České matky jsou podle průzkumu premiantky v kojení První srpnový týden se po celém světě slaví Světový týden kojení

Podle nedávného průzkumu mezi pediatry je v Česku po propuštění z porodnice kojeno v průměru 90 % novorozenců a ve věku 6 měsíců je podle pediatrů stále kojeno 61 % dětí. Kojení je nejpřirozenější a nejlepší forma výživy dítěte a matkám prospívá po zdravotní i emocionální stránce. Mateřské mléko obsahuje všechny potřebné látky pro růst a vývoj imunitního systému dítěte.

 

Nadační fond 1000 dní do života zrealizoval ve spolupráci s Odbornou společností praktických dětských lékařů ČLS JEP mezi českými pediatry průzkum, který potvrdil dlouhodobý trend vysoké míry kojení v České republice. „Výsledky průzkumů za poslední tři roky ukazují, že v České republice kojí při propuštění z porodnice devět žen z deseti. Ve věku šesti měsíců dítěte nadále exkluzivně kojí více než 60 % matek. Nejvyšší míra kojení je podle nejnovějších zjištění zaznamenána v Olomouckém kraji, kde při propuštění z porodnice kojí až 97 % žen a v šesti měsících stále 74 %,“ uvádí MUDr. Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP.

 

Aktuální průzkum Nadačního fondu 1000 dní do života zrealizovala společnost Nielsen IQ na vzorku 156 všeobecných lékařů pro děti a dorost v České republice.

 

V porovnání s ostatními zeměmi Visegrádské čtyřky jsou české matky premiantkami v kojení. Podle dostupných údajů je na Slovensku v šesti měsících kojena zhruba polovina kojenců, v Maďarsku je to jen každé čtvrté dítě. V Polsku je v půl roce vedle podávání příkrmů kojených ještě 54% dětí, plně kojených je jen 6%.

 

Lidské zdraví do značné míry závisí na vnějších podmínkách, zejména na správné výživě v prvních 1000 dnech života. Podle průzkumu nejčastějším nedostatkem ve výživě kojenců a batolat je, že rodiče zavádějí do pravidelné stravy dítěte nevhodné a nezdravé potraviny. Až 16 % kojenců a batolat konzumuje solené, uzené, konzervované potraviny či dokonce polotovary. Problematickým je ale také nepřiměřeně dlouhé exkluzivní kojení a odklad zavádění příkrmů ze strany rodičů, které pediatři evidují u 10 % dětí. Přitom příliš časné, ale také velmi pozdní zavádění alergenů do stravy dítěte může zvýšit riziko výskytu potravinové alergie a rozvoj dalších alergických onemocnění. Je třeba mít na paměti, že ochutnávka ještě není plnohodnotným příkrmem a nemůže tak být považována za náhradu mléčné dávky. Díky Nadačnímu fondu 1000 dní do života byl rodičům zpřístupněn online nástroj Nutricheq – https://www.1000dni.cz/nutricheq/. Dotazník vznikl ve spolupráci s lékaři a pomáhá rodičům odhalovat nedostatečnou nebo naopak nadměrnou konzumaci některých druhů potravin či živin nebo hrozící podvýživu, či nadváhu dítěte.

 

„Smyslem Nadačního fondu 1000 dní do života je zdůraznit důležitost správného stravování kojenců a batolat v Česku a upozornit na nedostatky v jejich výživě, protože dlouhodobé zanedbávání správné výživy v raném věku může mít neblahý vliv na celkové zdraví jedince v dospělosti. Věříme, že naše snaha se zúročí v podobě reálné pomoci pro pediatry, praktické formy vzdělávání pro rodiče i celkové informovanosti široké veřejnosti,“ dodává Monika Ihnatková, členka dozorčí rady Nadačního fondu 1000 dní do života.