Life4you.cz - MP 
Mokřady jsou unikátní ekosystémy. Ty krkonošské jsou obzvláště cenné. Proto dnes i my slavíme Světový den mokřadů jako připomenutí podepsání Ramsarské úmluvy o mokřadech 2. února 1971. A krkonošské mokřady se snažíme také aktivně obnovovat.
V původním bezlesí Krkonoš nacházíme vrchovištní (subarktická) rašeliniště, která jsou výjimečným ekosystémem v rámci střední Evropy. Všechna jsou součástí Evropsky významné lokality Krkonoše a Ptačí oblasti Krkonoše, tedy evropské soustavy NATURA 2000, s výskytem řady chráněných druhů a pro evropskou přírodu klíčových přírodních stanovišť. Vrchovištní rašeliniště na území Krkonoš (Úpské a Pančavské rašeliniště, Hraniční louka) jsou zařazena na seznamu mezinárodně významných mokřadů Ramsarské úmluvy, s polskými rašeliništi tvoří dokonce přeshraniční ramsarskou lokalitu.
Kromě klasických rašelinišť máme v Krkonoších také rašelinné a podmáčené smrčiny, do jejichž podoby v minulosti značně zasáhl člověk. Odvodnil je. Důvody se v různých časových obdobích lišily. Na přelomu 18. a 19. století to byla snaha našich předků rozšířit lesní porosty jako zdroj dřevní hmoty pro důlní činnosti, později pro sklářství a další potřeby rozvoje průmyslových odvětví. Odvodňování v 80. a 90. letech minulého století bylo snahou obnovit porosty po holosečných těžbách vzniklých jako následek emisního spadu a odumírání lesů. Faktem ale je, že odvodněním se snižuje hladina spodní vody, dochází ke zvýšené erozi a odnosu organického materiálu.
Právě na obnovu těchto rašelinných a podmáčených smrčin se v posledních letech Správa KRNAP intenzivně zaměřila. „Význam mokřadů si velmi dobře uvědomujeme,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „I proto jsme ve snaze zlepšit jejich stav v posledních letech realizovali tři velké projekty. Jednalo se o projekty Stabilizace významných lesních ekosystémů (2010–2014), Stabilizace vodního režimu (2014–2015) a Revitalizace mokřadů na vybraných plochách území KRNAP (2021–2023),“ upřesnil. „Dělá nám radost, že ve velmi krátké době je vidět, jak se revitalizované plochy mění. Přepážky a jejich blízké okolí se plní vodou. Záhy pro ukončení revitalizačních prací dochází k obnově mokřadní vegetace, zejména k růstu ostřic, suchopýrů a také se rozvíjejí porosty mechorostů, především společenstva rašeliníků. Obvykle už v další sezoně po obnově se stávají domovem hmyzu i obojživelníků,“ popsal změnu Böhnisch.
První dva projekty patřily k prvním rozsáhlejším pokusům o zlepšení stavu odvodněných lesních společenstev. Navázal na ně v loňském roce dokončený a zatím nejrozsáhlejší projekt Revitalizace mokřadů. V jeho první části jsme přesně zaznamenali plochy vhodné k revitalizaci a byl vypracován materiál obsahující detailní popis každé plochy spolu s konkrétními postupy revitalizačních opatření. V průběhu druhé části projektu jsme provedli revitalizační zásahy na jednotlivých plochách. Na odvodňovacích příkopech jednotlivých ploch vznikl systém různě velkých přehrážek. Ty slouží ke zpomalení či zastavení odtoku vody z mokřadu. Jejich zanášením a zarůstáním postupně dochází k likvidaci celého odvodňovacího systému a k následné obnově mokřadního stanoviště. „Celkově se revitalizace týkala 35 lokalit, kde došlo ke zrušení více než 40 km odvodňovací příkopů pomocí hrazení a zahrnování,“ říká Viera Horáková, garantka projektu, vedoucí Oddělení ochrany přírody Správy KRNAP. „Řečí čísel, pokud by se zrevitalizované kanály naplnily, zadrží přibližně 120 000 m3 vody, což odpovídá roční spotřebě třítisícové obce, tedy třeba podkrkonošských Lázní Bělohrad,“ dodala Horáková.
Ze všech revitalizovaných ploch bylo vybráno deset, na kterých je nastavený dlouhodobé sledování změn vegetace, hladiny podzemní vody, pH a teploty.
Zachování nebo obnova přirozeného režimu mokřadních stanovišť je jedním z cílů, které si Správa Krkonošského národního parku vytyčila v rámci Zásad péče o Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo.
