I ti největší premianti si ze studentských let jistě vybaví situace, při kterých se pořádně zapotili. Dnešní doba navíc přinesla studentům nové výzvy v podobě online vyučování, jenž klade zvýšené nároky zejména na žáky posledních ročníků základních a středních škol. Studentům na Mladoboleslavsku, kteří se připravují na maturity nebo na přijímací zkoušky, snad i letos alespoň přinese štěstí Latinská babička. Tedy hlavně těm, kteří vědí, kde ji hledat. Orientovat se v historii regionu totiž někdy není vůbec na škodu.
Bytná, která zkoušela studenty z latinských slovíček
Anna Drobná žila v Mladé Boleslavi v devatenáctém století. Svou přezdívku Latinská babička si vysloužila i díky výborné znalosti latiny, kterou údajně jako jedna z mála žen v té době získala díky svému otci. Přestože jí samotné se žádného vysokého vzdělání nedostalo a nebyla ani učitelkou, svůj život zasvětila studentům zdejšího piaristického gymnázia, které zkoušela především z latinských slovíček. Šest z nich dokonce našlo ubytování v jejím domě na Starém městě naproti dnešní bystě Bedřicha Smetany. V domku, který už nestojí, provozovala také krámek s různými hospodářskými potřebami.
„Její“ studenti měli samé jedničky
V té době se na školách vyučovalo jen několik předmětů. Kromě čtení, psaní a počtů byl součástí osnov zeměpis, dějepis, přírodopis a latina. Ti, kteří bydleli u Latinské babičky, byli premianti. Pro své studenty tehdy byla téměř druhou matkou, starala se o ně a pomáhala jim, aby ve škole prospívali na výbornou. Žáci v té době museli odříkávat učební látku téměř doslova, což nebylo vůbec snadné. Na léta strávená u Anny Drobné rád vzpomínal také spisovatel František Schulz, který jí věnoval jeden ze svých románů. V knižním příběhu Latinské babičky věrně popsal všechny reálie i drobné postavičky nebo objekty, které si zapamatoval.
Nešťastná láska ke knězi
V mládí se Anna Drobná nešťastně zamilovala do zdejšího oblíbeného vlasteneckého profesora, kněze Karla Hynka, který ovšem v roce 1804 z Mladé Boleslavi odešel. Později se provdala za mnohem staršího vdovce, se kterým vyvdala také dceru, kterou po jeho smrti sama vychovávala. Své vlastní děti Latinská babička neměla. Hynek se do Mladé Boleslavi vrátil až po čtyřiadvaceti letech, kdy se stal třídním učitelem jejího nevlastního vnuka Františka Hradce.
Více než sto let starý zvyk
Anna Drobná zemřela v roce 1855 ve věku pětaosmdesáti let, pochována je na Havelském hřbitově v Mladé Boleslavi. Studentský zvyk pokládat k jejímu hrobu květiny a prosit o přímluvu u maturitních zkoušek byl před několika lety obnoven, historie pokládání kytice však podle historiků sahá až do devadesátých let devatenáctého století a stojí za ním Spolek Paní a dívek. Tradice přetrvala až do druhé světové války a znovu ožila v roce 2003, kdy byl Havelský hřbitov po rekonstrukci znovu otevřen.
Zapomenuté příběhy Mladoboleslavska
Podobných kouzelných historek, které i třeba vyústily v krásný zvyk přetrvávající dodnes, se v regionu traduje spousta. Ať už se jedná o příběhy jednotlivců, rodin, zájmových spolků nebo třeba firem, žádný z nich by neměl být nikdy zapomenut. I proto vznikla v loňském roce výzva Nadačního fondu ŠKODA AUTO a Bohemian Heritage Fund s názvem Zapomenuté příběhy Mladoboleslavska, jejímž cílem je vytvořit kolektivní paměť regionu. Příběhy, ale i archivní fotografie nebo vzácné a raritní artefakty mohou sdílet všichni občané mladoboleslavského regionu až do 30. dubna 2021 a za nejzajímavější příběhy získat i finanční odměnu. Více informací najdete na www.kulturamazelenou.cz.
