Při procházce předjarním areálem Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava, ale třeba i v parcích a na dalších lokalitách se už nyní hojně ozývají mnohé ptačí druhy, dříve než je obvyklé. Letošní mírná zima některé jarní projevy v naší přírodě uspíšila.
V únoru mnohdy ještě klesají teploty hluboko pod bod mrazu a na zemi leží sněhová pokrývka. Zkrátka zima v plném proudu. Ne ale letos. Některé únorové dny spíše připomínaly jaro. Teplé počasí tak vybudilo mnohé ptačí i jiné druhy k jarním aktivitám. Na venkově už registrujeme první migrující skřivany nebo čejky. V západních Čechách se dokonce objevili čápi. „To jsou ti, kteří v posledních letech namísto v Africe zůstávají zimovat už ve Španělsku,“ vysvětluje ornitolog Otakar Závalský a pokračuje: „Ve městech můžeme vidět první holuby hřivnáče.“
Ještě nápadnější jsou pak zvukové projevy ptáků, a to nejen zpěv kosů černých, sýkor koňader a brhlíků lesních, ale zejména bubnování všech druhů našich strakapoudů a datlů černých. Nesmíme zapomenout ani na oba naše druhy žlun – žlunu zelenou i žlunu šedou. Datlovití ptáci tlučou do stromů nejen proto, aby si opatřili potravu nebo vytesali hnízdní dutinu, ale slouží jim i k hájené svého teritoria. „A protože u strakapoudů vítězí při obhajobě hnízdních revírů ti, kteří bubnují nejhlasitěji, tak někteří vynalézaví jedinci k tomu používají nejen suché větve, ale například i plechové kryty lamp pouličního osvětlení a další podobné „zesilovače“. To pak je rachot, který nikdo nemůže přeslechnout,“ říká Otakar Závalský.
Zanedlouho můžeme slyšet také tklivý nápěv červenek obecných i pěknou píseň pěnic černohlavých. Nicméně na naše nejlepší pěvce – slavíky a žluvy hajní si musíme počkat až do konce dubna.
