Inspektorka Kim Stoneová už viděla ledacos, ale pohled na oběť, která se našla v místní průmyslové zóně, vyrazí dech i jí. Když poté Kim oznámí zdrcující zprávu manželce zavražděného, Dianě Phippsové, nemůže se ubránit pocitu, že na ženině reakci nebylo něco v pořádku.
A pak Diane a její rodina zmizí, v přírodní rezervaci je objevena další mrtvola a Kim se svým týmem narazí na stopu, která spojuje oba případy. Má to však háček – tajemství téhle stopy je přísně střeženo. Dokonce i některými z Kiminých kolegů…
Další jedinečný, napínavý příběh od královny současné krimi.
Ukázka z knihy:
Dívám se, jak usedá na lavičku. Chodí sem každý den a já se na ni každý den dívám.
Na co myslí? Co cítí? Jakou vzpomínku se v sobě snaží vyvolat, když si den co den sedá na stejné místo?
Na vstup do parku mám dobrý výhled, odsud ze své garsonky, kterou vlastně tvoří jediná, relativně velká místnost, v níž je všechno potřebné. Je tu vidět jistá snaha nějak od sebe oddělit jednotlivé zóny. Dvoumetrový čtverec studeného lina pod výlevkou, dvouplotýnkovým vařičem a špajzovou skříní. K mytí nádobí slouží mísa ve výlevce.
Kovový pásek vyznačuje přechod mezi linem a kobercem, který pokrývá podlahu ve zbytku místnosti. Je zátěžový, béžový a škrábe mě do nohou, ale je čistý, bez děr. V protějším rohu stojí jednolůžko a komoda, u okna dvě židle. Jedna je otočená směrem ven, druhá k malé televizi přidělané na zdi vpravo od dveří koupelny.
Chápu, že někomu by to přišlo nehostinné, ale pro mě to tu představuje svobodu. Není tady nic z mé minulosti, nic z toho, kým jsem byla, než jsem musela zmizet. Žádné vzpomínky na to, co jsem ztratila ani co jsem musela opustit.
Starý život je pro mě ztracený. Přišla jsem o rodinu i přátele. Neměla jsem na vybranou, musela jsem se jich vzdát, a přece se každé ráno probouzím s nadějí, jakou přináší jedině neposkvrněný nový den.
Nejvíc mi chybí možnost s někým mluvit. Zdravím se se starou paní, která žije v garsonce pode mnou. Vždycky mě přejede pohledem a s laskavým výrazem v očích mi na pozdrav odpoví. Prohodíme letmo cosi o počasí a ve mně se všechno svírá touhou říct něco víc: popovídat si, zastavit se na pár slov, ale neodvážím se. Děsí mě, co bych mohla omylem prozradit.
Pán, co bydlí nade mnou, mi občas v pátek ráno pomůže vynést smetí. Myslím, že čeká a poslouchá, až otevřu dveře, protože pak se jako kouzlem objeví a vezme mi pytel z ruky.
„Dejte mi to – já to vynesu,“ řekne.
„Děkuju,“ řeknu já a zacouvám zpátky do bytu.
Jsem za tu malou laskavost vděčná.
I jemu bych ráda pověděla víc, ale nemůžu.
Nikdo neví, kým jsem byla dřív, a nesmí se to dozvědět. Nedozví se to.
Jsem v bezpečí.
Oba jsme v bezpečí.
A právě teď na ničem jiném nezáleží.
Angela Marsonsová (*1968) pochází ze středoanglické průmyslové oblasti Black Country, kde dodnes žije se svou partnerkou.
Kariéru spisovatelky zahájila společenskými romány My Name Is (2013) a The Middle Child (2014), poté se začala věnovat kriminální próze a napsala Němý křik, první případ Kim Stoneové (2015, č. 2016). Ten zaznamenal fenomenální úspěch: déle než měsíc vévodil žebříčku bestsellerů britského Amazonu, periodika The Guardian a The Bookseller ho zařadila mezi deset nejlepších krimi roku a započal sérii, jež se nakonec rozrostla do (zatím) sedmnáctidílné řady, doplněné prequelem celé série s názvem První krev (2019, č. 2021).
Případy Kim Stoneové byly přeloženy do 29 jazyků a celosvětové prodeje již přesáhly hranici pěti milionů výtisků. Česky vyšel též autorčin romantický příběh Štěstí na přáni (Ikar, 2022).
Více o autorce se můžete dozvědět na www.angelamarsons-books.com
Z Případů Kim Stoneové česky zatím vyšlo:
Němý křik * Ďábelské hry * Tichá modlitba * Otevřený hrob * Pokrevní pouto * Pohřbená pravda * Zlámané kosti * Skryté karty * Osudný slib * Mrtvé vzpomínky * Dětské duše * První krev (prequel celé série) * Vražedná mysl * Smrtící volání
Angela Marsonsová: Spletité lži, přeložila Jana Kunová, vydalo nakladatelství Kalibr, 334 stran, doporučená cena 459 Kč
