V Zoo Liberec se poprvé v její téměř stosedmnáctileté historii podařilo odchovat pásovce kulovitého. Zahrada začala s jeho chovem na jaře roku 2020 a již po necelém roce se dočkala prvního prospívajícího mláděte. To přišlo na svět 4. 3. 2021 a vážilo přibližně 90 gramů.
Pro libereckou zoo je to velký úspěch a známka toho, že se pásovcům v tamním pavilonu tropů daří. „Porody pásovců jsou i v českých zoologických zahradách poměrně běžné, vzácné jsou ale právě jejich odchovy. Samice se často po porodu přestane o mládě starat,“ říká zooložka Dorota Gremlicová. To byl případ i prvního mláděte, které se libereckým pásovcům kulovitým narodilo na podzim. Nezkušená samice se o něj tehdy nedokázala postarat a odchov se nezdařil.
„Pásovci všeobecně ne příliš dobře regulují tělesnou teplotu a mláďata jsou na její výkyvy obzvláště citlivá, proto je velice důležité poskytnout samici při odchovu dostatek materiálu na hnízdo. V prvních dnech po narození mláděte je možné vidět, jak ho matka přenáší na místo s ideální teplotou nebo si ho důkladně zahrabává,“ dodává ke složitosti odchovu Gremlicová.
Při narození vážil malý pásovec pouhých 90 gramů, ale dnes jeho váha dosahuje téměř půl kilogramu, také již vidí a pod dozorem matky pomalu prozkoumává expozici. Pohlaví mláděte zatím ale zůstává pro libereckou zoo tajemstvím. Při sebemenším vyrušení se totiž pevně stáčí do klubíčka a chovatelům tak neumožňuje ho důkladně prohlédnout.
Zoo Liberec začala s chovem pásovců kulovitých v dubnu roku 2020, kdy z brněnské zoologické zahrady přicestoval tehdy sedmiměsíční samec. O dva měsíce později k němu pak přibyla o rok starší samička, která se narodila v zoologické zahradě v Beauval ve Francii. V liberecké zoo společně obývají sdílenou expozici s ary hyacintovými v pavilonu tropů.
Pásovec kulovitý (Tolypeutes matacus)
Ve volné přírodě žije pásovec kulovitý v travnatých oblastech a mokřadech poblíž suchých lesů v Jižní Americe, a to ve státech Argentina, Bolívie, Brazílie a Paraguay. Jedná se o noční zvíře, které většinu času odpočívá v opuštěných norách jiných zvířat, například mravenečníků.
Na hřbetě má vyvinutý unikátní kostěný krunýř s vnější vrstvou z rohoviny, tvrdými štíty je ale krytá i jeho hlava a ocas. Takové „pancéřování“ je velmi efektivní, protože dokonale chrání měkké a zranitelné části těla pásovců. Zároveň se dokáže svinout do těsné koule, což ho dokonale ochrání před predátory. Mládě je dokonce schopné vytvořit kuličku o průměru pouhých pěti centimetrů.
