Výstava Ondřej Sekora známý i neznámý, která představuje autora legendární kreslené postavičky Ferdy Mravence, spisovatele, novináře, kreslíře a ilustrátora knih pro děti, po úspěšném uvedení v pražské Galerii Villa Pellé zamířila na Slovensko. Od 7. června ji svým návštěvníkům nabídne Danubiana Meulensteen Art Museu v Bratislavě. Rozsáhlý výstavní projekt, který v loňském roce v Praze přilákal více jak 12 000 návštěvníků, připravila Villa Pellé ve spolupráci s kurátorem Tomášem Prokůpkem. Vedle Sekorovy ikonické tvorby, známé několika generacím Čechů i Slováků, představuje i jeho takřka neznámá díla. Nabízí knižní ilustrace, novinové kresby a karikatury, ale i loutky vytvořené podle Sekorových návrhů. „Ondřej Sekora je několika generacím československých čtenářů znám především jako ilustrátor a kreslíř. Jeho knížky byly hojně překládány samozřejmě i do slovenštiny a my jsme velmi rádi, že můžeme našim slovenským sousedům Sekorovo dílo představit nově a současně. Prostředí výjimečné Galerie Danubiana je pro to ideálním místem a věřím, že stejně jako v Praze výstava vzbudí velký zájem veřejnosti,“ komentuje spolupráci se slovenskými kolegy Vladana Rýdlová, ředitelka Galerie Villa Pellé. Výstava pod názvem Ondřej Sekora známy aj neznámy bude veřejnosti v Danubiana Meulensteen Art Museum přístupná do 1. září 2024.
Vizuálně atraktivní a informacemi nabitá podívaná pro všechny generace vznikla ve spolupráci s Moravským zemským muzeem a Kunsthalle Praha. Výstava reflektuje všechny důležité autorské polohy Ondřeje Sekory, který nezanechal stopu jen v dějinách československé žurnalistiky a literatury pro děti a mládež, ale i v oblastech sportu, divadla, audiovizuálních médií a komiksu. Návštěvníci Danubiany se tak mohou těšit na Sekorovy ilustrace s ikonickou postavu sympatického mravence s červeno puntíkovaným šátkem kolem krku, ale i na dokumenty vztahujícími se k jeho dalšímu novinářskému působení. Překvapivé jsou ukázky scénografických projektů a také Sekorova soukromá malířská tvorba, jejíž nejzajímavější část byla inspirována dílem francouzského výtvarníka Henriho Rousseaua. Sekoru představí stejně jako v Praze kurátor výstavy Tomáš Prokůpek, původem architekt, který v současnosti působí jako badatel a historik v oblasti československé komiksové tvorby a vedoucí Oddělení dějin literatury Moravského zemského muzea v Brně. „Sekorova všestrannost vždy poněkud komplikovala plné docenění jeho díla. V každé umělecké disciplíně byl vnímán trochu jako vetřelec, mezi literáty jako píšící výtvarník, mezi výtvarníky jako kreslící literát a dost podobně i v dalších oborech,“ zamýšlí se Tomáš Prokůpek a dodává: „Chceme ukázat jak Sekorovu povědomou tvář, tak připomenout polohy, které jsou stále známé spíše jen specialistům na dané oblasti.“
Ondřej Sekora se narodil 25. září 1899 v Králově Poli, dnes městské části Brna. V roce 1918 byl odveden jako jednoroční dobrovolník do rakouské armády. Po válce studoval práva v Brně, ale studia nedokončil a v roce 1921 nastoupil do brněnské redakce Lidových novin, kam přispíval karikaturami, kresleným humorem, obrázkovými seriály, ale i sportovními reportážemi. V letech 1923–1924 působil jako zahraniční dopisovatel v Paříži, odkud referoval o dění na letní i zimní olympiádě, a v roce 1927 absolvoval jako reportér v doprovodném voze slavnou Tour de France. Vřelý vztah ke sportu ho přivedl také k ragby, jako první přeložil jeho pravidla, trénoval několik týmů a působil také jako rozhodčí. V Paříži, kde pobýval i v letech 1927–1928, navštěvoval rovněž výtvarné kurzy v akademii na Montparnassu a na přelomu 20. a 30. let vytvořil první cyklus olejů a pastelů inspirovaných Henrim Rousseauem.
Sekorův obrázkový seriál Ferda Mravenec začal v Lidových novinách vycházet 1. ledna 1933. Původní komiksy obsahovaly i dosti drastické válečné scény a teprve v jejich následné prozaické úpravě získal Ferda svou definitivní podobu, která je dětem dodnes blízká. Úspěch knížek s Ferdou Mravencem mu otevřel dveře ke spolupráci s divadlem, rozhlasem a filmem. V letech 1941-1942 byl ve filmových ateliérech ve Zlíně v režii Hermíny Týrlové natočen první filmový Ferda Mravenec. V té době už byl Ondřej Sekora bez práce, výpověď z Lidových novin dostal kvůli židovskému původu své druhé manželky Ludmily Roubíčkové a sám byl na konci války internován v pracovním táboře. Po okupaci spoluzakládal satirický týdeník Dikobraz a v časopise Mateřídouška se vrátil k obrázkovému seriálu o Ferdovi. Od počátku 50. let byl ve svobodném povolání a věnoval se především knižní tvorbě. V roce 1964 prodělal mozkovou mrtvici, která ukončila jeho umělecké aktivity. Zemřel 4. července 1967.
Výstava Ondřej Sekora známy aj neznámy, která představí Ondřeje Sekoru jako malíře, ilustrátora, redaktora a autora loutek, proběhne v prostorách Danubiana Meulensteen Art Musea v Bratislavě – Čunovu od 7. června do 1. září 2024. Více informací na www.danubiana.sk.
Projekt vznikl za finanční podpory programů Ministerstva kultury ČR Národní plán obnovy a Podpora profesionálních kulturních aktivity vysílaných do zahraničí a Ministerstva kultury SR.
Projekt vznikl ve spolupráci s Moravským zemským muzeem a Kunsthalle Praha.
