Rozdíl mezi délkou života a dožitím ve zdraví je u žen momentálně 20 let. Příprava na důchod by neměla být jen o dostatku financí

Sportovní aktivita Čechů s rostoucím věkem klesá. Ve věkových skupinách 18-34 let se za sportovce považují více než dvě třetiny, v generaci 55-64 let už pouze polovina. Se zvyšující se délkou života je ale klíčové vnímat sport jako jednu z hlavních ingrediencí v oblasti prevence. Rozdíl mezi délkou života a dožitím ve zdraví je u žen 20 let, u mužů pak více než 15. Respondentům ve středním věku ve zdravém životním stylu brání nedostatek času, starším generacím pak už zdravotní omezení.

 

    

   Délka života se nerovná délce života ve zdraví

V posledních měsících se ve společnosti kvůli důchodové reformě hojně diskutuje téma důchodů, především z hlediska finančního zabezpečení. Finanční polštář ale není to jediné, co by mělo do přípravy na stáří patřit. Průměrná délka života v Česku je v současnosti u mužů 77 let a u žen let 83. Délka by se navíc dle odhadů do poloviny tohoto století měla prodloužit u mužů o pět let (na 82,2) a u žen o čtyři roky (na 87,1).

I když se délka života u Čechů prodlužuje, neznamená to, že všechny přibývající roky prožijí ve zdraví. Důležitým aspektem je totiž také tzv. doba dožití ve zdraví. Tedy věk, do kterého člověka netrápí chronická onemocnění. Data Eurostatu ukazují, že průměrná délka dožití ve zdraví je v Česku 62,6 let u žen a 61,7 let u mužů. „V překladu to znamená, že ženy v průměru přes posledních 20 let svého života prožívají s chronickým onemocněním. U mužů je to více než 15 let. Se zvyšujícím se věkem dožití a věkem odchodu do důchodu je prevence nemocí ještě důležitější než kdy dříve,” vysvětluje Miroslav Rech, CEO společnosti MultiSport Benefit, která stojí za oblíbenou MultiSport kartou.

 

Právě nedostatečná fyzická aktivita a sedavý způsob života je dle Světové zdravotnické organizace (WHO) jedním z nejzávažnějších zdravotních rizik.

 

   Sport jako prevence a cesta ke stáří ve zdraví

Sportovní aktivita je ale bližší spíše mladším generacím. Podíl sportovců napříč nejmladší generací od 18 let až po nejstarší generaci totiž vytrvale klesá. Mírný nárůst lze pozorovat až u nejstarší věkové skupiny 65-69 let. Nejaktivnější jsou zástupci věkových skupin 18-34 let, z nichž se za sportovce považují více jak dvě třetiny. Vyplývá to z průzkumu MultiSport Index, který již od roku 2019 realizuje společnost MultiSport Benefit ve spolupráci s agenturou NMS Market Research. “Nejméně času na sport si nachází Češi ve věku 55-64 let, kde se za sportovce považuje pouze polovina. O trochu lépe je na tom nyní již povětšinou důchodová generace starší 65 let. Zajistit si ve svém životě čas na sport a dodržování zdravého životního stylu je ale pro zdravé stáří klíčové v každém věku,” komentuje výsledky průzkumu Stanislav Radocha z výzkumné agentury NMS Market Research. Pravidelný pohyb totiž pomáhá předcházet neinfekčním onemocněním a funguje také jako prevence nadváhy a obezity. Přispívá i k lepšímu duševnímu zdraví a celkové kvalitě života.

 

    Do středního věku nedostatek času, ve stáří zdravotní omezení

Z průzkumu MultiSport také vyplývá, že jednotlivým generacím brání ve vedení zdravého životního stylu rozdílné faktory. Zatímco pro dospělé do středního věku, tedy do 44 let, představuje největší bariéru nedostatek času, generaci nad 55 let už nejčastěji brání zdravotní omezení a fyzické limitace. Mladší generace také častěji naráží na finanční náročnost a nedostatek vůle. “Pro udržení zdravé populace je klíčová také podpora ze strany státu i zaměstnavatelů. Jak ukazuje průzkum, pro pracující Čechy je často překážkou nedostatek času nebo finanční náročnost sportu a dalších prvků zdravého životního stylu. Důležité je tak své zaměstnance nejen motivovat, ale sport jim také zpřístupňovat. Ať už zaměstnaneckými benefity, nebo například firemními sportovními akcemi,” komentuje výsledky Miroslav Rech.

     

    Ve stáří motivuje prevence, v mládí touha po lepším vzhledu a odreagování

Mezi generacemi se liší rovněž motivace, která Čechy ke sportu vede. Čím starší jsou, tím více sport do svého života zařazují kvůli tomu, aby se cítili dobře. Naopak mladší zástupce k pohybu více motivuje touha vypadat lépe či pomocí sportu odbourávat stres. Starší generace rovněž více sportují v rámci prevence budoucích onemocnění.