Někdy se na první pohled může zdát, že se zvířata chovaná v zoo jen tak válí a celý den nic nedělají. Opak je ale pravdou. Zvířata žijí aktivním životem i ve svých výbězích a ubikacích, čehož jasným příkladem jsou například surikaty. Tyto drobné šelmy chvíli neposedí na jednom místě, neustále něco musí dělat. Návštěvníci je nejčastěji uvidí hloubit důmyslný systém podzemních chodeb, za který by se nestyděli ani projektanti metra. Kromě dostatečné a výživově bohaté stravy a špičkové veterinární péče se ošetřovatelé v táborské zoologické zahradě starají zvířatům o zábavu a rozvíjení jejich schopností. Podzim s jeho rozličnými plody jsou ideálním obdobím pro vymýšlení různých vychytávek. Halloweenská strašidelná dýně tak slouží jako důmyslný úkryt pro nejoblíbenější potravu surikat. Ty tak musí vymyslet, jak se k chutným červíkům přes malé otvory vůbec dostat. Nakonec si ale poradí a s plnými bříšky mohou přemýšlet, jakou kulišárnu si na ně ošetřovatelky vymyslí příště.
Surikaty vlnkované chované v ZOO Tábor pocházejí z jihozápadní Afriky a běžně žijí ve velkých skupinách čítajících až desítky členů. V těchto skupinách však panuje přísná hierarchie a rozdělení rolí. Rozmnožovat se může pouze dominantní pár, dominantní samice většinou mláďata jiné samice zabije či vypudí z kolonie. O mláďata se starají ostatní členové skupiny, protože dominantní samice velmi brzy opět zabřezne. Všechny ostatní surikaty jsou dominantnímu páru podřízené, přičemž každá surikata plní konkrétní úkol. Vybraní jedinci, kteří hlídají ostatní před predátory, stojí vzpřímení na vyvýšeninách, odkud mají dobrý přehled po okolí. Neustále se rozhlíží kolem sebe, což návštěvníkům připadá, jako by jim tyto hlídky pózovaly. Ve skutečnosti však hledají jakýkoliv náznak nebezpečí. Jiná surikata má za úkol shánět potravu, další se stará o potomstvo a jejich výchovu, jiné hloubí a vylepšují nory.
Surikaty se živí hlavně hmyzem, pavouky, menšími obratlovci či kořeny a cibulkami rostlin. Nepohrdnou však ani ptákem či štírem, vůči jehož jedu jsou imunní. Díky propracované skupinové spolupráci dokáží ulovit i zvíře výrazně větší než jsou samy. K lovu i vyhrabávání nor či potravy surikatám slouží dlouhé drápy. Dokáží se postavit na dvě tlapky, stabilitu v této pozici jim zajišťuje dlouhý ocas. Surikaty vylézají z nor brzo ráno a hned poté si posedají na různá místa a sluní se. Po mrazivé noci, kdy teplota v poušti klesá i k nule, se totiž potřebují pořádně prohřát.
ZOO Tábor, která se specializuje na chov a ochranu ohrožených druhů zvířat je během zimy od listopadu do konce března otevřena pouze o víkendech, Vánocích a státních svátcích od 9:00 do 16:00.
Foto: Lucie Jonová
