S Michalem Prokopem zazpívá Dan Bárta a Circus Ponorka

Pátek 16. prosince jistě už každý posluchač dobré hudby má zvýrazněn v kalendáři, protože ví, že v tento večer se odehraje ve Velkém sále pražské Lucerny další Vánoční koncert Michala Prokopa a jeho kapely Framus Five, která letos slaví neuvěřitelné 55. výročí svého založení. Vstupenky v síti Ticketportal rychle mizí, a to přesto, že byla dosud pod pomyslnou pokličkou ukryta jména tolik oblíbených Prokopových hostů, kteří nejen zazpívají vlastní písničky, ale také podniknou společně s Michalem Prokopem jednorázový muzikantský výlet neprobádaným směrem. Právě nyní přichází chvíle, kdy pokličku odkrýváme a uvádíme jména, která program Vánočního koncertu výrazně posílí: Circus Ponorka a Dan Bárta.

Děkujeme všem za zájem o tradiční vánoční koncert, který s Michalem Prokopem a jeho Framus Five každoročně, včetně výjimečných hostů, pořádáme již dlouhé roky. V prodeji jsou poslední vstupenky na sezení i stání. Zvýhodněná cena platí do neděle 20. listopadu,“ říká organizátor koncertu.

Pod názvem Circus Ponorka se skrývá sólový projekt kytaristy, zpěváka a autora písniček Honzy Ponocného, který tolik uhranul publikum mimo jiné na letošních Krásných ztrátách Live ve Všeticích, jejichž tradičním hudebním garantem je právě Michal Prokop a proto tohle spojení na Vánočním koncertě není tak velkým překvapením. Výčet Ponocného dosavadních aktivit je ohromující. Do 90. let vstoupil po boku Ivana Hlase, poté založil s nedávno zesnulým americkým muzikantem Bradleym Strattonem jednu z nejpopulárnějších kapel první půle „devadesátek“ Circus Praha. Jako vyhledávaný sideman a kapelník doprovodných skupin strávil 25 let po boku Ivana Krále, 23 let vedle Mekyho Žbirky, více než 26 let už hraje s Václavem Koubkem. Vedle toho se věnuje skládání písniček pro široké spektrum zpěváků, divadelní a filmové hudbě (je výhradním autorem soundtracků ke snímkům Alice Nellis) a hudební produkci. Circus Ponorka je ale Honzovým sólovým a vysloveně srdečním projektem. Obložen všemožnými elektronickými zařízeními a vybaven jedinou kytarou dokáže pomocí smyček a dalších efektů zmnožit zvuk svého nástroje i zpěvu do podoby celé kapely, od bicích přes basu, několik kytar, až třeba po dětský sbor. A to vše na bázi chytlavých, chytře vymyšlených písniček.

Kdo na začátku devadesátých let sledoval mimořádně úspěšnou hardrockovou kapelu Alice, určitě by neodhadl, jakou cestou se bude její už tehdy skvělý zpěvák Dan Bárta vyvíjet. První porevoluční dekáda byla pro Dana Bártu obdobím neuvěřitelných žánrových zvratů, při kterých se ale vždycky držel na nejvyšších příčkách popularity (o tom ostatně svědčí to, že zpěvákem roku byl jmenován poprvé v roce 1994 a pak opakovaně v průběhu dalších dvou dekád ještě desetkrát). Zpíval rock s kapelou Die El. Eleffant, nastoupil funkovou cestu po boku Romana Holého v jeho J.A.R. a tanečnějších Sexy Dancers. Vedle toho prošel tvrdou muzikálovou praxí v nejúspěšnějším českém muzikálu Jesus Christ Superstar, posléze i v Evitě. S přelomem století u Bárty nastal zlom. Začal spolupracovat s převážně jazzovými muzikanty, zejména ve vlastní autorské fusion kapely Illustratosphere, ale také jako nepravidelný spolupracovník vysloveně jazzového Robert Balzar Tria. Našel zcela nový vyjadřovací jazyk, silný autorský rukopis a v neposlední řadě nový okruh publika.