Polyfunkční dům, který propojuje světy

Uprázdněné prostranství uprostřed urbanisticky nejednotné městské zástavby dalo vzniknout modernímu polyfunkčnímu domu, který zde funguje jako dominantní element spojující protichůdné vlivy. Fasáda zaujme svým proměnlivým výrazem, který sjednocují velkoplošné prosklené plochy.

Pražská Libeň je mnohotvárnou čtvrtí, kde se setkává architektura židovského města s dostavbou současných bytových domů a prvky původní periferie. Sousedství nemá jednotný charakter a vytvořit zde moderní víceúčelovou stavbu, která jeho ráz nenaruší, není pro architekty snadný úkol. Autoři ze studia Aulík Fišer architekti proto k zadání vytvořit zde polyfunkční dům přistoupili primárně s citem k okolní zástavbě, kterou bylo potřeba sjednotit. „Inspirací pro návrh domu bylo především prostředí, v němž měl stát. I když dané místo není na první pohled nijak zvláště významné či atraktivní, právě v tom jsme viděli jeho kvalitu. V jedné lokalitě se tu setkávají různé architektonické vlivy, zástavba navíc není situovaná tradičně ryze do bloků,“ uvádí jeden z autorů návrhu, architekt Jakub Fišer.

Návrh proto zohledňoval okolní stavby, jejich tvarosloví i vizuální pestrost. Prostředí potřebovalo spíše zklidnit, než dále akcentovat. Stavba zde proto zastupuje pomyslný jednotící element. Dům zaujme svojí proměnlivou strukturou, která se liší podle toho, ze které strany k němu pozorovatel přistupuje. „Dům je navržen jako určitý převodník integrující nejednoznačný charakter místa. Svou hmotou, podlažností a tvaroslovím je komponovaný s ohledem na prostředí, ke kterému je jeho konkrétní část orientována. Každá jeho strana má proto vlastní osobitý výraz,“ popisuje architekt. Členitý charakter stavby s ohledem na vizuální pestrost okolí záměrně slučuje jednoduchý motiv průběžných okenních pásů a velkých prosklených ploch.

O základním účelu stavby, skladbě bytů a jejich velikostech měl investor jasnou představu, vizuální pojetí a návrh pak ponechal primárně na architektech. „Nad konkrétní náplní stavby jsme s investorem diskutovali a postupně si ji upřesňovali, jak se během naší práce na projektu zvyšovala znalost kvalit i limitů místa. V principu jsme spíše vysvětlovali, proč a jakým směrem se ubíráme a klient to s důvěrou akceptoval. Samozřejmě jsme přijali záměr investora a dále jej v návrhu stavby rozvíjeli,“ vysvětluje průběh spolupráce Jakub Fišer. Svým využitím se jedná o stavbu v pravém smyslu polyfunkční. Přízemí je vyčleněno obchodům, ve druhém podlaží jsou kancelářské prostory a vyšší patra jsou určena pro bytové jednotky.

Hrubou stavbu domu tvoří železobetonová konstrukce. Pro podobné víceúčelové stavby je to podle autorů návrhu optimální konstrukční řešení. „Jednotlivá patra měla jiné nároky na prostorové uspořádání. Navíc v ulici, kde budova stojí, projíždí tramvaje, a proto bylo nutné eliminovat vibrace vznikající za jejich jízdy. Další věcí bylo, že dům se nachází v záplavovém území a vzhledem k nedaleko protékající řece je zde vysoká hladina spodní vody,“ říká architekt. To vše spolu s tvarem pozemku i stavby samotné bylo jasnými argumenty pro použití právě tohoto typu konstrukce.

Jednotícím elementem, který se propisuje do všech stran atypicky řešené stavby, jsou velkorysé prosklené plochy. Pro ty byla zvolena dřevěná okna od společnosti VEKRA. „Výběr dodavatele těchto prvků byl plně v režii investora. My jsme stanovili technické a stavebně fyzikální parametry a také architektonické požadavky. Těmto podmínkám dokázala vyhovět nejlépe společnost VEKRA,“ uvádí architekt.

Pro dodavatele se řešení oken ukázalo být technologickou výzvou. „V tomto domě byla využita kombinace standardních i atypických prvků v podobě zalomených a obloukových okenních sestav. Ty byly vyrobitelné pouze ze dřeva, navíc byly poměrně náročné nejen z pohledu výroby, ale i manipulace a montáže. Část oken je proto zhotovená z běžného profilového systému VEKRA NATURA z napojovaného smrku v lazuře Palisandr. Nestandardní prvky pak byly vyrobeny ze speciálního profilového systému, který využíváme právě pro atypická řešení, která vyžadují spolupráci s architekty či developery,“ popisuje Ing. Milena Tomčíková, ředitelka vývoje a produktů společnosti VEKRA, největšího českého dodavatele oken a stínění na klíč. Kromě důrazu na estetiku a technické parametry pak musela okna splnit také požadavky na zvukový útlum vzhledem zasazení stavby v rušné lokalitě.

Budova vyrostla na půdorysu původních staveb, které později nahradilo dočasné parkoviště. Specifický tvar pozemku a členění stavby proto ovlivnilo jak vnější, tak i vnitřní kompozici, které dominuje prostor centrálního schodiště. „To zde nahrazuje klasické schodišťové sekce a vytváří přirozený středobod stavby. Funguje zde jako místo vzájemného setkávání či jen každodenního zážitku z prostoru. Průhledy, tvarování a hry světla tak mohou být pro obyvatele odkazem k poetice schodišť starých činžovních domů či imaginací zaniklých zákoutí původní staré Libně,“ uvádí Jakub Fišer. Společné prostory interiéru vizuálně definují také různé typy stěrek v nadčasových odstínech bílé, šedé a antracitové. Celou stavbou pak prostupují organické oblé tvary – od vnějšího členění stavby až právě po centrální schodiště nebo i detaily v podobě osvětlení společných prostor.

Svébytný a urbanisticky nejednoznačný kolorit pražské Libně tak dal vzniknout stavbě, která je mnohotvárná jak svým účelem, tak i vizuální a architektonickou koncepcí. „Navrhovat tento dům pro nás byla radost. Nejedná se totiž o obyčejnou bytovku, ale je to v pravém slova smyslu soudobý, ale přitom i tradiční městský dům s rozličným využitím, což je podle nás pro život místa velmi důležité. Protože se jednalo o dostavbu proluky, měli jsme možnost se dále podílet na znovuoživení této části staré Libně,“ uzavírá architekt Jakub Fišer.