Sotva se po vylíhnutí rozkoukalo, už bojovalo o život. Mládě tučňáka Humboldtova vyhodil z hnízda agresivní sousedský pár už v 19. den jeho života. Zdánlivě mrtvé ptáče však zachránil tým chovatelů a dnes už ho mohou pozorovat návštěvníci Zoo Praha v expozici Pavilonu tučňáků.
„Je to obrovský bojovník, zázračné mládě. Dva dny strávil v péči veterináře a poté jsme ho doslova vypiplali, protože už se nemohl vrátit ke svým rodičům. Pouto mezi nimi bylo narušeno,“ popisuje své snažení vrchní chovatel Jakub Mezei. „Krmili jsme ho přes sondu, poté speciální instantní kaší, pak uměle natrávenými rybami. V necelých dvou měsících konečně přešel na celé ryby, kterými krmíme dospělé tučňáky.“
Ani přechodem na běžný krmný režim ale úsilí chovatelů nemohlo skončit. Malý opeřenec totiž po dlouhé době v chovatelském zázemí neznal ostatní tučňáky a dokonce se jich bál. Myslel si, že patří k lidem. Chovatelé ho tak museli nechat jeho druhům postupně přivykat, avšak i to se díky trpělivosti nakonec zdařilo.
Návštěvníci dnes malého tučňáka naleznou v expozici poblíž hlavního vchodu. Ve třicetihlavém hejnu ho rozpoznají snadno – mládě sice už přišlo o své prachové peří, avšak stále nemá typicky černobílý šat a je zbarveno došeda. Podobu dospělců zcela získá až na konci příštího léta. Zatím není ani jasné jeho pohlaví.
Rodiči malého tučňáka jsou samec Dvojtečka a samice paní Dvojtečková. Právě pro každého jedince unikátní vzor teček na břiše umožňuje chovatelům rozeznávat jednotlivé tučňáky ve třicetihlavém hejnu. Foto Tereza Šolcová, Zoo Praha
„Zdali jde o samici či samce spolehlivě odhalí až krevní testy, na jejichž výsledek aktuálně čekáme. Definitivní jméno tedy zatím mládě nemá. V týmu chovatelů tučňáků jsme tu tři a každý mu říkáme jinak – ve hře je Buřtík, Láska a Štístko. Jsme tedy připraveni na obě rodové varianty a v záloze máme i smírčí střední rod,“ doplňuje Mezei.
S mládětem se mohou návštěvníci dobře seznámit při komentovaném krmení tučňáků, které probíhá v létě každý den od 11 hodin. Zoo Praha chová tučňáky Humboldtovy od začátku 60. let 20. století a patří k jejich úspěšným evropským chovatelům. V pořadí jde již o 135. mládě tohoto druhu v historii pražské zoo, svým příběhem však vyniká.
