Jakub Hrůša je spolu s Bamberskými symfoniky během srpna rezidenčním umělcem prestižního Mezinárodního edinburského festivalu. Bamberské symfoniky povede v celkem třech koncertních programech, přičemž z velké části představí i tvorbu českých skladatelů. Poté se přesune do londýnské Royal Albert Hall na oblíbené koncerty BBC Proms.
Jakub Hrůša a Bamberští symfonikové budou jedním z rezidenčních souborů letošního Mezinárodního festivalu v Edinburku. Celkem zde v Usher Hall společně odehrají tři koncerty. Jejich rezidenční pobyt začíná 6. srpna 2024 Brucknerovým Symfonickým preludiem, Mahlerovými Písněmi potulného tovaryše s mezzosopranistkou Catrionou Morison a Rottovou Symfonií č. 1. Právě za nedávnou nahrávku Rottových, Brucknerových a Mahlerových děl s Bamberskými symfoniky získal Hrůša cenu Opus Klassik 2023 v kategorii Dirigent roku.
Dne 7. srpna 2024 Hrůša diriguje Dvořákovu Devátou symfonii a Brahmsův Dvojkoncert s houslistkou Isabelle Faust a violoncellistkou Sol Gabettou.
Na závěrečném koncertu Mezinárodního festivalu 9. srpna 2024 povede Hrůša Bamberské symfoniky a Edinburský festivalový sbor v Dvořákově pozdním mistrovském díle Te Deum, kde jako sólisté vystoupí Kateřina Kněžíková a Adam Plachetka, a večer zakončí velkým orchestrálním dílem Josefa Suka Asrael.
Na konci srpna se pak Jakub Hrůša představí ve Velké Británii ještě jednou, a to na londýnském festivalu BBC Proms, kde s Českou filharmonií provede 27. srpna Dvořákův Violoncellový koncert h moll se sólistkou Anastasií Kobekinou a Sukovu Asrael. Nadcházející den pak ve slavné Royal Albert Hall zazní Janáčkova Glagolská mše, Dvořákův Klavírní koncert g moll a Vojenská symfonietta op. Vítězslavy Kaprálové.
„Koncerty v Royal Albert Hall mají zcela jedinečnou a na svět klasické hudby často velmi uvolněnou atmosféru,“ říká Hrůša. „Při lehkých programech není výjimkou, že publikum skanduje, zpívá a drží v rukách vlajky či velké transparenty se jmény svých oblíbenců jako při fotbalovém zápase. My ovšem budeme prezentovat opravdové klenoty té nejlepší české hudby. Takový Janáček ve své Glagolské halou ovšem doslova zatřese a Sukův Asrael ji, jak pevně doufám, ze srdce dojme.“
