Třídicí linka kovů slaví půlkulatiny, Pražské služby na ní vytřídily na 4 tisíce tun odpadu

Poloautomatizovaná třídicí linka na kovové obaly funguje v areálu Pražských služeb ve Vysočanech pátým rokem. Za tu dobu prošly jejími útrobami na čtyři tisíce tun odpadu. Čísla největší svozové společnosti v metropoli potvrzují rostoucí zájem veřejnosti o třídění kovů do šedých kontejnerů, ty proto v ulicích hlavního města dál přibývají. Momentálně se jich nachází napříč celou Prahou více než dva tisíce.

Každý rok vzroste množství železa i hliníku v šedých nádobách, letos je to velmi podobné. Statistiky naznačují, že si lidé v Praze třídění nejen nápojových plechovek oblíbili. Za prvních šest měsíců pomohli vyseparovat už 481 tun kovu. „Těší nás, že to obyvatelé ani návštěvníci metropole nepovažují za přítěž, naopak. Navíc se pravidelně zlepšují. Pokud budou v takto pozitivním trendu pokračovat, mohli bychom vůbec poprvé překonat magickou hranici jednoho tisíce tun za rok,“ odhaduje mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický. Loni se jednalo dohromady o 925 tun vytříděného kovového odpadu.

S dotřiďováním pomáhá poloautomatizovaná linka už pět let

Specializovaná třídicí linka funguje ve vysočanském areálu Pražských služeb od roku 2019. Cesta vyhozených plechovek, konzerv, tub, víček a dalších kovových obalů začíná v násypce. Odtud je dopravníkový pás transportuje do haly, kde je nutný první lidský zásah. Pracovníci kontrolují dopravník a odstraňují nežádoucí příměsi: odpad v sáčcích, různé tlakové nádoby a podobně. Zbytek pokračuje k separátorům. První tvoří permanentní magnet nad dopravníkem, spolu s pryžovými unašeči odděluje železné a neželezné kovy. Vyseparované magnetické obaly odhazuje linka automaticky mimo pás bočně do připravené nádoby. Neželezný odpad jede dál po pásu k druhé fázi třídění. V té je pomocí separátoru na bázi vířivých proudů oddělen hliník a směřuje do násypky lisu, který navazuje na linku. Zbytkové nečistoty padají do nádoby pod separátorem. Hliník míří k lisu, kde ho balíkují. V jiném balíku jsou zase pečlivě slisované železné kovy, například konzervy.

Aby se z plechovky stala opět plechovka

Největší nápor zažívají šedé kontejnery tradičně v průběhu letních měsíců a vánočních svátků, kdy jsou alkoholické, nealkoholické i energetické drinky asi nejvíce v kurzu. „Uvidíme, jak se situace změní po plánovaném zavedení systému zálohování nápojových plechovek a jaký dopad to bude mít na obsazenost nádob. Věřím, že v případě jeho zavedení budou nádoby na kovy spíše v ulicích ubývat,“ říká náměstkyně primátora pro oblast životního prostředí Jana Komrsková. Recyklace je klíčová proto, aby mohly kovy plnit svou roli v cirkulární ekonomice. Ta stojí na předcházení vzniku odpadu i na jeho opětovném využití. Výroba nových kovových obalů z primárních surovin je energeticky velmi náročná, proto nabádají Pražské služby k důslednému třídění. Kovy lze recyklovat prakticky donekonečna.

Pozor na správné třídění

Do žádného z více než dvou tisíc šedých kontejnerů v ulicích nepatří poloprázdné tlakové nádoby, hořlavé spreje, kanystry ani obaly od motorových olejů a chemikálií. „Dále hasicí přístroje nebo plynové kartuše od turistických vařičů či zahradních grilů. Tyto produkty noste prokazatelně prázdné nejlépe do míst zpětného odběru,“ prosí Komarnický. Naopak můžete do popelnic na kov s klidným svědomím hodit sešlápnuté a vyprázdněné nápojové plechovky, konzervy, víčka, alobal, kovové tuby, kávové kapsle a tak podobně. Bezpečně vás o správnosti třídění ujistí recyklační symboly na obalech, shodné najdete i na řadě popelnic. Hledejte zkratky FE, případně ALU s čísly 40 nebo 41, uvnitř trojúhelníku ze šipek.