Údržba prádla v profi prádelnách je o polovinu levnější než v domácnostech

Profesionální prádelny zvládají údržbu prádla v porovnání s domácnostmi za poloviční finanční náklady na spotřebované energie. Specializovaná zařízení také v rámci praní spotřebují výrazně méně vody a mají i nižší uhlíkovou stopu. Lépe vycházejí v tomto směru i při porovnání s hotelovými provozy. Daná zjištění vyplývají z nové studie, kterou pro Asociaci prádelen a čistíren zpracovalo Vysoké učení technické v Brně.

Praní, sušení a žehlení patří k rutinním činnostem každé domácnosti. Nová studie vypracovaná pro Asociaci prádelen a čistíren České republiky (APAČ) se zaměřila na srovnání údržby prádla v domácích podmínkách a v profesionální prádelně, a to z hlediska spotřeby energie, vody, výše finančních nákladů a produkce CO₂.

Výsledky výzkumu dokládají, že ačkoli mají profesionální prádelny téměř dvakrát větší energetickou náročnost než domácí praní, z hlediska finančních nákladů, spotřeby vody i vyprodukované uhlíkové stopy jsou na tom lépe. „Studie ukazuje, že v profesionálních prádelnách vycházejí náklady na údržbu prádla o polovinu levněji, než je tomu v domácích podmínkách. Konkrétně u jednoho kilogramu textilu mluvíme průměrně o částce 4,8 koruny v případě údržby doma oproti pouze 2,1 koruny v prádelně,“ komentuje Jan Chrištof, viceprezident APAČ.

Vody pak profesionální zařízení spotřebují až o 60 procent méně. Na jeden kilogram zde při praní připadá přibližně 4,5 litru, v domácnostech 11,9 litru. Pozitivně vycházejí prádelny i optikou produkce oxidu uhličitého. „Rozdíl v případě CO₂ není tak významný, nicméně díky nižšímu emisnímu faktoru u zemního plynu, který je dominantním energetickým zdrojem profesionálních prádelen, je produkce oxidu uhličitého o necelých 15 procent nižší,“ uvádí Vítězslav Máša z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně, které studii zpracovalo.

Kromě domácností nabídla studie porovnání i s hotely. Tyto provozy mívají co do některých postupů a techniky blíže k profesionální prádelně, i tak ale ve všech sledovaných ukazatelích vyšly hůře než profesionální zařízení. „Výzkum se celkově zaměřil na čistě energetické srovnání údržby prádla. Nezohledňoval tedy kvalitu údržby, míru opotřebení textilu či časovou náročnost. Všechny zmiňované kategorie však hovoří pozitivně pro profesionální prádelny,“ doplňuje Monika Býmová, výkonná ředitelka APAČ.

Environmentálně odpovědná údržba prádla

Profesionální prádelny a čistírny nemají v České republice obdobnou pozici jako například v USA, kde v nich běžně pere velká část městské populace. V tuzemsku jejich služby využívají zejména zmiňované hotely, nemocnice, restaurace, fitness centra, sociální zařízení, školy nebo divadla. „Textilní průmysl je jedním z nejvýznamnějších producentů oxidu uhličitého na světě. Údržba prádla je přitom podstatnou oblastí, kde je možné zátěž tohoto sektoru na životní prostředí redukovat. Role prádelen a čistíren je tak v rámci přechodu k udržitelnějšímu fungování našeho oboru klíčová. Máme proto velkou radost, že členové APAČ pravidelně investují do moderních inovací, díky kterým se jim při péči o prádlo daří snižovat produkci CO₂, stejně jako množství spotřebované vody,“ uzavírá Jan Chrištof.

Kompletní verze studie je dostupná na tomto odkazu.