Life4you.cz - MP 
Když začne „zlobit“, už bývá pozdě. Řeč je o rakovině slinivky břišní neboli pankreatu. Jde o jeden z nejzákeřnějších nádorů vůbec, a proto se jej lékaři snaží zachytit v co nejranějším stadiu. Již loni v ČR odstartoval program včasného vyhledávání této nemoci, založený na vyšetřování osob s vysokým rizikem vzniku rakoviny. V budoucnu by se do projektu mohlo zařadit až 30 specializovaných center po celé zemi a lékaři doufají, že výhledově zkontrolují i několik stovek pacientů ročně. Boj proti rakovině slinivky břišní byl také jedním z hlavních témat 26. ročníku Hradeckých gastroenterologických dní, na které se minulý týden do Fakultní nemocnice Hradec Králové sjely stovky expertů na onemocnění trávicího traktu z celého Česka i zahraničí.
Rakovina slinivky břišní je mezi nádorovými onemocněními třetí nejčastější příčinou úmrtí, ročně ji lékaři diagnostikují v ČR 2 400 osobám a téměř 2 200 pacientů na ni umírá. Počet případů navíc podle expertů setrvale roste a do roku 2050 předpokládají jejich zdvojnásobení. Rakovina slinivky břišní zpočátku nepůsobí žádné potíže, a lékaři ji tak v naprosté většině odhalí až v pokročilém stadiu. To se již projevuje hubnutím, nechutenstvím, bolestmi břicha a zad nebo žloutnutím kůže. „V této fázi již prognóza léčby pacienta není příznivá, průměrné přežití se pohybuje kolem 8 měsíců. Proto je naprosto klíčové nádory pankreatu odhalit v rané fázi, kdy je ještě možné jejich chirurgické odstranění a další onkologická léčba, čímž se šance na pětileté přežití zvedá na 12 %,“ říká prof. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D., přednosta II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc. I proto se s kolegy v minulých letech zasazoval o spuštění programu vyhledávání časných forem rakoviny slinivky břišní, který na konci loňského roku skutečně odstartoval. „Zaměřujeme se na pacienty, u kterých lze nemoc předvídat a riziko výskytu je u nich vysoké. Těch je asi 10 % a jsou to především lidé, u nichž se rakovina vyskytuje v rodině nebo jsou nositeli rizikové genetické mutace. V tuto chvíli již máme do programu vybraných více než 100 pacientů. Doufáme, že vyšetříme řádově stovky pacientů ročně,“ vysvětluje prof. Urban. Na jaře se podle něj plánuje také spuštění registru těchto pacientů, díky němuž bude možné lépe vyhodnocovat data a sledovat úspěšnost programu. U výběru rizikových případů pak spoléhají na úzkou spolupráci s onkology, genetiky a chirurgy, ale také s praktickými lékaři, kteří pacienty odesílají na vyšetření do tzv. center vysoce specializované péče pro digestivní endoskopii. Těch je nyní v Česku již devatenáct, do budoucna by se však měl jejich počet zvýšit nad třicet. „Centra jsou umístěna v předních českých gastroenterologických pracovištích, která jsou schopna zajistit komplexní péči o nemocného s tímto závažným onemocněním bez zbytečných časových ztrát,“ říká doc. MUDr. Ilja Tachecí, Ph.D., předseda České gastroenterologické společnosti a přednosta II. interní gastroenterologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové. „Po zařazení do programu procházejí rizikové osoby kromě krevních testů také vyšetřením magnetickou rezonancí a speciálním ultrazvukovým vyšetřením pomocí endoskopu. Kritéria výběru pacientů, konkrétní vyšetření a jejich načasování přesně specifikuje nový doporučený postup České gastroenterologické společnosti, vypracovaný ve spolupráci s onkology a chirurgy. Skončila doba pasivního přihlížení, problém je potřeba intenzivně řešit, i když si všichni uvědomujeme, jak to je obtížné,“ dodává doc. Tachecí. To podle něj podtrhuje i množství kongresů, které se tématu věnují, a intenzivní spolupráce odborníků zmíněných oborů. Celý program včasného vyhledávání pak probíhá v rámci vědecké studie, která by měla ověřit, zda se tímto způsobem významně zvýší počet léčitelných nádorů v raném stadiu.
V současné době jediná skutečně efektivní léčba rakoviny slinivky břišní spočívá v chirurgickém odstranění nádoru. „Odstranitelné nádory se však diagnostikují pouze v 10–15 % případů. Primárně tyto pacienty operujeme, pouze pokud jsou v celkově dobrém stavu, tedy bez výrazného úbytku na váze, a pokud se hladina nádorových markerů nepohybuje ve vysokých hodnotách, což varuje před možnými mikrometastázami, které nelze odhalit na zobrazovacích metodách. Nádory slinivky s metastázami jsou léčeny systémovou chemoterapií. Bohužel takových pacientů je velká většina, okolo 50–60 %. U zbývajících zhruba 25 % případů jsou nádory lokálně pokročilé, ale bez metastáz. Často jsou ve významném kontaktu s okolními důležitými cévními strukturami nebo do nich prorůstají. Část pacientů může podstoupit resekci slinivky jen za cenu náhrady cév nebo až po eventuálním zmenšení lokálně pokročilých nádorů onkologickou systémovou léčbou,“ říká prof. MUDr. Zdeněk Kala, CSc., předseda České chirurgické společnosti ČLS JEP. Zbylých přibližně 60 % nádorů slinivky je podle něj v době diagnózy již natolik pokročilých, že není možné je operovat a lékaři nasazují chemoterapii. Operace se podle prof. Kaly také stále častěji provádí tzv. miniinvazivními technikami a za pomoci chirurgického robota. To umožňuje provést co nejmenší zásah a usnadňuje rekonvalescenci pacienta.
