S nějakou formou zneužití dobrovolně poskytnutých intimních materiálů neboli konsensuálního sextingu má zkušenost každý pátý nezletilý. Mezi nejčastější kanály neoprávněného šíření intimních fotek, videí či textových zpráv patří Instagram a Snapchat, následovaný Messengerem a Facebookem. Děti a mladiství, kteří čelí těmto situacím, chtějí zůstat anonymní. Stydí se nebo mají strach z reakce rodičů nebo školy.
Většinu takových případů řeší u nezletilých různé anonymní poradny, protože děti nechtějí, aby se o problému dozvěděli rodiče, spolužáci nebo učitelé. Školy se sextingem zabývají až v okamžiku, kdy se vymkne kontrole a stane se například nástrojem pro kyberšikanu, nebo materiály uniknou ze soukromé konverzace a začnou se šířit po škole. Takové případy se vyskytují jen minimálně a přebírá je Policie ČR. Pokud jde o četnost případů, školy monitorují pouze kyberšikanu, konkrétně sexuální problematiku ve statistikách nenajdeme.
Intimní obsah se nejčastěji šíří na Instagramu a Snapchatu
Děti a mládež ve věku 12-17 let nejčastěji uváděly, že kanálům neoprávněného šíření jejich intimních materiálů vévodil Instagram a Snapchat, následovaný Messengerem a příspěvky na Facebooku. Přibližně u pětiny mladistvých zneužitých neoprávněným šířením jejich intimních materiálů byl zapojen WhatsApp, Telegram, TikTok, YouTube a nějaký pornografický server*.
V případech, které se podaří zachytit Policii ČR, se nejčastěji objevuje scénář, kdy se dítě nahraje na mobilní telefon a následně se pokusí obsah zveřejnit na YouTube. YouTube před zveřejněním takové video zkontroluje a zachytí jako závadové a porušující zásady komunity. Videa někdy zachytí a reportuje do ČR sám Google, a to v případě, kdy je telefon dítěte automaticky spárován s úložištěm Google, kam se video zálohuje. Dítě následně v případě neúspěchu zveřejnění na sociální síti může svůj intimní materiál dále rozesílat svým přátelům prostřednictvím soukromých zpráv nebo jinými cestami, kde není závadový materiál detekován.
Děti nechtějí, aby se o problému dozvěděli rodiče, spolužáci nebo učitelé
„Obecně školy či pedagogicko-psychologické poradny řeší velmi malý výsek všech incidentů, drtivá většina incidentů je naopak řešena prostřednictvím různých anonymních poraden. Můžeme říci, že v tuto chvíli např. 70-75 % případů (cca 400 případů ročně), které řeší online poradna E-Bezpečí, obsahuje sexuální komponent a týká se sextingu, přičemž v cca polovině případů jde o sexting provozovaný dětmi (osobami mladšími 18 let),“ uvádí Kamil Kopecký, vedoucí projektu E-Bezpečí Univerzity Palackého v Olomouci.
Děti chtějí být anonymní zejména proto, že se stydí nebo mají strach z reakce blízkého okolí, ať už jde o rodiče nebo školu. Děti také někdy chtějí zvládnout situaci vlastními silami, protože si nepřejí rodiče zatěžovat a přidělávat jim starosti. „Může jít o strach z trestu, z výčitek nebo i obavy z toho, aby dítě nezklamalo své rodiče, případně aby se rodiče kvůli dítěti netrápili. Anonymní linka je pro dítě jednodušší cestou, kde může ventilovat své obavy a domluvit se na prvních krocích, které podnikne,“ vysvětluje dětská psycholožka Kamila Ryšánková.
Společné debaty dětí a rodičů jako prevence
Na stránkách To nevymažeš lze najít doporučení, jak lze sexting praktikovat bezpečněji a jak postupovat v případě zneužití intimního obsahu, i rady pro rodiče a učitele k tomu, jak s dětmi o tématu konsenzuálního sextingu a zneužití intimních materiálů komunikovat.
V rámci iniciativy Safer Kids Online vznikly i konverzační karty, které pomáhají otevírat diskuzi mezi rodiči a dětmi o důležitých tématech týkajících se bezpečného pobytu v digitálním světě. Otázky na kartách přibližují mnoho situací, s nimiž se dospělí i děti v online světě běžně setkávají. Společně se pak baví o tom, jak se v daných situacích zachovat co nejlépe.
*Průzkum, který probíhal v období od 31. května 2022 do 12. června 2022, realizovala společnost ESET v rámci globální iniciativy Safer Kids Online a Policie ČR ve spolupráci s agenturou Median a za podpory Univerzity Palackého v Olomouci.
