Žirafa, sob a hříbě koně Převalského patří mezi nejčerstvější přírůstky v liberecké zoo

Poslední květnový týden přišla v liberecké zoo na svět mláďata hned u tří ohrožených druhů kopytníků. Nové přírůstky tak mohou návštěvníci nyní spatřit i ve výběhu koní Převalského, žirafy Rothschildovy a soba karelského. Všechna zmíněná mláďata obývají své expozice společně se stádem již od prvních dní, a tak jsou pro návštěvníky zoo při troše štěstí snadno pozorovatelná.

„Právě mláďata jsou jedním z největších lákadel návštěvníků zoologické zahrady. Celé rodiny se opakovaně vracejí a sledují, jak mláďata jednotlivých druhů rostou. V „přímém přenosu“ tak mají příležitost vidět proměnu života v zahradě“, láká na návštěvu zahrady Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Žirafa Rothschildova

Malá žirafa Rothschildova přišla na svět v úterý 24. května. Jedná se o 48. mládě narozené v liberecké zahradě od počátku chovu v roce 1985. „Porod proběhl bez komplikací v brzkých ranních hodinách. Když přišli chovatelé ráno do práce, mládě se již pokoušelo stavět na své ještě vratké nohy,“ říká zoolog Luboš Melichar. Prvotní rychlá vizuální kontrola prokázala, že se jedná o samičku.

Žirafa Rothschildova patří k nejvzácnějším poddruhům žiraf. Ve volné přírodě v Keni a Ugandě se vyskytuje pouze posledních přibližně tři tisíce jedinců a poddruh je tak bezprostředně ohrožen vyhubením. Všechny žirafy chované v lidské péči jsou zahrnuty do Evropského záchovného programu (EEP) a díky úspěšným chovům a nezištné spolupráci zoologických zahrad se daří držet jejich stavy na uspokojivém počtu.

 

Sob karelský

Další čerstvý přírůstek je od soboty 22. května k vidění ve výběhu vzácných chladnomilných sudokopytníků sobů karelských. Jedná se druh, který je v zoologických zahradách zřídka k vidění, a i úspěšné odchovy bývají spíše vzácností. Zoo Liberec chová ohrožené soby karelské od roku 2013 a rozmnožit se se jim podařilo teprve potřetí.

Sob karelský se ve volné přírodě vyskytuje výhradně ve Finsku, a to ve dvou izolovaných subpopulacích, východní a západní. Každá z nich čítá jen něco přes 1 000 jedinců. Už na počátku 19. století málem vyhynul. „Populaci zachránila a obnovila zvířata dovezená z oblasti zvané Karélie, která se nachází mezi Finskem a Ruskem. Tam přežíval malý zbytek populace. Díky této translokaci a intenzivní ochraně došlo ve Finsku k jeho obnově a druh se začal v 70. letech minulého století úspěšně šířit. Několik let už také probíhají úspěšné snahy o reintrodukci,“ vysvětluje Melichar.

Na rozdíl od ostatních jelenovitých kopytníků mají samice soba karelského stejně jako samci vyvinuté parohy, i když nejsou tak mohutné. Paroží u samic může sloužit k vyhledávání potravy, zatímco samci ho používají výhradně v soubojích se soky.

 

Kůň Převalského

O nového jedince se v přecházejících dnech rozrostlo i stádo koní Převalského. Jedná se o samce, který se narodil téměř ve stejný čas jako sob karelský ve vedlejším výběhu. „Jsem rád, že se chovu koní Převalského v Liberci daří a díky pravidelným odchovům tak můžeme významnou měrou přispívat k posílení populace tohoto ohroženého druhu, který byl v 60. letech minulého století dokonce v přírodě vyhuben, “ dodává Melichar.