Museum Kampa chystá výstavy Ronyho Plesla, Michaela Rittsteina nebo přehlídku světové módy 60. – 80. let

V roce 2023 oslaví Museum Kampa 20 let od svého založení a k výročí si nadělila velmi pestrý  a bohatý program. Kromě nově otevřené stálé expozice mapující dílo Františka Kupky a Oto Gutfreunda budou v budově Sovových mlýnů k vidění třeba skleněné sochy Ronyho Plesla, které    v loňském roce vystavoval na nejprestižnější světové přehlídce umění Biennale Arte 2022 v Benátkách, přehlídka světové módy zasazena do kontextu dobového výtvarného umění či obrazy zásadního představitele expresivní figurální malby Michaela Rittsteina.

 

Od začátku dubna bude v hlavní budově musea probíhat velká výstava Ronyho Plesla. Půjde o rozšířenou verzi jeho výstavy „Stromy rostou z nebe“, s níž se v loňském roce zúčastnil Bienále v Benátkách. Plesl ve své tvorbě osobitým způsobem rozvíjí tradici české skleněné plastiky. Výstava v Museu Kampa bude jeho první větší výstavou v České republice po sedmi letech, naposledy vystavoval na podzim 2016 v pražském Belvedéru. V horním patře musea se současně uskuteční výstava ke 100. výročí narození Zbyňka Sekala. „Letošním rokem začíná série stých výročí narození řady předních osobností českého umění 60. let. V roce 1923 se narodili třeba také Běla Kolářová, Daisy Mrázková nebo Andrej Bělocvětov. Rádi bychom udělali výstavy všem jmenovaným, ale to bohužel není v našich možnostech. Výstava Zbyňka Sekala navíc bude součástí série výstav, které se letos uskuteční v Německu a v Rakousku, u kterých spolupracujeme na katalogu,“ vysvětluje šéfkurátor Musea Kampa Jan Skřivánek.

Hlavní letní výstavou bude přehlídka světové módy 60. až 80. let, kterou Museum Kampa chystá ve spolupráci s litevskou Vassiliev Foundation. Výstava bude pracovat s konfrontací šatů předních světových módních domů s uměleckými díly ze stejné doby. Půjde tedy nejen o výstavu módy, ale i o představení dvou významných soukromých sbírek a o dialog mezi volným a užitým umění. Ve dvou horních patrech musea pak bude k vidění retrospektiva Lubomíra Přibyla, který v červnu oslaví šestaosmdesát let a který je příkladem pozoruhodné osobnosti českého poválečného umění, jehož tvorba však není příliš známa.

 

Závěr roku bude patřit obrazům Michaela Rittsteina (*1949). Malíř zde představí výběr ze své starší tvorby od konce 70. let do současnosti, ale také několik nových velkoformátových obrazů. Mělo by jít hlavně o díla, která chyběla na jeho minulých výstavách, včetně obrazů, které se v posledních letech objevily na aukcích v zahraničí. V horním patře se zároveň uskuteční výstava malíře a grafika Františka Tichého (1896–1961) a o generaci mladšího fotografa Václava Chocholy (1923–2005). Soubor Tichého obrazů, kreseb a grafik na ní doprovodí výběr z Chocholových fotografií z malířova ateliéru. V sále tzv. Konírny se na podzim ještě uskuteční výstava socha Jana Hendrycha (*1936), který realizuje odlitek sochy sv. František pro náhrobek Jana a Medy Mládkových v Rosicích u Brna, a výstava Aleny Foustkové (*1957), která ve svých obrazech a objektech tematizuje otázky týkající se stavu současného světa a moci médií.

 

 

Aktuálně v Museu Kampa do 12. února probíhají výstavy Stanislava Kolíbala a architekta Josefa Pleskota. Výstava Knihy a stavby představuje méně známou kreslířskou a ilustrátorskou tvorbu Stanislava Kolíbala, který s prosinci oslavil devadesáté sedmé narozeniny. Výstava s jednoduchým názvem Města se pak na příkladu Ostravy-Vítkovic, Litomyšle a Prahy ohlíží za čtyřiceti lety architektonické tvorby Josefa Pleskota. Od 17. ledna pak bude otevřena první letošní výstava Kateřiny Černé – Sny zaznamenané, která představí autorčiny obrazy a textilní koláže z 60. až 80. let. V prosinci také prošla drobnou reinstalací stálá expozice věnovaná dílu Františka Kupky, která byla obohacena o několik dalších zápůjček ze soukromých sbírek v čele s obrazem Antropoides, jehož prvním vlastníkem byl malířův přítel a mecenáš Jindřich Waldes.