Česká audiovize je podle Asociace producentů v audiovizi (APA) stabilizovaná, v roce 2023 dosáhla obratu 13,5 miliardy, což je oproti rekordnímu roku 2022 pokles o 12 %. Hlavním důvodem je propad zahraniční produkce. Původní česká tvorba sice vzrostla na rekordních 2,1 miliardy korun, z nichž 60 % tvoří produkce pro TV a VOD, ale ani to nestačilo na dorovnání nižšího obratu zahraničních zakázek, jejichž obrat v roce 2023 činil 9,2 miliardy, což oproti roku 2022 znamená pokles o 18 %. Jde o důsledek celoročně pozastaveného přijímání pobídkových registrací z důvodu přetížení systému, vedle toho byla stávka scenáristů a herců v USA, která vedla k zastavení celé řady filmových i televizních projektů.
„Zatímco stávka byla ojedinělým a vnějším jevem, přetížení pobídkového systému byl problém způsobený dlouho neřešeným nastavením pravidel Státního fondu kinematografie (SFKMG). Přestože v systému pobídek bylo historicky nejvíce prostředků, vysoký zájem o natáčení v Česku systém přetížil a zablokoval. Díky apelu APA a dohodě s vládou a SFKMG se naštěstí podařilo protlačit mininovelu audiovizuálního zákona, která systém zjednodušila a pobídky znovu otevřely 3. ledna 2024. Česká republika tak má znovu ‚otevřeno‘ a zahraniční produkce se začaly vracet,“ říká předseda APA Vratislav Šlajer.
Pověst České republiky jako stabilní destinace pro natáčení ročním přerušením pobídek zásadně utrpěla. Díky práci producentů a Czech Film Commisson (CFC) se sice daří důvěru vracet, ale v mezičase se ČR dostala do dalšího konkurenčního tlaku ostatních zemí. I přes profesionalitu českých servisních služeb a přitažlivé tuzemské lokace není naše země s výší pobídky 20 % bohužel dostatečně kompetitivní. Pro srovnání výše pobídky ve světě: Slovensko 33 %, Polsko 30 %, Německo 30 %, Maďarsko 30 %, Španělsko 30 % (Bilbao až 60 %), Holandsko 35 %, Rumunsko 30 %, Vídeň až 50 %, Litva 30 %, Island 35 %, kanadský Saskatchewan 40 %, Austrálie 30 %, Abú Dhabí 30 % či Malajsie až 35 %. Je proto nezbytně nutné, aby se i v Česku procento pobídek zvýšilo, a to alespoň na 25 %. APA proto požádala ministra kultury Martina Baxu, aby k tomuto zvýšení došlo již v rámci chystané novely zákona o audiovizi.
Novela zákona o audiovizi a reforma financování veřejnoprávních medií
APA vítá snahu současné vlády o reformu dvou zásadních zákonů, a to zákona o audiovizi a tzv. velkou mediální novelu, která by měla stabilizovat financování České televize a Českého rozhlasu. Obě novely v červnu schválila vláda a směřují do parlamentu. Pro smysluplný reformní efekt je zásadní, aby byla novela audiovizuálního zákona schválena do konce roku 2024 s platností od ledna 2025.
APA stála dlouhodobě jako partner a poradní orgán u vzniku novely zákona o audiovizi, byla také součástí pracovní skupiny Ministerstva kultury. Novela transformuje Státní fond kinematografie na Státní fond audiovize a přináší rozšíření selektivní podpory i pro televizní a VOD tvorbu, podporu herního průmyslu (gaming) a vylepšení mechanismu filmových pobídek. Jde i o harmonizaci nerovného zpoplatnění jednotlivých oblastí audiovize. Komerční televize dnes přispívají 2 %, kina 1 %, převzaté vysílaní 1 % a české VOD platformy 0,5 %. Zahraniční VOD služby zatím do fondu nepřispívaly. Novela přináší kompromisní férovou dohodu, kdy všichni odvádí shodně 2 % (kina, TV, VOD, převzaté vysílání) a nově se poplatek bude týkat i zahraničních platforem poskytujících služby v Česku (např. Netflix, Disney+ atd.). VOD platformy budou mít navíc v souladu s evropskou audiovizuální směrnicí povinnost tzv. přímé investice a minimálně 1,5 % tržeb z Česka investovat do domácího obsahu dle vlastního výběru. Kromě zjednodušení fungování a administrace systému filmových pobídek také novela přinese změnu jejich financování. Roční alokace určená k financování pobídek bude nově navázaná na finanční výkon českého audiovizuálního průmyslu
Rekordní česká tvorba pro TV a VOD vs. klesající tržby z kin
Obrat původní české tvorby se meziročně zvýšil o 24 %. V návaznosti na globální trend má zásadní podíl na původní tvorbě TV a VOD produkce. Z celkového obratu 2,1 mld. činila televizní produkce 1,2 mld., originální VOD produkce 92 milionů a obrat původní produkce určené pro kina činil 853 milionů.
Zastoupení lokálního obsahu ve vysílání českých TV stanic a na VOD roste, česká seriálová tvorba tvoří polovinu celkové sledovanosti všech seriálů. Televize veřejné služby, ale i komerční stanice se bez domácí tvorby napříč všemi žánry a formáty neobejdou, a to se týká i placených televizí. Doba streamovacích služeb české TV a VOD produkci přeje. Česká platforma Voyo hlásí 850 tisíc předplatitelů, české filmy se pravidelně objevují v TOP10 Netflixu v Česku i na Slovensku a české televizní seriály běžně dosahují milionové sledovanosti.
Přestože rok 2022 znamenal pro českou kinematografii po covidu částečný návrat do normálu, návrat na čísla před rokem 2019 se nekoná. V roce 2023 do kin přišlo 13,3 milionů diváků, což je pod úrovní roku 2016, a tržby byly díky vyššímu průměrnému vstupnému 2,3 mld. V prvních pěti měsících roku 2024 však do kin dorazilo jen 4,6 mil. diváků, tedy o 10,2 % méně než za stejné období v roce 2023 a v letošním roce tak můžeme očekávat propad návštěvnosti. V tuzemsku v kinech táhnou české komedie, jak potvrzuje návštěvnost One Man Show – The Movie (přes 545 tisíc diváků) a snímku Ostrov (přes 332 tisíc diváků), které se dostaly do TOP 10 filmů za loňský rok. Těm dominoval americký snímek Barbie (722 tisíc diváků). Magickou hranici 1 mil. diváků naposledy v českých kinech překročila česká komedie Ženy v běhu z roku 2019, která dosáhla 1,5 mil. diváků, což se od té doby nepodařilo už žádnému českému, ale ani zahraničnímu filmu.
APA kvituje kroky vlády směrem k navýšení investic do výroby, které přinášejí větší růst audiovize. To se týká například otevřené podpory pro české filmaře ve formě tzv. kreativních voucherů v hodnotě 200 milionů korun, které vláda uvolnila z Národního plánu obnovy.
Reklama a memorandum
Odvětví reklamy podílející se na celkovém obratu audiovize stejně významně jako česká filmová seriálová tvorba se po covidu stabilizuje a celkově roste, přestože s obratem 2,14 mld. zaznamenalo mírný pokles 300 milionů korun oproti předchozímu roku. Filmaři přičítají tento pokles tomu, že Praha už je pro zahraniční produkce drahou destinací a čím dál častěji se tak zejména malé servisní zakázky přesouvají do rychle se rozvíjejících menších zemi, jako jsou Litva, Maďarsko, Srbsko, Slovinsko, kde nabízejí nižší ceny a rychle nahradily dříve levnější Ukrajinu, jejíž výpadek do České republiky některé zakázky vracel. Pokles obratu z reklamy činí meziročně 13 %.
