmi výrazný posun v rámci tohoto důležitého koeficientu,“ vysvětluje koordinátor evropského chovu a držitel světové plemenné knihy siků Jan Pluháček.
Diplomacie ve jménu ohroženého jelena
Aby se toho podařilo dosáhnout, bylo třeba všechny záležitosti velmi detailně komunikovat se všemi zúčastněnými zoologickými zahradami. Klíčem k založení nových stád pak často byla přímá osobní jednání. Vytvoření důležitých samčích záložních stád pak významně pomohla dvě nová pravidla: (1) nový chovatel v programu by měl vždy svůj chov začít právě samčí skupinou a (2) náklady za transport do samčího stáda hradí zoo, kde se tito samci narodili. Za vlastní zvířata se v rámci programu EEP neplatí nic. „Tato námi navržená pravidla schválil výbor sedmi evropských zoo, které na fungování programu dohlíží,“ doplňuje Pluháček.
Jak se vytváří plemenná kniha a co z ní vyplývá?
Zoo Ostrava pravidelně získává záznamy zahrnující změny v počtech, jakož i veškeré údaje k chovaným jedincům ze všech zoo na celém světě chovajících tento poddruh. Údaje jsou následně podrobeny řadě analýz. Výsledky těchto analýz se pak stávají součástí plemenné knihy a jsou doplněny přehledy stávajících chovů, porodnosti, úmrtnosti a výměnami jedinců mezi institucemi. Plemenná kniha je poté rozeslána i s doporučeními k přesunům a k rozmnožování každému chovateli. „V posledním vydání plemenné knihy se tak můžeme dočíst, že k prvnímu listopadu 2020 čítala 435 individuálně rozlišených jedinců v 39 zoologických zahradách. Přičemž za poslední rok se narodilo dohromady 103 kolouchů a uhynulo 93 jedinců (29 samců, 59 samic, 5 jedinců neznámého pohlaví). K rozmnožení došlo ve 27 institucích“ uzavírá Pluháček.
Zoo Ostrava chová tohoto vzácného jelena od roku 1998. Současné stádo tvoří jeden chovný samec, čtyři dospělé samice a čtyři mláďata (tři samičky a jeden sameček) – viz video.
Zdroj: Pavel Vlček (foto) a Enrico Gombala (video).
