Jestli je někdo, kdo si užívá horkých letních dnů, tak jsou to jednoznačně lvi pustinní z táborské zoologické zahrady. Lev Simba a jeho o rok starší partnerka Luena nevynechají jedinou příležitost vystavit svá atletická těla hřejivým slunečním paprskům. Návštěvníci je tak nejčastěji mohou vidět na vyvýšených terasách, kde na slunci dokáží proležet většinu dne. Není se co divit, pochází totiž z těch nejteplejších oblastí zeměkoule. Na vedra jsou proto z Afriky zvyklí a dokáží se jim bez problémů přizpůsobit. Lvům z táborské zoo sice nevadí ani chladné dny, ale co si budeme povídat. Teplé slunce je nejlepší. Na rozdíl od táborských lvů si však při slunění dejte pozor a používejte opalovací krém s dostatečným ochranným faktorem.
V ZOO Tábor žijí dva lvi pustinní, samec Simba a lvice Luena. Lvi obývají stepní, lesostepní a polopouštní oblasti převážně východní a v menší míře i západní subsaharské Afriky v počtu 20 až 30 tisíc kusů (nejnižší odhady hovoří o pouhých deseti tisících). Jsou to společenská zvířata a loví ve smečkách. Jejich nejčastější kořistí jsou velcí savci, především kopytníci. Většinou loví samice, samci se lovu účastní jen výjimečně. Ačkoliv loví samice, přednostní právo na ulovenou kořist má vždy dominantní samec.
U lvů se projevuje výrazný pohlavní dimorfismus, hlavním a určujícím rysem lvích samců je jejich hříva. Hlavní role hřívy spočívá v rozpoznání „kvality samce“. Její velikost a zbarvení je znamením kondice, přičemž se zdá, že lvi vnímají tmavou barvu jako signál dominance. Hříva také chrání hrdlo samce v boji s jiným lvem. Většinu dne odpočívají, dokážou prospat až 20 hodin denně. Lvi se páří v jakémkoliv ročním období. V průběhu páření, které trvá několik dní, kopuluje pár pravidelně dvacetkrát až čtyřicetkrát denně. Tento druh je zařazen na seznam CITES. Na listině ohrožených druhů IUCN je africká subpopulace označená jako zranitelná, indická subpopulace jako ohrožená.
Foto: Zoo Tábor
