V Kraji Vysočina je herálecká maškara svým provedením zcela unikátní. Má poměrně dlouhou tradici, první písemný doklad pochází z přelomu 19. a 20. století. Typově ji lze zařadit mezi masopustní průvody hlineckého charakteru, které jsou zapsány na Reprezentativním seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. Podobně jako na Hlinecku také v obchůzce v Herálci chodí pouze muži. Každá maškara má svoji neměnnou podobu, význam a funkci. Masky v průvodu jdou za sebou v ustáleném pořadí. V čele jde pasáček s krávou, za ním kráčí kašpárci, laufr se ženou, kapela, turci, kobyly, rasové, kominíci, židé, slamění a policajti.
Ráno se maškary seřadí v průvodu a odcházejí za doprovodu kapely k obecnímu úřadu. Tam na ně čeká starosta obce, kterého laufr požádá o povolení, a průvod vyráží na kolední obchůzku. Laufr se ženou vchází do domu, popřejí hospodyni a hospodáři štěstí, zdraví a následně na dvoře turci zatancují. Obchůzku masky ukončují před obecním úřadem závěrečnou písní. Večer maškary zahajují místní maškarní ples, který se koná v kulturním domě, kde proběhne i poražení krávy a následně její slavnostní oživení. Tato divadelní scénka symbolizuje konec zimy – období hladu, mrazu, nemocí a smrti – a přicházející začátek jarního období, ve kterém se probouzí veškerá vegetace a nový život. Po oživení krávy pokračuje maškarní ples a veselí až do pozdních hodin.
