První jarní květy začínají zdobit areál Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava. Sněženky patřící k prvním jarním poslům už postupně dokvétají a jejich místo zaujímají jiné, mnohem pestřejší květiny. Například se jedná o rané zakrslé kosatce dorůstající do výšky pouhých 10 cm.
Kosatce (Iris) patří k nejrozšířenějším trvalkám našich zahrad. Vědecký název rodu těchto rostlin pochází od řecké bohyně duhy, a to pro svou pestrobarevnost květů. Kosatce jsou květinami stejně tak královskými jako lilie nebo růže. Od velmi dávných dob zdobily nejednu královskou zahradu. Zřejmě se začaly pěstovat již před více než 7000 lety, ale první důvěryhodné informace o nich máme až z písma starověkého Egypta. V raném středověku byly jedním ze symbolů Panny Marie, heraldickým znakem franckých a potom i francouzských králů. Výběr barev a vůní je nepřeberný. Skupina kosatců zahrnuje zhruba dvě stovky druhů a na tisíc kultivarů. Ty největší mohou dorůst do výšky až jednoho metru, zakrslé kosatce mají sotva 10 cm.
Vzrůstem nejmenší kosatce na rozdíl od těch vyšších začínají vykvétat už v tomto předjarním období. „V areálu ostravské zoo lze aktuálně obdivovat krásu duhových květů na několika místech. Jedním z nich je trvalkový záhon před restaurací Saola, kde krásně kvetou tři kultivary trpasličích kosatců – kosateček Danfordův (Iris danfordiae), který má sytě žluté květy, a dva kultivary kosatce síťkovaného (Iris reticulata) – modrý (kultivar „Alida“) a fialový (kultivar „J. S. Dijt“),“ říká David Kubala z dendrologického oddělení.
Na pěstování nejsou kosatce náročné. Snesou každé stanoviště, ale nejvíc jim vyhovují slunná místa s propustnou chudou a vápenitou půdou. Největším nepřítelem kořenových oddenků je těžká a mokrá půda, v níž začínají uhnívat. „Můžeme proto půdu vylehčit říčním pískem. Oddenky se sází vždy jen mělce. Jejich horní část má zůstat na povrchu, pouze zahrneme kořeny. Rostliny se vysazují v zahradách hlavně v kombinaci s jinými letními či podzimními trvalkami,“ doporučuje David Kubala.
V tradičním a lidovém léčitelství byly všechny druhy kosatce využívány díky svým léčivým účinkům. Používaly se při rýmě, žlučových kamenech, průjmech, migréně či bolestech zubů. Používají se také například při výrobě aperitivů, likérů a dalších nápojů. Vlákna získaná z listů některých kosatců (např. Iris tenax) se používají na výrobu lan.
Foto: Monika Vlčková
