Opravdu předlouhou a zajímavou historií se může pochlubit pivovar Velké Březno, ležící v malebné obci stejného jména uprostřed přírody a pískovcových skal. Generace tamních sládků zde vaří pivo od roku 1753 dodnes. Používají přitom jakostní suroviny a prověřené receptury. Nahlédnout pivovarníkům pod pokličku mohou všichni zájemci při exkurzích do výrobních prostor pivovaru. V adventním čase tak přinášíme o pivovaru pár zajímavostí.
O výstavbě nového hospodářského dvora s pivovarem rozhodl v osmnáctém století dědic původního velkobřezenského panství Ferdinand Bonaventura Harach, který byl nejen státník a diplomat, ale především velmi schopný hospodář. Vznik nového pivovaru v roce 1753 ostatně dodnes připomíná erb ve fasádě staré budovy. Zatímco vrchnostenské pivovary v ústeckém kraji tou dobou upadaly, ten ve Velkém Březně vařil na plný výkon rok co rok až 40 věder v jedné várce. Další historicky významnou postavou, spjatou s Velkým Březnem, se stal nejvyšší purkrabí Českého království, hrabě Karel Chotek. Ten panství Velké Březno dokonce i se zámkem koupil v roce 1841 za 170 000 zlatých.
Konec devatenáctého století v českých zemích poznamenal doslova pivovarnický boom. Stávající pivovary se modernizovaly nebo rovnou stavěly na zelené louce nové. V pivovaru Velké Březno došlo díky rekonstrukci a modernizaci k podstatného zvýšení výstavu piva. Vznikla tak varna s větší kapacitou, dvě ležácká sklepení, umývárna sudů, o něco později sem jako první v Evropě zavedli i technickou novinku – chladicí zařízení, které umožňovalo udržovat stabilní teplotu ve sklepech i skladištích. O pár let později naši předkové uvedli do provozu spodní spilku a vzhledem ke vzrůstajícímu exportu rozšířili sklepy. Kolem roku 1900 tak pivovar prožíval vrchol rozkvětu a sbíral úspěchy doma i v zahraničí. Kromě slabších piv se zde vyráběla jedenáctka, dvanáctka a patnáctka na export. Nejvyšší ocenění z dob Rakouska-Uherska se váže k roku 1908, kdy se se odběratelem velkobřezenského piva stal císařský dvůr ve Vídni, neboť „žádosti bylo pro výtečnou jakost piva vyhověno“.
Autentický ráz velkobřezenskému pivu dodává i podobizna váženého přednosty stanice z Velkého Března, Viktora Cibicha. Přitom až do roku 2005 nikdo netušil, zda jde opravdu o zobrazení reálné osoby. Padaly tak tipy na někdejšího řídícího školy či poštmistra, nejčastěji se ale svátečně oděnému staršímu muži s pečlivě upraveným plnovousem a doutníkem říkalo „pivní dědek“. Teprve díky bádání znalce pivovarské historie Petra Žižkovského vyšlo najevo, že jde o přednostu vlakové stanice Viktora Cibicha. Ten za vyobrazení své osoby na etiketách získal v roce 1906 doživotní rentu třiceti piv týdně.
„Historii našeho pivovaru si velmi vážíme, stejně jako toho, že naše pivo Březňák vaříme stále klasickým způsobem a z kvalitních surovin. Náš pivovar také rádi ukazujeme veřejnosti, ať už to je u příležitosti konání Dne otevřených dveřích nebo po celý rok v rámci exkurzí pro návštěvníky s odborným výkladem,“ uvedl manažer pivovaru Jaroslav Horáček. A Pivovar Velké Březno určitě za návštěvu stojí. Součástí exkurzní trasy je dodnes používaná měděná varna z roku 1933, která pivu Březňák dodává specifické aroma. V provozu je i většina otevřených kvasných kádí na spilce z původní červené pryskyřice. Poutavá prohlídka končí degustací piva. Více informací o pivovaru i exkurzích zájemci najdou na www.breznak.cz.
