Pandemie koronaviru přinutila přibližně čtvrtinu českých kuřáků omezit, nebo se dokonce zcela zbavit závislosti na cigaretách. Podle lékařů za to nejčastěji mohl strach z případného horšího průběhu onemocnění. Zatímco pandemie do statistik kuřáků zasáhla, současné zdražování na ně podle odborníků mít dopad nebude. Kouření se přesunulo především mezi obyvatele s nízkým socioekonomickým statusem a nízkým vzděláním, kteří si jím kompenzují vyšší míru stresu, jenž na ně nyní dopadá. Před silnou závislostí, kterou vyvolává nikotin nejen v cigaretách, varují odborníci u příležitosti Světového dne bez tabáku. Ten připadá na 31. května.
„Závislí kuřáci si cigarety opatří vždy. I za cenu, že se musí omezit v jídle, vzdělání nebo jiných důležitých aktivitách. Vidíme to dobře na psychiatricky nemocných, kde je vysoké procento kuřáků. Třetina jejich čistého příjmu padne na cigarety. Vysoká cena cigaret je však účinnou prevencí – díky ní by mnoho mladých vůbec kouřit nezačalo,“ vysvětluje prof. MUDr. Eva Králíková, CSc., vedoucí Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Kuřáci podle ní velmi často tvrdí, že cigarety jim pomáhají zmírnit stres. „Realita je však taková, že přestože se po potažení z cigarety krátkodobě vyplaví hormony štěstí – především dopamin, zrychluje se srdeční akce kuřáka a do krve se vyplavují stresové hormony,“ dodává prof. Králíková.
Většina dospělých kuřáků se již v minulosti snažila své závislosti zbavit. Bez odborné pomoci to však zvládne jen 3–5 % z nich. Při intenzivní léčbě pod dohledem specialistů nekouří po roce přibližně 35 % kuřáků, kteří ji podstoupili. Možnosti této léčby hrazené ze zdravotního pojištění loni využilo jen 692 kuřáků, tedy pacientů s diagnózou F17. Pomoc lidé najdou v centrech pro závislé na tabáku nebo u plicních lékařů, kteří jsou garantem a iniciátorem programu včasného záchytu karcinomu plic.
Závislost na nikotinu vzniká podle odborníků již u dětí. Typický věk pro první cigaretu je 10–12 let. Po svých 18. narozeninách si poprvé zapálí jen jeden kuřák z deseti. Mezi dětmi jsou nyní velmi populární elektronické cigarety nebo nikotinové sáčky, které nepodléhají žádné regulaci. „Nikotinové sáčky nepatří mezi tabákové výrobky. Kdokoliv si je proto může koupit v libovolném množství. Nikotin v nich obsažený přitom způsobuje těžkou závislost. Z šetření prováděných zdravotními sestrami při osvětových akcích ve školách vyplývá, že zkušenost s touto návykovou látkou má polovina dětí v 5. a 6. třídách,“ upozorňuje prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. Nikotinové sáčky si uživatelé umisťují pod horní nebo spodní ret. Nikotin se jim tak do těla dostává ústní sliznicí, což s sebou nese především riziko vzniku závislosti.
V žebříčku škodlivosti nikotinových výrobků jsou však na prvním místě stále cigarety. Pro dlouholeté kuřáky proto fungují preventivní programy pro záchyt vážných plicních onemocnění, za která cigarety mohou nejčastěji. „Letos jsme jako jedni z prvních v Evropě spustili program časného záchytu rakoviny plic. Praktičtí lékaři oslovili více než 1 000 lidí. Máme radost, že se projekt rozjíždí a spolupráce mezi praktickým lékařem, pneumologem a radiologem se daří,“ říká prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová, místopředsedkyně ČPFS a předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů. Program míří na osoby mezi 55. a 74. rokem, kteří kouří buď po dobu 20 let asi 20 cigaret denně, nebo 10 let přibližně 40 cigaret za den. Rakovinu plic odhalí lékaři ročně u 6 500 jedinců. V drtivé většině případů je bohužel doposud nemoc už ve fázi, kdy ji nelze operovat. Cílem preventivního programu je zachytit rakovinu v časných stadiích, a zvýšit tak šance nemocného na úplné uzdravení.
Do konce letošního roku se kuřáci mohou zapojit také do programu časného záchytu chronické obstrukční plicní nemoci. Lékaři prohlídku doporučují lidem ve věku 40–69 let, kteří kouří po dobu minimálně 10 let jednu krabičku denně a při rychlejší chůzi je trápí dušnost. Za 90 % případů této nemoci totiž může cigaretový kouř. „Program jsme spustili už v roce 2018, v době pandemie covid-19 však obecně klesl počet preventivních prohlídek, při kterých se lidé vhodní do tohoto programu, detekují. V ordinacích plicních lékařů se zatím podařilo vyšetřit téměř 1 000 pacientů. U třetiny z nich jsme objevili onemocnění CHOPN, což je mnohem více, než jsme předpokládali.“ dodává PhDr. Karel Hejduk z Národního screeningového centra. Zájemci o vyšetření se mohou obracet na ordinace, jež jsou uvedeny na webu screeningy.cz/zdraveplice.
