Výstavu autora legendární postavičky Ferdy Mravence a jeho přátel, českého spisovatele, novináře, kreslíře a ilustrátora knih pro děti Ondřeje Sekoru bude možné v pražské Galerii Villa Pellé navštívit až do 21. května. Ve třech galerijních patrech výstava představuje vedle Sekorovy ikonické tvorby i jeho takřka neznámá díla. Jsou na ní k vidění originály jeho slavných i méně známých knižních ilustrací, novinové kresby a karikatury, ale i loutky vytvořené podle jeho návrhů. Výstava neopomíjí ani autorovu soukromou malířskou tvorbu. „Zájem veřejnosti nás opravdu velmi mile překvapil a můžeme hovořit o jedné z nejúspěšnějších výstav v historii galerie. Na výstavu doposud zavítalo více jak 10 000 návštěvníků od těch nejmenších po seniory. Od počátku jsme výstavu koncipovali tak, aby si na ni přišly na své děti i starší generace. Díky kreativnímu a objevnému pojetí kurátora Tomáše Prokůpka byl náš záměr dle ohlasů a zájmu naplněn,“ hodnotí ředitelka Villy Pellé Vladana Rýdlová a dodává: „aktuálně jednáme o uvedení výstavy i v zahraničí. Byli bychom rádi, kdyby se podařilo zajistit její pokračování i na dalších místech.“
Výstava vznikla ve spolupráci s Moravským zemským muzeem a Kunsthalle Praha a obsahuje výpůjčky z bohatých fondů několika sbírkotvorných institucí, ale i od soukromých sběratelů. Doprovázely ji prohlídky s kurátorem a tematické edukační tvůrčí dílny, které galerie Villa Pellé tradičně připravuje. V rámci doprovodných programů navštívilo výstavu přes tisícovku žáků z více než padesáti převážně pražských škol. „Zájem nejen základních ale i mateřských škol nás skutečně překvapil. Je vidět, že Ondřej Sekora není zapomenutým autorem a postavičky typu Ferdy Mravence dokážou zaujmout i dnešní děti,“ dodává ředitelka galerie Vladana Rýdlová.
Kurátorem výstavy je Tomáš Prokůpek, původem architekt, který v současnosti působí jako badatel a historik v oblasti československé komiksové tvorby a vedoucí Oddělení dějin literatury Moravského zemského muzea v Brně. Podle svých slov to bylo právě v Moravském zemskému muzeu, kde dostal na starosti Sekorovu pozůstalost a měl možnost tak důkladně proniknut do jeho tvorby. „Sekorova všestrannost vždy poněkud komplikovala plné docenění jeho díla. V každé umělecké disciplíně byl vnímán trochu jako vetřelec, mezi literáty jako píšící výtvarník, mezi výtvarníky jako kreslící literát a dost podobně i v dalších oborech,“ zamýšlí se Tomáš Prokůpek a dodává: „Chceme ukázat jak Sekorovu povědomou tvář, tak připomenout polohy, které jsou stále známé spíše jen specialistům na dané oblasti.“ Výstava reflektuje všechny důležité autorské polohy Ondřeje Sekory, který nezanechal stopu jen v dějinách české žurnalistiky a literatury pro děti a mládež, ale i v oblastech sportu, divadla, audiovizuálních médií a komiksu.
Ondřej Sekora se narodil 25. září 1899 v Králově Poli, dnes městské části Brna. V roce 1918 byl odveden jako jednoroční dobrovolník do rakouské armády. Po válce studoval práva v Brně, ale studia nedokončil a v roce 1921 nastoupil do brněnské redakce Lidových novin, kam přispíval karikaturami, kresleným humorem, obrázkovými seriály, ale i sportovními reportážemi. V letech 1923–1924 působil jako zahraniční dopisovatel v Paříži, odkud referoval o dění na letní i zimní olympiádě, a v roce 1927 absolvoval jako reportér v doprovodném voze slavnou Tour de France. Vřelý vztah ke sportu ho přivedl také k ragby, jako první přeložil jeho pravidla, trénoval několik týmů a působil také jako rozhodčí. V Paříži, kde pobýval i v letech 1927–1928, navštěvoval rovněž výtvarné kurzy v akademii na Montparnassu a na přelomu 20. a 30. let vytvořil první cyklus olejů a pastelů inspirovaných Henrim Rousseauem.
Sekorův obrázkový seriál Ferda Mravenec začal v Lidových novinách vycházet 1. ledna 1933. Původní komiksy obsahovaly i dosti drastické válečné scény a teprve v jejich následné prozaické úpravě získal Ferda svou definitivní podobu, která je dětem dodnes blízká. Úspěch knížek s Ferdou Mravencem mu otevřel dveře ke spolupráci s divadlem, rozhlasem a filmem. V letech 1941-1942 byl ve filmových ateliérech ve Zlíně v režii Hermíny Týrlové natočen první filmový Ferda Mravenec. V té době už byl Ondřej Sekora bez práce, výpověď z Lidových novin dostal kvůli židovskému původu své druhé manželky Ludmily Roubíčkové a sám byl na konci války internován v pracovním táboře. Po okupaci spoluzakládal satirický týdeník Dikobraz a v časopise Mateřídouška se vrátil k obrázkovému seriálu o Ferdovi. Od počátku 50. let byl ve svobodném povolání a věnoval se především knižní tvorbě. V roce 1964 prodělal mozkovou mrtvici, která ukončila jeho umělecké aktivity. Zemřel 4. července 1967.
Výstavu Ondřej Sekora známý i neznámý, která představuje Ondřeje Sekoru jako malíře, ilustrátora, redaktora a autora loutek, je možné navštívit do 21. května 2023. Více informací na www.villapelle.cz.
